Vyhláška č. 100/2003

ze dne 20. března 2003,

kterou se mění vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích

Ministerstvo dopravy (dále jen "ministerstvo") stanoví podle § 91 odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., (dále jen "zákon") k provedení § 2 odst. 5 až 8, § 7 odst. 2, § 18 odst. 4, § 19 odst. 5 a 8, § 25 odst. 2, § 31 odst. 1 a 2, § 33 odst. 2, § 72 odst. 3, § 74 odst. 1, § 76 odst. 1, § 78 odst. 1, § 79 odst. 5 a § 87:

---

Čl. I

Vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, se mění takto:

1. V § 7 odst. 3 se slova "okresní úřad" nahrazují slovy "obecní úřad obce s rozšířenou působností".

2. V § 14 odst. 7 písm. a) se za slova "okamžitá hmotnost" vkládá slovo "nebrzděného".

3. V § 14 odst. 7 písm. b) se slova "M₃a N₃" nahrazují slovy "M₁G a N₁G".

4. V § 16 odst. 1 písm. c) se v bodu 4 vypouští text pod písmenem c).

5. V § 16 odst. 1 písm. c) v bodu 5 se číslice "18,00" nahrazuje číslicí "18,75".

6. V § 24 odst. 1 písm. b) se slova "okresní úřad" nahrazují slovy "obecní úřad obce s rozšířenou působností".

7. V § 24 odst. 1 písm. d) se slova "okresní úřad" nahrazují slovy "obecní úřad obce s rozšířenou působností".

8. V § 24 odst. 1 písm. e) se slova "okresní úřad" nahrazují slovy "obecní úřad obce s rozšířenou působností".

9. V § 24 odstavec 7 zní:

"(7) Zvláštní výstražná světelná zařízení vyzařující světlo modré barvy mohou být na vozidle doplněna nejvíce jedním párem doplňkových zvláštních výstražných svítilen vyzařujících přerušovaný tok světla modré barvy schváleného typu vpředu svítících a umístěných symetricky k podélné svislé rovině, které jsou umístěny svým nejnižším bodem činné svítící plochy ne níže než 400 mm a svým nejvyšším bodem činné svítící plochy ne výše než 1500 mm nad rovinou vozovky. Zvláštní výstražné světelné zařízení vyzařující světlo modré barvy je vždy doplněno zvláštním zvukovým výstražným zařízením vydávajícím zvukové znamení se spojitě proměnnou výškou tónu (sirénou). Frekvence změn výšky tónu mohou být proměnné.".

10. V § 31 odst. 3 se slova "Okresní úřad" nahrazují slovy "Obecní úřad obce s rozšířenou působností".

11. V § 31 odst. 5 se slova "okresní úřad" nahrazují slovy "obecní úřad obce s rozšířenou působností".

12. V § 35 se slova "směrnici 93/947/EHS" nahrazují slovy "směrnici 93/94/EHS".

13. Příloha č. 1 zní:

„Příloha č. 1 k vyhlášce č. 341/2002 Sb.

Technické požadavky na konstrukci vozidel kategorií M, N a O a přehled homologačních předpisů EHK a směrnic EHS/ES vztahující se na vozidla všech kategorií

1. Tato příloha platí pro všechna vozidla kategorií M a N poháněná spalovacím motorem nebo elektromotorem, určená k užívání na pozemních komunikacích, ať již dokončená nebo nedokončená, která mají největší konstrukční rychlost přesahující 25 km.h [-1] a pro vozidla kategorií O, ať již dokončená nebo nedokončená. Pro vozidla, která mají největší konstrukční rychlost nejvýše 25 km.h [-1] určí schvalovací orgán podle případu rozsah, který z požadavků této přílohy se uplatní na tato vozidla.

Tato část vyhlášky platí rovněž pro všechny systémy vozidel, samostatné technické celky a konstrukční části namontované na výše uvedených vozidlech nebo určené k montáži na tato vozidla.

Pro vozidla kategorií M, N, O platí homologace a schválení podle tabulky v čl. 2. Ke schválení typů vozidel zvláštního určení platí homologace a schválení podle tabulek v čl. 22 (vozidla jsou definována v příslušných tabulkách).

Pro vozidla kategorií M, N, L, O, T a S platí homologační předpisy Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů a technické dokumenty (směrnice, rozhodnutí a nařízení) Evropského společenství, které tvoří předpisovou základnu. Pokud není u názvu technického předpisu uvedena kategorie vozidla, jedná se o předpis, který se vztahuje na všechny kategorie vozidel.

2. Seznam jednotlivých homologací a schválení požadovaných ke schválení způsobilosti typu

[9] Číslování jednotlivých bodů je zachováno jako ve směrnici 70/156/EHS ve znění pozdějších předpisů, v její příloze IV, část I (seznam směrnic povinných pro homologace typu vozidel). Vynechaná čísla se týkají směrnic a předpisů, které jsou uvedeny v odst. 5 tohoto článku. Předpisy EHK, pro které není odpovídající směrnice EHS/ES a nejsou tedy uvedeny v příloze IV směrnice 70/156/EHS, jsou v tabulce označeny číslem začínajícím X. Stejně je označeno nařízení (ES) 3821/85 pro tachografy, které je předmětem jiných ustanovení, než je směrnice 70/156/EHS příloha IV.

*) U vozidel poháněných LPG se požaduje homologace podle předpisu EHK č. 67.
U vozidel poháněných CNG se požaduje homologace podle předpisu EHK č. 110.

*) Směrnice platí pro prostory určené pro osoby ve vozidlech kategorií M a N. Pro vozidla kategorií O platí jen v případech, kdy v nich jsou instalovány systémy vytápění (označeno [X]).

Pro tabulku platí

a) Pokud je ve sloupcích platnosti zvláštního předpisu pro jednotlivé kategorie vozidel prázdné pole, znamená to, že předmět zvláštního předpisu není pro tuto kategorii vozidla povinný (v případě tabulky v čl. 5 není pro tuto kategorii vozidla určen). Pokud má výrobce záměr použít na této kategorii vozidla předmět takového zvláštního předpisu, rozhodne schvalovací orgán, zda jej výrobce smí použít a zda pak bude vyžadovat plnění požadavků tohoto zvláštního předpisu nebo zda stanoví jiné požadavky.

b) Pokud je ve 3. sloupci tabulky (Základní směrnice EHS/ES) uvedeno ..../... znamená to, že je připraven návrh, který bude v blízké době vydán jako směrnice ES.

c) V případech, kdy na daný typ vozidla nelze uplatnit určitý předpis EHK nebo směrnici EHS/ES, což je dáno rozsahem působnosti stanoveným v ka��dém z těchto předpisů, použijí se pouze předpisy uplatnitelné podle jejich rozsahu působnosti.

3. Pokud jsou na vozidle systémy, samostatné technické celky nebo konstrukční části, které nejsou mezi povinnými body v tabulce v čl. 2 nebo v čl. 21, nebo pokud jsou takové systémy, samostatné technické celky nebo části na vozidlo montovány dodatečně, samy musí být homologovány podle předpisů EHK nebo směrnic EHS/ES nebo schváleny podle technických příloh směrnic, které se týkají daného případu a které jsou uvedeny v tabulce v čl. 5. Pokud jsou na vozidle systémy, samostatné technické celky nebo konstrukční části, které nejsou uvedeny v obou těchto tabulkách, musí být samy i jejich montáž na vozidlo schváleny a musí splňovat požadavky, které podle případu stanoví schvalovací orgán.

4. Pokud jsou systémy, samostatné technické celky nebo konstrukční části, které nejsou mezi povinnými body v tabulce v čl. 2 nebo v čl. 21, montovány na vozidlo dodatečně, musí být jejich montáž provedena způsobem a s náležitostmi určenými příslušným předpisem EHK nebo směrnicí EHS/ES, pokud to tento zvláštní předpis stanovuje.

5. Tabulka systémů, samostatných technických celků nebo konstrukčních částí, které mohou být na vozidle montovány za podmínky dodržení ustanovení čl. 3 a 4. Pro tabulku rovněž platí ustanovení čl. 2.

6. U vozidel kategorie N s nedělenou skříňovou karoserií musí být za poslední řadou sedadel přepážka oddělující prostor pro cestující od prostoru pro náklad. Tato přepážka musí být do výšky nejméně 500 mm nad bodem „H“ uvedených sedadel v provedení z plného materiálu a nad touto výškou musí být v provedení zabraňujícím vniknutí velkých předmětů (o rozměru nejméně 50 x 50 mm) do prostoru pro cestující. U vozidel s uzavřeným prostorem pro náklad a opatřených ve stěnách a ve dveřích okny mohou být tato okna zasklena bezpečnostními skly nebo zasklívacím materiálem, který musí splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem a musí být podle něho homologovány (schváleny). Tato okna musí být ze strany prostoru pro náklad (kromě zasklení v zadních dveřích či zadní stěně) chráněna tuhou a pevnou zábranou (například mříží s maximálním rozměrem otvorů 50 x 50 mm) proti náhodnému poškození přepravovaným nákladem. Instalace takové zábrany nemusí být u posuvných dveří vozidla, pokud to konstrukční řešení těchto dveří neumožňuje.

Pro zařazení vozidla s nedělenou skříní do kategorie N₁musí být splněna následující nerovnost

P-(M+N.68)>N.68, kde

P = největší technicky přípustná hmotnost naloženého vozidla v kg

M = provozní hmotnost

N = počet míst k sezení s výjimkou řidiče, přičemž za místo k sezení se považuje takové místo, pro které jsou ve vozidle dostupná místa ukotvení sedadel. Za dostupné se považuje takové ukotvení, které se dá využít pro montáž sedadla. Aby nemohla být některá ukotvení považována za dostupná musí se jejich užití mechanicky zabránit, např. přivařením krycích desek nebo montáží podobných trvalých krytů, které nemohou být odstraněny běžně dostupným nářadím.

Pokud výše uvedená nerovnost není splněna, vozidlo se zařazuje do kategorie M₁.

Při rozhodování o změně zařazení vozidla do kategorie N₁dříve zařazeného v kategorii M₁snížením počtu míst k sezení se uvažuje pro uplatnění vzorce provozní hmotnost původního vozidla M₁uvedená v technickém průkazu vozidla v případě jednotlivého schvalování nebo v základním technickém popisu vozidla (dále jen „ZTP“) při typovém schvalování před úpravou pro kategorii N₁. Případná alternativní výbava uvedená v poznámce ZTP, ani hmotnost případně odstraněných sedadel či hmotnost přepážky nebude pro uplatnění vzorce uvažována.

7. Požadavky pro bezbariérovou úpravu umožňující přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace ve vozidlech kategorií M₂a M₃třídy I (městský autobus) jsou uvedeny ve směrnici 2001/85/ES příloze VII.

8. Elektrická instalace

a) elektrická instalace pro předepsané osvětlení přípojného vozidla se u vozidel kategorií M, N a O připojuje k tažnému vozidlu sedmižilovým elektrickým vedením se sedmipólovou zásuvkou na tažném vozidle a jí odpovídající zástrčkou černé (tmavé) barvy na taženém vozidle; zásuvka a zástrčka pro jiné účely (doplňkové) musí být pro rozlišení bílé (světlé) barvy. Zásuvky a zástrčky co do provedení, barvy a umístění musí splňovat podmínky, stanovené technickými normami ISO 1724 Sedmipólové spojení elektrického vedení mezi tažným vozidlem a přípojným vozidlem pro síť 6 V nebo 12 V (N-normální), ISO 3732 Sedmipólové spojení elektrického vedení mezi tažným vozidlem a přípojným vozidlem pro síť 6 V nebo 12 V (S-doplňkové), ISO 1185 Sedmipólové spojení elektrického vedení mezi tažným vozidlem a přípojným vozidlem pro síť 24 V (N-normální), ISO 3731 Sedmipólové spojení elektrického vedení mezi tažným vozidlem a přípojným vozidlem pro síť 24 V (S-doplňkové). Vozidla s elektrickou instalací 24 V, určená k tažení přípojných vozidel kategorie O₁a O₂musí být vybavena vhodným zařízením (přechodovým dílem), umožňujícím vzájemné propojení zásuvek a zástrček 24 V se zásuvkami a zástrčkami 12 V, dříve užívaných i pro napětí 24 V. Odpojení zadní mlhové svítilny tažného vozidla zasunutím zástrčky přípojného vozidla není přípustné.

b) u vozidel kategorií M, N a O lze pro propojení elektrické instalace zásuvkou a zástrčkou užít zásuvku a zástrčku třináctipólovou (osobní automobily a nákladní automobily se systémem 12 V) nebo patnáctipólovou (vozidla se systémem 24 V), jejichž provedení musí odpovídat mezinárodním předpisům ISO 11446. Je-li tažné vozidlo vybaveno třináctipólovou nebo patnáctipólovou zásuvkou a přípojné vozidlo sedmipólovou zástrčkou, pak musí být k propojení těchto vozidel použita redukční spojka ze 13 resp. 15 na 7 pólů, její provedení musí být schváleno.

9. Vozidla kategorií M₂, M₃, N₂, N₃, O₂, O₃, O₄, mohou být vybavena dvěma dvojicemi předních a dvěma dvojicemi zadních doplňkových obrysových svítilen schváleného typu.

10. Rozměry vozidel

a) největší povolené rozměry vozidel kategorií M, N a O a jejich jízdních souprav jsou uvedeny v § 16,

b) pevné části vozidla (s výjimkou vozidel se skříňovou karoserií a autobusů) nesmějí překročit obrys ložné míry pro přepravu po železnici [podle doporučené technické normy ČSN 28 0312],

c) pro používání vozidel, která včetně nákladu přesahují stanovené rozměry, na pozemních komunikacích platí zvláštní právní předpisy. [3]

11. Hmotnosti vozidel a jízdních souprav

a) pro hmotnosti vozidel platí ustanovení čl. 2 této přílohy, bodů 44 nebo 48 tabulky. Z těchto ustanovení jsou vyjmuty jízdní soupravy ve vnitrostátním provozu, jejichž největší povolená hmotnost smí být 48,00 t, a neuplatňuje se podmínka uvedená v bodě 4.3 přílohy I. směrnice 96/53/ES,

b) největší povolené hmotnosti vozidel kategorií M, N a O a jejich jízdních souprav jsou uvedeny v § 15,

c) pro používání vozidel a souprav, jejichž okamžitá hmotnost přesahuje největší povolenou hmotnost stanovenou v písm. a) nebo u nichž hmotnost připadající na nápravu přesahuje hmotnost stanovenou tamtéž, platí zvláštní právní předpisy. [3]

12. Motor

a) výkon motoru vozidel kategorií M a N a jejich jízdních souprav, s výjimkou speciálních vozidel (např. těžkých silničních tahačů apod.), je stanoven zvláštním předpisem uvedeným v čl. 2 bod 48 tabulky (směrnice 97/27/ES příl. I čl. 7.10.). Výkon motoru se měří podle jednoho z technických předpisů uvedených v čl. 2 bod 40 tabulky. Ustanovení tohoto písmene se nevztahuje na vozidla poháněná elektrickou energií.

b) zážehové benzinové motory vozidel musí být konstruovány pro bezolovnatý benzin.

13. Vozidla kategorie M a N musí mít řízení na levé straně vozidla, kromě vozidla určeného ke zvláštnímu užití vyžadujícího řízení na pravé straně nebo uprostřed.

14. Kryty kol a protiskluzové řetězy

a) ustanovení technického předpisu podle čl. 2 bod 37 tabulky platí i pro vozidla kategorie N₁. Tato vozidla mohou mít zařízení proti rozstřiku. V tomto případě se schvalují podle technického předpisu uvedeného v čl. 2 bodu 43 tabulky.

b) pro vozidla kategorií M₂, M₃, N₂s největší povolenou hmotností do 7,50 t a vozidla kategorií O₁a O₂platí následující ustanovení.

ba) vozidla musí mít všechna kola opatřena účinnými kryty (blatníky, podběhy) a alespoň u kol poslední nápravy i účinnými lapači nečistot, které v dostatečné míře zabraňují rozstřiku nečistot dozadu za jedoucím vozidlem.

bb) blatníky, podběhy a lapače nečistot vozidel uvedených v bodě b) musí překrývat šířku běhounu pneumatiky a vnější boční okraje blatníků musí být zaobleny; u předních řízených kol přívěsu může být za tyto kryty považována nástavba (karoserie přívěsu); u náprav umístěných bezprostředně za sebou postačí společný kryt kol. U vozidel se sklápěcí karoserií postačí, jsou-li zadními kryty opatřena kola poslední nápravy na jejich zadní straně.

bc) kryty kol a lapače nečistot musí splňovat tyto další podmínky

- při provozní hmotnosti vozidla musí kryty kol (s výjimkou zadních blatníků vozidel se sklápěcí karoserií) zakrývat kola tak, aby přední i zadní hrana krytu kola byla nejvýše 150 mm nad vodorovnou rovinou procházející středem kola,

- zadní kryt na zadní straně u vozidel se sklápěcí karoserií musí být svou horní hranou nejméně tak vysoko, jako je nejvyšší bod pneumatiky při celkové hmotnosti vozidla, a spodní hranou níže, než je střed kola vozidla při jeho pohotovostní hmotnosti,

bd) lapače nečistot musí být spodní hranou tak nízko, aby rovina proložená teoretickým bodem styku pneumatiky při celkové hmotnosti vozidla a spodní hranou lapače svírala s rovinou vozovky úhel nejvýše 20°,

be) u vozidel kategorií M2 a M3, u nichž podběhy kol a navazující části karoserie zajišťují účinek lapačů nečistot, nejsou tyto lapače povinné,

c) vozidla kategorií N2 s největší povolenou hmotností přesahující 7,50 t, N₃, O₃, O₄mohou do doby, než vstoupí v účinnost homologace typu podle směrnice 70/156/EHS pro vozidla kategorií N a O, splňovat požadavky čl. 14 písm. b) této přílohy.

d) u vozidel kategorií M a N musí být možné namontovat protiskluzové řetězy na kola hnací nápravy (náprav), a to podle pokynů výrobce vozidla. Pro případ použití protiskluzového řetězu ve dvojité montáži kol musí být zaručena taková konstrukce vozidla a řetězu, aby nedocházelo při jeho použití k přetěžování vnějších pneumatik ve dvojité montáži kol. Prostor mezi koly a podběhy, karoserií, rámem vozidla apod. musí být tak velký, aby při provozní i největší technicky přípustné hmotnosti vozidla byla dostatečná vůle mezi pevnými částmi vozidla a koly s protiskluzovými řetězy.

15. Pneumatiky

a) na vozidle kategorie M, N nebo O se smějí použít jen pneumatiky podle ustanovení technického předpisu uvedeného v čl. 2 bod 46 tabulky této přílohy (92/23/EHS, příloha IV). Užití pneumatik na vozidle musí být homologováno podle uvedeného předpisu nebo schváleno podle jeho technických příloh.

b) další ustanovení pro pneumatiky na vozidlech v provozu jsou uvedena v § 21 této vyhlášky.

16. Vozidlo určené k přepravě dlouhého neděleného materiálu (tyče, sloupy, roury, klády apod.), s výjimkou deskového nebo hraněného řeziva, který posunem při náhlém prudkém zabrzdění nebo nárazu může ohrozit bezpečnost osob v kabině řidiče, musí být konstruováno nebo vybaveno tak, aby samo nebo jeho ochranné zařízení odpovídalo těmto podmínkám

a) musí udržet rovnoměrně rozloženou sílu 7850 N z každé započaté tuny nákladu vozidla,

b) zabránit alespoň v rozsahu celé šířky a celé výšky kabiny řidiče posunu nákladu vozidla.

Pro přepravu tyčového nebo trubkového železného materiálu je dovoleno použít pro vnitřní stěnu čela nákladního prostoru vozidla nebo pro ochranného zařízení ocelový plech s minimální tloušťkou 5 mm.

17. Karoserie vozidel

a) vstupní dveře vozidel kategorií N a O se skříňovou karoserií musí být vybaveny pevným nebo snímatelným zařízením pro bezpečný a pohodlný vstup a výstup do této skříňové karoserie,

b) u trolejbusů a jiných vozidel s elektrickým pohonem musí být nástupní a výstupní schůdky a madla elektricky odizolovány od skříně karoserie,

c) je-li autobus vybaven žebříkem pro výstup na střechu a sestup z ní, musí být žebřík na pravém boku nebo zádi autobusu, je-li žebřík umístěn na boku autobusu, musí být odnímací.

18. U žádných dílů se nesmějí použít materiály obsahující azbest.

19. Motorová vozidla s největší přípustnou hmotností překračující 3,50 t mohou být vybavena doplňkovým zvukovým výstražným zařízením umístěným na zádi vozidla, které při zařazeném zpětném chodu a při chodu motoru vydává přerušované výstražné zvukové znamení. Hladina akustického tlaku tohoto zařízení měřená v střední podélní rovině vozidla ve výši 1.20 m nad vozovkou a 2,00 m za zádí vozidla musí být vyšší než vnější hluk za zádí vozidla při otáčkách motoru odpovídajících 3/4 otáček největšího výkonu motoru, nejvýše však 85 dB(A). Kmitočet (f) přerušování zvukového znamení musí být v rozmezí 2 až 4 Hz a jeho trvání nesmí být delší než 0,6 s, vozidla jiných kategorií mohou být tímto zařízením vybavena, pokud hladina akustického tlaku tohoto zařízení 2,00 m za zádí vozidla nepřesahuje 85 dB(A).

20. Vozidla kategorií M a N, jejichž nejvyšší konstrukční rychlost nepřevyšuje 30 km.h [-1], a jejich přípojná vozidla (tzv. „pomalá vozidla“) musí být při provozu na pozemních komunikacích na zádi (tj. na zádi posledního vozidla jízdní soupravy) opatřena zvláštním označením. Toto označení musí splňovat podmínky stanovené předpisem EHK č. 69 uvedeným v čl. 2 bod X3 tabulky a musí být podle něj homologováno. Pro umístění a montáž těchto označení musí vozidlo splňovat požadavky přílohy 15 tohoto předpisu.

21. Předpis EHK č. 70 (uvedený v této příloze čl. 2 bod X2 tabulky) se aplikuje na kategorie vozidel uvedené v příloze 15 tohoto předpisu. Pro uspořádání a umístění označení na vozidle platí rovněž ustanovení přílohy 15 tohoto předpisu.

22. Tabulky požadovaných homologací a schválení pro vozidla zvláštního určení podle čl. 1. Pro tabulky v následujících písm. a) až d) platí ustanovení čl. 2 písm. a) až c).

Pro systémy, samostatné technické celky nebo konstrukční části, které nejsou mezi povinnými body v tabulkách v následujících písm. a) až d) a jsou na vozidlo namontovány ať již v prvovýrobě nebo dodatečně, platí ustanovení čl. 3.

a) obytné automobily, sanitní automobily, pohřební automobily

[10] Největší technicky přípustná hmotnost vozidla

b) pancéřovaná vozidla

c) ostatní vozidla zvláštního určení (včetně obytných přívěsů)

d) mobilní jeřáby

VÝZNAM SYMBOLŮ V TABULKÁCH

A: Pokud zvláštní určení neumožní plné vyhovění, jsou přípustné výjimky. Výrobce musí ke spokojenosti homologačního nebo schvalovacího orgánu prokázat, že pro zvláštní určení nelze požadavky splnit.

B: Aplikace se omezuje na dveře s přístupem k sedadlům, konstruovaným pro běžné užití při jízdě vozidla na silnici a tam, kde vzdálenost mezi bodem R sedadla a střední rovinou povrchu dveří, při měření kolmo na střední podélnou rovinu vozidla, nepřesáhne 500 mm.

C: Aplikace se omezuje na část vozidla před nejzadnějším sedadlem, konstruovaným pro běžné užití při jízdě vozidla na silnici a je také omezena na oblast dopadu hlavy podle definice předpisu EHK č. 21 nebo směrnice společenství 74/60/EHS.

D: Aplikace se omezuje na sedadla, konstruovaná pro běžné užití při jízdě vozidla po silnici.

E: Pouze vpředu

F: Je přípustná modifikace průběhu a délky plnícího potrubí a přemístění nádrže ve vozidle.

G: Požadavky na kategorii základního/nedokončeného vozidla (podvozku, který byl využit ke stavbě vozidla zvláštního určení). U nedokončených/dokončených vozidel je přijatelné, aby byly splněny požadavky pro vozidla odpovídající kategorie N (podle největší hmotnosti).

H: Bez dalšího zkoušení je přípustná modifikace délky výfukového systému za posledním tlumičem/katalyzátorem, pokud nepřesahuje 2 m.

I: Aplikace se omezuje na takové systémy topení, které nejsou konstruovány speciálně pro ubytovací podmínky.

J: U všech zasklení oken jiných než je zasklení kabiny řidiče (čelní sklo a boční okna) musí být materiálem buď bezpečnostní sklo nebo tuhé plastové zasklení.

K: Přípustná jsou zařízení pro přídavné výstražné signály.

L: Aplikace se omezuje na sedadla konstruovaná k běžnému užití při jízdě vozidla po silnici. Na zadních místech sezení se požadují nejméně kotevní místa pro břišní pásy.

M: Aplikace se omezuje na sedadla konstruovaná k běžnému užití při jízdě vozidla po silnici. Na zadních místech sezení se požadují nejméně břišní pásy.

N: Za podmínky, že jsou namontována všechna povinná světelná zařízení a že není ovlivněna jejich geometrická viditelnost.

O: Vozidlo musí být vpředu vybaveno přiměřeným systémem.

P: Aplikace se omezuje na takové systémy topení, které nejsou konstruovány speciálně pro ubytovací podmínky. Vozidlo musí být vpředu vybaveno vhodným systémem.

Q: Bez dalšího zkoušení je přípustná modifikace délky výfukového systému za posledním tlumičem / katalyzátorem, pokud nepřesahuje 2 m. Homologace, udělená pro nejvíce representativní základní vozidlo zůstává v platnosti bez ohledu na změny referenční hmotnosti.

R: Pokud lze namontovat registrační tabulky všech členských států a tyto tabulky jsou viditelné.

S: Činitel přenosu světla je nejméně 60 %, úhel zakrytí sloupkem „A“ není větší než 10°.

T: Zkouší se pouze u úplného/dokončeného vozidla. Vozidlo může být zkoušeno podle směrnice 70/157/EHS ve znění naposledy změněném směrnicí 1999/101/ES. Ve vztahu k bodu 5.2.2.1 přílohy I směrnice 70/157/EHS se užijí následující mezní hodnoty:

- 81 dB(A) u vozidel s výkonem motoru menším než 75 kW,

- 83 dB(A) u vozidel s výkonem motoru větším nebo rovným než 75 kW, ale menším než 150 kW,

- 84 dB(A) u vozidel s výkonem motoru větším než 150 kW.

U: Zkouší se pouze u úplného/dokončeného vozidla. Vozidlo, vybavené až čtyřmi nápravami, musí plnit požadavky stanovené směrnicí 71/320/EHS. Odchylky jsou přípustné u vozidel s více než čtyřmi nápravami za předpokladu, že:

- jsou oprávněné příslušnou konstrukcí,

- jsou splněny veškeré brzdné vlastnosti stanovené směrnicí 71/320/EHS pro parkovací, provozní a nouzové brzdění.

V:  Lze připustit vyhovění směrnici 97/68/ES.

X:  Žádné výjimky mimo ty, které uvádí jednotlivá směrnice.

Y:  Za předpokladu, že je namontováno povinné zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci.

Ø směrnice se neaplikuje (žádné požadavky).

23. Do doby, než vstoupí v platnost homologace typu vozidla podle směrnice 70/156/EHS pro vozidla kategorií M₂, M₃, N₂a N₃musí být tyto kategorie vozidel vybaveny zařízením proti neoprávněnému použití podle předpisu EHK č. 18 uvedeného v čl. 2 bodu 13 tabulky a musí být podle něho homologovány.

24. Vozidla kategorie M₁musí být vybavena imobilizérem, který splňuje požadavky zvláštních předpisů uvedených v čl. 2 bodu 13 tabulky a musí být podle nich homologována nebo schválena. Vozidla ostatních kategorií M a N mohou být vybavena imobilizérem, který musí splňovat požadavky podle předchozí věty, a pokud jsou jím vybavena musí být z tohoto hlediska homologována nebo schválena.

25. Vozidla kategorií M a N mohou být vybavena poplašným zařízením, které splňuje požadavky zvláštních předpisů uvedených v čl. 2 bodu 13 tabulky. Pokud jsou jím vybavena musí být z tohoto hlediska homologována nebo schválena.

26. Vozidla kategorie M a N, u nichž největší povolená hmotnost vozidla včetně případně připojitelného přívěsu nebo návěsu přesáhne 3,50 t musí být vybavena tachografem nebo elektronickým kontrolním záznamovým zařízením s registrací pracovní činnosti řidiče, homologovaným podle nařízení Rady EHS č. 3821/85. Tato povinnost neplatí pro vozidla uvedená v příslušných výjimkách nařízení Rady EHS č. 3820/85. Výše uvedené tachografy nebo elektronická kontrolní záznamová zařízení, pokud jsou homologovány podle výše uvedených nařízení a jejich použití je předepsáno, musí být ověřovány nejdéle jednou za dva roky pracovištěm pověřeným Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a registrovaným ministerstvem a musí být včetně jejich pohonu zaplombovány. Pokud jsou tyto tachografy nebo elektronická kontrolní záznamová zařízení namontovány ve vozidlech, kde není jejich použití předepsáno, musí být ověřovány Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví nejdéle jednou za pět let.

Ve vnitrostátní dopravě může být toto zařízení nahrazeno jiným kontrolním záznamovým zařízením schváleného typu, které splňuje nejméně podmínky pro elektronické kontrolní záznamové zařízení s registrací pracovní činnosti řidiče nařízení Rady EHS č. 3821/85, které však není dle tohoto nařízení homologováno.

Vozidlo uvedené do provozu musí svým provedením odpovídat provedení, ve kterém bylo schváleno, jestliže nebylo předcházejícími právními úpravami stanoveno jinak.

Povinnost výbavy vozidel tachografem nebo elektronickým kontrolním záznamovým zařízením s registrací pracovní činnosti řidiče podle data jejich prvního uvedení do provozu

Legenda:

Povinnost vybavení vozidla tachografem nebo jiným kontrolním záznamovým zařízením se vztahuje i na vozidla kategorií M₁a N₁, která jsou vybavena spojovacím zařízením v případě, že největší povolená hmotnost jízdní soupravy přesahuje 3,50 t.

„TC“ - nehomologovaný tachograf, který včetně jeho náhonu musí být u nákladních automobilů a autobusů plombován; to neplatí pro tachografy s elektrickým pohonem. Tachografový záznam musí odpovídat svými průběhy údajům počítače ujeté vzdálenosti, rychloměru a času jízdy i stání při spolehlivé čitelnosti bez pomocných přístrojů; tachografový hodinový strojek a jeho údaje nesmí vykazovat při jednom natažení strojku odchylky větší než ± 2 minuty za 24 hodin. Doba chodu strojku na jedno natažení musí být nejméně pro záznam

3hodinový ..... 24 hodin,

6hodinový ..... 48 hodin,

12hodinový ..... 62 hodin,

24hodinový ..... 168 hodin.

„TC₁“ shodné s „TC“, avšak tachograf jakož i jeho pohon musí být možné u vozidel všech kategorií zaplombovat.

„EC“ - tachograf homologovaný podle nařízení Rady EHS č. 3821/85 a označený homologační značkou musí být ověřen nejméně jednou za dva roky pracovištěm pověřeným Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a registrovaným ministerstvem a musí být včetně jeho pohonu zaplombován. Pokud je tento tachograf nebo elektronické kontrolní záznamové zařízení namontováno ve vozidlech, kde není jeho použití předepsáno, musí být ověřen Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví nejméně jednou za pět let.

vj - vozidla, na něž se nevztahuje povinnost vybavení tachografem

a) vozidla určená pro přepravu nákladu, jejichž největší povolená hmotnost včetně největší povolené hmotnosti přívěsu nebo návěsu nepřekračuje 3,50 t,

b) vozidla pro přepravu cestujících, která podle druhu své konstrukce a svého vybavení jsou určena pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče,

c) vozidla používaná pro přepravu cestujících na pravidelných linkách, kde délka tratě této linky nepřesahuje 50 km,

d) vozidla, jejichž nejvyšší dovolená rychlost nepřesahuje 30 km.h [-1],

e) vozidla používaná nebo řízená ozbrojenými silami, civilní obranou, jednotkami požární ochrany a Policií České republiky,

f) vozidla používaná pro zvláštní účely, tj. údržbu a opravy kanalizací, vody, plynu a elektřiny, údržbu a kontrolu silnic, odvoz a likvidaci odpadků, telegrafní a telefonní služby, přepravu poštovních zásilek, rozhlasové a televizní vysílání a detekce rozhlasových a televizních vysílačů a přijímačů,

g) vozidla používaná za mimořádných okolností nebo při záchranných akcích,

h) specializovaná vozidla používaná pro lékařské účely,

i) vozidla přepravující cirkus a lunapark,

j) speciální havarijní vozidla,

k) vozidla používaná při silničních jízdních zkouškách pro účely vývoje, opravy nebo údržby a nová nebo přestavěná vozidla, která ještě nebyla uvedena do provozu,

l) vozidla používaná pro nekomerční přepravu nákladů pro osobní užití,

m) vozidla používaná pro svoz mléka z farem a zpětnou přepravu kontejnerů na mléko nebo mléčných výrobků určených pro krmení dobytka na farmy.

27. Při konstrukci a výrobě vozidel kategorií M₁a N₁a jejich komponentů musí výrobci učinit opatření stanovená směrnicí 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností, týkající se zejména použitých materiálů, vyznačování kódů na příslušných dílech a stanovených průměrných procent dílů určených k opětnému používání a recyklování.

28. Výrobci vozidel kategorie M₁zajistí, aby všechna prodejní místa v ČR nabízející jejich nové typy vozidel kategorie M₁obdržela údaje o emisích CO₂a spotřeby paliva, které jsou uvedeny v osvědčení o homologaci příslušného typu vozidla podle jednoho ze zvláštních předpisů uvedených v čl. 2 bod 39 tabulky, tak, aby tato prodejní místa je měla k dispozici pro splnění požadavků směrnice 1999/94/ES na informovanost spotřebitelů o spotřebě paliva a emisích CO₂při nabízení nových osobních automobilů.

29. Spojovací zařízení třídy A50-X namontované na vozidle nesmí zakrývat místo pro zadní registrační tabulku nebo zhoršovat čitelnost zadní registrační tabulky. Jestliže tomu tak není, musí být část se spojovací koulí odmontovatelná bez použití nářadí případně s nářadím umístěným povinně ve vozidle. Vozidlo vybavené tažným zařízením schváleným s odnímatelnou spojovací koulí bez použití nářadí, musí mít tuto kouli odejmutou, pokud není využívána ke spojení s přípojným vozidlem nebo s jiným zařízením.

30. U vozidel rychlé zdravotnické pomoci, kromě terénních vozidel, musí být světlá výška prostoru určeného pro přepravu pacienta nejméně 1700 mm.

31. Vyústění výfukového potrubí nesmí být vpravo a osa vyústění koncové části výfukového potrubí, s výjimkou potrubí směrovaného vzhůru a vyústěného nad vozidlem, musí být buď rovnoběžná s vodorovnou rovinou, nebo skloněná k rovině vozovky.

32. Vnější povrch vozidel nesmí mít špičaté nebo ostré výčnělky směrující ven, které by svým tvarem, rozměry nebo tvrdostí zvětšovaly nebezpečí poranění osob.

33. U vozidel se samostatnou skříňovou karosérií nesmějí zadní a boční dveře ve zcela otevřeném stavu přesahovat šířku vozidla o více než o vlastní tloušťku dveří, a v této otevřené poloze musí být spolehlivě zajištěny.

34. Počítače ujeté vzdálenosti namontované ve vozidlech musí spolehlivě a zřetelně udávat vozidlem ujetou vzdálenost s přesností nejméně ±5 % z měřené hodnoty.

35. Každé vozidlo musí být dostatečně odpruženo, s případným použitím tlumičů pérování a stabilizátorů.

Technické požadavky na vozidla poháněná stlačeným plynem

36. Zařízení pro pohon CNG znamená soubor všech částí na vozidle, které slouží k funkci pohonu motoru CNG, zejména části pro plnění, nádrže nebo lahve, potrubí, hadice, armatury, všechny ventily, směšovače nebo vstřikovací ventily, regulační, zajišťovací a řídící orgány.

37. Části zařízení pro pohon CNG, které jsou předmětem předpisu EHK č. 110, musí být konstruovány, a vyrobeny tak, aby splňovaly podmínky stanovené tímto předpisem a musí být podle něj homologovány pro vozidla nově schvalovaná od 1.11.2001, pro všechna nově registrovaná od 1.11.2003.

38. Použití, zástavba a funkce zařízení pro pohon CNG na vozidle musí splňovat ustanovení

a) pro schválení typu vozidla nebo přestavby typu vozidla kategorií M, N technického předpisu EHK č. 110 a této vyhlášky,

b) pro individuální schválení jednotlivého vozidla nebo přestavby jednotlivého vozidla podle této vyhlášky.

39. Emise znečišťujících látek ve výfukových plynech u vozidel poháněných CNG nesmí překročit hodnoty stanovené technickými předpisy podle této přílohy, čl. 2, bod 2 nebo 41 tabulky, pokud není technickými předpisy uvedenými v čl. 3 této přílohy stanoveno jinak.

40. Pro schválení způsobilosti typu vozidla nebo přestavby typu vozidla (hromadné přestavby) poháněného motorem pracujícím s CNG musí být splněny podmínky čl. 37 a čl. 38 písm. a) a dále podmínky stanovené pro schválení technické způsobilosti typu dané kategorie vozidla podle příslušného ustanovení této přílohy.

41. Pro schválení technické způsobilosti jednotlivého vozidla nebo přestavby jednotlivého vozidla poháněného motorem pracujícím s CNG musí být splněny podmínky podle čl. 37 a čl. 38 písm. b) této přílohy a dále podmínky stanovené pro schválení technické způsobilosti jednotlivého vozidla dané kategorie.

Technické požadavky na vozidla poháněná zkapalněnými ropnými plyny

42. Zařízení pro pohon LPG znamená soubor všech částí na vozidle, které slouží k funkci pohonu motoru LPG, zejména části pro plnění, nádrže, čerpadla potrubí, hadice, armatury, všechny ventily, směšovače nebo vstřikovací ventily, regulační, zajišťovací a řídící orgány.

43. Části zařízení pro pohon LPG, které jsou předmětem předpisu EHK č. 67, musí být konstruovány, a vyrobeny tak, aby splňovaly podmínky stanovené tímto předpisem a musí být podle něj homologovány.

44. Použití, zástavba a funkce zařízení pro pohon LPG na vozidle musí splňovat ustanovení:

a) pro schválení typu vozidla nebo přestavby typu vozidla kategorie M, N technického předpisu EHK č. 67 a této vyhlášky,

b) pro individuální schválení jednotlivého vozidla nebo přestavby jednotlivého vozidla kategorie M₁, N₁technického předpisu EHK č. 67 a této vyhlášky.

45. Emise znečišťujících látek ve výfukových plynech u vozidel poháněných LPG nesmí překročit hodnoty podle čl. 2, bodu 2 nebo 41 tabulky, pokud není technickými předpisy uvedenými v čl. 44 této přílohy stanoveno jinak.

46. Pro schválení technické způsobilosti typu vozidla nebo hromadné přestavby typu vozidla poháněného motorem pracujícím s LPG musí být splněny podmínky podle čl. 43 a čl. 44, písm. a) této přílohy a dále podmínky stanovené pro schválení typu dané kategorie vozidla podle příslušného ustanovení této přílohy.

47. Pro schválení technické způsobilosti jednotlivého vozidla nebo přestavby jednotlivého vozidla poháněného motorem pracujícím s LPG musí být splněny podmínky podle čl. 43 a čl. 44, písm. b) této přílohy a dále podmínky stanovené pro schválení technické způsobilosti jednotlivého vozidla dané kategorie.

Kontroly nádrží a láhví u vozidel poháněných zkapalněným ropným plynem nebo stlačeným zemním plynem v provozu

48. Pokud výrobce nádrže nestanoví jinak, je životnost nádrže na LPG 10 let a nádrže nebo láhve na CNG 15 let.

Elektromobily kategorií M a N

49. Elektromobily kategorií M a N musí splňovat odpovídající požadavky, uvedené pro vozidla těchto kategorií v této příloze v čl. 2 s následujícími odchylkami

a) nevyžaduje se homologace nebo schválení podle čl. 2 bodů 2, 11 a 41 tabulky do doby, než bude působnost některých z těchto zvláštních předpisů rozšířena i na emise znečišťujících látek z elektromobilů;

b) u bodu 1 tabulky se vyžaduje homologace nebo schválení pouze podle metody měření vozidla za jízdy z předpisu EHK č. 51 nebo směrnice 70/157/EHS; měření stojícího vozidla v tomto případě odpadá;

c) mimo uvedené požadavky se vyžaduje homologace elektromobilů podle předpisu EHK č. 100.

50. Typ vozidla homologovaný podle směrnice 70/156/EHS se pokládá za splňující ustanovení čl. 49.“.

14. Příloha č. 2 zní:

„Příloha č. 2 k vyhlášce č. 341/2002 Sb.

Technické požadavky pro konstrukci vozidel kategorií L

1. Tato příloha platí pro všechna vozidla kategorie L poháněná spalovacím motorem nebo elektromotorem, určená k užívání na pozemních komunikacích, ať již dokončená nebo nedokončená, a pro jejich přípojná vozidla, ať již dokončená nebo nedokončená. Tato příloha platí rovněž pro všechny systémy vozidel, samostatné technické celky a konstrukční části namontované na vozidlech podle tohoto článku nebo určené k montáži na tato vozidla. Pod pojmem „vozidlo“ se v této příloze rozumí vozidlo definované v tomto článku.

2. Seznam jednotlivých homologací a schválení požadovaných ke schválení způsobilosti typu

*) Číselnému označení byly přiřazeny tyto členy rozdělení vozidel kategorie L podle zákona:

1 dvoukolové mopedy

2 tříkolové mopedy a lehké čtyřkolky

3 motocykly

4 motocykly s postranním vozíkem

5 motorové tříkolky a čtyřkolky jiné než lehké čtyřkolky

**) Číslování jednotlivých bodů je zachováno jako ve směrnici 92/61/EHS, v její příloze III (vzor osvědčení o homologaci obsahující směrnice povinné pro homologace typu vozidel).

***) Pod tento bod nepatří vozidla s elektrickým pohonem. To však neplatí pro vozidla s dvojím druhem pohonu, u nichž jeden ze systémů pohonu je elektrický a druhý termický.

Pro tabulku platí

a) Jestliže je ve sloupcích platnosti zvláštního předpisu pro jednotlivé členy kategorie vozidel prázdné pole, znamená to, že předmět zvláštního předpisu není pro tento člen kategorie vozidel povinný (v případě tabulky v čl. 5 není pro tento člen kategorie vozidel určen). Pokud má výrobce záměr na této kategorii vozidla použít předmět takového zvláštního předpisu, rozhodne schvalovací orgán, zda jej výrobce smí použít a zda pak bude vyžadovat plnění požadavků tohoto zvláštního předpisu nebo zda stanoví požadavky jiné.

b) V případech, kdy na daný typ vozidla nelze uplatnit určitý předpis EHK nebo směrnici ES, což je dáno rozsahem působnosti stanoveným v každém z těchto předpisů, použijí se pouze předpisy uplatnitelné podle jejich rozsahu působnosti.

3. Pokud jsou na vozidle systémy, samostatné technické celky nebo konstrukční části, které nejsou mezi povinnými body v tabulce v čl. 2, nebo pokud jsou takové systémy, samostatné technické celky nebo konstrukční části na vozidlo montovány dodatečně, musí být homologovány podle předpisů EHK nebo směrnic EHS/ES nebo schváleny podle technických příloh směrnic, které se týkají daného případu a které jsou uvedeny v tabulce v čl. 5. Pokud jsou na vozidle systémy, samostatné technické celky nebo konstrukční části, které nejsou uvedeny v obou těchto tabulkách, musí být samy i jejich montáž na vozidlo schváleny a musí splňovat požadavky, které podle případu stanoví schvalovací orgán.

4. Pokud jsou systémy, samostatné technické celky nebo konstrukční části, které nejsou mezi povinnými body v tabulce v čl. 2, montovány na vozidlo dodatečně, musí být jejich montáž provedena způsobem a s náležitostmi určenými příslušným předpisem EHK nebo směrnicí EHS/ES, pokud to tento technický předpis stanovuje.

5. Tabulka systémů, samostatných technických celků nebo částí, které mohou být na vozidle montovány za podmínky dodržení ustanovení čl. 3 a 4

6. Elektrická instalace pro předepsané osvětlení přívěsu se u vozidel kategorií L připojuje k tažnému vozidlu sedmižilovým elektrickým vedením se sedmipólovou zásuvkou na tažném vozidle a jí odpovídající zástrčkou černé (tmavé) barvy na taženém vozidle. Zásuvky a zástrčky co do provedení, barvy a umístění musí splňovat podmínky, stanovené technickou normou ISO 1724 sedmipólové spojení elektrického vedení mezi tažným vozidlem a přípojným vozidlem pro síť 6 V nebo 12 V (N -normální).

7. U žádných dílů se nesmějí použít materiály obsahující azbest.

8. U typu vozidla, pro který byla předložena homologace podle směrnice 92/61/EHS, se pro účel schválení typu vozidla přijmou jen homologace zahrnující osvětlení zadní registrační tabulky.

9. Jestliže je vozidlo vybaveno imobilizérem, musí tento imobilizér splňovat požadavky uvedené v tabulce v čl. 2.

10. Při konstrukci a výrobě tříkolových mopedů a jejich komponentů musí výrobci učinit opatření stanovená směrnicí 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností, týkající se zejména použitých materiálů, vyznačování kódů na příslušných dílech a stanovených průměrných procent dílů určených k opětnému používání a recyklování.

11. U dvoukolových vozidel musí mít pohyblivé části pohonů (řetěz, hřídele apod.) bezpečnostní kryt.

12. U tří a čtyřkolových vozidel musí kryty kol splňovat požadavky technických příloh směrnice 78/549/ES.

13. Každé vozidlo musí být dostatečně odpruženo, s případným použitím tlumičů pérování a stabilizátorů.

14. Počítače ujeté vzdálenosti musí spolehlivě a zřetelně udávat vozidlem ujetou vzdálenost s přesností nejméně ±5 % z měřené hodnoty.

15. Požadavky na přípojná vozidla za motorová vozidla kategorie L

a) přípojné vozidlo je určeno pouze pro přepravu nákladů, smí být připojeno pouze za tažné vozidlo, jehož konstrukce připojení umožňuje,

b) největší povolená hmotnost přípojného vozidla, které není vybaveno brzdou nesmí být větší než 50% provozní hmotnosti motorového vozidla,

c) největší povolená hmotnost přípojného vozidla vybaveného nájezdovou brzdou nesmí být větší než provozní tažného vozidla,

d) největší povolená hmotnost přípojného vozidla nesmí být větší než stanoví výrobce daného tažného vozidla,

e) vzdálenost nápravy nebo osy kol přípojného vozidla od osy zadního kola tažného vozidla nesmí být větší, než je rozvor kol tažného vozidla,

f) světelná zařízení musí přiměřeně (např. zadní odrazka se požaduje trojúhelníková) odpovídat požadavkům technických předpisů uvedených v této příloze, v tabulce v čl. 2.

Elektromobily kategorií L

16. Elektromobily kategorie L musí splňovat odpovídající požadavky, uvedené pro vozidla těchto kategorií v čl. 2 této přílohy s následujícími odchylkami:

a) nevyžaduje se homologace podle bodů 4.4.13 a 10.15 tabulky do doby, než bude působnost některých z těchto zvláštních předpisů rozšířena i na emise znečišťujících látek z elektromobilů,

b) mimo uvedené požadavky se vyžaduje schválení elektromobilů s přiměřeným použitím ustanovení předpisu EHK č. 100.

17. Typ elektromobilu homologovaný podle směrnice 92/61/EHS se pokládá za splňující ustanovení čl. 16.“.

15. Příloha č. 6 zní:

„Příloha č. 6 k vyhlášce č. 341/2002 Sb.

Schvalování technické způsobilosti typu vozidel kategorií M, N, O, L vyrobených v malých sériích nebo vyrobených jednotlivě

(K § 28 odst. 1 a § 31 odst. 1 zákona)

Požadavky na typy vozidel vyráběných v malých sériích

1. U typů vozidel vyráběných v malých sériích schválí typ ministerstvo na základě požadavků § 25 až § 26 této vyhlášky.

2. U schvalovacích zkoušek vozidel vyráběných v malých sériích musí být dokladováno, že typ vozidla vyhovuje požadavkům pro vozidla:

a) kategorií M, N a O v příloze č. 1 této vyhlášky s tím, že

- homologace vozidla podle předpisů EHK nebo směrnic EHS/ES se vyžadují pouze u bodů č. 1, 2, 9, 10, 11, 20 a 41 tabulky,

- u ostatních položek stačí předložení technického protokolu o zkoušce příslušné pověřené zkušebny,

- na vozidlech smějí být montovány jen části a samostatné technické celky, homologované podle předpisů EHK nebo směrnic EHS/ES, uvedených v příloze č. 1 této vyhlášky, body č. 7, 8, 21 až 31, 45, 46 tabulky,

- elektrické propojení tažného a taženého vozidla musí odpovídat ustanovení přílohy č. 1 této vyhlášky, čl. 8.

b) kategorií L v příloze č. 2 této vyhlášky s tím, že

- homologace podle Předpisů EHK nebo směrnic EHS/ES se vyžadují pouze u bodů č. 4.4.9, 4.4.13,7, 8, 10.3 a 10.4 tabulky,

- u ostatních bodů tabulky stačí předložení technického protokolu o zkoušce příslušné pověřené zkušebny,

- na vozidlech smějí být montovány jen části a samostatné technické celky, homologované podle předpisů EHK nebo směrnic EHS/ES, uvedených v příloze č. 2 této vyhlášky, body č. 6, 9 a 10.9 tabulky,

- elektrické propojení tažného a taženého vozidla musí odpovídat ustanovení přílohy č. 2 této vyhlášky, čl. 6.

V odůvodněných případech s ohledem na počet vyráběných kusů může ministerstvo místo homologace uznat jako rovnocenný doklad technický protokol o zkoušce podle příslušného předpisu EHK nebo směrnic EHS/ES s prohlášením o shodě výroby.

3. Před vystavením technického průkazu pro další vozidla vyrobená nebo dovezená v malých sériích, se požaduje kontrola shodnosti vozidla s jeho kontrolní dokumentací ve zkušební stanici nebo v pověřené zkušebně, pokud tuto kontrolní dokumentaci ministerstvo při schválení technické způsobilosti typu vozidla v malé sérii stanoví (kontrola může být provedena i u výrobce).

4. Jednotlivě vyrobené vozidlo schválí příslušný schvalovací orgán na základě požadavků § 25 až § 26 této vyhlášky.

5. Předložené doklady a/nebo zkoušky musí při schvalování jednotlivě vyrobeného vozidla dokladovat, že vozidlo

a) kategorií M, N a O

- vyhovuje požadavkům, uvedeným v příloze č. 1 této vyhlášky, čl. 2, jmenovitě pak u bodů 1, 2, 8, 9, 10, 11, 20, 32, 41 a 52 tabulky,

- na vozidlech jsou montovány jen části a samostatné technické celky, homologované podle předpisů EHK nebo směrnic EHS/ES nebo schválené podle technických příloh směrnic EHS/ES, uvedených v příloze č. 1 této vyhlášky, čl. 2, body č. 7, 8, 21 až 31, 45 a 46 tabulky,

- elektrické propojení tažného a taženého vozidla musí odpovídat ustanovení přílohy č. 1 této vyhlášky, čl. 8.

b) kategorií L

- vyhovuje požadavkům, uvedeným v příloze č. 2 této vyhlášky, čl. 2, jmenovitě pak u bodů č. 4.4.13, 7, 10.3 a 10.4 tabulky,

- na vozidlech jsou montovány jen části a samostatné technické celky, homologované podle předpisů EHK nebo směrnic EHS/ES nebo schválené podle technických příloh EHS/ES směrnic, uvedených v příloze č. 2 této vyhlášky, čl. 2, body č. 6, 9 a 10.9 tabulky,

- elektrické propojení tažného a taženého vozidla musí odpovídat ustanovení přílohy č. 2 této vyhlášky, čl. 6.“.

16. Příloha č. 7 zní:

„Příloha č. 7 k vyhlášce č. 341/2002 Sb.

Vzor technického osvědčení silničního vozidla

Zobrazit přílohu

Vzor výpisu z technického osvědčení silničního vozidla

Zobrazit přílohu

17. Příloha č. 8 zní:

„Příloha č. 8 k vyhlášce č. 341/2002 Sb.

Schvalování technické způsobilosti typu vozidel kategorie T, O_Ta S vyrobených v malých sériích nebo vyrobených jednotlivě

(K § 70 odst. 2, § 28 odst. 1 a § 31 odst. 1 zákona)

Požadavky na typy vozidel vyráběných v malých sériích

1. U typů vozidel vyráběných v malých sériích schválí typ příslušný schvalovací orgán na základě požadavků podle § 27 a § 28 této vyhlášky. Pokud je schválení technické způsobilosti podmíněno udělením výjimek, uvede a potvrdí příslušný orgán takovou výjimku v technickém průkazu vozidla nebo v technickém osvědčení.

2. U schvalovacích zkoušek vozidel vyráběných v malých sériích musí být dokladováno, že typ vozidla vyhovuje požadavkům pro

a) vozidla kategorie T v příloze č. 3 této vyhlášky s tím, že

- homologace podle Předpisů EHK nebo EHS/ES směrnic nebo schválení podle technických příloh EHS/ES směrnic, pouze u bodů č. 11.1, 23.1 tabulky v čl. 2,

- u ostatních položek stačí předložení technického protokolu o zkoušce příslušné pověřené zkušebny,

- na vozidlech smějí být montovány jen konstrukční části a samostatné technické celky, homologované podle Předpisů EHK nebo Směrnic EHS/ES nebo schválené podle technických příloh směrnic EHS/ES,

- elektrické propojení tažného a taženého vozidla musí odpovídat ustanovení přílohy č. 3 této vyhlášky, čl. 2, bod 13.1 tabulky.

b) vozidla kategorie O_Tuvedeným v příloze č. 3 této vyhlášky,

c) vozidla kategorie S uvedeným v příloze č. 4 této vyhlášky,

d) jednonápravové traktory s přívěsy uvedeným v příloze č. 5 této vyhlášky.

V odůvodněných případech s ohledem na počet vyráběných kusů může schvalující orgán místo homologace uznat jako rovnocenný doklad technický protokol o zkoušce podle příslušného předpisu EHK nebo směrnic EHS/ES s prohlášením o shodě výroby.

3. Před vystavením technického průkazu nebo technického osvědčení pro další vozidla vyrobená nebo dovezená v malých sériích, se požaduje kontrola shodnosti vozidla s jeho kontrolní dokumentací ve zkušební stanici nebo v pověřené zkušebně, pokud tuto kontrolní dokumentaci schvalující orgán při schválení technické způsobilosti typu vozidla v malé sérii stanoví (kontrola může být provedena i u výrobce).

4. Jednotlivě vyrobené vozidlo schválí příslušný schvalovací orgán na základě požadavků § 27 a § 28 této vyhlášky. Pokud je schválení technické způsobilosti podmíněno udělením výjimek, uvede a potvrdí příslušný orgán takovou výjimku v technickém průkazu vozidla nebo v technickém osvědčení.

5. Předložené doklady a/nebo zkoušky musí při schvalování jednotlivě vyrobeného vozidla dokladovat, že

a) vozidlo kategorie T

- vyhovuje požadavkům, uvedeným v příloze č. 3 této vyhlášky čl. 2, jmenovitě pak u bodů č. 1.6, 6.1, 7.1, 11.1, 13.1, 23.1 tabulky,

- na vozidlech smějí být montovány jen konstrukční části a samostatné technické celky, homologované podle předpisů EHK nebo směrnic EHS/ES nebo schválené podle technických příloh směrnic EHS/ES,

- elektrické propojení tažného a taženého vozidla musí odpovídat ustanovení přílohy č. 3 této vyhlášky, čl. 2, bod 13.1 tabulky,

b) vozidlo kategorie O_Todpovídá požadavkům uvedeným v příloze č. 3 této vyhlášky,

c) vozidlo kategorie S odpovídá požadavkům uvedeným v příloze č. 4 této vyhlášky,

d) jednonápravový traktor s přívěsem odpovídá požadavkům uvedeným v příloze č. 5 této vyhlášky.“.

18. Příloha č. 9 zní:

„Příloha č. 9 k vyhlášce č. 341/2002 Sb.

Vzor technického osvědčení zvláštního vozidla

Zobrazit přílohu

Vzor výpisu z technického osvědčení zvláštního vozidla

Zobrazit přílohu

19. Příloha č. 10 zní:

„Příloha č. 10 k vyhlášce č. 341/2002 Sb.

Vzor osvědčení o schválení technické způsobilosti typu

Zobrazit přílohu

20. Příloha č. 12 zní:

„Příloha č. 12 k vyhlášce č. 341/2002 Sb.

Vzor technického osvědčení samostatného technického celku

Zobrazit přílohu

Vzor výpisu z technického osvědčení samostatného technického celku

Zobrazit přílohu

21. Příloha č. 16 zní:

„Příloha č. 16 k vyhlášce č. 341/2002 Sb.

Vzor oprávnění zkušební stanici k provádění technických kontrol

Zobrazit přílohu

Vzor osvědčení k provozování zkušební stanice

Zobrazit přílohu

22. Příloha č. 17 zní:

„Příloha č. 17 k vyhlášce č. 341/2002 Sb.

Vzor osvědčení k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích

Zobrazit přílohu

23. Příloha č. 18 zní:

„Příloha č. 18 k vyhlášce č. 341/2002 Sb.

Podrobné rozdělení druhů vozidel, používání názvů a zkratek druhů vozidel pro vyplňování technických průkazů, technických osvědčení a schvalovacích dokumentů k vozidlům

(K § 19 odst. 8 zákona a k příloze k zákonu odst. 3)

Tato příloha definuje jednotlivé druhy silničních a zvláštních vozidel, jejich jednotné zařazování podle druhů, kategorií a jejich dalšího provedení. Slouží pro orgány provádějící schvalování a osvědčování technické způsobilosti vozidel k provozu na pozemních komunikacích, pro zkušební stanice a pověřené zkušebny připravující podklady pro toto schválení a osvědčování, pro výrobce vozidel při tvorbě podkladových materiálů pro schválení a osvědčování vozidel k provozu na pozemních komunikacích. Dává ucelený přehled o současném názvosloví vozidel.

Pro účely této přílohy se rozumí schvalovacím dokumentem zejména

a) základní technický popis schváleného typu vozidla,

b) základní technický popis schváleného typu zvláštního vozidla,

c) základní technický popis schváleného typu samostatného technického celku vozidla.

Základní technický popis schváleného typu vozidla, samostatného technického celku (dále jen „základní technický popis“ nebo také „ZTP“) je tiskopis, na kterém jsou soustředěny veškeré technické údaje, které slouží jako podklad k vyplňování technického průkazu nebo technického osvědčení vozidla nebo zvláštního vozidla a jako základ k tvorbě a vedení celostátní evidence základních technických údajů ke schváleným a osvědčeným typům vozidel.

1. Při vyplňování kolonky 1 „Druh vozidla“ v základním technickém popisu se používají dále uvedené názvy. Do kolonky 2 se doplňuje upřesňující název druhu.

2. Do kolonky 3 se uvádí kategorie vozidla. Jedná-li se o terénní vozidlo (kategorie G), připojí se bezprostředně za označení jeho kategorie ještě písmeno „G“.

Příklad: N1G

U vozidel schválených před účinností této vyhlášky se zde uvádí též zkratka druhu vozidla.

3. V kolonce 1 „Druh vozidla“ v ZTP se uvádí název druhu vozidla, který je shodný s názvem vozidla nebo je v něm alespoň obsažen.

Příklad:

- osobní automobil

- nákladní automobil

Druhem silničního vozidla se rozumí

Druhem zvláštního vozidla se rozumí

4. Upřesnění názvu vozidla v pravé části druhé řádky „Druh vozidla“, uváděné níže, představují vzory nejčastěji se vyskytujících provedení vozidel.

5. V této příloze jsou VERZÁLKAMI (= písmeny velké abecedy) dále uvedeny názvy druhů vozidel a zkratky pro kategorii L

A) kategorie L - dělící se na

- MOPED (zkratka L_A)

- MOPED - TŘÍKOLKA NEBO LEHKÁ ČTYŘKOLKA (L_B)

- MOTOCYKL (L_C)

- MOTOCYKL S POSTRANNÍM VOZÍKEM (L_D)

- TŘÍKOLKA NEBO ČTYŘKOLKA (L_E)

- MOTOKOLO (L_M)

druh Motocykl

- pro dopravu jedné nebo dvou osob sedících za sebou, s oporou pro kolena řidiče, bez šlapadel,

- se dvěma koly a pevnými stupačkami.

druh Skútr (kategorie MOPED nebo MOTOCYKL)

- pro dopravu jedné nebo dvou osob sedících za sebou, bez opory pro kolena řidiče při jízdě a s prostorem pro jeho nohy v nosné části vozidla, bez šlapadel. Má obvykle ochranu dopravovaných osob zepředu a zespodu.

druh Mokik (kategorie MOPED)

- jeho nejvyšší konstrukční rychlost není větší než 45 km.h- [1]. Je-li poháněn spalovacím motorem, nesmí být jeho zdvihový, objem větší než 50 cm [3],

- se stupačkami a nožním spouštěním motoru.

druh Moped (kategorie MOPED)

- jeho nejvyšší konstrukční rychlost není větší než 45 km.h [-1]. Je-li poháněn spalovacím motorem, nesmí být jeho zdvihový objem větší než 50 cm [3],

- se šlapadly,

- pro dopravu jen jedné osoby.

druh Motocykl sportovní (soutěžní) (kategorie MOPED nebo MOTOCYKL)

- určen pro sportovní účely,

- zpravidla není kompletně vybaven jako Motocykl nebo Mokik a jeho provoz na komunikacích je podmíněn zvláštním omezujícím nebo upraveným režimem (sportovní licence apod.).

druh Motokolo (kategorie MOPED)

- jízdní kolo opatřené trvale připojeným hnacím motorem, jehož nejvyšší konstrukční rychlost nepřevyšuje 25 km.h [-1]

Poznámka: Pokud je jízdní kolo dodatečně vybaveno pomocným motorkem a přitom se nemění jeho původní charakter, jde o „jízdní kolo s pomocným motorkem“, které se zařazuje do druhu „ostatní vozidla“.

Příklady zápisů:

druh Tříkolka (kategorie MOPED (LB) nebo TŘÍKOLKA (LE))

- tříkolová motorová vozidla.

Příklad zápisu:

druh Lehká čtyřkolka (kategorie MOPED (LB))

druh Čtyřkolka (kategorie ČTYŘKOLKA (LE))

- čtyřkolové motorové vozidlo splňující podmínky ustanovení přílohy zákona č. 56/2001 Sb.

Příklady zápisu:

B) kategorie M, dělící se na M₁, M₂, M₃

Ba) OSOBNÍ AUTOMOBIL - kategorie M₁

Do kolonky 1

- první řádek „označení druhu“ se zapisuje OSOBNÍ AUTOMOBIL

- druhý řádek „Druh vozidla“ se pak zapíše níže uvedené označení, popřípadě za toto označení dále po pomlčce bližší určení vozidla.

Příklad zápisu:

druh Sedan

- karoserie - uzavřená, se stupňovitou zádí,

- střecha - pevná, tuhá - část střechy může být otvíratelná,

- 4 boční dveře, v zádi automobilu může být víko (dveře), zasahující až ke střeše, ( v případě 2 bočních dveří se jedná o druh Tudor ),

- dvě řady plnohodnotných sedadel, každá z nich po dvou popř. třech místech k sezení,

- oddělený zavazadlový prostor.

druh Hatchback

- tvar zadní části karoserie se vyznačuje splývavou zádí, otvíratelnou v celé nebo téměř celé ploše, závěsy zadních (pátých, resp. třetích) dveří jsou umístěny u střechy vozidla.

druh Liftback

- tvar zadní části karoserie se vyznačuje tím, že za spodní hranou okna zadních dveří je vodorovná nebo téměř vodorovná plocha (odsazení). Záď je otevíratelná v celé nebo téměř celé ploše, závěsy zadních (pátých, resp. třetích) dveří jsou umístěny u střechy vozidla.

druh Limuzína

- karoserie - prostornější než sedan, uzavřená

- může mít dělící stěnu mezi předními a zadními sedadly,

- střecha - pevná, tuhá - část střechy může být otevíratelná,

- počet míst k sezení - 4 nebo více nejméně ve dvou řadách, případná další sedadla mohou být sklápěcí,

- počet bočních dveří - 4 nebo 6,

- minimální délka vozidla je 5400 mm.

druh Kupé

- karoserie - uzavřená, s obvykle omezeným možným zadním prostorem pro cestující,

- střecha - pevná, tuhá - část střechy může být otevíratelná,

- počet míst k sezení - 2 až 3 vpředu - případná zadní sedadla pevná nebo sklopná,

- počet bočních dveří - 2, v zádi automobilu může být víko (dveře), zasahující až ke střeše,

- oddělený zavazadlový prostor,

- střecha karoserie se zpravidla snižuje v zadní části pro cestující.

druh Kabriolet

- karoserie proměnlivá zpravidla bez pevného rámu bočních dveří, s pevnými sloupky čelního skla a nebo s ochranným zařízením pro cestující při převrácení vozidla,

- střecha poddajná, stahovací, popř. tuhá, odnímatelná nebo sklápěcí,

- počet míst k sezení - 4 nebo více nejméně ve dvou řadách,

- počet bočních dveří - 2 nebo 4.

druh Roadster

- karoserie proměnlivá, bez pevných rámů bočních dveří, s pevnými sloupky čelního skla, a nebo s ochranným zařízením pro cestující při převrácení vozidla, s omezeným možným zadním prostorem pro cestující,

- střecha poddajná, stahovací, popř. tuhá, odnímatelná nebo sklápěcí,

- počet míst k sezení - 2 až 3 vpředu - případná zadní sedadla pevná nebo sklopná,

- počet bočních dveří - 2,

- střecha karoserie se zpravidla snižuje v zadní části pro cestující.

druh Osobní kombi

- uzavřená karoserie, vzniklá zvětšením či prodloužením zadní části karoserie SEDAN, HATCHBACK, LIFTBACK nebo LIMUZÍNA,

- střecha pevná, tuhá - část střechy může být otvíratelná,

- počet míst k sezení - 4 nebo více nejméně ve dvou řadách,

- zadní sedadla se sklopnými opěradly nebo vyjímatelná ke zvětšení ložné plochy,

- počet bočních dveří - 2 až 4 a jedny zadní dveře (víko),

- střecha rovná, zadní stěna v celé ploše mírně šikmá nebo kolmá.

druh Kombi

- karoserie uzavřená, velkoprostorová s jedním společným prostorem pro cestující a náklad,

- střecha pevná, tuhá - část střechy může být otvíratelná,

- počet míst k sezení - 4 nebo více, nejméně ve dvou řadách,

- zadní sedadla vyjímatelná nebo se sklopnými opěradly ke zvětšení ložné plochy,

- počet bočních dveří - 2 až 4 a jedny zadní dveře (víko),

- může být odvozen od skříňového nákladního automobilu, u každé řady sedadel musí být na obou stranách boční okno (popřípadě společné okno pro druhou a třetí řadu sedadel).

druh Sanitní

- vozidlo pro dopravu nemocných a raněných - DNR

- vozidlo rychlé zdravotnické pomoci - RZP

druh Pohřební

druh Obytný

druh Požární

druh Záchranářské

druh Montážní

- Výchozím vozidlem může být osobní automobil s uzavřenou karoserií se společným prostorem pro cestující a pro náklad (typu osobní kombi, kombi) v provedení s max. dvěma řadami sedadel.

- Vozidlo musí být vybaveno posuvnou přepážkou za druhou řadou sedadel, která umožňuje posuv do prostoru vzniklého sklopením druhé řady sedadel a dočasné zvětšení prostoru pro přepravovaný náklad nebo speciální výbavu. Požadavky na technické parametry vlastní přepážky jsou shodné s požadavky kladenými na přepážku určenou pro skříňová vozidla kategorie N₁.

- Prostor pro náklad a speciální výbavu musí mít případná boční okna v tomto prostoru zajištěna proti snadnému poškození (pokud je okno pevně umístěno v karoserii postačuje bezpečnostní folie). Toto zajištění není povinné pro boční okna, která jsou součástí nákladového prostoru pouze při přední poloze přepážky.

- Prostor pro speciální výbavu musí mít vhodný počet úchytů pro připevnění následně doplněné speciální výbavy (lze využít výrobcem standardně montovaná oka v zavazadlovém prostoru nebo stanovit či připravit další úchytné body, které bude výrobce garantovat jako vhodné pro kotvení speciální výbavy), touto výbavou rozumíme například hasicí přístroje, skříňky na nářadí a díly,

nářadí větších rozměrů apod., tato výbava při schválení technické způsobilosti nemusí být fyzicky umístěna. Tyto úchyty musí být voleny tak, aby byl zajištěn přístup k důležitým místům, jako je náhradní kolo, přístup k ovládání posuvu přepážky apod.

- V konkrétních případech mohou být požadavky doplněny o jiné, než výše uvedené.

druh Sportovní

druh Technický zásahový

druh Technický vyprošťovací

druh Technické pomoci

Tuto podskupinu lze dále rozšiřovat o další provedení, je možno však použít pouze označení, která nejsou v této skupině již použita a nedojde-li, vzhledem k podobnosti, k záměně.

Osobní automobil může být také vyroben v provedení „vozidlo určené k dostavbě“.

V tomto případě se provede zápis do ZTP takto

Příklad:

Poznámka:

Pokud bude schváleno vozidlo jako samostatný typ určený k dostavbě nebo i v rámci již schváleného typu vozidla, postupuje se tak, že kolonka 1, první řádek „Druh vozidla“ v ZTP bude opatřen zápisem „vozidlo určené k dostavbě“, tento zápis bude opatřen závorkami. V druhé řádce nebude zápis žádný. Technický průkaz pak nebude v této kolonce opatřen žádným zápisem. Zápis v kolonce 1, oba řádky „druh vozidla“ doplní až finální výrobce podle skutečného provedení vozidla, včetně zkratky určení druhu vozidla, kategorie a bližšího určení.

Příklad zápisu: v ZTP

Druh vozidla (vozidlo určené k dostavbě)

Bb) AUTOBUS - kategorie M₂, M₃

Vozidla kategorií M₂a M₃patří do jedné z následujících tříd

Vozidla s obsaditelností přesahující 22 cestujících mimo řidiče

- Třída I „MĚSTSKÝ autobus“ vozidlo této třídy má sedadla a místa pro stojící cestující.

- Třída II „MEZIMĚSTSKÝ autobus“ vozidlo této třídy může být zařízeno pro dopravu stojících cestujících, avšak jen v uličce.

- Třída III „DÁLKOVÝ autobus“ vozidlo této třídy není nijak zařízeno pro dopravu stojících cestujících.

Vozidla s obsaditelností nepřesahující 22 cestujících mimo řidiče

- TŘÍDA A vozidlo této třídy má sedadla a může být vybaveno pro stojící cestující.

- TŘÍDA B vozidlo této třídy není vybaveno pro stojící cestující.

C) NÁKLADNÍ AUTOMOBIL - kategorie N₁, N₂, N₃

Nákladní automobil je určen pro dopravu nákladu.

Do kolonky 1

- první řádek „označení druhu“ se zapisuje NÁKLADNÍ AUTOMOBIL

- druhý řádek „Druh vozidla“ se pak zapíše níže uvedené označení

Příklad zápisu:

Druhy nákladních automobilů

CISTERNOVÝ

AUTODOMÍCHÁVAČ

DOUBLE CAB

MRAZÍRENSKÝ

CHLADÍRENSKÝ

ISOTERMICKÝ

KABELOVÝ

NOSIČ VÝMĚNNÝCH NÁSTAVEB

PANCÉŘOVANÝ

PICK UP

POHŘEBNÍ

PRO PŘEPRAVU BETONU

PRO PŘEPRAVU DŘEVA

PRO PŘEPRAVU LODÍ

PRO PŘEPRAVU ODPADU

PRO PŘEPRAVU VOZIDEL

PRO PŘEPRAVU ŽIVÝCH ZVÍŘAT

SKLÁPĚČKOVÝ

SKŘÍŇOVÝ - do kolonky „druh karoserie“ v tomto případě zapisujeme

- SKŘÍŇOVÁ, pokud kabina řidiče a prostor pro náklad tvoří jeden nedílný konstrukční prvek, přičemž prostor pro náklad je oddělen od prostoru pro osádku přepážkou

- FURGON, pokud kabina řidiče a prostor pro náklad tvoří jeden nedílný konstrukční prvek a mezi kabinou řidiče a prostorem pro náklad je v přepážce proveden průlez; průlez musí být opatřen dveřmi

- SAMOSTATNÁ SKŘÍŇ, pokud je samostatná oddělená skříň a samostatná kabina řidiče

VALNÍKOVÝ

TAHAČ NÁVĚSŮ

TAHAČ PŘÍVĚSŮ atd.

Nákladní automobil může být také vyroben v provedení „VOZIDLO URČENÉ K DOSTAVBĚ“

D) SPECIÁLNÍ AUTOMOBIL - kategorie N₁, N₂, N₃

SPECIÁLNÍ PŘÍVĚS, NÁVĚS - kategorie O₁, O₂, O₃, O₄

Speciální vozidlo je vozidlo určené k provádění speciálních činností. Speciální vozidlo není primárně určeno k přepravě osob nebo k přepravě nákladu, ale je konstruováno na podvozku automobilu nebo přípojného vozidla s pevnou nebo výměnnou nástavbou, určenou k provádění speciálních prací nebo přepravě speciálních pevně zabudovaných zařízení. Užitečná hmotnost je využita pro nástavbu a posádku.

POŽÁRNÍ (podle vyhlášky č. 254/1999 Sb.)

E) TRAKTORY - kategorie T

Motorová vozidla vybavená koly nebo pásy, jejichž hlavní funkcí je tažná síla a která jsou zvláště konstruována pro tažení, tlačení, nesení nebo pohon určitého nářadí, strojů nebo přípojných vozidel, určených pro užití zejména v zemědělství nebo lesnictví. Mohou být vybavena pro přepravu nákladu a osob.

Kolové traktory se dále dělí

Kategorie T₁traktory s maximální konstrukční rychlostí nepřevyšující 40 km.h [-1], s nejméně jednou nápravou a s minimálním rozchodem větším než 1150 mm, s nenaloženou hmotností v provozním stavu větší než 600 kg a se světlou výškou nad vozovkou menší než 1000 mm.

Kategorie T₂traktory s maximální konstrukční rychlostí nepřevyšující 40 km.h [-1], s minimálním rozchodem menším než 1150 mm, s nenaloženou hmotností v provozním stavu větší než 600 kg a se světlou výškou nad vozovkou menší než 600 mm. Pokud je však výška těžiště traktoru podle ČSN ISO 789-6 (30 0446), měřeno vůči vozovce, dělená střední hodnotou minimálního rozchodu všech náprav větší než 0,90, je maximální konstrukční rychlost omezena na 30 km.h [-1].

Kategorie T₃traktory s maximální konstrukční rychlostí nepřevyšující 40 km.h [-1], a s nenaloženou hmotností v provozním stavu menší než 600 kg.

Kategorie T₄ostatní traktory s maximální konstrukční rychlostí nepřevyšující 40 km.h [-1], (podle definice uvedené dále).

T_4.1traktory s vysokou světlou výškou

Traktory konstruované pro práci s vysokými plodinami, např. s vínem. Jejich znakem je zvýšený podvozek nebo jeho část, což traktoru umožňuje pojíždět souběžně s plodinou s levými a pravými koly na každé straně jedné řady nebo více řad plodiny. Tyto traktory jsou určeny k nesení nebo k pohonu nářadí, které může být montováno na předku, mezi nápravami, na zádi nebo na nákladové plošině. Pokud je traktor v pracovní poloze, je jeho světlá výška kolmá na řady plodiny vyšší než 1000 mm. Pokud je výška těžiště traktoru podle ČSN ISO 789-6 (30 0446), měřeno vůči zemi při užití normálně montovaných pneumatik, dělená střední hodnotou minimálního rozchodu všech náprav větší než 0,90, nesmí maximální konstrukční rychlost překročit 30 km.h [-1].

T_4.2zvláště široké traktory

Traktory, charakteristické svými velkými rozměry, přednostně určené k práci na velkých zemědělských plochách.

F) TERÉNNÍ VOZIDLA - motorová vozidla se zvýšenou průjezdností, které patří do vozidel kategorie M nebo N, označuje se doplňkovým písmenem G ke kategorii M nebo N, např. vozidlo kategorie N₁, splňující podmínky zařazení do skupiny terénních vozidel, se označí jako N₁G.

Vozidla kategorie N₁s největší technicky přípustnou hmotností nepřevyšující 2,00 t a vozidla kategorie M₁se považují za terénní vozidla, pokud

- nejméně jedna přední náprava a nejméně jedna zadní náprava jsou současně poháněny, včetně vozidel, u kterých může být pohon jedné nápravy odpojen,

- jsou vybavena nejméně jedním uzávěrem diferenciálu nebo nejméně jedním zařízením, kterým se dosáhne podobného účinku,

- pokud činí vypočtená stoupavost sólo vozidla nejméně 30%.

Z následujících šesti požadavků musí být dále splněno nejméně pět

- přední nájezdový úhel musí být nejméně 25°,

- zadní nájezdový úhel musí být nejméně 20°,

- přechodový úhel musí být nejméně 20°,

- světlá výška pod přední nápravou musí být nejméně 180 mm,

- světlá výška pod zadní nápravou musí být nejméně 180 mm,

- světlá výška mezi nápravami musí být nejméně 200 mm.

Vozidla kategorie N₁s největší technicky přípustnou hmotností převyšující 2,00 t nebo kategorie N₂, M₂a M₃s největší technicky přípustnou hmotností nepřevyšující 12,00 t se považují za terénní vozidla, pokud buď jsou všechna jejich kola poháněna, včetně těch vozidel, u kterých může být pohon jedné nápravy odpojen, nebo jsou-li splněny následující tři požadavky

- nejméně jedna přední náprava a nejméně jedna zadní náprava jsou současně poháněny, včetně těch vozidel, u kterých může být pohon jedné nápravy odpojen,

- jsou vybavena nejméně jedním uzávěrem diferenciálu nebo nejméně jedním zařízením s podobným účinkem,

vypočtená stoupavost pro jednotlivé vozidlo je nejméně 25%.

Vozidla kategorie M₃s největší technicky přípustnou hmotností převyšující 12,00 t nebo vozidla kategorie N₃se považují za terénní vozidla, pokud buď jsou všechna jejich kola poháněna, včetně těch vozidel, u kterých může být pohon jedné nápravy odpojen, nebo jsou-li splněny následující požadavky

a) nejméně polovina kol je poháněna,

b) vozidlo je vybaveno nejméně jedním uzávěrem diferenciálu nebo zařízením s obdobným účinkem,

c) vypočtená stoupavost pro jednotlivé vozidlo je nejméně 25%,

d) z následujících šesti požadavků jsou splněny nejméně čtyři

- přední nájezdový úhel musí být nejméně 25°,

- zadní nájezdový úhel musí být nejméně 25°, přední nájezdový úhel musí být nejméně 25°,

- zadní nájezdový úhel musí být nejméně 25°,

- přechodový úhel musí být nejméně 25°,

- světlá výška pod přední nápravou musí být nejméně 250 mm,

- světlá výška mezi nápravami musí být nejméně 300 mm,

- světlá výška pod zadní nápravou musí být nejméně 250 mm.

Zatížení a podmínky ověření

a) vozidla kategorie N₁o největší technicky přípustné hmotnosti nepřevyšující 2,00 t a vozidla kategorie M₁musí být v provozním stavu, zejména s chladicí kapalinou, mazivy, palivem, nářadím, náhradním kolem a řidičem,

b) jiné automobily, než jsou uvedené v bodě a) musí být naloženy na největší technicky přípustnou hmotnost podle údaje výrobce,

c) požadovaná stoupavost (25% a 30%) se ověří jednoduchým výpočtem. Ve výjimečných případech však může oprávněná zkušebna požadovat předání vozidla příslušného typu pro ověření zkouškou.

d) při ověřování předního a zadního nájezdového úhlu se neuvažuje zařízení proti podjetí vozidel.

Definice a náčrtky světlých výšek (definice předního nájezdového úhlu, zadního nájezdového úhlu a přechodového úhlu jsou v normě ISO 612-1978, body č. 6.10, 6.11 a 6.9.)

„Světlá výška mezi nápravami“ znamená nejkratší vzdálenost mezi rovinou vozovky a nejnižším pevným bodem vozidla. Skupina náprav se pokládá za jedinou nápravu.

„Světlá výška pod nápravou“ znamená výšku, kterou má nad základnou vrchol kruhového oblouku procházejícího středem stop kol jedné nápravy na vozovce (při dvojité montáži kol se uvažují vnitřní kola) a dotýkající se nejnižšího bodu vozidla mezi koly.

Žádná pevná část vozidla nesmí zasahovat do šrafovaného pole na náčrtu. V případě potřeby se uvádí světlá výška pod několika nápravami podle jejich pořadí, od přední ve směru jízdy k poslední, např. 280/250/250.

Další způsoby vyplňování vycházejí z výše uvedených principů, jednotlivá druhová označení jsou uvedena v následující tabulce

24. Příloha č. 19 zní:

„Příloha č. 19 k vyhlášce č. 341/2002 Sb.

Porovnání nových technických pojmů s pojmy užívanými v předchozí právní úpravě

[*] Definice provozní hmotnosti je uvedena v § 1 písm. p). Provozní hmotnost je větší než pohotovostní hmotnost o hmotnost řidiče, tj. 75 kg (kromě vozidel kategorie vozidel L a O).

[**] Pojem užitečná hmotnost v nové právní úpravě již není definován. U vozidel schválených po 1.7.2001 se proto do technických průkazů neuvádí. U vozidel schválených před 1.7.2001 užitečná hmotnost vyjadřuje matematický rozdíl mezi největší povolenou hmotností a provozní hmotností, sníženou o hmotnost řidiče, tj. 75 kg.“.

---

Čl. II

Přechodné ustanovení

Tiskopisy podle příloh č. 7, 9, 10, 12, 16 a 17 vyrobené před nabytím účinnosti této vyhlášky lze používat po vyznačení změn vyplývajících z úprav nejpozději do 31. prosince 2004.

Čl. III

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 2003.

---

Ministr:
Ing. Šimonovský v. r.