Vyhláška č. 10/2000
Ministerstva spravedlnosti
ze dne 20. ledna 2000
o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů
Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 33 odst. 2 a 5 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen "zákon"), § 152 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a § 373 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů:
ČÁST PRVNÍ
SRÁŽKY Z ODMĚNY ODSOUZENÉHO
§ 1
Druhy srážek
§ 1 (1) Z odměny příslušející odsouzenému podle zvláštních právních předpisů[1]za vykonanou práci srazí a odvede vazební věznice nebo věznice (dále jen "věznice") pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na veřejné zdravotní pojištění a zálohu na daň z příjmů fyzických osob.[2]Část odměny, která zůstane po provedení těchto srážek, se dále označuje jako čistá odměna.
§ 1 (2) Z čisté odměny odsouzeného provede věznice srážky
a) k úhradě výživného pro děti, kterým je odsouzený povinen poskytovat výživu, včetně příspěvku na úhradu nákladů při péči o dítě v ústavní nebo ochranné výchově nebo v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, ve kterém je dítě umístěno na základě rozhodnutí soudu nebo žádosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností (dále jen "výživné nezaopatřených dětí"),
b) k úhradě nákladů výkonu trestu a nákladů výkonu vazby, která mu předcházela,
c) na základě nařízeného výkonu rozhodnutí soudu nebo orgánu státní správy,
d) k úhradě jiných pohledávek vůči odsouzenému podle této vyhlášky.
§ 1 (3) Úhrn srážek podle odstavce 2 nesmí překročit 72 % čisté odměny odsouzeného. Zbytek čisté odměny rozdělí věznice na kapesné a úložné podle této vyhlášky.
§ 2
Srážky k úhradě výživného nezaopatřených dětí
§ 2 (1) Na srážky k úhradě výživného nezaopatřených dětí se použije 33 % čisté odměny, není-li dále stanoveno jinak.
§ 2 (2) Srážky k úhradě výživného se provádějí
a) na základě rozhodnutí soudu, jímž byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy (odměny odsouzeného), a to ve výši stanovené tímto rozhodnutím (dále jen "nařízené výživné"),
b) na základě pravomocného rozhodnutí soudu, kterým byla odsouzenému uložena povinnost hradit výživné nebo soudem schválené dohody o výši výživného[3]a písemné žádosti odsouzeného o provádění srážek, a to do výše stanovené takovým rozhodnutím nebo dohodou,
c) na žádost zařízení, kde je dítě umístěno v ústavní nebo ochranné výchově, nebo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, ve kterém je dítě umístěno na základě rozhodnutí soudu nebo žádosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností, a to do výše, kterou požaduje toto zařízení,
d) na žádost odsouzeného nebo, pokud s tím odsouzený vyjádřil písemně souhlas, též na žádost osoby, která je příjemcem výživného.
§ 2 (3) Pokud jsou srážky prováděny pouze k úhradě nařízeného výživného, srazí se na každé dítě částka ve výši soudem stanoveného výživného, a pokud by součet těchto srážek přesáhl celkovou částku určenou podle odstavce 1, srazí se na každé dítě poměrná částka ve vztahu ke stanovené výši výživného. V ostatních případech se z celkové částky podle odstavce 1 srazí na každé nezaopatřené dítě stejná částka; obdobně se postupuje, jsou-li prováděny současně též srážky k úhradě nařízeného výživného.
§ 2 (4) Je-li výkonem rozhodnutí vymáháno výživné nezaopatřených dětí vyšší, než činí srážka stanovená podle odstavce 3, posuzuje se neuhrazený rozdíl jako pohledávka, pro kterou se provádějí srážky podle § 4 odst. 1.
§ 2 (5) Částka použitá na srážky podle odstavce 1 se zvyšuje o nevyčerpanou částku určenou pro srážky podle § 3, 4 a 5.
§ 3
Srážky k úhradě nákladů výkonu trestu
§ 3 (1) Na srážky k úhradě nákladů výkonu trestu, který odsouzený vykonává, se použije 23 % čisté odměny, nejvýše však 1 500 Kč za kalendářní měsíc.
§ 3 (2) Nevyčerpaná částka k úhradě nákladů výkonu trestu podle odstavce 1 se převádí k použití postupně podle § 2, 4 a 5.
§ 4
Další srážky prováděné na základě nařízeného výkonu rozhodnutí soudu nebo orgánu státní správy
§ 4 (1) Z čisté odměny se použije 12 %, není-li dále stanoveno jinak, na srážky k úhradě pohledávek vzniklých na základě
a) výkonu rozhodnutí nařízeného soudem,[5]
b) výkonu rozhodnutí nařízeného orgánem státní správy,[6]nejde-li o srážky k výkonu rozhodnutí podle § 5,
c) nařízeného výkonu rozhodnutí ředitele věznice o uložení povinnosti hradit náklady výkonu trestu podle § 8, o stanovení výše nákladů výkonu vazby podle § 10, o uložení povinnosti nahradit další náklady spojené s výkonem trestu podle § 36 zákona, o uložení povinnosti obviněného nahradit náklady spojené s výkonem vazby podle § 21a zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o výkonu vazby“), o uložení povinnosti náhrady škody podle 38 a § 39a zákona a § 21b zákona o výkonu vazby.
§ 4 (2) Jsou-li prováděny srážky podle odstavce 1 písm. a) k úhradě přednostních pohledávek podle zvláštního právního předpisu,[7]provedou se z částky určené podle odstavce 1 tím způsobem, že z první poloviny této částky se uspokojí bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve poté podle pořadí ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li tato polovina k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve výživné všech oprávněných a teprve poté dlužné výživné z dřívější doby, a to podle poměru výživného. Nebylo-li však takto uspokojeno ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně určená částka poměrně podle výše výživného. Přednostní pohledávky, které nebyly uspokojeny z první poloviny částky určené podle odstavce 1, a ostatní pohledávky se uspokojují z druhé poloviny této částky. Pokud není k úhradě přednostních pohledávek první polovina částky určené podle odstavce 1 plně vyčerpána, zvyšuje se o její nevyčerpanou část polovina druhá.
§ 4 (3) Částka použitá na srážky podle odstavce 1 se zvyšuje o nevyčerpanou částku určenou pro srážky podle § 2, 3 a 5.
§ 4 (4) Nevyčerpaná částka podle odstavce 1 se převádí k použití postupně podle § 2 a 5.
§ 4 (5) Pořadí srážek k úhradě pohledávek podle odstavce 1 se řídí dnem, kdy bylo věznici doručeno rozhodnutí příslušného orgánu nebo dohoda, popřípadě dnem uzavření dohody, jde-li o dohodu mezi věznicí a odsouzeným. Má-li několik pohledávek stejné pořadí a nestačí-li srážka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně. Pořadí, které pohledávka získala u předcházejícího plátce mzdy, zůstává ve věznici zachováno.
§ 5
Ostatní srážky
§ 5 (1) Z čisté odměny se použijí 4 %, není-li dále stanoveno jinak, na srážky k úhradě
a) částek propadajících státu v důsledku vykonatelného rozhodnutí o uložení peněžitého trestu (pokuty), jakož i náhrady[8]uložené odsouzenému vykonatelným rozhodnutím příslušných orgánů,
b) přeplatků na dávkách nemocenského a důchodového pojištění, pokud je odsouzený povinen je vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle právních předpisů o nemocenském a důchodovém pojištění,
c) neprávem přijaté částky dávek státní sociální podpory a sociální péče, pokud je odsouzený povinen je vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu,[9]
d) částky pojistného na všeobecné zdravotní pojištění při neomluvené nepřítomnosti odsouzeného v zaměstnání, které plátce odměny za odsouzeného za tuto dobu uhradil,[4]
e) pohledávek zajištěných dohodou o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů podle zvláštního právního předpisu,[10]
f) částek na základě dohody o srážkách z odměny odsouzeného uzavřené mezi odsouzeným a věznicí; dohoda musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná.
§ 5 (2) Částka použitá na srážky podle odstavce 1 se zvyšuje o nevyčerpanou částku určenou pro srážky podle § 2, 3 a 4.
§ 5 (3) Nevyčerpaná částka podle odstavce 1 se převádí k použití postupně podle § 2 a 4.
§ 5 (4) Pro pořadí srážek k úhradě pohledávek podle odstavce 1 platí ustanovení § 4 odst. 5.
§ 6
Kapesné
§ 6 (1) Na kapesné se použije 17 % čisté odměny, není-li dále stanoveno jinak.
§ 6 (2) Odmítne-li odsouzený v průběhu kalendářního měsíce bez závažného důvodu pracovat, kapesné podle odstavce 1 mu nenáleží; vzniklé kapesné se převede k použití podle § 3 odst. 2. V případě snížení kapesného z důvodu uložení kázeňského trestu podle § 46 odst. 3 písm. b) a § 64 odst. 1 písm. b) zákona se částka, o kterou je kapesné sníženo, převede k použití podle § 7 odst. 2.
§ 7
Úložné
§ 7 (1) Na úložné se použijí 11 % čisté odměny, není-li dále stanoveno jinak.
§ 7 (2) Úložné se zvyšuje o nevyčerpané částky určené pro srážky podle § 2 až 5, částku sníženého kapesného podle § 6 odst. 2 věty druhé a veškeré částky vzniklé zaokrouhlováním.
§ 7 (3) Z úložného nad 35000 Kč se na základě rozhodnutí ředitele věznice uhradí i náhrada nákladů výkonu trestu podle § 35 zákona, náhrada dalších nákladů spojených s výkonem trestu podle § 36 zákona, náhrada nákladů výkonu vazby podle § 10, náhrada nákladů spojených s výkonem vazby podle § 21a zákona o výkonu vazby a náhrada škody podle § 38 a § 39a zákona a § 21b zákona o výkonu vazby, pokud nebudou tyto pohledávky uhrazeny srážkami z odměny odsouzeného; tyto úhrady je možné provádět průběžně při výkonu trestu.
§ 7 (4) Odsouzený může po splnění povinnosti uložené podle odstavce 3 použít část úložného přesahující částku 35000 Kč k úhradě výživného osobám, kterým je povinen výživné poskytovat, k úhradě škody nebo nemajetkové újmy, kterou způsobil trestným činem, nebo k vydání bezdůvodného obohacení, které trestným činem získal, k úhradě nákladů spojených se zajištěním vlastního bydlení, k úhradě nákladů spojených s pořízením dokladů potřebných po propuštění z výkonu trestu, k podpoře své rodiny a jiných osob blízkých a osob, které jej ve výkonu trestu odnětí svobody pravidelně navštěvují, a při přerušení výkonu trestu. Část úložného, která přesahuje 500 Kč, může použít také na úhradu zdravotní péče nehrazené z veřejného zdravotního pojištění, úhradu regulačních poplatků[10a]a na nákup nezbytných léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků předepsaných lékařem.
§ 7 (5) Nemá-li odsouzený při propuštění z výkonu trestu úložné postačující k úhradě nezbytných potřeb, lze mu poskytnout příspěvek až do částky 2 000 Kč. Při rozhodnutí o poskytnutí uvedeného příspěvku se přihlíží i k tomu, zda takové finanční prostředky nemá odsouzený na účtu ve věznici, na účtu v bance, nebo zda nemůže tyto prostředky získat jiným způsobem, například od příbuzných nebo zastupitelského úřadu státu, jehož je státním občanem.
§ 7 (6) Náklady na odesílání peněz z úložného jdou k tíži účtu úložného, ledaže je odsouzený uhradil jiným způsobem.
ČÁST DRUHÁ
ÚHRADY NÁKLADŮ VÝKONU TRESTU Z JINÝCH PŘÍJMŮ A Z PENĚZ, KTERÉ MÁ ODSOUZENÝ ULOŽENÉ VE VĚZNICI
§ 8
Úhrady nákladů výkonu trestu v ostatních případech
§ 8 (1) Na srážky k úhradě nákladů výkonu trestu se použije 40 % z důchodu nebo výsluhového příspěvku.
§ 8 (2) Z peněz, které byly zaslány odsouzenému do věznice a které byly převedeny na jeho účet vedený věznicí, se vyměří úhrada nákladů výkonu trestu ve výši 40 % ze součtu všech částek přijatých za předchozí měsíc. Úhrada nákladů výkonu trestu z těchto peněz se nepředepíše, pokud by nedosáhla za kalendářní měsíc 100 Kč. Ustanovení odstavce 1 není tímto ustanovením dotčeno.
§ 8 (3) Odsouzenému, který odmítl pracovat nebo bez důvodu do práce nenastoupil, se vyměří úhrada nákladů výkonu trestu ve výši 50 Kč za den.
§ 8 (4) Výše úhrady nákladů výkonu trestu se stanoví z čisté odměny a z ostatních zdrojů příjmů uvedených v odstavcích 1 a 2. Takto stanovená výše úhrady nákladů výkonu trestu smí včetně úhrady nákladů výkonu trestu stanovené podle odstavce 3 činit nejvýše 1500 Kč za kalendářní měsíc.
§ 8 (5) Srážky na úhradu nákladů výkonu trestu se neprovádí z částky, která byla odsouzenému
a) připsána na účet jako odměna podle zákona[11a],
b) odeslána na jeho účet ve věznici výhradně za účelem úhrady jeho pohledávek spravovaných Vězeňskou službou, zejména za regulační poplatky[10a], nákup nezbytných léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků předepsaných lékařem, úhradu zdravotní péče nehrazené z veřejného zdravotního pojištění, a byla použita výlučně k těmto účelům, nebo
c) uložena na jeho účet ve věznici, jedná-li se o výživné na dítě, příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem, přídavek na dítě, peněžitou pomoc v mateřství, rodičovský příspěvek, sirotčí důchod náležející dítěti nebo jiné peníze výslovně určené na úhradu potřeb dítěte, zaslané odsouzené těhotné ženě nebo matce, která má ve výkonu trestu u sebe dítě.
§ 9
§ 9 (1) Rozhodnutí o povinnosti k náhradě nákladů výkonu trestu podle § 8 vydá ředitel věznice.
§ 9 (2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 může odsouzený do 3 dnů od doručení podat stížnost řediteli věznice, který rozhodnutí vydal; stížnost může směřovat jen proti vypočtené výši nákladů výkonu trestu a nemá odkladný účinek. O stížnosti rozhoduje do šedesáti dnů od jejího obdržení generální ředitel Vězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby.
ČÁST TŘETÍ
NÁHRADA NÁKLADŮ VÝKONU VAZBY
§ 10
§ 10 (1) Denní sazba nákladů výkonu vazby činí 45 Kč za každý započatý kalendářní den příslušného kalendářního měsíce.
§ 10 (2) Náhrada nákladů výkonu vazby se nepožaduje za dobu, po kterou je osobě ve výkonu vazby poskytována ústavní (nemocniční) péče, je-li tato osoba pojištěncem podle zvláštního právního předpisu.[4]
§ 11
§ 11 (1) Rozhodnutí o výši nákladů výkonu vazby vydá ředitel věznice, a to na základě pravomocného rozhodnutí soudu, kterým byla odsouzenému uložena povinnost k náhradě nákladů spojených s výkonem vazby.[12]
§ 11 (2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 může odsouzený do 3 dnů od doručení podat stížnost řediteli věznice, který rozhodnutí vydal. Odsouzený, kterému byla povinnost k náhradě nákladů spojených s výkonem vazby uložena až po propuštění z výkonu trestu nebo vazby, může stížnost podat do 5 dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí podle odstavce 1 doručeno. Stížnost může směřovat jen proti vypočtené výši nákladů výkonu vazby a nemá odkladný účinek. O stížnosti rozhoduje do šedesáti dnů od jejího obdržení generální ředitel Vězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby.
ČÁST ČTVRTÁ
VÝKON ROZHODNUTÍ SRÁŽKAMI Z ODMĚNY ZA PRÁCI CHOVANCŮ ZVLÁŠTNÍCH VÝCHOVNÝCH ZAŘÍZENÍ
§ 12
Při výkonu rozhodnutí srážkami z odměny chovance zvláštního výchovného zařízení se od jeho odměny za práci odečte částka, která se na částečnou úhradu nákladů uhrazuje z vlastních odměn chovance, a zbytek se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi, vyjádřenou v celých korunách. Z této částky lze srazit k uspokojení vymáhané pohledávky jen jednu třetinu. Pro přednostní pohledávky podle zvláštního právního předpisu[7]lze však srazit i druhou třetinu, nepostačí-li jedna třetina k jejich uspokojení nebo nemohou-li být z první třetiny uspokojeny, protože mají horší pořadí než jiné pohledávky. Dojde-li takto ke srážkám také z druhé třetiny, uspokojí se z ní bez ohledu na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak ostatní přednostní pohledávky podle svého pořadí. Třetí třetina se nesráží. Jinak se na výkon rozhodnutí srážkami z odměny za práci chovance zvláštního výchovného zařízení užije obecných ustanovení zvláštního právního předpisu[5]o výkonu rozhodnutí.
ČÁST PÁTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 13
§ 13 (1) Srážky z odměny odsouzeného se provádějí za období kalendářního měsíce, a to i tehdy, byl-li odsouzený v tomto období zařazen do práce na několika pracovištích, popřípadě byl-li přemístěn do jiné věznice. Částky srážek se zaokrouhlují na celé koruny směrem dolů.
§ 13 (2) Srážky k úhradě výživného nezaopatřených dětí se na základě žádosti příjemce výživného odesílají na účet u banky, uvedený příjemcem výživného, nebo se příjemci výživného poukazují poštovní poukázkou. Příjemce výživného uvede v žádosti o provádění srážek k úhradě výživného, kterým z uvedených způsobů mu má být výživné vypláceno.
§ 14
§ 14 (1) Jestliže ten, proti němuž byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, nastoupí výkon trestu, postupuje se podle ustanovení zvláštního právního předpisu jako při změně plátce mzdy,[13]přičemž za mzdu povinného se tu považuje odměna odsouzeného, pokud podle této vyhlášky může sloužit k uspokojení vymáhané pohledávky.
§ 14 (2) Byl-li odsouzený přemístěn do jiné věznice, pokračuje tato věznice ve výkonu rozhodnutí srážkami z jeho odměny; tato změna nemá vliv na pořadí vymáhaných pohledávek.
§ 14 (3) Přemístění odsouzeného do jiné věznice se nepovažuje za změnu plátce odměny (mzdy) odsouzeného.
§ 15
V řízení podle této vyhlášky se postupuje přiměřeně podle § 76 zákona.
§ 16
Podle této vyhlášky se postupuje též
a) při provádění srážek z odměny a jiných příjmů odsouzených, uložených vykonatelným rozhodnutím přede dnem účinnosti této vyhlášky,
b) při předepisování náhrad nákladů výkonu trestu odsouzených nezařazených do práce a nákladů výkonu vazby, pokud povinnost k hrazení těchto nákladů vznikla přede dnem účinnosti této vyhlášky.
§ 17
Zrušuje se vyhláška č. 154/1997 Sb., o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zařazené do zaměstnání, a o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení.
§ 18
Srážky z odměny odsouzeného a příděly kapesného a úložného podle této vyhlášky se provádějí od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po jejím vyhlášení.
§ 19
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 94/2001 Sb. Čl. II
1. Srážky z odměny odsouzeného k výkonu rozhodnutí soudu nebo orgánu státní správy nařízeného přede dnem účinnosti této vyhlášky a srážky, o jejichž provádění před účinností této vyhlášky odsouzený požádal nebo s jejich prováděním souhlasil, se provádějí podle této vyhlášky.
2. Náklady výkonu vazby a náklady výkonu trestu, pokud povinnost k jejich náhradě vznikla přede dnem účinnosti této vyhlášky, se za dobu do dne účinnosti této vyhlášky vyměří ve výši stanovené předpisy platnými v době, kdy byla vazba nebo trest vykonávány.
Ministr:
JUDr. Motejl v. r.
Poznámky pod čarou
[1] § 33 odst. 1 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů.
Nařízení vlády č. 365/1999 Sb., o výši a podmínkách odměňování odsouzených osob zařazených do zaměstnání ve výkonu trestu odnětí svobody, ve znění nařízení vlády č. 414/2000 Sb.
[2] Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb.
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb.
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb.
[3] § 86 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění zákona č. 132/1982 Sb., zákona č. 234/1992 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 72/1995 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb. a zákona č. 301/2000 Sb.
[4] Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 167/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona 155/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb.
[5] § 251 a násl. občanského soudního řádu.
[6] § 71 a násl. zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
[7] § 279 odst. 2 občanského soudního řádu.
[8] Například § 156 trestního řádu.
[9] Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb. a zákona č. 91/1998 Sb.
Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona č. 482/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona č. 589/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 155/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 133/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb. a zákona č. 155/1998 Sb.
[10] § 246 zákoníku práce.
[10a] Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
[11a] § 45 a 63 zákona č. 169/1999 Sb.
[12] § 155 trestního řádu.
[13] § 293 a násl. občanského soudního řádu.