Nařízení vlády č. 4/2000
ze dne 13. prosince 1999
k provedení zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech
Vláda nařizuje k provedení zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění zákona č. 38/1993 Sb. a zákona č. 217/1997 Sb.:
ČÁST PRVNÍ
POZEMKOVÉ ÚPRAVY
§ 1
Náležitosti návrhu pozemkových úprav
Náležitostmi návrhu pozemkových úprav jsou podklady a výsledky činností včetně způsobu jejich pořizování podle § 2 až 11. Dokumentace náležitostí návrhu pozemkových úprav je obsažena v bodech 1 až 9 přílohy k tomuto nařízení.
§ 2
Podklady a činnosti p��i pořizování návrhu pozemkových úprav
§ 2 (1) Podklady a činnosti při zpracování návrhu pozemkových úprav zahrnují
a) přípravu řízení o pozemkových úpravách,
b) určení obvodu pozemkových úprav a zjišťování průběhu hranic pozemků,
c) zpracování soupisu nároků vlastníků pozemků,
d) návrh společných zařízení,[1]
e) návrh nového uspořádání pozemků.
§ 2 (2) Podklady a činnosti po schválení návrhu pozemkových úprav zahrnují
a) vytyčení hranic pozemků a převody společných zařízení,[1]
b) vyhotovení náležitostí pro zápis výsledků pozemkových úprav do katastru nemovitostí včetně vyhotovení digitální katastrální mapy.
§ 3
Příprava řízení o pozemkových úpravách
§ 3 (1) Pozemkový úřad zpravidla s ročním předstihem oznámí předpokládaný termín zahájení pozemkových úprav katastrálnímu úřadu. Pokud výsledky pozemkových úprav slouží k obnově katastrálního operátu,[2]pozemkový úřad o jejich předpokládaném zahájení a jejich účelu vyrozumí rovněž obec a osoby, které mají v obvodu pozemkových úprav rozsáhlý nemovitý majetek (např. pozemní komunikace, dráhy, letiště, vodní toky, lesní pozemky) s upozorněním na povinnost trvalého označení hranic pozemků podle zvláštního právního předpisu.[3]
§ 3 (2) Podklady pro zpracování návrhu pozemkových úprav tvoří
a) soubor geodetických informací a soubor popisných informací katastrálního operátu, popřípadě operáty bývalého pozemkového katastru a navazující operáty přídělového a scelovacího řízení, v potřebném rozsahu a ve formě, v níž jsou vedeny nebo uschovány katastrálním úřadem,
b) přídělové listiny nebo rozhodnutí, popřípadě jiné doklady podle zvláštních právních předpisů[4]předložené pozemkovému úřadu nebo jím zjištěné pro upřesnění nebo rekonstrukci přídělového řízení v pozemkových úpravách,[5]
c) listiny osvědčující právní vztahy, které dosud nejsou obsahem katastru nemovitostí,
d) mapy bonitovaných půdně ekologických jednotek,[6]
e) schválená nebo rozpracovaná územně plánovací dokumentace, územně plánovací podklady a územní rozhodnutí,[7]
f) dostupné podklady, rozbory a informace o stavu území a záměrech jeho využití (např. vodohospodářské, půdoochranné, dopravní, územní systémy ekologické stability a hodnocení krajinného rázu) včetně využitelných částí dříve zpracovaných projektů pozemkových úprav,
g) vyhodnocení podrobných terénních průzkumů, zaměřených zejména na ochranu půdy, vody, krajiny a přírody,
h) aktualizovaný stav údajů katastru nemovitostí předávaný katastrálním úřadem v průběhu pozemkových úprav způsobem dohodnutým s pozemkovým úřadem a nové skutečnosti o právních vztazích zjištěné v průběhu pozemkových úprav pozemkovým úřadem.
§ 3 (3) Na základě vyhodnocení podkladů podle odstavce 2 pozemkový úřad stanoví cíle a hlavní zásady pozemkových úprav, s kterými seznámí účastníky na úvodním jednání.[8]
§ 4
Určení obvodu pozemkových úprav
§ 4 (1) Z pozemků uvnitř obvodu pozemkových úprav se vyloučí pozemky určené pro obranu státu, pozemky určené pro těžbu vyhrazených nerostů, pozemky chráněné podle zvláštních právních předpisů, pozemky zastavěné a určené k zastavění a pozemky, které podle posouzení pozemkového úřadu[9]nejsou k provedení pozemkových úprav třeba. Pro tyto pozemky zajistí pozemkový úřad současně s návrhem pozemkových úprav vyhotovení podkladů pro obnovu katastrálního operátu v rozsahu dohodnutém s katastrálním úřadem. Způsob a organizaci projednání výsledků obnoveného katastrálního operátu u těchto pozemků projedná pozemkový úřad ve smyslu zvláštního právního předpisu.[10]
§ 4 (2) Pozemky zahrnuté do obvodu pozemkových úprav, jejichž části mají charakter pozemků z pozemkových úprav vyloučených,[11]se dělí podle schváleného návrhu pozemkových úprav.
§ 5
Postup při zjišťování průběhu hranic pozemků
§ 5 (1) Ke zjišťování hranic pozemkový úřad přizve zástupce obce, popřípadě podle místních podmínek zástupce dalších orgánů (např. ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesů). Ke zjišťování hranice katastrálního území, která je současně hranicí obce, pozemkový úřad přizve i zástupce sousedních obcí.
§ 5 (2) Pozemkový úřad uvědomí obce a katastrální úřad o termínu zjišťování hranic minimálně s měsíčním předstihem a projedná s nimi způsob a rozsah spolupráce při tomto zjišťování.[12]
§ 5 (3) Zjišťování hranic se provádí za účasti vlastníků pozemků nebo jejich zástupců, kterým se pozvánka doručí s minimálně týdenním předstihem a upozorněním, že výsledky pozemkových úprav budou sloužit k obnově katastrálního operátu. Ke zjišťování hranic jsou zváni vlastníci pozemků, jejichž společná hranice je hranicí obvodu pozemkových úprav, a vlastníci pozemků sloučených do půdních celků v případech, kdy je jejich účast potřebná ke zjištění průběhu vlastnické hranice existující v terénu. Neúčast pozvaných vlastníků pozemků však nebrání dalšímu využití výsledků zjišťování hranic.
§ 5 (4) Jestliže se současným průběhem hranic v terénu dotčení vlastníci pozemků pozvaní podle odstavce 3 souhlasí, potvrdí protokol o výsledku zjišťování hranic; jeho součástí je náčrt se zobrazením skutečného průběhu hranic vyhotovený na kopii katastrální mapy. Pokud dojde k rozporu ve tvrzení vlastníků o průběhu hranic pozemků, postupuje se podle zvláštního právního předpisu.[13]
§ 5 (5) Pro stanovení postupu při zjišťování hranic pozemkovým úřadem se užije ustanovení zvláštního právního předpisu[14]obdobně. Výsledky zjišťování hranic pozemkový úřad potvrdí v protokolu.
§ 6
§ 6 (1) Pro výkon zeměměřických činností[15]a pro stanovení charakteristik a kritérií přesnosti podrobného měření a zobrazení polohopisu katastrální mapy[16]platí ustanovení zvláštního právního předpisu[15],[16]obdobně.
§ 6 (2) K návrhu doplnění, způsobu označení a zaměření podrobného polohového bodového pole se vyjádří katastrální úřad.[17]
§ 6 (3) Výměra území v obvodu pozemkových úprav se stanoví výpočtem ze souřadnic lomových bodů hranic obvodu pozemkových úprav určených v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální[18]s kódem kvality 3 Kódu charakteristiky kvality podrobných bodů.[19]
§ 6 (4) Výměra území zjištěná podle odstavce 3 se porovná s výměrou území získanou součtem výměr všech parcel podle katastru nemovitostí. Rozdíl výměr se porovná s hodnotou mezní odchylky stanovenou zvláštním právním předpisem.[20]
§ 6 (5) Pokud rozdíl výměr podle odstavce 4 nepřekročí stanovenou mezní odchylku,[20]opraví se součty výměr parcel v soupise nároků vlastníků pozemků tak, aby zjištěný rozdíl podle odstavce 4 byl odstraněn.
§ 6 (6) Pokud rozdíl výměr podle odstavce 4 překročí stanovenou mezní odchylku,[20]zhotovitel[21]ověří, zda není chyba v zaměření území nebo výpočtu jeho výměry nebo v součtu výměr parcel podle katastru nemovitostí. Nezjistí-li zhotovitel[21]chybu, stanoví pozemkový úřad po projednání s katastrálním úřadem[22]další postup. Zjistí-li zhotovitel[21]chybu v zaměření území nebo výpočtu jeho výměry, uvědomí o tom neprodleně pozemkový úřad a provede na vlastní náklady její odstranění, nestanoví-li pozemkový úřad jinak.
§ 6 (7) Při podrobném měření se zaměřují nad rámec obsahu katastrální mapy prvky polohopisu potřebné pro návrh pozemkových úprav (např. drenážní šachtice, závlahové hydranty, vodní prameny, povrchové odvodnění, meze, doprovodná zeleň, solitery, sjezdy, propustky, dráhy soustředěného odtoku povrchové vody, oplocení, inženýrské sítě a konstrukce trvalých porostů) v rozsahu stanoveném pozemkovým úřadem a podle potřeby se doplní i výškopisný obsah.
§ 7
Soupis nároků vlastníků pozemků
§ 7 (1) Soupis nároků vlastníků pozemků se vyhotoví na základě podkladů podle § 3 odst. 2, výsledků zjišťování hranic, podrobného měření podle § 6 a podrobného terénního průzkumu.
§ 7 (2) Nárok každého vlastníka obsahuje všechny jeho pozemky uvnitř obvodu pozemkových úprav včetně vyznačení věcných břemen a jiných věcných práv (např. zástavní právo a předkupní právo) zapsaných v katastru nemovitostí. Pozemky podle § 4 odst. 1 se v nároku uvádějí odděleně a neoceňují se.
§ 7 (3) Pozemky podle § 4 odst. 2 se v nároku rozdělí na část do pozemkových úprav zahrnutou a část z pozemkových úprav vyloučenou, která se neoceňuje.
§ 7 (4) Údaje bonitovaných půdně ekologických jednotek[23]se přizpůsobují změnám pozemků, které vyplývají ze zaměření skutečného stavu v terénu.[24]
§ 7 (5) V případě potřeby aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek[23]postupuje pozemkový úřad podle zvláštního právního předpisu.[25]
§ 7 (6) Pozemky nebo jejich části, na kterých se nacházejí stavby ve vlastnictví státu,[26]jsou-li předmětem směny, se ocení cenou přilehlých zemědělských pozemků.
§ 7 (7) Pozemky vlastníků nebo jejich části, na kterých se nacházejí polní cesty, se pro účely pozemkových úprav ocení cenou přilehlých zemědělských pozemků bez zřetele na to, zda polní cesta je či není evidována v katastru nemovitostí.
§ 7 (8) U chmelnic, vinic, sadů, zahrad a pozemků s lesním porostem se v nárocích uvádí cena pozemku a cena porostu odděleně a s členěním podle druhu porostu.
§ 7 (9) Pro účely pozemkových úprav se cena porostu podle odstavce 8, který se nachází na pozemcích nebo jejich částech sloučených do půdních celků, stanoví jako násobek výměry parcely nebo její části a průměrné ceny porostu za 1 m [2] (dále jen "průměrná cena"), pokud mezi vlastníky pozemků a vlastníky porostů nedojde k jiné dohodě. Průměrná cena zahrnuje i podíl na ceně věci, která je součástí porostu nebo příslušenstvím pozemku. Pro výpočet průměrné ceny se ocení porost, který se nachází na půdním celku, podle zvláštního právního předpisu.[27]
§ 8
Návrh společných zařízení
§ 8 (1) Návrh společných zařízení[1]řeší prostorové umístění staveb a jiných opatření potřebných ke zpřístupnění pozemků, k ochraně a zúrodnění půdního fondu, k ochraně životního prostředí, zvelebení krajiny a zvýšení její ekologické stability a stanovuje způsob využití území v obvodu pozemkových úprav.
§ 8 (2) Společným zařízením[1]ke zpřístupnění pozemků jsou např. stavby a rekonstrukce polních a lesních cest, mostků, propustků, brodů a železničních přejezdů; společným zařízením[1]k ochraně půdního fondu jsou např. protierozní opatření (protierozní meze, průlehy, zasakovací pásy, záchytné příkopy, terasy, větrolamy, zatravnění, zalesnění apod.) a vodohospodářská opatření sloužící k neškodnému odvedení povrchových vod a ochraně území před záplavami (úpravy toků, nádrže, rybníky, odvodnění, ochranné hráze, suché poldry apod.); společným zařízením[1]k ochraně a tvorbě životního prostředí, zvelebení krajiny a zvýšení její ekologické stability jsou např. územní systémy ekologické stability, doplnění, popřípadě odstranění zeleně a terénní úpravy.
§ 8 (3) Součástí návrhu společných zařízení[1]je i návrh technického řešení nově navrhovaných staveb a jiných opatření zpracovaný v rozsahu stanoveném pozemkovým úřadem včetně návrhu řešení obnovy funkčnosti společných zařízení, která již v terénu existují.
§ 8 (4) Návrh společných zařízení[1]obsahuje celkovou bilanci výměry půdního fondu, kterou je nutno vyčlenit k jeho provedení, včetně bilance použitých pozemků ve vlastnictví státu a vlastnictví obce, popřípadě rozsah, kterým se na potřebné výměře půdního fondu podílejí vlastníci pozemků, nelze-li pro tyto účely použít jen pozemky ve vlastnictví státu a pozemky ve vlastnictví obce.[28]Rozsah, kterým se vlastníci pozemků mohou podílet na vyčlenění potřebné výměry půdního fondu pro tyto účely, je omezen podmínkami stanovenými pro návrh pozemkových úprav v § 12.
§ 8 (5) K návrhu společných zařízení[1]pozemkový úřad zabezpečí vyjádření příslušných orgánů státní správy a sboru zástupců, popřípadě vlastníků pozemků, není-li sbor zvolen,[29]a obce.
§ 9
Návrh nového uspořádání pozemků
§ 9 (1) Návrh nového uspořádání pozemků vychází z projednaného návrhu společných zařízení[1]a ze stanoveného způsobu využití území podle § 8; přihlíží též k požadavkům vlastníků pozemků.
§ 9 (2) Při tvorbě parcel se postupuje podle zvláštního právního předpisu.[30]
§ 9 (3) Označování nových parcel parcelními čísly se řídí postupem stanoveným katastrálním úřadem.[31]
§ 9 (4) Návrh nového uspořádání pozemků se zpracovává v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální.[18]
§ 9 (5) Výměry nových parcel se vypočtou ze souřadnic lomových bodů hranic parcel se zaokrouhlením výsledků na celé čtvereční metry.
§ 9 (6) Návrh pozemkových úprav se zpracovává v digitálním vyjádření a v měřítku určeném katastrálním úřadem.[31]Návrh je zpracován i v grafické formě.
§ 9 (7) Údaje schváleného návrhu pozemkových úprav, které slouží jako podklad pro digitální katastrální mapu, se ukládají na záznamovém médiu počítače.
§ 9 (8) Změny návrhu pozemkových úprav, které vyplynuly v důsledku řešení připomínek vlastníků pozemků k návrhu na závěrečném ústním jednání,[32]se projednávají jen s těmi vlastníky pozemků, kterých se změna týká, nedojde-li k zásadním změnám v řešení návrhu. V případě zásadních změn v řešení návrhu pozemkový úřad nařídí nové závěrečné ústní jednání.
§ 10
Vyrovnání a změna hranice katastrálního území
§ 10 (1) Vyrovnání hranice katastrálního území, která je shodná s hranicí obce, předpokládá souhlas dotčených obcí. Změna hranice katastrálního území, která je shodná s hranicí okresů, předpokládá souhlas dotčených obcí a příslušných okresních úřadů.[33]
§ 10 (2) Vyrovnání hranice katastrálního území, která je shodná s hranicí okresů v návrhu pozemkových úprav, není změnou území okresů ve smyslu zvláštního právního předpisu.[34]
§ 11
Vytyčení hranic pozemků a převody společných zařízení vlastníkům
§ 11 (1) Při vytyčování hranic pozemků v terénu podle schváleného návrhu pozemkových úprav se postupuje podle zvláštního právního předpisu.[35]
§ 11 (2) Převody vlastnictví společných zařízení[1]osobám podle schváleného návrhu pozemkových úprav jsou bezúplatné. Smlouvy o bezúplatném převodu společných zařízení[1]nevyžadují schválení podle zvláštního právního předpisu.[36]
§ 12
Posuzování přiměřenosti kvality a výměry vyčleňovaných pozemků
§ 12 (1) Vyčleňované pozemky v návrhu pozemkových úprav k výměně vlastnických práv (dále jen "vyčleňované pozemky") jsou v přiměřené kvalitě,[37]pokud rozdíl v ceně původních a vyčleňovaných pozemků nepřesahuje 4 % ceny původních pozemků.
§ 12 (2) Vyčleňované pozemky jsou v přiměřené vzdálenosti,[37]pokud rozdíl výsledné vzdálenosti původních a vyčleňovaných pozemků nepřesahuje 20 % vzdálenosti původních pozemků; uvedený limit neplatí, je-li jeho nedodržení způsobeno terénními překážkami, mimoúrovňovým křížením s dálničním tělesem nebo obdobnými skutečnostmi. Výslednou vzdáleností se rozumí vážený aritmetický průměr vzdáleností pozemků od původní usedlosti. Nelze-li vzdálenost pozemků objektivně určit, řídí se její zjištění způsobem, který projedná pozemkový úřad se sborem[38]nebo s vlastníky pozemků, není-li sbor zvolen.
§ 12 (3) Vyčleňované pozemky jsou v přiměřené výměře,[37]pokud rozdíl ve výměře původních a vyčleňovaných pozemků nepřesahuje 10 % výměry původních pozemků.
§ 12 (4) Limity stanovené v odstavcích 1 a 3 se posuzují ve vzájemné souvztažnosti.
ČÁST DRUHÁ
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 13
§ 13 (1) Ustanovení § 2 až 11 se nepoužije na případy pozemkových úprav zahájených před dnem účinnosti tohoto nařízení, pokud pozemkový úřad zajistil odborné zpracování návrhu pozemkových úprav[39]tak, že návrh bude obsahovat podklady pro zavedení výsledků pozemkových úprav do katastru nemovitostí podle zvláštního právního předpisu.[40]
§ 13 (2) Ustanovení § 12 se nepoužije na případy zahájených pozemkových úprav, jestliže před dnem účinnosti tohoto nařízení proběhlo závěrečné ústní jednání.[32]V těchto případech se pozemkové úpravy dokončí podle právní úpravy platné před účinností tohoto nařízení.
§ 14
Zrušuje se vyhláška č. 427/1991 Sb., kterou se stanoví náležitosti návrhu pozemkových úprav a pravidla posuzování přiměřenosti kvality a výměry vyměňovaných pozemků.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
§ 15
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. března 2000.
Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
Ministr zemědělství:
Ing. Fencl v. r.
Poznámky pod čarou
[1] § 8 odst. 15 zákona č. 284/1991 Sb., ve znění zákona č. 217/1997 Sb.
[2] § 13 až 17 vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 179/1998 Sb.
[3] § 10 a 11 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.
[4] Dekret prezidenta republiky č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa.
Dekret prezidenta republiky č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy.
Dekret prezidenta republiky č. 28/1945 Sb., o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci.
Zákon č. 142/1947 Sb., o revisi první pozemkové reformy.
Zákon č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě.
[5] § 4 odst. 2 zákona č. 284/1991 Sb., ve znění zákona č. 217/1997 Sb.
[6] § 2 vyhlášky č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci.
[7] Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 103/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 262/1992 Sb., zákona č. 43/1994 Sb., zákona č. 19/1997 Sb. a zákona č. 83/1998 Sb.
[8] § 7 zákona č. 284/1991 Sb., ve znění zákona č. 217/1997 Sb.
[9] § 11 písm. a) zákona č. 284/1991 Sb., ve znění zákona č. 38/1993 Sb.
[10] § 58 odst. 4 vyhlášky č. 190/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 179/1998 Sb.
[11] § 3 odst. 2 zákona č. 284/1991 Sb., ve znění zákona č. 38/1993 Sb.
[12] § 58a písm. d) a f) vyhlášky č. 190/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 179/1998 Sb.
[13] § 14 odst. 6 zákona č. 344/1992 Sb.
[14] § 58 odst. 3 vyhlášky č. 190/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 179/1998 Sb.
Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.
[15] § 59 až 74 vyhlášky č. 190/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 179/1998 Sb.
[16] Bod 12 přílohy k vyhlášce č. 190/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 179/1998 Sb.
[17] § 58a písm. g) vyhlášky č. 190/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 179/1998 Sb.
[18] § 18 odst. 2 zákona č. 344/1992 Sb.
[19] Bod 12.15 přílohy k vyhlášce č. 190/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 179/1998 Sb.
[20] Bod 13.2 písm. b) přílohy k vyhlášce č. 190/1996 Sb.
[21] Zákon č. 200/1994 Sb.
[22] § 58a písm. d) vyhlášky č. 190/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 179/1998 Sb.
[23] § 9 odst. 2 vyhlášky č. 190/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 179/1998 Sb.
§ 8 odst. 8 zákona č. 284/1991 Sb., ve znění zákona č. 217/1997 Sb.
[24] § 8 odst. 4 zákona č. 284/1991 Sb., ve znění zákona č. 217/1997 Sb.
[25] Vyhláška č. 327/1998 Sb.
[26] § 8 odst. 16 zákona č. 284/1991 Sb., ve znění zákona č. 217/1997 Sb.
[27] Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
[28] § 8 odst. 15 zákona č. 284/1991 Sb., ve znění zákona č. 217/1997 Sb.
[29] § 5 odst. 7 a § 8 odst. 3 a 12 zákona č. 284/1991 Sb., ve znění zákona č. 217/1997 Sb.
[30] § 3 vyhlášky č. 190/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 179/1998 Sb.
[31] § 58 odst. 2 vyhlášky č. 190/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 179/1998 Sb.
[32] § 9 odst. 3 zákona č. 284/1991 Sb., ve znění zákona č. 217/1997 Sb.
[33] § 16 zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů.
[34] § 15 zákona č. 36/1960 Sb.
[35] § 58b vyhlášky č. 190/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 179/1998 Sb.
[36] § 14 odst. 4 vyhlášky č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem.
[37] § 8 odst. 9 zákona č. 284/1991 Sb., ve znění zákona č. 217/1997 Sb.
[38] § 5 odst. 4 zákona č. 284/1991 Sb., ve znění zákona č. 217/1997 Sb.
[39] § 8 odst. 1 zákona č. 284/1991 Sb., ve znění zákona č. 38/1993 Sb.
[40] § 58c vyhlášky č. 190/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 179/1998 Sb.
Příloha k nařízení vlády č. 4/2000 Sb.
DOKUMENTACE VÝSLEDKŮ POZEMKOVÝCH ÚPRAV
1. Souhrnná zpráva obsahuje základní identifikační údaje o území, rozsah pozemkových úprav, termíny a náklady pozemkových úprav.
2. Dokumentace přípravy řízení o pozemkových úpravách
obsahuje
a) souhrn podkladů pro návrh pozemkových úprav,
b) podmínky katastrálního úřadu pro obnovu katastrálního operátu,
c) podmínky orgánů státní správy k ochraně zájmů podle zvláštních předpisů včetně podkladů pro vymezení pozemků vyloučených z pozemkových úprav, popřípadě jejich vymezení,
d) dohodu s katastrálním úřadem o zpracování podkladů pro obnovu katastrálního operátu pro pozemky vyloučené z pozemkových úprav a do pozemkových úprav nezahrnuté včetně způsobu a vzájemné spolupráce s katastrálním úřadem při jejich projednávání s vlastníky pozemků.
3. Vyhodnocení podkladů a analýza současného stavu
obsahuje
a) přírodní podmínky (klimatické, hydrologické, geologické a půdní poměry),
b) popis území (krajinný ráz, struktura půdního fondu, geobiocenologická diferenciace území - bioregion, biochory, vegetační stupně, skupiny typů geobiocenů),
c) hospodářské využití území, vliv na životní prostředí (charakteristika zemědělské výroby, lesní výroby, ostatní využití území - těžba surovin, průmysl, jímání vody, rekreace, specifické zájmy v území - zařízení pro obranu státu, nadzemní a podzemní vedení a zařízení, způsoby hospodaření),
d) cíle a úkoly územního plánování podle územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů,
e) vyhodnocení podmínek orgánů státní správy k návrhu pozemkových úprav,
f) vyhodnocení výsledků podrobných terénních průzkumů, zejména zaměřených na ochranu půdy, vody, krajiny a přírody.
4. Dokumentace k určení obvodu pozemkových úprav
obsahuje
a) doplnění podrobného polohového bodového pole projednané s katastrálním úřadem (technická zpráva, přehledný náčrt, seznam souřadnic a výšek, zápisníky měření, protokoly o výpočtech a geodetické údaje),
b) výsledky zjišťování hranic (protokoly o zjišťování hranic včetně náčrtů, geometrické plány a záznamy podrobného měření změn k určení obvodu pozemkových úprav a další doklady, které se vztahují ke zjišťování hranic),
c) podrobné zaměření polohopisu, popřípadě i výškopisu,
d) výpočet výměry obvodu pozemkových úprav,
e) bilance území obvodu na základě výsledků podrobného zaměření (přehled pozemků v obvodu pozemkových úprav, z toho pozemků z pozemkových úprav vyloučených, do pozemkových úprav nezahrnutých a do pozemkových úprav zahrnutých).
5. Dokumentace nároků vlastníků pozemků
obsahuje
a) nároky vlastníků pozemků podle katastru nemovitostí, abecední rejstřík vlastníků pozemků, seznam čísel listů vlastnictví, výpisy z katastru nemovitostí včetně vyznačení věcných břemen a jiných věcných práv a přehled pozemků s věcným břemenem,
b) doklady o projednání způsobu ocenění pozemků a souhlasy vlastníků pozemků se směnou pozemků podle § 8 odst. 17 zákona č. 284/1991 Sb.,
c) doklady o vystavení soupisu nároků vlastníků pozemků a o projednání s vlastníky pozemků včetně jejich připomínek k soupisu nároků a jejich řešení.
6. Návrh společných zařízení
obsahuje
a) návrh plánu územního systému ekologické stability včetně nároků na půdu a technického řešení,
b) návrh staveb a jiných opatření k ochraně krajiny a zemědělského půdního fondu včetně navrhovaných změn druhů pozemků a nároků na půdu a technického řešení,
c) návrh staveb a jiných zařízení k zajištění přístupnosti pozemků včetně nároků na půdu a technického řešení,
d) návrh staveb a jiných opatření k úpravě vodohospodářských poměrů včetně bilance nároků na půdu pro společná zařízení, bilance změn druhů pozemků a bilance použitých pozemků z vlastnictví státu, obce, popřípadě ostatních vlastníků,
e) doklady o projednání návrhu společných zařízení.
7. Návrh nového uspořádání pozemků
obsahuje
a) bilance pozemků vlastníků podle návrhu nového uspořádání včetně jejich porovnání podle části druhé,
b) bilance navržených změn druhů pozemků,
c) seznam pozemků s chráněnými zájmy podle zvláštních předpisů evidovaných v obvodu pozemkových úprav, které vymezí příslušné orgány státní správy na základě vyrozumění o zahájení pozemkových úprav,
d) výsledky projednání s vlastníky pozemků,
e) dokumentaci ke změnám hranic katastrálního území (vyznačení změn na katastrální mapě, srovnávací sestavení změn dotčených katastrálních území, výkaz o celkových výměrách, souhlasy obcí a okresů podle § 10).
8. Grafické přílohy
obsahují
přehlednou mapu 1 : 10 000 nebo 1 : 25 000, kopii mapy dřívější pozemkové evidence, kopii mapy katastrální doplněnou o stav zjednodušené evidence pozemků, kopii mapy bonitovaných půdně ekologických jednotek, mapu průzkumu s výškopisným obsahem 1 : 2 000 nebo 1 : 5 000, mapu návrhu společných zařízení, mapu návrhu nového uspořádání pozemků, grafický výstup podkladu digitální katastrální mapy.
9. Dokladová část
obsahuje
a) doklady pozemkového úřadu vztahující se k řízení o pozemkových úpravách (doklady o zahájení řízení, projednání podmínek, zápisy o jednáních, o doručení výpisu ze soupisu nároků vlastníkům pozemků, o vystavení návrhu k veřejnému nahlédnutí, o závěrečném jednání, o předložení návrhu orgánům státní správy k udělení opatření, o výsledcích závěrečného jednání, o připomínkách vlastníků k návrhu, o jejich promítnutí do návrhu, o projednání změn návrhu vyplývajících z připomínek k návrhu, doklady o doručování, popřípadě i další doklady, pokud již nejsou součástí náležitostí),
b) doklady o projednání návrhu zpracovatelem, pokud již nejsou obsaženy v jiných náležitostech.
10. Náklady na pozemkové úpravy
obsahují
náklady na zpracování jednotlivých etap návrhu pozemkových úprav (podklady a průzkumy, zeměměřické činnosti, náklady na zpracování návrhu pozemkových úprav, náklady, popřípadě jejich odhad na zpracování prováděcích projektů, na realizaci pozemkových úprav a vytyčení pozemků).
11. Dokumentace týkající se vytyčení pozemků
obsahuje
projednání postupu realizace pozemkových úprav s vlastníky pozemků včetně potřeby vytyčení a označení pozemků v terénu a zahájení hospodaření na nově vytyčených pozemcích.