Zákon č. 309/1999

ze dne 11. listopadu 1999

o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Sbírka zákonů

§ 1

Právní předpisy vyhlašované ve Sbírce zákonů

§ 1 (1) Ve Sbírce zákonů se vyhlašují uveřejněním jejich plného znění

a) ústavní zákony,

b) zákony,

c) zákonná opatření Senátu,

d) nařízení vlády,

e) právní předpisy vydávané ministerstvy a ostatními ústředními správními úřady; právní předpisy jiných správních úřadů a právnických osob, pokud na základě zvláštního zákona vydávají právní předpisy s celostátní působností

(dále jen "právní předpisy").

§ 1 (2) Právní předpisy uvedené v odstavci 1 písm. e) se označují názvem "vyhláška".

§ 2

Další akty státních orgánů vyhlašované ve Sbírce zákonů

§ 2 (1) Ve Sbírce zákonů se dále vyhlašují:

a) nálezy Ústavního soudu a rozsudky Nejvyššího správního soudu, pokud tak stanoví zákon,[1]

b) sdělení Ústavního soudu, jestliže o jejich vyhlášení Ústavní soud rozhodne,

c) usnesení Poslanecké sněmovny o zákonném opatření Senátu, anebo sdělení předsedy Poslanecké sněmovny, že se Poslanecká sněmovna na své první schůzi o zákonném opatření Senátu neusnesla,

d) rozhodnutí prezidenta republiky, oznámení prezidenta republiky o výsledku referenda, usnesení komor Parlamentu a usnesení vlády, pokud tak stanoví zvláštní zákon nebo jestliže o jejich vyhlášení tyto orgány rozhodnou,

e) rozhodnutí předsedy Senátu, a není-li funkce předsedy Senátu obsazena, předsedy Poslanecké sněmovny, o vyhlášení volby prezidenta republiky,

f) sdělení ministerstev, jiných ústředních správních úřadů, Státní volební komise, České národní banky nebo Národní rozpočtové rady o skutečnostech a přijatých rozhodnutích, pokud povinnost vyhlásit je ve Sbírce zákonů stanoví zvláštní zákon,

g) úplná znění ústavních zákonů a zákonů, zmocňuje-li k vyhlášení jejich úplného znění předsedu vlády ústavní zákon nebo zákon,

(dále jen "další právní akty").

§ 2 (2) Ve Sbírce zákonů se vyhlašují též sdělení Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby (§ 11).

§ 3

Platnost a účinnost právních předpisů

§ 3 (1) Právní předpisy nabývají platnosti dnem jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.

§ 3 (2) Dnem vyhlášení právního předpisu je den rozeslání příslušné částky Sbírky zákonů, uvedený v jejím záhlaví.

§ 3 (3) Pokud není stanovena účinnost pozdější, nabývají právní předpisy účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení. Vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, lze výjimečně stanovit dřívější počátek účinnosti, nejdříve však dnem vyhlášení.

§ 3 (4) Právní předpisy uvedené v § 1 odst. 1 písm. d) a e) mohou být vyhlášeny nejdříve dnem, v němž je vyhlášen zákon, k jehož provedení jsou vydány; účinnosti mohou nabýt nejdříve dnem, k němuž nabývá účinnosti zákon, k jehož provedení jsou vydány.

§ 4

Právní předpis uvedený v § 1 odst. 1 písm. e) podepisuje příslušný ministr, vedoucí jiného ústředního správního úřadu, předseda Rady Energetického regulačního úřadu nebo guvernér České národní banky.

Sbírka mezinárodních smluv

§ 5

Vyhlašování mezinárodních smluv, jiných skutečností důležitých pro jejich provádění a rozhodnutí mezinárodních orgánů a organizací

§ 5 (1) Ve Sbírce mezinárodních smluv se vyhlašují sdělením Ministerstva zahraničních věcí

a) platné mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána (dále jen "mezinárodní smlouvy"),

b) oznámení o výpovědi mezinárodních smluv a o jiných skutečnostech důležitých pro provádění jednotlivých mezinárodních smluv,

c) rozhodnutí přijatá mezinárodními orgány a orgány mezinárodních organizací, jimiž je Česká republika vázána (dále jen "rozhodnutí mezinárodních orgánů a organizací").

§ 5 (2) Mezinárodní smlouvy se vyhlašují uveřejněním jejich plného znění. Mezinárodní smlouvy, které nejsou schvalovány Parlamentem a týkají se pouze malého počtu fyzických a právnických osob, mohou být vyhlášeny bez uveřejnění plného znění jejich příloh; v tomto případě Ministerstvo zahraničních věcí ve sdělení uvede rovněž výčet příloh mezinárodní smlouvy a údaj o tom, kde lze do těchto příloh nahlédnout a pořizovat si z nich opisy a výpisy.

§ 5 (3) Rozhodnutí mezinárodních orgánů a organizací se vyhlašují uveřejněním jejich plného znění. Pokud se rozhodnutí mezinárodních orgánů a organizací týká pouze malého počtu fyzických a právnických osob, jeho plné znění se nevyhlašuje a Ministerstvo zahraničních věcí ve sdělení pouze uvede název tohoto rozhodnutí, včetně označení orgánu, který je vydal, den, kdy bylo vydáno, popřípadě den, kdy nabylo účinnosti, a údaj o tom, kde lze do tohoto rozhodnutí nahlédnout a pořizovat si z něj opisy a výpisy.

§ 5 (4) Ve Sbírce mezinárodních smluv se vyhlašují též sdělení Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby nebo o opravě překladu do českého jazyka (§ 11).

§ 6

Jazyk, v němž se vyhlašují mezinárodní smlouvy a rozhodnutí mezinárodních orgánů a organizací

§ 6 (1) Mezinárodní smlouvy se ve Sbírce mezinárodních smluv vyhlašují vždy ve znění rozhodném podle mezinárodního práva pro jejich výklad a zároveň v překladu do českého jazyka, není-li znění mezinárodní smlouvy v českém jazyce rozhodné podle mezinárodního práva pro výklad mezinárodní smlouvy.

§ 6 (2) Má-li mezinárodní smlouva více znění v cizích jazycích, rozhodných pro její výklad, vyhlašuje se pouze v jednom z nich, a patří-li k nim znění v anglickém jazyce, vyhlásí se mezinárodní smlouva v tomto znění. Je-li znění mezinárodní smlouvy v českém jazyce rozhodné podle mezinárodního práva pro výklad mezinárodní smlouvy, vyhlásí se mezinárodní smlouva pouze v tomto znění.

§ 6 (3) Překlad do českého jazyka se pořizuje ze znění mezinárodní smlouvy, která jsou podle mezinárodního práva rozhodná pro její výklad.

§ 6 (4) V případě rozdílu mezi překladem do českého jazyka a zněním, které je rozhodné podle mezinárodního práva pro její výklad, má přednost toto znění.

§ 6 (5) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně i pro jazyk, v němž jsou vyhlašována rozhodnutí mezinárodních orgánů a organizací.

§ 7

Dnem vyhlášení mezinárodní smlouvy, oznámení o výpovědi mezinárodní smlouvy a o jiných skutečnostech důležitých pro provádění jednotlivých mezinárodních smluv nebo rozhodnutí mezinárodních orgánů a organizací (§ 5 odst. 1) je den rozeslání příslušné částky Sbírky mezinárodních smluv uvedený v jejím záhlaví.

Vydávání Sbírky zákonů a vydávání Sbírky mezinárodních smluv

§ 8

Pravidla pro vydávání Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv

§ 8 (1) Každá z částek Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv obsahuje v záhlaví, vedle názvu příslušného publikačního prostředku, zejména velký státní znak,[2]kalendářní rok, ve kterém je vydána, a datum, v němž je rozeslána.

§ 8 (2) Sbírka zákonů se vydává v postupně číslovaných částkách označených pořadovými čísly, jejichž řada se uzavírá koncem každého kalendářního roku. Číslování stran Sbírky zákonů se provádí od počátku kalendářního roku v souvislé řadě, která se uzavírá koncem každého kalendářního roku. Obdobně se postupuje i při vydávání Sbírky mezinárodních smluv.

§ 8 (3) Právní předpisy a další právní akty se ve Sbírce zákonů označují od počátku kalendářního roku pořadovými čísly v souvislé řadě, která se uzavírá koncem každého kalendářního roku. Obdobně se ve Sbírce mezinárodních smluv označují pořadovými čísly sdělení Ministerstva zahraničních věcí (§ 5 odst. 1).

§ 8 (4) Rozsáhlé přílohy právních předpisů je možno vyhlásit v samostatných přílohách částek Sbírky zákonů, vydaných současně s příslušnou částkou, v níž je vyhlašován text právního předpisu, o jehož přílohu se jedná. Strany těchto příloh se číslují v souvislé řadě navazující na číslování stran částky, jíž jsou přílohou. Obdobně to platí pro vyhlášení rozsáhlých příloh mezinárodních smluv a rozhodnutí mezinárodních orgánů a organizací ve Sbírce mezinárodních smluv.

§ 9

Ochrana názvu a citace

§ 9 (1) Název "Sbírka zákonů" je dovoleno užívat pouze pro označení Sbírky zákonů podle tohoto zákona. Při citaci právních předpisů (§ 1 odst. 1) a dalších právních aktů (§ 2 odst. 1), vyhlašovaných ve Sbírce zákonů, se užívá zkratky "Sb.".

§ 9 (2) Název "Sbírka mezinárodních smluv" je dovoleno užívat pouze pro označení Sbírky mezinárodních smluv podle tohoto zákona. Při citaci mezinárodních smluv, oznámení o výpovědi mezinárodních smluv a rozhodnutí mezinárodních orgánů a organizací (§ 5 odst. 1), vyhlašovaných ve Sbírce mezinárodních smluv, se užívá zkratky "Sb. m. s.".

§ 10

§ 10 (1) Sbírku zákonů a Sbírku mezinárodních smluv vydává, zajišťuje její tisk a distribuci Ministerstvo vnitra.

§ 10 (2) Právní předpisy (§ 1 odst. 1) a další právní akty (§ 2 odst. 1) se vyhlašují neprodleně, nejpozději do 30 dnů ode dne jejich doručení Ministerstvu vnitra. Stejná lhůta platí pro vyhlášení sdělení podle § 5.

§ 10 (3) Za správnost textů právních předpisů a dalších aktů státních orgánů předaných k vyhlášení ve Sbírce zákonů odpovídá ten, kdo je Ministerstvu vnitra předal. Za správnost textů mezinárodních smluv, oznámení o výpovědi mezinárodních smluv a o jiných skutečnostech důležitých pro provádění jednotlivých mezinárodních smluv nebo rozhodnutí mezinárodních orgánů a organizací, jakož i za správnost jejich překladu do českého jazyka předaných k vyhlášení ve Sbírce mezinárodních smluv odpovídá příslušné ministerstvo, jiný příslušný ústřední správní úřad nebo Česká národní banka.

§ 11

Vyhlášení opravy

§ 11 (1) Zjistí-li Ministerstvo vnitra rozdíl mezi textem právního předpisu předaným k vyhlášení a vyhlášeným textem takového předpisu, vyhlásí po tomto zjištění v nejbližší částce Sbírky zákonů opravu tiskové chyby. Ministerstvo vnitra postupuje obdobně v případě rozdílu mezi textem mezinárodní smlouvy nebo textem rozhodnutí mezinárodního orgánu a organizace, předaným k vyhlášení a vyhlášeným textem takové smlouvy či takového rozhodnutí.

§ 11 (2) Ustanovení odstavce 1 platí i pro postup Ministerstva vnitra v případě nesprávností ve vyhlášeném překladu mezinárodní smlouvy a rozhodnutí mezinárodních orgánů a organizací do českého jazyka. Než vyhlásí opravy překladu ve Sbírce mezinárodních smluv, vyžádá si stanovisko Ministerstva zahraničních věcí.

§ 12

§ 12 (1) Ministerstvo vnitra zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup[3]stejnopis Sbírky zákonů vydávané po 4. květnu 1945 a Sbírky mezinárodních smluv.

§ 12 (2) Stejnopis Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv podle odstavce 1 se nepovažuje za Sbírku zákonů a Sbírku mezinárodních smluv.

Společná, přechodná a závěrečná ustanovení

§ 13

Společné ustanovení

§ 13 (1) Kraje a hlavní město Praha jsou povinny umožnit v pracovních dnech každému nahlížení do Sbírky zákonů, Sbírky mezinárodních smluv a Úředního věstníku Evropské unie.

§ 13 (2) Obce, městské obvody a městské části územně členěných statutárních měst jsou povinny umožnit nahlížení do Sbírky zákonů za stejných podmínek jako v odstavci 1.

§ 13 (3) Povinnost podle odstavce 2 se vztahuje vždy na celou částku s výjimkou příloh podle § 8 odst. 4.

§ 14

Přechodná ustanovení

§ 14 (1) Ve Sbírce zákonů lze nejpozději do 30. června 2002 vyhlašovat opatření ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a České národní banky, vydaná na základě zmocnění obsažených ve zvláštních zákonech. Tato opatření se ve Sbírce zákonů vyhlašují uveřejněním jejich plného znění nebo oznámením o jejich vydání s uvedením orgánu, který je vydal, a s údajem, kde lze do nich nahlédnout. Vyhlášená opatření se ve Sbírce zákonů označují od počátku kalendářního roku pořadovými čísly v samostatné číselné řadě, uzavírané koncem každého kalendářního roku.

§ 14 (2) Opatření podle odstavce 1 a obdobná opatření ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a České národní banky, vyhlášená ve Sbírce zákonů uveřejněním jejich plného znění nebo oznámením o jejich vydání do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a k tomuto dni platná, pozbývají platnosti nejpozději dne 31. prosince 2003.

§ 14 (3) Právní předpisy, nálezy Ústavního soudu a mezinárodní smlouvy, vyhlášené ve Sbírce zákonů podle dosavadních právních předpisů a platné ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za právní předpisy, nálezy Ústavního soudu a mezinárodní smlouvy, vyhlášené podle tohoto zákona.

§ 15

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se zákon č. 545/1992 Sb., o Sbírce zákonů České republiky.

§ 16

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000.

Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.

Poznámky pod čarou

[1] § 57 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.

[2] § 2 odst. 1 a 2 a příloha č. 1 zákona č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky.
Zákon č. 68/1990 Sb., o užívání státního znaku, státní vlajky a ostatních státních symbolů České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

[3] § 2 odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.