Zákon č. 238/1991
ze dne 22. května 1991
o odpadech
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Působnost zákona
§ 1 (1) Zákon stanoví práva a povinnosti orgánů státní správy a povinnosti právnických a fyzických osob při nakládání s odpady.
§ 1 (2) Pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, vztahuje se tento zákon též na nakládání
a) s odpadními a zvláštními vodami,[1]
b) s látkami znečišťujícími ovzduší,[2]
c) s odpady drahých kovů,[3]
d) s radioaktivními odpady,[4]
e) s odpady ukládanými v podzemních prostorech,[5]
f) s odvaly, výsypkami a odkališti,[6]
g) s konfiskáty živočišného původu.[7]
§ 2
Základní pojmy
§ 2 (1) Odpadem je věc, které se chce její majitel (§ 1 odst. 1 zákona) zbavit, nebo též movitá věc, jejíž odstranění (zneškodnění) je nutné z hlediska péče o zdravé životní podmínky a ochrany životního prostředí. Kategorizace a katalog odpadů dohodnutý s příslušnými ústředními orgány státní správy vyhlásí Federální výbor pro životní prostředí jako opatření ve Sbírce zákonů.[8]
§ 2 (2) Zvláštní odpad je takový odpad, který vyžaduje zvláštní režim při nakládání s ním, zejména z důvodů národohospodářských nebo ochrany životního prostředí.
§ 2 (3) Nebezpečný odpad je takový zvláštní odpad (odstavec 2), který svými vlastnostmi (zejména toxicitou, infekčností, dráždivostí, výbušností, hořlavostí, chemickými vlastnostmi, karcinogenními, teratogenními a mutagenními vlastnostmi) je nebo může být nebezpečný pro zdraví obyvatelstva nebo životní prostředí.
§ 2 (4) Druhotnou surovinou je surovina nebo materiál získaný z odpadu, který je způsobilý k dalšímu hospodářskému nebo jinému využití; zůstává přitom odpadem až do dalšího zpracování.
§ 2 (5) Odpadovým hospodářstvím se rozumějí činnosti zaměřené na předcházení a omezování vzniku odpadů a na nakládání s odpady.
§ 2 (6) Nakládáním s odpady je jakákoliv činnost, jejímž předmětem jsou odpady, zejména shromažďování, přeprava, skladování a zneškodňování odpadů, včetně péče o místo zneškodňování, sběr, výkup, úpravu, třídění, zpracování a využívání odpadů jako zdrojů druhotných surovin a energie.
§ 2 (7) Původcem odpadů (dále jen "původce") je právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejíž činnosti vznikají odpady. Pro komunální odpad vznikající na území obce se za původce považuje tato obec.
§ 2 (8) Vývozcem odpadů je podle tohoto zákona právnická nebo fyzická osoba, která sama nebo prostřednictvím dopravce vyváží nebo chce vyvézt odpady přes hranice státu.[9]
§ 2 (9) Zneškodňování odpadů je zejména jejich ukládání, spalování nebo neutralizace, při němž poškozování životního prostředí nebo ohrožování zdraví lidí nepřesáhne míru stanovenou zvláštními předpisy.[10]
§ 3
Základní ustanovení
§ 3 (1) Právnické a fyzické osoby odpovídají za nakládání s odpady a jsou povinny vznik odpadů co nejvíce omezovat.
§ 3 (2) Při nakládání s odpady je každý povinen chránit zdraví obyvatelstva a životní prostředí; přitom je povinen vytvářet předpoklady pro využívání a zneškodňování odpadů.
§ 3 (3) Právnické a fyzické osoby ukládají nebo zneškodňují odpady jen v prostorech, objektech a zařízeních (dále jen "zařízení") k tomu určených.
§ 3 (4) Dovoz odpadů na území České a Slovenské Federativní Republiky za účelem jejich zneškodnění je zakázán. Tento zákaz neplatí při současném splnění těchto podmínek:
a) dovoz odpadů se uskutečňuje v souladu se smlouvou o poskytnutí ověřené technologie pro zneškodňování těchto odpadů, odpovídající světové úrovni stavu vědy a techniky, československé straně,
b) příslušná technologie byla již uvedena na území České republiky nebo Slovenské republiky do trvalého provozu,
c) budou zneškodněny veškeré dovezené odpady a zároveň dojde k podstatnému snížení celkového množství nebo stupně nebezpečnosti obdobných odpadů vzniklých na území České a Slovenské Federativní Republiky,
d) příslušný orgán státní správy vysloví s dovozem, přepravou a skladováním těchto odpadů souhlas.
§ 3 (5) Dovoz odpadů k jejich využití jako druhotné suroviny je přípustný jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy České republiky nebo Slovenské republiky (dále jen "příslušný orgán státní správy"); tím nejsou dotčeny zvláštní předpisy.[9]
§ 3 (6) Zakázáno je vyvážet nebezpečné odpady, pokud dovážející nebo tranzitní stát nedá písemný souhlas k dovozu, popřípadě tranzitu těchto odpadů. Vývoz nebezpečných odpadů vyžaduje souhlas příslušného orgánu státní správy. Pokud budou vyvážené nebezpečné odpady vráceny zpět, je vývozce odpadů povinen na své náklady zajistit jejich zneškodnění.
§ 3 (7) Tranzitní přeprava odpadů přes území České a Slovenské Federativní Republiky je přípustná jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy.
ČÁST DRUHÁ
OPRÁVNĚNÍ A POVINNOSTI PŘÍSLUŠNÝCH ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY A POVINNOSTI PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB VE VĚCECH ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ
Oddíl I
Oprávnění a povinnosti příslušných orgánů státní správy
§ 4
§ 4 (1) Příslušné orgány státní správy dávají souhlas
a) k provozování zařízení ke zneškodňování odpadů,
b) k nakládání s nebezpečným odpadem,
c) k vydání provozního řádu zařízení ke zneškodňování odpadů podle § 8 tohoto zákona,
d) k podnikání v oblasti nakládání s odpady,
e) k dovozu odpadů pro jiné účely než je jejich zneškodnění,
f) k vývozu nebezpečných odpadů,
g) k tranzitní přepravě odpadů přes území České a Slovenské Federativní Republiky.
§ 4 (2) Příslušné orgány státní správy dávají vyjádření
a) ke zřízení zařízení ke zneškodňování dopadů,
b) při výstavbě dotýkající se odpadového hospodářství již ve stadiu zpracování zadání stavby[11]nebo jeho změn,
c) k připravovaným změnám výrobního procesu nebo výroby související se změnou nakládání s odpady.
§ 4 (3) Orgány státní správy vydávající podle jiných právních předpisů rozhodnutí o umístění, povolení či užívání staveb, zařízení nebo činností uvedených v odstavci 1 nevydají toto rozhodnutí, pokud nebude žadatelem předložen souhlas podle odstavce 1, nebo vyjádření podle odstavce 2.
§ 4 (4) Příslušný orgán státní správy je oprávněný
a) schvalovat programy odpadového hospodářství,
b) uložit provozovateli zařízení ke zneškodňování odpadů, aby v odůvodněných případech za úhradu zneškodnil určený odpad [§ 8 odst. 2 písm. e)],
c) uložit tomu, kdo poruší povinnosti stanovené tímto zákonem nebo na jeho základě, opatření k odstranění protiprávního stavu; odpovědnost za škodu nebo trestní odpovědnost tím není dotčena,
d) zastavit činnost organizace podle § 9 tohoto zákona.
§ 4 (5) Příslušný orgán státní správy je povinen na požádání původce poskytnout informace o existenci a sídlech zařízení vhodných ke zneškodnění jím vyprodukovaného odpadu.
§ 4 (6) Na vyjádření příslušného orgánu státní správy podle odstavce 2 se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.[12]
Oddíl II
Povinnosti právnických a fyzických osob
§ 5
Povinnosti původců
§ 5 (1) Původce je povinen
a) zpracovat v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem program odpadového hospodářství a předložit jej příslušnému orgánu státní správy ke schválení,
b) vzniklé odpady shromažďovat utříděné podle druhů a zabezpečit je před znehodnocením, odcizením nebo jiným nežádoucím únikem,
c) odděleně shromažďovat nebezpečné odpady podle jejich druhů, označovat je stanoveným způsobem a nakládat s nimi v souladu se zvláštními předpisy,[13]
d) ohlašovat vznik, množství, charakter a způsob využití, popřípadě zneškodnění zvláštního odpadu orgánu státní správy příslušnému podle sídla původce; rozsah a náležitosti stanoví prováděcí předpis,
e) využívat vzniklé odpady jako zdroj druhotných surovin nebo energie, především při své vlastní činnosti; odpady takto nevyužité nabídnout jinému,
f) zajistit zneškodnění odpadů v případě, že jejich využití není možné,
g) vést a uchovávat evidenci o druzích a množství vzniklých odpadů, jejich uskladnění a využití nebo zneškodnění; rozsah a náležitosti evidence stanoví prováděcí předpis,
h) umožnit kontrolním orgánům přístup do objektů, prostorů a zařízení a na vyžádání předložit dokumentaci a poskytnout pravdivé a úplné informace související s odpadovým hospodářstvím.
§ 5 (2) Výrobce je povinen uvádět v průvodní dokumentaci výrobku, nebo na obalu, anebo v návodu k použití, popřípadě dodacím listu údaje o způsobu využití nespotřebovaných částí výrobků nebo obalů jako zdrojů druhotných surovin nebo energie, popřípadě o doporučeném způsobu jejich zneškodňování.
§ 6
Povinnosti přepravců a dopravců při přepravě odpadů
§ 6 (1) Přepravci a dopravci jsou povinni
a) zabezpečit přepravu odpadů v souladu s požadavky stanovenými ve zvláštních předpisech,[14]
b) vést a uchovávat evidenci o přepravovaných nebezpečných odpadech; rozsah a náležitosti evidence stanoví prováděcí předpis,
c) ohlašovat množství a druh nebezpečného odpadu a způsob jeho přepravy orgánu státní správy příslušnému podle sídla dopravce; rozsah a náležitosti stanoví prováděcí předpis,
d) umožnit kontrolním orgánům kontrolu nakládání s odpadem v průběhu jeho přepravy; na vyžádání kontrolních orgánů předložit dokumentaci a poskytnout pravdivé a úplné informace související s odpadovým hospodářstvím.
§ 6 (2) K přepravě nebezpečných odpadů je třeba souhlasu příslušného orgánu státní správy podle § 4 odst. 1 písm. b) tohoto zákona.
§ 7
Sběr, výkup a úprava odpadů
§ 7 (1) Ke sběru, výkupu či úpravě odpadů je třeba souhlasu příslušného orgánu státní správy podle § 4 odst. 1 písm. b) a d) tohoto zákona.
§ 7 (2) Právnická nebo fyzická osoba oprávněná podle odstavce 1 je povinna
a) stanovovat a zveřejňovat druhy sbíraných odpadů a podmínky jejich sběru a výkupu,
b) odebírat či vykupovat zveřejněné druhy sbíraných odpadů,
c) plnit povinnosti stanovené v § 5 odst. 1 písm. b) až h) tohoto zákona.
§ 8
Povinnosti provozovatelů zařízení ke zneškodňování odpadů
§ 8 (1) K provozování zařízení ke zneškodňování odpadů je třeba souhlasu příslušného orgánu státní správy podle § 4 odst. 1 písm. a) tohoto zákona.
§ 8 (2) Provozovatel je při provozování zařízení podle odstavce 1 povinen
a) zneškodňovat odpady podle odsouhlaseného provozního řádu a zabezpečit je před odcizením nebo jiným nežádoucím únikem,
b) zveřejňovat seznam druhů odpadů, k jejichž zneškodňování je oprávněn,
c) vést evidenci o množství, druhu a původu odpadů převzatých ke zneškodňování, o způsobu naložení s nimi a o umístění odpadů na skládkách; rozsah a náležitosti stanoví prováděcí předpis,
d) ohlašovat množství, charakter a způsob zneškodnění nebezpečného odpadu orgánu státní správy příslušnému podle sídla provozovatele zařízení ke zneškodňování odpadů; rozsah a náležitosti stanoví prováděcí předpis,
e) na základě rozhodnutí příslušného orgánu státní správy, v mimořádných případech, zejména je-li to nezbytné z hlediska péče o zdraví lidí a životní prostředí, zneškodnit odpad, pokud je to pro provozovatele technicky možné; náklady vzniklé tímto rozhodnutím hradí původce, a pokud není znám, tak orgán státní správy, který rozhodnutí vydal,
f) umožnit činnost kontrolních orgánů pode § 5 odst. 1 písm. h).
§ 9
Zastavení činnosti původce a provozovatele zařízení ke zneškodňování odpadů
§ 9 (1) Nemá-li původce zajištěno využití nebo zneškodnění odpadu v souladu s § 5 odst. 1 písm. e) nebo
f) a mohlo-li by v důsledku toho dojít k závažné ekologické újmě, příslušný orgán státní správy zakáže činnost původce, která způsobuje vznik odpadů.
§ 9 (2) Nesplňuje-li provozovatel zařízení ke zneškodňování odpadů povinnosti stanovené tímto zákonem nebo prováděcím předpisem a mohlo-li by v důsledku toho dojít k závažné ekologické újmě, příslušný orgán státní správy zakáže provoz zařízení ke zneškodňování odpadů.
ČÁST TŘETÍ
POPLATKY A POKUTY
§ 10
Poplatky
Za uložení odpadů platí právnické a fyzické osoby poplatky způsobem, v rozsahu a výši stanovené zákony národních rad.
§ 11
Pokuty právnickým osobám a fyzickým osobám oprávněným k podnikání
§ 11 (1) Pokutu ve výši od 10 000 do 300 000 Kčs může uložit příslušný orgán státní správy právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání, která
a) nemá zpracovaný program odpadového hospodářství podle § 5 odst. 1 písm. a), popřípadě tento program neplní,
b) nezabezpečí shromažďování odpadů vytříděných podle druhů nebo je nezabezpečuje před znehodnocením, odcizením nebo jiným únikem podle § 5 odst. 1 písm. b),
c) nemá podle § 5 odst. 1 písm. e) a f) zajištěné využití nebo zneškodňování odpadu,
d) nevede nebo neuchovává evidenci o odpadech podle § 5 odst. 1 písm. g), § 6 odst. 1 písm. b) a c) nebo § 8 odst. 2 písm. c),
e) poruší povinnosti stanovené v § 5 odst. 2 nebo v § 7 odst. 2 písm. b),
f) nezveřejní podle § 7 odst. 2 písm. a) a § 8 odst. 2 písm. b) druhy sbíraných odpadů a podmínky jejich sběru a výkupu nebo seznam druhů odpadů, k jejichž zneškodňování je oprávněna,
g) nezabezpečí podle § 8 odst. 2 písm. a) odpady před jejich odcizením nebo jiným nežádoucím únikem.
§ 11 (2) Pokutu ve výši od 20 000 do 500 000 Kčs uloží příslušný orgán státní právy právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání, která
a) neumožní podle § 5 odst. 1 písm. h), § 6 odst. 1 písm. a) a d), § 7 odst. 2 písm. c) nebo § 8 odst. 2 písm. f) kontrolním orgánům přístup do objektů, prostorů a zařízení a na vyžádání nepředloží dokumentaci související s odpadovým hospodářstvím nebo neposkytne pravdivé a úplné informace,
b) provádí podle § 7 odst. 1 sběr, výkup nebo úpravu odpadů bez povolení příslušného orgánu státní správy nebo v rozporu s tímto povolením,
c) zneškodňuje odpady bez povolení příslušného orgánu státní správy podle § 8 odst. 1 nebo v rozporu s ním,
d) zneškodňuje odpady bez schváleného provozního řádu podle § 8 odst. 2 písm. a) nebo v rozporu s ním.
§ 11 (3) Pokutu ve výši od 100 000 do 10 000 000 Kčs uloží příslušný orgán státní správy právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání, která
a) poruší povinnosti stanovené v § 3 odst. 4, 5 a 6 pro dovoz a vývoz odpadů,
b) nezabezpečí podle § 5 odst. 1 písm. c) oddělené shromažďování nebezpečných odpadů nebo nenakládá s nimi v souladu s příslušnými předpisy,
c) nesplní ohlašovací povinnost stanovenou v § 5 odst. 1 písm. d) a § 8 odst. 2 písm. d),
d) vykonává přepravu nebezpečných odpadů v rozporu s povolením nebo bez povolení příslušného orgánu státní správy podle § 6 odst. 2,
e) nesplní povinnost uloženou jí příslušným orgánem státní správy podle § 8 odst. 2 písm. e).
§ 11 (4) Pokutu ve výši od 10 000 do 500 000 Kčs uloží příslušný orgán státní správy právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání, která nakládá s odpady nebo je zneškodňuje v rozporu s § 3 odst. 2 nebo 3.
§ 11 (5) Uložením pokuty podle předchozích odstavců nejsou dotčena ustanovení zvláštních předpisů o náhradě škody.[15]
§ 12
Ukládání pokut
§ 12 (1) Pokutu lze právnickým osobám a fyzickým osobám oprávněným k podnikání uložit do jednoho roku ode dne, kdy se o porušení povinnosti příslušný orgán státní správy dozvěděl, nejpozději do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
§ 12 (2) Orgán státní správy, který uložil pokutu, současně stanoví podmínky a lhůtu pro zjednání nápravy.
§ 12 (3) Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti ohrožení zdraví lidí a životního prostředí, popřípadě k míře jejich poškození.
§ 12 (4) Poruší-li právnická nebo fyzická osoba v době jednoho roku od právní moci rozhodnutí o uložení pokuty podle tohoto zákona znovu povinnost, za níž byla pokuta uložena, uloží se další pokuta až do výše dvojnásobku pokuty stanovené tímto zákonem.
ČÁST ČTVRTÁ
ZMOCNĚNÍ
§ 13
Vláda České republiky a vláda Slovenské republiky nařízením stanoví
a) vedení evidence odpadů, včetně evidence skládek odpadů založených před účinností tohoto zákona,
b) podrobnosti nakládání s odpady.
ČÁST PÁTÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 14
Společná ustanovení
Není-li výslovně stanoveno jinak, vztahují se na řízení podle tohoto zákona obecné předpisy o správním řízení.[12]
§ 15
Přechodná ustanovení
§ 15 (1) Příslušný orgán státní správy stanoví rozhodnutím na nezbytnou dobu zvláštní podmínky
a) původcům, kteří po dni nabytí účinnosti tohoto zákona nemohou plnit povinnosti stanovené v § 5 odst. 1 písm. b), c), e), f),
b) provozovatelům zařízení ke zneškodňování odpadů, kteří po dni nabytí účinnosti tohoto zákona nemohou plnit povinnosti v něm stanovené.
§ 15 (2) Doba, po kterou lze stanovit zvláštní podmínky podle odstavce 1, nesmí být delší než 5 let od účinnosti tohoto zákona.
§ 16
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1. vládní nařízení č. 68/ 1960 Sb., o hospodaření kovovým odpadem a sběrnými surovinami,
2. vyhláška ministerstva hutního průmyslu a rudných dolů č. 106/1960 Sb., o hospodaření kovovým odpadem, ve znění vyhlášky č. 103/1981 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva hutního průmyslu a rudných dolů č. 106/1960 Sb., o hospodaření kovovým odpadem,
3. vyhláška federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství č. 103/1981 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva hutního průmyslu a rudných dolů č. 106/1960 Sb., o hospodaření kovovým odpadem.
§ 17
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1991.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
Poznámky pod čarou
[1] Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).
[2] Zákon č. 35/1967 Sb., o opatřeních proti znečišťování ovzduší.
[3] Vyhláška ministra hutního průmyslu a rudných dolů č. 93/1962 Sb., o státní službě pro drahé kovy, ve znění vyhlášky č. 34/1968 Sb. a vyhlášky č. 154/1980 Sb.
[4] Vyhláška Čs. komise pro atomovou energii č. 67/1987 Sb., o zajištění jaderné bezpečnosti při zacházení s radioaktivními odpady Vyhláška ministerstva zdravotnictví ČSR č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením.
Vyhláška ministerstva zdravotnictví SSR č. 65/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením.
[5] Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon).
[6] Zákon č. 44/1988 Sb.
Zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.
Zákon SNR č. 51/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.
[7] Zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči.
Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 121/1987 Sb., o zabezpečování zdravotní nezávadnosti živočišných produktů.
Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 117/1987 Sb., o péči o zdraví zvířat.
[8] Zákon č. 131/1989 Sb., o Sbírce zákonů, ve znění zákona č. 426/1990 Sb.
[9] Zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění zákona č. 102/1988 Sb. a zákona č. 113/1990 Sb.
[10] Např. zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, zákon č. 35/1967 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., nařízení vlády ČSR č. 25/1975 Sb., jímž se stanoví ukazatelé přípustného stupně znečištění vod, nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, nařízení vlády SSR č. 30/1975 Sb., jímž se stanoví ukazatelé přípustného stupně znečištění vod, nařízení vlády SSR č. 206/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, ve znění vyhlášky č. 185/1990 Sb., vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR č. 6/1977 Sb., o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod, vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství SSR č. 23/1977 Sb., o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod.
[11] § 3 vyhlášky č. 43/1990 Sb., o projektové přípravě staveb.
[12] Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
[13] Zákon č. 20/1966 Sb.
Nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb.
Nařízení vlády SSR č. 206/1988 Sb.
Vyhláška č. 59/1972 Sb.
Vyhláška č. 65/1972 Sb.
Vyhláška č. 67/1987 Sb.
[14] Zákon č. 68/1979 Sb., o silniční dopravě a vnitrostátním zasílatelství.
[15] § 145 a násl. hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 421 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.