Zákon č. 195/1991
ze dne 14. května 1991
o odstupném poskytovaném při skončení pracovního poměru
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
Tento zákon se vztahuje na pracovníky organizací,[1] u nichž dochází při organizačních změnách nebo racionalizačních opatřeních k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou organizací z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až c) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů, a na ženy, u nichž dochází k rozvázání pracovního poměru v důsledku uplatnění zákazu některých prací a pracovišť pro ženy,[2](dále jen "uvolňovaný pracovník").
§ 2
Tento zákon se nevztahuje na
a) uvolňované pracovníky, kteří konají v organizaci práce ve vedlejším pracovním poměru,
b) pracovníky, u nichž při organizačních změnách nebo racionalizačních opatřeních dochází k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na jinou organizaci,[3]
c) příslušníky ozbrojených sil, ozbrojených sborů nebo ozbrojených služeb v činné službě.
§ 3
§ 3 (1) Uvolňovanému pracovníku přísluší odstupné, jako jednorázový příspěvek, ve výši dvojnásobku průměrného výdělku zjištěného u něho podle pracovněprávních předpisů[4]naposledy před skončením pracovního poměru.
§ 3 (2) V kolektivní smlouvě, popřípadě ve vnitřním předpisu vydaném v dohodě s příslušným odborovým orgánem, lze odstupné podle odstavce 1 zvýšit až o trojnásobek průměrného výdělku, popřípadě stanovit podmínky, za kterých toto odstupné přísluší; to se vztahuje i na organizace, které neprovozují podnikatelskou činnost.
§ 3 (3) Odstupné vyplácí organizace po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném v organizaci pro výplatu mzdy, pokud se organizace nedohodne s uvolňovaným pracovníkem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.
§ 3 (4) Odstupné se hradí ze mzdových prostředků.[5]
§ 3 (5) Zdaňování odstupného upravují zvláštní předpisy.[6]
Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
§ 4
§ 4 (1) Odstupné podle tohoto zákona se poskytuje i v organizacích, v nichž se na pracovněprávní nebo obdobné pracovní vztahy vztahuje zákoník práce podle zvláštních předpisů,[7]pokud tyto zvláštní předpisy nestanoví jinak.
§ 4 (2) Na právní vztahy, které vznikají při poskytování odstupného, se vztahuje zákoník práce, pokud tento zákon nestanoví jinak.
§ 4 (3) Průměrným výdělkem uvolňovaného pracovníka se pro účely odstupného podle tohoto zákona rozumí jeho průměrný měsíční výdělek;[4]pokud jde o uvolňovaného pracovníka odměňovaného za práci v zemědělském družstvu odměnami nepodléhajícími dani ze mzdy, rozumí se jeho průměrným výdělkem průměrný měsíční čistý výdělek.
§ 5
Pokud uvolňovaný pracovník po skončení pracovního poměru nastoupí opět do zaměstnání v dosavadní organizaci před uplynutím doby určené podle výše poskytnutého odstupného (§ 3 odst. 1 a 2 a § 4 odst. 3), je povinen vrátit odstupné nebo jeho poměrnou část. Poměrná část odstupného se stanoví podle počtu kalendářních dnů od opětovného nástupu do zaměstnání do uplynutí doby určené podle věty první.
§ 6
§ 6 (1) Nároky na hmotné zabezpečení uvolňovaného pracovníka, u něhož došlo ke skončení pracovního poměru přede dnem účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle dosavadních předpisů. Podle dosavadních předpisů se též posuzuje poskytování odstupného, jestliže bylo sjednáno v dohodě o rozvázání pracovního poměru uzavřené podle dosavadních předpisů přede dnem účinnosti tohoto zákona, na základě které pracovní poměr skončí po tomto dni.
§ 6 (2) Nároky na hmotné zabezpečení pracovníka, u něhož při organizačních změnách nebo racionalizačních opatřeních došlo ke změně pracovní činnosti vyžadující změnu sjednaného druhu práce přede dnem účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle dosavadních předpisů.
§ 7
Zrušují se
1. § 7 a 17 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 74/1970 Sb., kterou se upravuje uvolňování, umisťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s prováděním racionalizačních opatření, ve znění vyhlášky č. 4/1979 Sb.,
2. vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 195/1989 Sb., o zabezpečení pracovníků při organizačních změnách a občanů před nástupem do zaměstnání, ve znění vyhlášky č. 312/1990 Sb.
§ 8
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 31. května 1991.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
Poznámky pod čarou
[1] § 8 odst. 1 a § 269 odst. 2 zákoníku práce.
§ 2 nařízení vlády ČSFR č. 121/1990 Sb., o pracovněprávních vztazích při soukromém podnikání občanů, ve znění nařízení vlády ČSFR č. 14/1991 Sb.
[2] § 150 zákoníku práce.
[3] Například § 249 až 251 zákoníku práce.
[4] § 275 zákoníku práce.
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 235/1988 Sb., o zjišťování a používání průměrného výdělku.
[5] Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 58/1991 Sb., o vymezení obsahu mzdových prostředků.
[6] § 6 odst. 14 vyhlášky federálního ministerstva financí č. 161/1976 Sb., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy, ve znění vyhlášky č. 311/1990 Sb.
[7] Například zákon č. 162/1990 Sb., o zemědělském družstevnictví, zákon č. 176/1990 Sb., o bytovém, spotřebním, výrobním a jiném družstevnictví.