Vyhláška č. 235/1990

federálního ministerstva práce a sociálních věcí

ze dne 11. června 1990,

kterou se provádí zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku

Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 10 odst. 2 zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku (dále jen "zákonné opatření"):

§ 1

§ 1 (1) Státní vyrovnávací příspěvek (dále jen "příspěvek") náleží v plné výši, i když nárok na něj trval jen po část měsíce.

§ 1 (2) Pokud vznikne nárok na příspěvek až po datu stanoveného výplatního termínu příspěvku v kalendářním měsíci, příspěvek za tento měsíc se doplatí, a to v nejbližším výplatním termínu.

§ 1 (3) Nárok na výplatu příspěvku, který nebyl do dne smrti vyplacen, zaniká smrtí oprávněné osoby.

§ 2

§ 2 (1) Pokud je poživatel důchodu v kalendářním měsíci zaměstnán u více zaměstnavatelů, srazí mu částku 220 Kčs z příjmu ze závislé činnosti nebo funkčních požitků6) ten zaměstnavatel, u něhož dosáhl v tomto měsíci příjmu aspoň ve výši minimální mzdy stanovené pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou7) (dále jen "minimální mzda"); zaměstnavatel 220 Kčs nesrazí, předloží-li poživatel důchodu potvrzení, že mu uvedenou částku v takovém kalendářním měsíci srazil jiný zaměstnavatel.

§ 2 (2) Poživatel důchodu, který byl v kalendářním měsíci zaměstnán u více zaměstnavatelů a u žádného z nich nedosáhl příjmu uvedeného v odstavci 1, je povinen určit zaměstnavatele, který mu částku 220 Kčs z příjmu srazí, a ostatním zaměstnavatelům předloží potvrzení o této skutečnosti.

§ 2 (3) Pokud měl poživatel důchodu v kalendářním měsíci příjem z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti a zároveň byl zaměstnán, srazí mu částku 220 Kčs z příjmu zaměstnavatel pouze tehdy, činil-li příjem ze zaměstnání aspoň výši minimální mzdy;7) má-li tento poživatel důchodu příjem ze zaměstnání nižší, než je výše minimální mzdy, avšak úhrn příjmů ze zaměstnání a podnikání, případně z jiné samostatné výdělečné činnosti, činí aspoň výši minimální mzdy,7) je povinen oznámit plátci důchodu výši těchto příjmů.

§ 2 (4) Pro účely výplaty příspěvku se zaměstnáním rozumí

a) pracovní poměr,

b) členství v družstvu, jestliže členové družstva nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni,

c) služba vojáků z povolání, příslušníků Policie České republiky, příslušníků Vězeňské služby České republiky,

d) práce konané na základě dohody o pracovní činnosti a jiné činnosti, které se hodnotí pro vznik nároku na důchod a jeho výši.8)

§ 3

§ 3 (1) Pokud je osobě přiznán důchod z důchodového zabezpečení, s výjimkou sirotčího důchodu, ode dne následujícího po prvním dni v kalendářním měsíci, vyplácí příspěvek za tento měsíc plátce důchodu. Přiznává-li se důchod zpětně za dobu, za kterou již byl příspěvek vyplacen, plátce důchodu za tuto dobu příspěvek nevyplácí; pokud však za tuto dobu náležel vyšší příspěvek, vyplatí plátce důchodu rozdíl obou částek. V těchto případech se poslední výplata příspěvku zaměstnavatelem, popřípadě příslušným státním orgánem, zaznamená v žádosti o důchod.

§ 3 (2) Zanikne-li v průběhu kalendářního měsíce nárok na výplatu důchodu, vyplácí příspěvek plátce důchodu naposledy za kalendářní měsíc, ve kterém náležela poslední splátka důchodu.

§ 3 (3) Při vzniku nároku na výchovné na osobu, na kterou dosud náležely přídavky na děti, se za měsíc, na který náleží první splátka výchovného, příspěvek nevyplácí s přídavky na děti; poslední výplata příspěvku provedená zaměstnavatelem se zaznamená v žádosti o výchovné.

§ 3 (4) Nevznikl-li nárok na přídavky na děti jen z důvodu nesplnění podmínky odpracované doby[2]a přídavky na děti nebyly vyplaceny jinému oprávněnému, vyplatí příspěvek náležející osobám uvedeným v § 4 odst. 2 zákonného opatření ten plátce příspěvku, který by při splnění této podmínky byl k výplatě přídavků na děti jinak příslušný.

§ 5

§ 5 (1) Je-li zaměstnavatelem osoby cizí zastupitelský úřad na území České a Slovenské Federativní Republiky, a tento zaměstnavatel nemůže z vážných důvodů zabezpečit výplatu příspěvku, vyplácí příspěvek příslušný státní orgán.1)

(2) Byl-li příspěvek místo příslušným plátcem vyplacen plátcem nepříslušným, nejedná se o přeplatek, pokud byl na výplatu příspěvku v kalendářním měsíci nárok a příspěvek byl vyplacen pouze jednou ve výši, ve které náležel,; v takovém případě se vyplacené částky příspěvku mezi plátci příspěvku navzájem neuhrazují.

§ 6

Poukazuje-li se celý důchod nebo jiný příjem na účet příjemce příspěvku u peněžního ústavu, poukazuje se spolu s tímto důchodem nebo příjmem též příspěvek.

§ 7

K příspěvku se přihlíží jako k příjmu jen tehdy, zjišťuje- li se podle jiných právních předpisů příjem pro účely stravování.

§ 7a

§ 7a (1) Na výplatu příspěvku nemá vliv skutečnost, že u podnikatele nebo jiné osoby samostatně výdělečně činné došlo k dodatečné změně výše vyměřovacího základu a doplatku na pojistném9) za období, v němž byl vyměřovací základ považován za příjem.

§ 7a (2) V průběhu kalendářního čtvrtletí se výše příjmu zjištěná za předchozí kalendářní čtvrtletí porovnává opětovně s výší životního minima pouze tehdy, dojde-li ke změně počtu dětí, které splňují podmínku nezaopatřenosti dítěte pro nárok na přídavky na děti nebo na výchovné.10)

§ 7a (3) Věk, který nezaopatřené dítě dovrší v prvním měsíci kalendářního čtvrtletí, v němž se příspěvek vyplácí, platí pro výpočet životního minima tohoto dítěte po celé toto čtvrtletí.

§ 8

Přiznává-li se důchod z důchodového zabezpečení, s výjimkou sirotčího důchodu, ode dne spadajícího do července 1990, vyplatí příspěvek za červenec 1990 plátce důchodu; v tomto případě neplatí ustanovení § 3 odst. 1. Pokud však žádost o důchod je sepsána v červenci 1990 po výplatě příspěvku, zaznamená se výplata příspěvku v žádosti o důchod a plátce důchodu příspěvek v tomto případě již nevyplatí.

§ 9

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1990.

Ministr:

Miller v. r.

Poznámky pod čarou

[1] § 4 odst. 5 zákonného opatření.

[2] § 17 odst. 1 písm. c) zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
§ 34 odst. 1 zákona č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění pozdějších předpisů.

[3] § 4 odst. 1 a 5 zákonného opatření.

[4] § 93 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení.
§ 122 odst. 1 písm. a) a § 126 odst. 1 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.

[5] Zásady krátkodobého zaměstnávání polské mládeže v čs. organizacích ze dne 12. května 1987 uzavřené mezi federálním ministerstvem práce a sociálních věcí ČSSR a ministerstvem práce, mezd a sociálních věcí PLR.

[6] § 6 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

[7] § 2 odst. 1 nařízení vlády ČSFR č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě.

[8] § 8 odst. 1 písm. d) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

[9] § 15 a 26 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

[10] § 18 zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
§ 49 zákona č. 100/1988 Sb.