Zákon č. 128/1990
České národní rady
ze dne 25. dubna 1990
o advokacii
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
VÝKON ADVOKACIE
§ 1
§ 1 (1) Výkon advokacie je poskytování právní pomoci provozované jako nezávislé povolání zpravidla za úplatu. Právní pomocí je zejména zastupování před soudy a jinými orgány, obhajoba v trestních věcech, sepisování listin a udělování právních porad.
§ 1 (2) Advokacii lze vykonávat jen podle tohoto zákona.
§ 1 (3) Poskytování právní pomoci podle jiných předpisů není tímto zákonem dotčeno.
ČÁST DRUHÁ
ADVOKÁT
Předpoklady pro výkon advokacie
§ 2
Advokátem je ten, kdo je zapsán v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou (dále jen "Komora").
§ 3
§ 3 (1) Komora zapíše do dvou měsíců od doručení písemné žádosti do seznamu advokátů každého, kdo
a) má plnou způsobilost k právním úkonům,
b) získal vysokoškolské vzdělání na právnické fakultě vysoké školy se sídlem v České a Slovenské Federativní Republice,
c) vykonával po dobu alespoň pěti let právní praxi, z toho nejméně tři roky jako advokátní koncipient,
d) je bezúhonný,
e) složil advokátní zkoušku,
f) po splnění podmínek uvedených v písmenech a) až e) složil do rukou předsedy Komory tento slib:
"Slibuji na své svědomí a občanskou čest, že budu zachovávat ústavu, ostatní zákony a další obecně závazné právní předpisy, svědomitě a čestně plnit své povinnosti advokáta a dodržovat povinnost mlčenlivosti o všech skutečnostech, o nichž se dovím v souvislosti s výkonem advokacie.".
§ 3 (2) Komora zapíše do dvou měsíců od doručení písemné žádosti a po složení slibu [odstavec 1 písm. f)] do seznamu advokátů též profesory a docenty v oboru právo vysokých škol v České republice.
§ 3 (3) Komora do seznamu advokátů nezapíše toho,
a) kdo je v pracovním, služebním, členském nebo jiném obdobném poměru, popřípadě vykonává jinou placenou činnost neslučitelnou s výkonem advokacie, s výjimkou pracovního poměru vysokoškolského učitele nebo vědecké, umělecké a publicistické činnosti,
b) komu bylo uloženo jako kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů, a to po dobu stanovenou v rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření.
§ 4
§ 4 (1) Komora může započítat dobu jiné právní praxe zčásti nebo zcela do doby požadované praxe advokátního koncipienta; Komora rovněž může zkrátit doby uvedené v § 3 odst. 1 písm. c).
§ 4 (2) Komora může uznat odbornou justiční zkoušku, závěrečnou zkoušku,[1]arbitrážní zkoušku nebo jinou obdobnou právní zkoušku za zkoušku advokátní.
§ 5
§ 5 (1) Pokud Komora neuzná zkoušky uvedené v § 4 odst. 2 za zkoušku advokátní, musí být k advokátní zkoušce připuštěn každý uchazeč o výkon advokacie, který splňuje podmínky stanovené v § 3 odst. 1 písm. a) až d); advokátní zkoušky se konají minimálně dvakrát ročně.
§ 5 (2) Komora umožní složení slibu uvedeného v § 3 písm. f) do jednoho měsíce od doručení žádosti uchazeče o výkon advokacie.
§ 6
§ 6 (1) Ze seznamu advokátů Komora vyškrtne toho,
a) kdo zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého,
b) kdo byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena,
c) kdo byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za úmyslný trestný čin v souvislosti s výkonem advokacie,
d) komu bylo Komorou uloženo kárné opatření o vyškrtnutí ze seznamu advokátů,
e) kdo písemně požádal Komoru o vyškrtnutí ze seznamu advokátů.
§ 6 (2) Ze seznamu advokátů může Komora vyškrtnout toho, kdo byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, s výjimkou trestného činu uvedeného v odstavci 1 písm. c).
§ 7
§ 7 (1) Komora pozastaví advokátovi výkon advokacie
a) vznikl-li mu pracovní, služební, členský nebo jiný obdobný poměr, popřípadě začal vykonávat jinou placenou činnost neslučitelnou s výkonem advokacie, s výjimkou pracovního poměru vysokoškolského učitele nebo vědecké, umělecké a publicistické činnosti,
b) na dobu výkonu trestu odnětí svobody nebo trvání trestu zákazu činnosti vykonávat advokacii.
§ 7 (2) Komora může pozastavit advokátovi výkon advokacie tehdy,
a) byla-li proti němu podána obžaloba pro úmyslný trestný čin, a to až do vynesení pravomocného rozhodnutí,
b) bylo-li zahájeno řízení o jeho způsobilosti k právním úkonům, a to až do pravomocného rozhodnutí, kterým se toto řízení končí.
§ 7 (3) Pozastavení výkonu advokacie zapíše Komora do seznamu advokátů; pominou-li důvody uvedené v odstavcích 1 a 2, Komora pozastavení výkonu advokacie zruší, neučiní-li opatření podle § 6.
§ 8
Uchazeč o výkon advokacie, který nebyl Komorou zapsán do seznamu advokátů nebo advokát, který byl Komorou vyškrtnut ze seznamu advokátů, s výjimkou vyškrtnutí podle § 6 odst. 1 písm. d), anebo advokát, jemuž byl výkon advokacie Komorou pozastaven, má právo domáhat se ochrany návrhem u soudu. Způsob výkonu advokacie
§ 9
Advokáti mohou vykonávat advokacii též společně.
§ 10
§ 10 (1) Právní vztahy vyplývající ze společného výkonu advokacie si advokáti upraví písemnou dohodou.
§ 10 (2) Klientům odpovídá každý advokát samostatně; jde-li však o společného klienta a není-li dohodnuto něco jiného, odpovídají advokáti tomuto klientovi společně a nerozdílně.
§ 11
Advokát a advokáti, kteří vykonávají advokacii společně, mohou mít jen jedno sídlo.
§ 12
§ 12 (1) Advokát se v rámci svého pověření může dát zastoupit jiným advokátem.
§ 12 (2) Při jednotlivých úkonech může advokáta zastoupit i advokátní koncipient nebo jiný pracovník advokáta.
§ 12 (3) Nemůže-li advokát vykonávat advokacii, ustanoví bez odkladu v dohodě s jiným advokátem za sebe tohoto advokáta zástupcem; neučiní-li tak, určí zástupce Komora.
§ 12 (4) Zastoupení podle odstavců 1 a 2 není možné proti vůli klienta.
Práva a povinnosti advokátů
§ 13
Advokát je vázán ústavou, zákony a dalšími obecně závaznými právními předpisy a v jejich mezích příkazy zastoupeného.
§ 14
Advokát je oprávněn a povinen chránit práva a oprávněné zájmy svého klienta. Jedná při tom čestně a svědomitě, důsledně využívá všechny zákonné prostředky a uplatňuje vše, co podle svého přesvědčení a příkazu klienta pokládá za prospěšné.
§ 15
§ 15 (1) Advokát je oprávněn vykonávat advokacii na celém území České republiky.
§ 15 (2) Stejné oprávnění má advokát zapsaný v seznamu advokátů Slovenské advokátní komory.
§ 16
§ 16 (1) Každý má právo na poskytnutí právní pomoci. Advokát je oprávněn poskytnutí právní pomoci odmítnout, pokud nebyl k jejímu poskytnutí ustanoven[2]nebo Komorou určen.
§ 16 (2) Ten, komu bylo poskytnutí právní pomoci odmítnuto, může požádat Komoru, aby mu advokáta určila.
§ 17
Advokát je povinen odmítnout poskytnutí právní pomoci, jestliže
a) ve věci již poskytl právní pomoc jinému, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o právní pomoc žádá,
b) protistranu zastupuje advokát, s nímž vykonává advokacii společně,
c) projednání věci se zúčastnily osoby blízké[3]advokátovi.
§ 18
§ 18 (1) Advokát může odstoupit od smlouvy o poskytnutí právní pomoci tehdy, dojde-li k narušení důvěry mezi ním a klientem, neposkytuje-li klient potřebnou součinnost nebo nesložil-li klient bez vážného důvodu přiměřenou zálohu na odměnu za poskytnutí právní pomoci; advokát tak učiní vždy, zjistí-li dodatečně skutečnosti uvedené v § 17.
§ 18 (2) Advokát je povinen po dobu patnácti dnů ode dne, kdy oznámil klientovi odstoupení od smlouvy o poskytnutí právní pomoci, učinit všechny neodkladné úkony, pokud klient neučinil jiné opatření.
§ 19
§ 19 (1) Advokát je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s výkonem advokacie. Této povinnosti jej může zprostit pouze klient prohlášením, i v tomto případě je však advokát povinen zachovat mlčenlivost, pokud je to v zájmu klienta.
§ 19 (2) Povinnost zachovat mlčenlivost se nevztahuje na případy, jde-li o zákonem uloženou povinnost překazit spáchání trestného činu.
§ 19 (3) Povinnost mlčenlivosti je povinen zachovat i ten, kdo byl vyškrtnut ze seznamu advokátů nebo ten, jemuž byl výkon advokacie pozastaven.
§ 19 (4) Povinnost mlčenlivosti podle odstavců 1 až 3 se přiměřeně vztahuje na pracovníky advokáta a pracovníky Komory.
§ 20
§ 20 (1) Advokát poskytuje právní pomoc zpravidla za odměnu; má právo žádat od klienta přiměřenou zálohu.
§ 20 (2) Výši odměny a způsob jejího určení stanoví prováděcí předpis.
§ 21
§ 21 (1) Byl-li advokát ustanoven,[2]hradí jeho odměnu stát.
§ 21 (2) Za podmínek stanovených zvláštními předpisy mají občané, u nichž je to odůvodněno jejich majetkovými poměry, právo na poskytnutí právní pomoci za sníženou odměnu nebo bezplatně.
§ 22
§ 22 (1) Advokát odpovídá klientovi za škodu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie.[4]Advokát odpovídá za škodu, způsobenou klientovi i tehdy, byla-li škoda způsobena v souvislosti s výkonem advokacie jeho zástupcem nebo jeho pracovníkem; případná odpovědnost těchto osob podle pracovněprávních předpisů tím není dotčena.
§ 22 (2) Advokát se odpovědnosti podle odstavce 1 zprostí, prokáže-li, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat.
§ 23
§ 23 (1) Advokát je před zahájením výkonu advokacie povinen uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem advokacie; pokud advokát zaměstnává pracovníky, je povinen uzavřít rovněž smlouvu o pojištění své odpovědnosti za škodu vzniklou pracovníkům při plnění pracovních povinností nebo v přímé souvislosti s nimi, za kterou advokát odpovídá podle zákoníku práce.[5]
§ 23 (2) Pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem advokacie, musí trvat po celou dobu, po kterou advokát vykonává advokacii; pojištění odpovědnosti za škodu vzniklou pracovníkům musí trvat po celou dobu, po kterou advokát pracovníky zaměstnává.
§ 24
Advokát je povinen oznámit Komoře skutečnosti uvedené v § 6 odst. 1 písm. c) a e), § 6 odst. 2 a v § 7 odst. 1 a 2.
Kárná opatření a kárné řízení
§ 25
§ 25 (1) Při závažném nebo opětovném porušení povinností podle tohoto zákona (dále jen "kárné provinění") může být advokátovi uloženo některé z těchto kárných opatření:
a) písemné napomenutí,
b) pokuta až do výše 10 000 Kčs,
c) vyškrtnutí ze seznamu advokátů až na dobu pěti let.
§ 25 (2) Výnos pokut připadá Komoře.
§ 26
Kárné řízení provádí tříčlenný kárný senát.
§ 27
§ 27 (1) Kárné řízení se zahajuje na návrh předsedy revizní komise.
§ 27 (2) Návrh může být podán do tří měsíců ode dne, kdy se předseda revizní komise o kárném provinění dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy ke kárnému provinění došlo.
§ 27 (3) Advokát si může v kárném řízení zvolit obhájce z řad advokátů.
§ 28
§ 28 (1) Proti rozhodnutí kárného senátu, jímž bylo jako kárné opatření uloženo písemné napomenutí nebo pokuta, mohou advokát nebo předseda revizní komise podat do patnácti dnů ode dne doručení rozhodnutí opravný prostředek.
§ 28 (2) O opravném prostředku rozhoduje představenstvo Komory (dále jen "představenstvo"), které přezkoumávané rozhodnutí buď potvrdí nebo zruší. Zruší-li představenstvo napadené rozhodnutí, je kárný senát vázán právním názorem představenstva.
§ 28 (3) Rozhodnutí kárného senátu, jímž bylo jako kárné opatření uloženo vyškrtnutí ze seznamu advokátů, je přezkoumatelné Nejvyšším soudem České republiky podle zvláštních předpisů;[6]návrh je oprávněn podat toliko advokát, jehož se rozhodnutí týká.
ČÁST TŘETÍ
ADVOKÁTNÍ KONCIPIENT A DALŠÍ PRACOVNÍCI
§ 29
Advokátním koncipientem je ten, kdo je zapsán v seznamu advokátních koncipientů vedeném Komorou.
§ 30
Komora zapíše do dvou měsíců od doručení písemné žádosti do seznamu advokátních koncipientů každého uchazeče, který
a) má plnou způsobilost k právním úkonům,
b) získal vysokoškolské vzdělání na právnické fakultě vysoké školy se sídlem v České a Slovenské Federativní Republice,
c) je bezúhonný,
d) je v pracovním poměru u advokáta.
§ 31
§ 31 (1) Advokátní praxi vykonává advokátní koncipient u advokáta; pracovněprávní vztahy advokátního koncipienta k advokátovi se řídí zvláštními předpisy.[7]
§ 31 (2) Komora může advokátovi na náklady spojené s výchovou advokátního koncipienta přispívat.
§ 32
§ 32 (1) Komora vyškrtne ze seznamu advokátních koncipientů toho advokátního koncipienta, který skončil pracovní poměr u advokáta; skončení pracovního poměru je advokátní koncipient povinen oznámit Komoře.
§ 32 (2) Ustanovení § 6 až 8 a § 24 platí pro advokátního koncipienta přiměřeně.
§ 33
§ 33 (1) Advokát může zaměstnávat v pracovním poměru další pracovníky.
§ 33 (2) Pracovněprávní vztahy dalších pracovníků k advokátovi se řídí zvláštními předpisy.[7]
ČÁST ČTVRTÁ
ORGANIZACE ADVOKÁTŮ
§ 34
§ 34 (1) Zřizuje se Komora se sídlem v Praze.
§ 34 (2) Komora je samosprávnou stavovskou organizací sdružující všechny advokáty zapsané v seznamu advokátů vedeném Komorou.
§ 34 (3) Komora je právnickou osobou.
§ 35
Komora má tyto orgány:
a) celostátní konferenci advokátů,
b) představenstvo,
c) revizní komisi,
d) kárnou komisi.
§ 36
§ 36 (1) Nejvyšším orgánem Komory je celostátní konference advokátů (dále jen "konference").
§ 36 (2) Právo účastnit se jednání konference mají všichni advokáti zapsaní v seznamu advokátů vedeném Komorou.
§ 36 (3) Konferenci svolává představenstvo nejméně jednou za tři roky. Představenstvo je povinno konferenci svolat vždy, požádá-li o to písemně alespoň třetina všech advokátů nebo požádá-li o to revizní komise, a to nejpozději do dvou měsíců.
§ 36 (4) Advokát může písemně pověřit jiného advokáta, aby ho zastupoval na konferenci; zastoupený advokát se považuje za přítomného na konferenci.
§ 36 (5) Konference se může platně usnášet jen tehdy, je-li přítomna nadpoloviční většina všech advokátů. K platnosti usnesení je potřebný souhlas nadpoloviční většiny přítomných advokátů.
§ 37
Konference
a) volí přímou a tajnou volbou na dobu tří let z advokátů členy představenstva, revizní komise a kárné komise; členy těchto orgánů také tajným hlasováním odvolává,
b) schvaluje organizační řád, volební řád a kárný řád,
c) zřizuje sociální fond, popřípadě i jiné fondy, a schvaluje pravidla jejich tvorby a používání,
d) schvaluje výši příspěvků na činnost orgánů Komory,
e) schvaluje výši náhrady za ztrátu času výkonem funkcí v orgánech Komory,
f) projednává a schvaluje zprávu o činnosti ostatních orgánů Komory,
g) může zrušit nebo změnit rozhodnutí představenstva,
h) usnáší se o všech dalších věcech, které si vyhradí.
§ 38
§ 38 (1) Představenstvo rozhoduje o
a) určení zástupce advokáta podle § 12 odst. 3,
b) určení advokáta podle § 16 odst. 2,
c) opravných prostředcích podle § 28 odst. 1,
d) všech věcech podle tohoto zákona, pokud o nich nerozhodují jiné orgány Komory.
§ 38 (2) Představenstvo dále
a) vede seznam advokátů a seznam advokátních koncipientů a provádí v těchto seznamech zápisy,
b) hospodaří se sociálním fondem Komory, popřípadě s jinými fondy Komory,
c) svolává konferenci,
d) schvaluje zkušební řád pro advokátní zkoušky a jmenuje členy zkušební komise z řad advokátů, popřípadě i soudců, prokurátorů, státních arbitrů a dalších odborníků právní praxe,
e) spravuje majetek Komory,
f) chrání a prosazuje zájmy advokátů ve všech oblastech,
g) pravidelně informuje advokáty o činnosti Komory; za tím účelem zajišťuje studijní, publikační, dokumentační a informační činnost,
h) činí veškerá opatření nezbytná k činnosti Komory,
i) provádí další činnosti podle tohoto zákona, pokud nepřísluší jiným orgánům Komory.
§ 38 (3) Představenstvo volí a odvolává ze svých členů předsedu a místopředsedu Komory. Předseda zastupuje Komoru navenek a jedná jejím jménem ve všech věcech; činí rovněž neodkladná rozhodnutí v době mezi zasedáními představenstva a řídí pracovníky Komory. Místopředseda zastupuje předsedu Komory v rozsahu určeném organizačním řádem.
§ 38 (4) Představenstvo se schází zpravidla jednou měsíčně; schůze představenstva svolává předseda Komory.
§ 39
Revizní komise
a) kontroluje plnění usnesení konference a kontroluje rovněž činnost představenstva; za tím účelem musí být revizní komisi umožněn přístup ke všem dokladům Komory,
b) dohlíží nad řádným výkonem advokacie,
c) volí ze svých členů předsedu, který řídí činnost komise; předseda revizní komise také podává návrh na zahájení kárného řízení.
§ 40
Kárná komise volí ze svých členů předsedu, který řídí činnost komise; předseda kárné komise také jmenuje z členů komise předsedu a zbývající členy kárného senátu.
§ 41
Funkce v orgánech Komory jsou čestné; za jejich výkon je vyplácena náhrada za ztrátu času a náhrada hotových výdajů.
§ 42
§ 42 (1) Podrobnosti o organizaci Komory a o počtu členů představenstva, revizní komise a kárné komise stanoví organizační řád Komory.
§ 42 (2) Podrobnosti o volbách stanoví volební řád Komory.
ČÁST PÁTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 43
Advokáti, kteří jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona členy krajských sdružení advokátů a Městského sdružení advokátů v Praze, jsou advokáty podle tohoto zákona a Komora je zapíše do seznamu advokátů bez žádosti.
§ 44
Uchazečům o zápis do seznamu advokátů, jejichž žádost dojde Komoře do dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, Komora do pětileté praxe [§ 3 odst. 1 písm. c)] započte i jinou právní praxi než praxi advokátního koncipienta.
§ 45
Ustanovení § 29 zákona České národní rady č. 118/1975 Sb., o advokacii, o době požadované právní praxe, se použije při zápisu do seznamu advokátů u těch advokátních koncipientů, kteří byli přijati za pracovníky krajských sdružení advokátů nebo městského sdružení advokátů v Praze přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 46
§ 46 (1) Komora je právním nástupcem Ústředí české advokacie v Praze, krajských sdružení advokátů a Městského sdružení advokátů v Praze.
§ 46 (2) Pracovníci Ústředí české advokacie v Praze, krajských sdružení advokátů a Městského sdružení advokátů v Praze se stávají pracovníky Komory dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 47
§ 47 (1) Pohledávky a závazky z výkonu právní pomoci převede Komora na advokáty, z jejichž činnosti vznikly. Převod pohledávek a závazků z Výkonu právní pomoci advokátů, kteří ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona již advokacii nevykonávají, dohodne Komora s jiným advokátem.
§ 47 (2) Pohledávky a závazky, které nebudou převedeny podle odstavce 1, zlikviduje Komora na svůj účet.
§ 48
Nemovitý majetek zůstává ve vlastnictví Komory, která zajistí jeho další účelné využití v souladu se zájmy advokátů. Výtěžek nebo ztráta při dispozici s tímto nemovitým majetkem jde na účet Komory.
§ 49
§ 49 (1) Movitý majetek sloužící k výkonu advokacie převede Komora za úplatu přednostně na advokáta, který jej dosud užíval.
§ 49 (2) Výtěžek převodu podle odstavce 1 plyne do sociálního fondu Komory.
§ 50
§ 50 (1) Do ustavení představenstva, revizní komise a kárné komise podle tohoto zákona, vykonávají jejich funkce příslušné orgány Ústředí české advokacie v Praze.
§ 50 (2) Ústředí české advokacie v Praze svolá konferenci nejpozději do 31. prosince 1990.
§ 51
Ministerstvo spravedlnosti České republiky vydá vyhlášku k provedení § 20 odst. 2.
§ 52
Zrušuje se zákon České národní rady č. 118/1975 Sb., o advokacii.
§ 53
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1990.
Šafařík v. r.
Pithart v. r.
Poznámky pod čarou
[1] Zákon č. 60/1965 Sb., o prokuratuře, ve znění pozdějších předpisů.
[2] § 38 až 40 trestního řádu a § 30 občanského soudního řádu.
[3] § 116 občanského zákoníku.
[4] § 421 a násl. občanského zákoníku.
[5] § 187 až 205b zákoníku práce.
[6] § 244 a násl. občanského soudního řádu.
[7] Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, a předpisy jej provádějící.