Zákon č. 87/1987 Sb.
ze dne 10.11.1987
Zákon o veterinární péči
Je zrušen předpisem 166/1999 Sb.
Předchozí stav naleznete v historii dokumentu.
Federální shromáždění Československé socialistická republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
Úvodní ustanovení
§ 1 (1) Účelem tohoto zákona je vytvořit předpoklady pro výkon a rozvoj veterinární péče jako důležitého činitele ochrany a upevňování zdraví chovaných i volně žijících zvířat, ochrany životního prostředí, růstu živočišné výroby a výroby zdravotně a hygienicky nezávadných a biologicky hodnotných potravin a surovin živočišného původu (dále jen ,,živočišné produkty") v zájmu zkvalitňování výživy lidí a ochrany jejich zdraví.
§ 1 (2) Právnické a fyzické osoby jsou povinny jednat tak, aby byly soustavně a cílevědomě vytvářeny potřebné podmínky pro ochranu a upevňování zdraví zvířat, pro ochranu životního prostředí před škodlivými vlivy živočišné výroby a pro zabezpečování zdravotní nezávadnosti a biologické hodnoty živočišných produktů (dále jen „zdravotní nezávadnost živočišných produktů").
Veterinární péče
§ 2
§ 2 (1) Veterinární péče zahrnuje
a) péči o zdraví zvířat včetně hygieny jejich prostředí, ošetřování, výživy, plemenitby a přepravy; předcházení nákazám a jiným hromadným onemocněním zvířat a jejich zdolávání, včetně celostátních ozdravovacích programů,
b) péči o zdravotní a hygienickou nezávadnost a biologickou hodnotu živočišných produktů v souladu s podmínkami stanovenými zvláštními předpisy, [3),4)]
c) péči o zdravotní a dietetickou nezávadnost krmiv (dále jen „zdravotní nezávadnost krmiv"),
d) ochranu území České a Slovenské Federativní Republiky a před zavlečením původců nákaz, jiných hromadných onemocnění zvířat a zdravotně závadných živočišných produktů a krmiv ze zahraničí (dále jen „veterinární ochrana státního území"),
e) ochranu životního prostředí před škodlivými vlivy pocházejícími ze zvířat a ochranu zvířat před škodlivými vlivy zevního prostředí,
f) zabezpečování léčiv, přípravků a potřeb podle zvláštního zákona[1a],
g) veterinární asanaci.
§ 2 (2) Součástí veterinární péče je chránit ve spolupráci se zdravotnickými orgány zdraví lidí před nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka a naopak a před poškozením nebo ohrožením živočišnými produkty.
§ 2 (3) Odbornou veterinární činností se rozumějí odborné veterinární úkony spojené s vykonáváním veterinární péče podle odstavce 1 , které vyžadují zvláštní způsobilost pracovníků podle § 25 tohoto zákona.
§ 3
Státní správu na úseku veterinární péče vykonávají podle tohoto zákona a předpisů vydaných na jeho základě, popřípadě jiných obecně závazných právních předpisů upravujících povinnosti na úseku veterinární péče
a) federální ministerstvo hospodářství,
b) orgány veterinární péče České republiky a orgány veterinární péče Slovenské republiky (dále jen „orgány veterinární péče").
§ 3a
Odborné veterinární činnosti vykonávají
a) orgány veterinární péče za účelem výkonu státní správy,
b) specializované organizace státní veterinární služby,
c) právnické a fyzické osoby v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem a zákony České národní rady a Slovenské národní rady.
§ 4
Federální ministerstvo hospodářství
Federální ministerstvo hospodářství
a) zpracovává a předkládá vládě České a Slovenské Federativní Republiky návrhy zásad politiky federace na úseku veterinární péče,
b) koordinuje rozvoj vědy a techniky a jednotné zabezpečování politiky federace na úseku veterinární péče, zejména pro jednotný postup při předcházení nákazám a jiným hromadným onemocněním zvířat a jejich zdolávání, při zabezpečování zdravotní nezávadnosti živočišných produktů a krmiv a při veterinární ochraně státního území,
c) zajišťuje řešení mezinárodních normalizačních úkolů a jednotné provádění normalizace na úseku veterinární péče,
d) ve spolupráci s ministerstvy zemědělství a výživy republik zabezpečuje na úseku veterinární péče úkoly vyplývající z rozvíjení mezistátních styků a mezinárodní spolupráce, z mezinárodních smluv a z členství České a Slovenské Federativní Republiky v mezinárodních organizacích.
§ 5
Povinnosti chovatelů zvířat
§ 5 (1) Chovatelé hospodářských zvířat jsou povinni
a) chovat zvířata v prostředí a za podmínek, které umožňují přirozené využití jejich produkčních a reprodukčních schopností a výrobu zdravotně nezávadných živočišných produktů, zejména řádně je ošetřovat, poskytovat jim vhodnou výživu, využívat je způsobem odpovídajícím jejich druhu a kategorii a sledovat jejich zdravotní stav,
b) předcházet onemocnění zvířat, chránit je před škodlivými vlivy a při onemocnění zvířat požádat o odbornou veterinární pomoc, podle potřeby zajistit též poskytnutí první pomoci,
c) dodržovat
1. opatření stanovená k předcházení vzniku, zdolávání a zamezení šíření nákaz, jiných hromadných onemocnění zvířat a nemocí přenosných ze zvířat na člověka a naopak (dále jen „ochranná a zdolávací opatření"),
2. požadavky péče o zdraví zvířat včetně hygieny jejich prostředí, ošetřování, výživy, plemenitby a přepravy.
d) zajistit zdravotní kontrolu chovu zvířat podle druhu a úrovně chovu ve lhůtách a v rozsahu stanovených zvláštním předpisem.
§ 5 (2) Na chovatele ostatních zvířat se vztahují povinnosti uvedené v odstavci 1 v rozsahu odpovídajícím druhu zvířat, způsobu a účelu jejich chovu.
§ 5 (3) Chovatelé zvířat jsou povinni dbát na to, aby chovem zvířat nebylo ohrožováno životní prostředí.
§ 6
Zákaz týráni zvířat
Zvířata nesměji být týrána.
§ 7
Přemísťování zvířat
§ 7 (1) K přemísťování zvířat je třeba zpravidla souhlasu orgánu veterinární péče, který se uděluje vystaven [;]m veterinárního osvědčení.
§ 7 (2) Před zařazením do chovu je chovatel povinen umístit přemístěná zvířata v karanténě, pokud v osvědčení podle odstavce 1 není uvedeno jinak.
§ 7 (3) Přeprava zvířat se provádí jen k tomu vhodnými dopravními prostředky.
§ 8
Svody zvířat
§ 8 (1) Výstavy, trhy, přehlídky nebo soutěže zvířat .anebo svody zvířat k jiným účelům (dále jen „svody zvířat"), lze pořádat jen na základě povolení orgánu veterinární péče.
§ 8 (2) Při svodu zvířat je pořadatel povinen
a) dodržovat stanovené veterinární podmínky pro jeho konání uvedené v povolení,
b) vytvořit vhodné podmínky pro přejímání a vyšetřování, popřípadě i ošetřování zvířat.
§ 9
Nákazy a jiná hromadná onemocnění zvířat
§ 9 (1) Kdo přichází do styku se zvířaty, popřípadě se živočišnými produkty, je povinen neprodleně uvědomit orgán veterinární péče nebo zajistit jeho uvědomění o podezření z nákazy nebo jiného hromadného onemocnění zvířat a podle svých možností učinit nezbytná opatření k tomu, aby nedocházelo k šíření nákazy nebo jiného hromadného onemocnění zvířat.
§ 9 (2) Chovatel je povinen provést v souladu s požadavky veterinární péče, a jde-li o podezření z velmi nebezpečné nákazy zvířat, též podle pohotovostního plánu ochranných a zdolávacích opatření, další neodkladná opatření.
§ 9 (3) Orgán veterinární péče
a) na základě výsledku předběžného vyšetření zvířat uvědomí o výskytu velmi nebezpečné nebo nebezpečné nákazy zvířat svůj nadřízený orgán, příslušný okresní úřad a příslušný orgán policie; o výskytu nemoci přenosné ze zvířat na člověka i příslušný orgán hygienické služby,
b) učiní opatření nezbytná k zdolávání a zamezení šíření nákazy nebo jiného hromadného onemocnění zvířat.
§ 9 (4) Zjistí-li právnická nebo fyzická osoba uvedená v § 3a písm. c) při výkonu odborných veterinárních činností anebo dozví-li se jinak o podezření z nákazy nebo jiného hromadného onemocnění zvířat, je povinna neprodleně
a) oznámit podezření orgánu veterinární péče,
b) provést potřebná předběžná vyšetření a opatření nutná ke zdolávání a zamezení šíření nákazy nebo jiného hromadného onemocnění zvířat.
Zdravotní nezávadnost živočišných produktů
§ 10
§ 10 (1) Kdo vyrábí, zpracovává, ošetřuje, skladuje a přepravuje živočišné produkty, je povinen
a) dbát na to, aby do oběhu k obvyklému účelu přicházely jen živočišné produkty odpovídající podmínkám stanoveným tímto zákonem, prováděcími předpisy a zvláštními předpisy,[4]zejména aby bylo vyloučeno jejich ovlivnění takovými činiteli, kteří působí nepříznivě na jejich zdravotní nezávadnost,
b) dodržovat
1. opatření stanovená k zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů (dále jen „veterinární hygienická opatření"),
2. požadavky péče o hygienu výroby a o zdravotní nezávadnost živočišných produktů v souladu s podmínkami stanovenými předpisy o veterinární péči a zvláštními předpisy,[4]
c) požádat před zahájením provozu příslušný orgán veterinární péče o vydání osvědčení o způsobilosti podmínek pro výrobu, zpracování, ošetřování, skladování a přepravu živočišných produktů.
§ 10 (2) Živočišné produkty podezřelé z přítomnosti cizorodých láiek v množství, jež se podle zvláštních předpisů považuje za škodlivé zdraví lidí nebo zvířat, anebo podezřelé z jiného důvodu, mohou ' být dále zpracovávány nebo používány ke krmení zvířat jen na základě povolení orgánu veterinární péče a za podmínek jím stanovených.
§ 11
§ 11 (1) Jatečná zvířata, jejichž maso a orgány jsou určeny pro vnitřní trh nebo zahraniční obchod, podléhají povinnému veterinárnímu vyšetření před poražením a při porážení, jejich maso a orgány po poražení (prohlídka jatečných zvířat a masa); mléko podléhá povinnému veterinárnímu vyšetření při výrobě i zpracovávání.
§ 11 (2) Živočišné produkty, které podléhají veterinárnímu vyšetření, mohou být použity jen v souladu s výsledky tohoto vyšetření.
§ 12
§ 12 (1) Jatečná zvířata uvedená v § 11 odst. 1 se porážejí na jatkách, popřípadě na porážecích místech k tomu určených.
§ 12 (2) Nemocná nebo z nemoci podezřelá jatečná zvířata se porážejí na sanitních jatkách, popřípadě v sanitním oddělení jatek nebo na jiných místech určených k tomuto účelu.
§ 13
Přeprava živočišných produktů
Přeprava živočišných produktů se provádí jen k tomu vhodnými dopravními prostředky zpravidla na základě veterinárního osvědčení.
§ 15
Zdravotní nezávadnost krmiv
§ 15 (1) Kdo vyrábí, zpracovává, ošetřuje, skladuje, přepravuje, uvádí do oběhu nebo používá krmiva, je povinen
a) dbát na to, aby
1. bylo vyloučeno jejich ovlivnění činiteli, kteří působí nepříznivě na jejich zdravotní nezávadnost,
2. odpovídala potřebám zvířat příslušného druhu a kategorie,
b) dodržovat
1. opatření stanovená k zabezpečení zdravotní nezávadnosti krmiv,
2. požadavky péče o zdravotní nezávadnost krmiv.
§ 15 (2) Krmiva, jež byla ošetřena látkami škodlivými zdraví zvířat nebo lidí nebo jinak nepříznivě ovlivňujícími živočišné produkty anebo do nichž byly takové látky přidávány v souladu se schváleným technologickým postupem, mohou být použita ke krmení jen po uplynutí stanovené ochranné lhůty, popřípadě za podmínek stanovených orgánem veterinární péče.
§ 15 (3) K ověřování, výrobě, dovozu a uvádění do oběhu dosud nepoužívaných krmiv musí být vyžádán souhlas orgánu veterinární péče z hlediska jejich zdravotní nezávadnosti.
Dovoz, průvoz a vývoz zvířat, živočišných produktů a krmiv
§ 16
§ 16 (1) Dovoz, průvoz a vývoz zvířat, živočišných produktů a krmiv, jakož i předmětů, které mohou být nositeli původců nákaz, je přípustný zpravidla jen na základě veterinárního povolení[1]a veterinárního osvědčení.
§ 16 (2) Dovážená, provážená a vyvážená zvířata, živočišné produkty a krmiva, jakož i předměty, které mohou být nositeli původců nákaz, podléhají veterinární kontrole při vstupu na území České a Slovenské Federativní Republiky a při výstupu do ciziny (dále jen „pohraniční veterinární kontrola").
§ 16 (3) Při plnění svých povinností dozírají na dodržování podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2 též orgány celní správy a policie.
§ 16 (4) Dovážená, provážená a vyvážená zvířata, živočišné produkty a krmiva, jakož i předměty, které mohou být nositeli původců nákaz, nemohou orgány celní správy propustit k další přepravě před provedením pohraniční veterinární kontroly.
§ 16 (5) Dovezená zvířata, živočišné produkty a krmiva, jakož i předměty, které mohou být nositeli původců nákaz, jež podléhají pohraniční veterinární kontrole, podléhají veterinární kontrole také v místě určení.
§ 17
§ 17 (1) Dopravci, pošta, ostatní organizace i občané jsou povinni umožnit provádění pohraniční veterinární kontroly v dopravních prostředcích, provozních skladech i na jiných místech, v nichž se nacházejí dovážená, provážená nebo vyvážená zvířata, živočišné produkty a krmiva, jakož i předměty, které mohou být nositeli původců nákaz.
§ 17 (2) Orgán veterinární péče neodpovídá za škodu, ke které došlo nezbytným zdržením dopravních prostředků v důsledku pohraniční veterinární kontroly.
Veterinární asanace
§ 19
Veterinární asanace zahrnuje
a) sběr, svoz a zpracovávání, popřípadě neškodné odstraňování těl uhynulých, nedonošených, mrtvě narozených nebo utracených zvířat a nepoživatelných živočišných produktů, popřípadě živočišných produktů vyloučených z použití k obvyklému účelu,
b) dezinfekci, dezinsekci, deratizaci a dezodorizaci,
c) odchyt toulavých zvířat ve veřejném zájmu a jejich utracení, popřípadě umístění v karanténě.
d) veterinární prosekturu.
§ 20
Kdo chová zvířata, vyrábí, zpracovává, ošetřuje, skladuje nebo přepravuje živočišné produkty, je povinen těla zvířat a živočišné produkty uvedené v § 19 písm. a) (dále jen"odpady živočišného původu") se zřetelem na jejich druh a okolnosti vzniku třídit, ošetřovat a do jejich odvozu nebo zpracování bezpečně ukládat ve vhodných prostorech.
§ 21
§ 21 (1) Odpady živočišného původu se musí hospodárně zužitkovat k vhodnému účelu anebo neškodně odstranit, a to
a) osobou uvedenou v § 20 , nebo
b) právnickými nebo fyzickými osobami na základě povolení příslušného orgánu veterinární péče (dále jen "asanační podnik").
§ 21 (2) Příslušný orgán veterinární péče udělí povolení právnické nebo fyzické osobě uvedené v odstavci 1 písm. b) , jestliže
a) odborné veterinární činnosti budou vykonávány osobou odborně způsobilou ( § 25 ),
b) má k dispozici potřebná zařízení a přístroje,
c) má podmínky k dodržování potřebných protinákazových a hygienických opatření.
Povolení může příslušný orgán veterinární péče změnit nebo odejmout, jestliže se změnily nebo nejsou podmínky nezbytné pro jeho udělení.
§ 21 (3) Asanační podnik je povinen v určeném obvodě za úplatu zabezpečovat včasný svoz odpadů živočišného původu tak, aby nedocházelo k jejich škodlivému působení na prostředí.
§ 21 (4) V případě uvedeném v odstavci 1 písm. b) je osoba uvedená v § 20 povinna neprodleně hlásit výskyt odpadů živočišného původu asanačnímu podniku.
§ 22
Veterinární dozor
§ 22 (1) Veterinární dozor se provádí
a) nad chovem a přemísťováním zvířat,
b) nad výrobou, zpracováváním, ošetřováním, skladováním a přepravou živočišných produktů a krmiv,
c) nad sběrem, svozem, zpracováváním a neškodným odstraňováním [-] konfiskátů živočišného původu a plněním ostatních úkolů veterinární asanace,
d) při prodeji surovin a potravin živočišného původu v tržnicích a na tržištích, při prodeji podmíněně poživatelných potravin a při prodeji potravin živočišného původu v prodejnách a prodejních úsecích, kde dochází k úpravě masa, mléka, ryb, drůbeže, vajec nebo k prodeji zvěřiny,
e) při dovozu, průvozu a vývozu zvířat, živočišných produktů a krmiv, jakož í předmětů, které mohou být nositeli původců nákaz,
f) nad dodržováním zákazu týrání zvířat,
g) nad výkonem odborných veterinárních činností osob uvedených v § 3a písm. c) ,
h) nad tvorbou a ochranou životního prostředí před negativními vlivy pocházejícími ze zvířat ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. e) a ochranou potravin a surovin živočišného původu před kontaminací cizorodými látkami.
§ 22 (2) Veterinární dozor nad výrobou a zpracováváním masa a mléka se provádí soustavně.
§ 22 (3) Orgány veterinární péče
a) dozírají, zda právnické a fyzické osoby dodržují podmínky a plní povinnosti stanovené tímto zákonem a na základě tohoto zákona, popřípadě, jde-li o podmínky a povinnosti stanovené k zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů, též na základě zvláštních předpisů, [3),4)]
b) zjišťuj! příčiny nedostatků a osoby za ně odpovědné,
c) upozorňují právnické a fyzické osoby na zjištěné nedostatky a jejich příčiny a projednávají s nimi způsob jejich odstranění,
d) podle potřeby a povahy zjištěných nedostatků ukládají závaznými pokyny způsob a lhůtu k odstranění těchto nedostatků a jejich příčin.
§ 23
Mimořádná veterinární opatření
§ 23 (1) Ochranná a zdolávací opatření, veterinární hygienická opatření, opatření k zabezpečení zdravotní nezávadnosti krmiv a opatření k veterinární ochraně státního území (dále jen „mimořádná veterinární opatření") se nařizují při výskytu nákazy nebo jiného hromadného onemocnění zvířat, při zjištění zdravotní závadnosti živočišných produktů nebo krmiv a při nebezpečí zavlečení původců nákaz a jiných hromadných onemocnění zvířat, popřípadě zdravotně závadných živočišných produktů a krmiv ze zahraničí na území České a Slovenské Federativní Republiky.
§ 23 (2) Mimořádná veterinární opatření jsou zejména
a) vymezení ohniska nákazy a ochranného pásma a jejich výstražné označení, popřípadě i střežení,
b) nařízení odděleného umístění (izolace), popřípadě nutné porážky nebo utracení zvířat,
c) pozastavení nakládání živočišnými produkty nebo krmivy do skončení potřebného vyšetření, nařízení odděleného uložení (uskladnění) zdravotně závadných živočišných produktů nebo krmiv,
d) stanovení zvláštních podmínek provozu, popřípadě jeho omezení nebo zastavení,
e) zákaz výroby, zpracovávání či uvádění do oběhu zdravotně závadných živočišných produktů nebo krmiv, stanovení zvláštních podmínek pro jejich výrobu a zpracovávání anebo nařízení jejich zničení,
f) omezení, zákaz nebo stanovení zvláštních podmínek dovozu, průvozu a vývozu zvířat, živočišných produktů a krmiv, jakož i předmětů, které mohou být nositeli původců nákaz,
g) nařízení vrácení dovážených anebo nepropuštění provážených nebo vyvážených zvířat, živočišných produktů nebo krmiv, popřípadě předmětů, které mohou být nositeli původců nákaz,
h) omezení nebo zákaz přemístění a volného pobíhání zvířat, omezení nebo zákaz konání svodů zvířat, honů a odchytu zvěře,
i) omezení nebo zákaz přepravy živočišných produktů nebo krmiv,
j) omezení nebo zákaz pastvy, používání zdroje vody a krmiva,
k) omezení nebo zákaz plemenitby,
l) nařízení očisty, omezení nebo zákazu používá-vání anebo zničení zařízení a předmětů, které mohou být nositeli původců nákaz,
m) nařízení zvláštního ošetření hnoje, močůvky a odpadních vod,
n) stanovení zvláštních podmínek pro neškodné odstraňování konfiskátů živočišného původu,
o) nařízení uzavření tržiště nebo tržnice,
p) nařízení zneškodnění, popřípadě omezení výskytu zdrojů nákaz zvířat s přírodní ohnisko-vostí,
r) omezení volnosti pohybu osob a jejich shromažďování, omezení nebo zákaz pohraničního styku osob,
s) nařízení úpravy hygienického a sanitačního provozu nebo technologických a pracovních postupů, dezinfekce, dezinsekce a deratizace.
§ 23 (3) Odůvodňují-li to okolnosti konkrétního případu, mohou být stanovena i jiná opatření odpovídající požadavkům veterinární péče a poznatkům veterinární vědy.
§ 24
Závazný posudek
§ 24 (1) Závazný posudek orgánu veterinární péče musí být vyžádán
a) v územním, stavebním a kolaudačním řízení, jestliže, se týkají staveb a zařízení, které jsou určeny
1. pro zvířata nebo k výrobě, zpracovávání, ošetřování a skladování živočišných produktů a krmiv,
3. k ukládání, dalšímu zpracovávání a neškodnému odstraňování konfiskátů živočišného původu,
b) k návrhům
1. typových podkladů a opakovaných projektů staveb uvedených pod písmenem a) ,
2. na zavedení nových strojů, technologických zařízení, obalu, technologických a pracovních postupů používaných v chovu a k přepravě zvířat, při výrobě, zpracovávání, ošetřování, skladování a přepravě živočišných produktů a krmiv a při neškodném odstraňování a dalším zpracovávání konfiskátů živočišného původu,
3. technických norem, jestliže se týkají zvířat, živočišných produktů, krmiv, veterinárních léčiv, přípravků a potřeb.
§ 24 (2) v případech uvedených v odstavci 1 písm. a ] a písm. b) č. 1 a 3 je závazný posudek stanoviskem pro orgány, kterým podle zvláštních předpisů přísluší rozhodování. Tyto orgány nemohou rozhodnout v rozporu se závazným posudkem. V ostatních případech je závazný posudek samostatným správním rozhodnutím.
Veterinární pracovníci
§ 25
§ 25 (1) Odborné činnosti při plnění úkolů veterinární péče mohou vykonávat jen veterinární pracovníci, jimiž jsou
a) absolventi vysokých škol veterinárních (veterinární lékaři),
b) absolventi středních odborných škol veterinárního oboru, popřípadě absolventi pomaturitního studia veterinárního oboru,
c) jiné osoby, které získaly způsobilost k výkonu některých odborných činností potřebných k plnění úkolů veterinární péče ukončením odpovídajícího studia.
§ 25 (2) Specializační přípravu veterinárních lékařů a jiné formy dalšího vzdělávání veterinárních pracovníků zajišťují ústavy pro další vzdělávání veterinárních lékařů.
§ 26
Pracovníci orgánů veterinární péče' jsou při plnění svých úkolů oprávněni
a) vstupovat do provozních prostorů, provozních částí budov a zařízení chovatelů, právnických a fyzických osob zacházejících s živočišnými produkty a právnických a fyzických osob, které vyrábějí, zpracovávají, ošetřují, skladují, přepravují a uvádějí do oběhu krmiva a veterinární léčiva a přípravky, popřípadě i, jde-li o pracovníky provádějící pohraniční veterinární kontrolu, do vyhrazených míst celnic a celních prostorů a provádět v nich potřebné úkony a šetření,
b) vyžadovat od chovatelů a osob uvedených pod písmenem a) potřebné doklady, informace a vysvětlení, jakož i bezplatnou věcnou, osobní a jinou potřebnou pomoc,
c) odebírat v potřebném množství a rozsahu vzorky k vyšetření a posouzení; za odebrané vzorky se neposkytuje náhrada, s výjimkou vzorků odebraných při prodeji živočišných produktů podle zvláštního zákona.[4]Za tyto vzorky se kontrolované osobě poskytne náhrada ve výši ceny, za kterou kontrolovaná osoba výrobek nebo potravinu prodává. Náhrada se neposkytne, jde-li o výrobek nebo potravinu, které nesplňují požadavky stanovené zvláštními předpisy.[4]
Pokuty organizacím
§ 27
§ 27 (1) Organizaci[2a], která
a) poruší povinnost stanovenou tímto zákonem a předpisy vydanými na jeho základě a zvláštními předpisy[4]
1. k péči o zdraví zvířat a předcházení nákazám a jiným hromadným onemocněním zvířat a jejich zdolávání,
2. k výrobě, zpracovávání, ošetřování, skladování a přepravě živočišných produktů a krmiv, jakož i k používání krmiv,
3. k dovozu, průvozu a vývozu zvířat, živočišných produktů a krmiv, jakož i předmětů, které mohou být nositeli původců nákaz,
b) ztěžuje nebo maří výkon veterinárního dozoru nebo provádění odborných veterinárních úkonů anebo neprovede v určené lhůtě závazný pokyn příslušného orgánu veterinární péče k odstranění zjištěných nedostatků,
se uloží pokuta až do výše tří miliónů Kč.
§ 27 (2) Organizaci[2a], která poruší povinnost
a) vyplývající pro ni z mimořádných veterinárních opatření,
b) uvedenou v odstavci 1 opětovně,
se uloží pokuta až do výše pět miliónů Kč.
§ 27 (3) Podnikateli, který poruší povinnost stanovenou zvláštním předpisem,[4]jde-li o potraviny živočišného původu, se uloží pokuta stanovená zvláštním předpisem.[4]
§ 27 (4) Pří stanovení výše pokuty se přihlédne zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.
§ 27 (5) Výnos pokut uložených podle tohoto zákona je příjmem státního rozpočtu České republiky nebo Slovenské republiky.
§ 28
§ 28 (1) Pokutu může orgán veterinární správy uložit do jednoho roku ode dne, kdy zjistil porušení povinnosti, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
§ 28 (2) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.
Ustanovení společná a závěrečná
§ 32
§ 32 (1) K úhradě nebo zmírnění škod, popřípadě nákladů vzniklých provedením ochranných a zdolávacích opatření, jakož i škod vzniklých uhynutím zvířat v důsledku nákazy nebo jiného hromadného onemocnění zvířat může být poskytnuta podpora až do výše skutečné škody nebo skutečných nákladů.
§ 32 (2) Osobám zdržujícím se v obci, popřípadě v objektech, na něž se vztahují ochranná a zdolávám opatření, se poskytuje náhrada ušlého výdělku, pokud jim tato náhrada nepřísluší od organizace, k níž jsou v pracovním nebo členském poměru, popřípadě i náhrada nákladů, jež jim vznikly v důsledku omezení vyplývajících z ochranných a zdolávacích opatření.
§ 33
V odůvodněných případech může orgán veterinární péče uložit závazným pokynem podle § 22 odst. 3 písm. d) tomu, kdo chová zvířata, vyrábí, zpracovává, ošetřuje, skladuje nebo přepravuje živočišné produkty, vypracování
a) pohotovostního plánu ochranných a zdolávacích opatření nebo veterinárních hygienických opatření pro případ výskytu velmi nebezpečných nákaz zvířat,
b) ozdravovacího plánu na zdolání stanovených nebezpečných nákaz, hospodářsky významných jiných hromadných onemocnění a poruch reprodukce zvířat,
c) programu hygienických a sanitačních opatření.
§ 34
§ 34 (1) Organizaci a výkon veterinární péče v působnosti federálního ministerstva národní obrany, federálního ministerstva vnitra, ministerstva vnitra České republiky a ministerstva vnitra Slovenské republiky upravují ve shodě s tímto zákonem uvedené ústřední orgány státní správy.
§ 34 (2) Při plnění úkolů veterinární péče postupují ústřední orgány uvedené v odstavci 1 v úzké součinnosti s orgány veterinární péče. V dohodě s nimi organizují a provádějí odborné veterinární úkony sledující předcházení velmi nebezpečným a nebezpečným nákazám zvířat a jejich zdolávání a poskytují si navzájem informace o nákazové situaci. -
§ 34 (3) V oboru své působnosti činí veterinární služba ústředních orgánů uvedených v odstavci 1
§ 35
§ 35 (1) Ministerstvo zemědělství České republiky a ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské republiky upraví obecně závazným právním předpisem
a) podrobnosti o udělení souhlasu vystavením veterinárního osvědčení při přemisťování zvířat se zřetelem na druh zvířat, způsob a účel jejich chovu, jakož i o veterinárních podmínkách pro konání svodu zvířat a povinnostech pořadatele při něm,
b) podrobnosti o obecných a zvláštních veterinárních hygienických požadavcích na živočišné produkty, o veterinárním vyšetření jatečných a ostatních zvířat a živočišných produktů a o podmínkách a rozsahu povinného zabezpečení preventivních a léčebných úkonů v chovech zvířat,
c) podrobnosti o zdravotní nezávadnosti a používání krmiv,
d) veterinární podmínky pro povolení dovozu, vývozu a průvozu zvířat, živočišných produktů a krmiv, jakož i předmětů, které mohou být nositeli původců nákaz,
e) podrobnosti o
1. veterinárních požadavcích na péči o zdraví zvířat, zejména na prostředí, ošetřování, výživu a jejich plemenitbu,
2. předcházení nákazám a jiným hromadným onemocněním zvířat a jejich zdolávání,
3. tom, které nákazy se považují za velmi nebezpečné a která jsou jiná hromadná onemocnění zvířat,
4. veterinární asanaci,
5. veterinárních podmínkách prodeje živočišných produktů na tržištích, v tržnicích a prodeje potravin živočišného původu.
§ 35 (3) Ministerstvo zemědělství České republiky v dohodě s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské republiky v dohodě s ministerstvem školství, mládeže a sportu Slovenské republiky upraví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o organizaci a způsobu specializační přípravy veterinárních lékařů a jiné formy dalšího vzdělávání veterinárních pracovníků.
§ 35 (4) Ministerstvo zemědělství České republiky a ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské republiky upraví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o poskytování podpor a náhrad k úhradě nebo zmírnění škod, popřípadě nákladů vzniklých provedením ochranných a zdolávacích opatření, jakož i škod vzniklých uhynutím zvířat v důsledku nákazy nebo jiného hromadného onemocnění zvířat.
§ 36
§ 36 (1) Zrušují se:
1. zákon č. 66/1961 Sb., o veterinární péči;
2. vyhláška ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 154/1961 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o veterinární péči, ve znění vládního nařízení č. 128/1967 Sb., vyhlášky č. 156/1968 Sb. a vyhlášky č. 69/1974 Sb.;
3. vyhláška ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 49/1963 Sb., o poskytování náhrad a podpor při některých škodách vzniklých opatřeními proti nákazám a jiným hromadným onemocněním hospodářských zvířat;
4. vyhláška ministerstva zemědělství a výživy č. 156/1968 Sb., o veterinárním vyšetření domácích porážek některých jatečních zvířat, ve znění vyhlášky č. 123/1970 Sb. a vyhlášky č. 124/1970 Sb.;
5. směrnice federálního ministerstva zemědělství a výživy ze dne 22. 2. 1980 čj. FM 015-194/1980 o veterinární péči v chovech zvířat (reg. v částce 11/1980 Sb.);
6. směrnice federálního ministerstva zemědělství a výživy ze dne 7. 12. 1978 čj. FM 015-849/1978 o veterinární péči při zabezpečování zdravotní nezávadnosti a biologické hodnoty potravin a surovin živočišného původu (reg. v částce 1/1979 Sb.);
7. výnos federálního ministerstva zemědělství a výživy ze dne 18. 8. 1977 čj. FM 015-664/1977, jímž se stanoví veterinární podmínky pro dovoz, průvoz a vývoz zvířat, potravin a surovin živočišného původu a krmiv, popřípadě předmětů, které mohou být nositeli původců nákaz (reg. v částce 20/1977 Sb.).
§ 36 (2) V § 7 písm. d) zákona č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, se vypouštějí slova „nebo nákazami zvířat".
§ 37
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1988.
Husák v. r.
Indra v. r.
Štrougal v. r.
Poznámky:
[1] Veterinární povolení podle § 16 odst. 1 tohoto zákona nenahrazuje povolení ministerstev zemědělství a výživy republik podle právních předpisů o plemenitbě hospodářských zvířat nebo podle právních předpisů o rozvoji rostlinné výroby ani povolení ministerstva kultury České socialistické republiky nebo ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky podle právních předpisů o ochraně volně žijících živočichů ani povolení podle předpisů upravujících hospodářské styky se zahraničím.
[1a] Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů.
[2a] § 1 odst. 1 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
[3] Zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
[4] Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.