Zákon č. 84/1952 Sb.
ze dne 11.12.1952
Zákon o organisaci peněžnictví
Je zrušen předpisem 158/1989 Sb.
Předchozí stav naleznete v historii dokumentu.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Základní ustanovení
§ 1
Státní plán rozvoje národního hospodářství ukládá peněžnictví, aby provádělo kontrolu korunou nad výrobou a oběhem zboží, nad prováděním investic, nad plněním plánu zásobování a odbytu, nad plněním plánu snížení vlastních nákladů a plánu produktivity práce, nad zrychlováním obratu oběžných prostředků, nad uskutečňováním zásady hospodárnosti a nad upevňováním a dodržováním zásad chozrasčotu. Ukládá mu dále, aby byla věnována péče vzrůstu úspor pracujících a jejich využití k budování socialistického hospodářství. Aby peněžnictví mohlo účinněji plnit všechny tyto úkoly, provádějí se změny v jeho organisaci.
§ 2
Peněžní a úvěrovou soustavu tvoří státní peněžní ústavy, kterými jsou
1. Státní banka československá,
2. Investiční banka,
§ 3
§ 3 (2) Investiční banka provádí financování investic a poskytování dlouhodobého úvěru.
§ 4
Státní peněžní ústavy jsou samostatné právnické osoby. Neručí za závazky státu, leč by výslovně takovou záruku převzaly. Stát ručí za závazky státních peněžních ústavů, pokud je tak výslovně stanoveno.
§ 5
Ministerstvo financí může se souhlasem vlády ponechat v činnosti některé dosavadní peněžní ústavy v nezměněné právní formě, změnit jejich právní formu, zrušit je, nebo zřídit nové peněžní ústavy a určit jejich právní formu.
§ 6
§ 6 (1) Státní peněžní ústavy požívají právní ochrany a oprávnění, která příslušejí národním podnikům.
ČÁST TŘETÍ
Investiční banka
§ 13
§ 13 (1) Investiční banka přestává být národním podnikem a organisuje se jako státní peněžní ústav. Je podřízena ministerstvu financí. Zřídí pobočky ve všech sídlech krajských národních výborů a těch okresních národních výborů, v jejichž obvodu to rozsah investiční činnosti vyžaduje.
§ 13 (2) Organisaci, působnost a hospodaření Investiční banky stanoví statut, který vydá vláda. Jinak zůstává v platnosti zákon č. 183/1948 Sb., o Investiční bance, ve znění zákona č. 61/1950 Sb.
ČÁST PÁTÁ
Ustanovení společná
§ 17
Ministerstvo financí stanoví úrokovou sazbu ze vkladů a úvěrů, jakož i poplatky a náhrady při provádění peněžních obchodů.
§ 17 (2) Vkladní knížka je potvrzením o přijatém peněžním vkladu, upraveným tak, aby byla z něho patrna výše vkladu, jeho změny a jeho konečný stav. Vkladní knížka je cenným papírem.
§ 19
Anonymita vkladů je zaručena. Zprávy o vkladních knížkách a vkladech lze podávat jen v případech, kde to stanoví zákonné předpisy.
§ 20
Pohledávky z vkladů na vkladní knížky a z úroků z těchto vkladů se promlčují ve 20 letech od posledního zápisu ve vkladní knížce. Ministerstvo financí stanoví, ve kterých případech se státní peněžní ústavy nemají promlčení dovolávat.
§ 21
Vláda může nařízením stanovit v oboru daní úlevy nebo osvobození pro vklady a úroky z nich.
§ 22
Ministr financí vyhlásí druhy a náležitosti vkladních knížek, způsob výplaty z vkladních knížek a způsob umořování vkladních knížek při ztrátě a zničení, jakož i podmínky pro přijímání vkladů na běžné účty a pro jiné způsoby ukládání pracovních úspor obyvatelstva.
ČÁST ŠESTÁ
Zaměstnanci
§ 23
§ 23 (1) Zaměstnanci státních peněžních ústavů se stávají státními zaměstnanci v oboru působnosti ministerstva financí.
§ 23 (2) Ministerstvo financí může převádět zaměstnance mezi jednotlivými státními peněžními ústavy.
§ 24
Zaměstnanci státních peněžních ústavů, jakož i orgány dohlížející na činnost a hospodaření státních peněžních ústavů, jsou povinni zachovávat mlčenlivost ve věcech služebních. Tato povinnost trvá i po ukončení služebního poměru.
ČÁST SEDMÁ
Ustanovení přechodná a závěrečná
§ 25
§ 25 (1) Odbor ústavů lidového peněžnictví v Ústřední radě družstev se zrušuje. Potřebný počet zaměstnanců zrušeného odboru přejde do oboru působnosti ministerstva financí, které určí jejich zařazení.
§ 25 (2) Orgány ústavů lidového peněžnictví, zejména představenstva, dozorčí rady a zatímní správy se zrušují.
§ 26
§ 26 (1) Povinnost orgánů bývalých ústavů lidového peněžnictví, zejména členů představenstva, dozorčí rady a zatímních správ, zachovávat služební tajemství a jejich odpovědnost za škody způsobené neplněním povinností zůstávají nedotčeny.
§ 26 (2) Nároky z členských podílů bývalých členů ústavů, jichž jsou státní spořitelny právními nástupci, budou vypořádány v případech a způsobem, které stanoví ministr financí směrnicemi.
§ 27
Na návrh státního peněžního ústavu provedou soudy zápis vlastnických a jiných práv pro československý stát (příslušný státní peněžní ústav) s odvoláním na tento zákon.
§ 28
Zrušují se všechny předpisy, které odporují tomuto zákonu, zejména
1. ustanovení §§ 16 až 24 zákona č. 143/1930 Sb., o poštovní spořitelně, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících,
2. zákon č. 181/1948 Sb., o organisaci peněžnictví, s výjimkou § 7 odst. 3, §§ 9 až 11, §§ 14 až 16 a §§ 18 až 21,
3. ustanovení §§ 16 a 17 zákona č. 187/1948 Sb., o Ústřední radě družstev,
4. zákon č. 229/1949 Sb., o vkladních knížkách,
5. ustanovení §§ 5 a 12 a §§ 14 až 16 zákona č. 31/1950 Sb., o Státní bance československé.
§ 29
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1953; provede jej ministr financí.
Gottwald v. r.
Dr. John v. r.
Zápotocký v. r.
Kabeš v. r.