I. ÚS 673/06

I.ÚS 673/06 ze dne 20. 12. 2006

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Františka Duchoně (soudce zpravodaj) a soudců Vojena Güttlera a Ivany Janů ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti Pacovské strojírny, a. s., se sídlem Pacov, Nádražní 697, zastoupené JUDr. Kristinou Škampovou, advokátkou se sídlem Brno, Pellicova 8a, proti rozsudkům Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 6. 2006, čj. 5 Afs 164/2004 - 130, a Krajského soudu v Brně ze dne 27. 7. 2004, čj. 29 Ca 256/2002 - 102, a rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně ze dne 14. 6. 2002, čj. 7534/2001/FŘ/120, a platebnímu výměru Finančního úřadu v Pacově ze dne 10. 9. 2001, č. 17176/01/094970/3085, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností podanou včas a řádně stěžovatelka navrhla zrušení v záhlaví označených rozsudků obecných soudů a rozhodnutí územních finančních orgánů. Věc skutkově a právně úzce souvisí s ústavní stížností, vedenou před Ústavním soudem pod sp. zn. I. ÚS 674/06, kterou rozhodl Ústavní soud dne 24. 10. 2006 tak, že ji usnesením odmítl jako zjevně neopodstatněnou.

Shora uvedeným rozsudkem Nejvyššího správního soudu byla zamítnuta kasační stížnost stěžovatelky proti rozsudku Krajského soudu v Brně, jímž obecný soud zamítl žalobu stěžovatelky proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně. Tímto rozhodnutím Finanční ředitelství změnilo dodatečný platební výměr správce daně, který stěžovatelce dodatečně zvýšil daňovou ztrátu z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 1999 tak, že podle rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně nově stanovená daňová ztráta byla změněna z částky 12 207 506,-- Kč na částku 2 207 506,-- Kč a dodatečně vyměřená daňová ztráta byla změněna z částky 4 700 000,-- Kč na částku 5 300 000,-- Kč. Důvodem pro dodatečné vyměření daně byla skutečnost, že se stěžovatelce nepodařilo prokázat vytvoření rezervy na opravy hmotného majetku v roce 1998.

Stěžovatelka v obsáhlé ústavní stížnosti v podstatě převzala argumenty uplatněné již v kasační stížnosti. Nejprve shrnula průběh daňového řízení, argumentuje vadami dokazování, které následně vedly k nesprávnému právnímu závěru. Stěžovatelka pak velmi obsáhle popsala a hodnotila jednotlivé fáze dokazování. S ohledem na vady dokazování došlo podle stěžovatelky k porušení čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Proto navrhla, aby Ústavní soud všechna napadená rozhodnutí zrušil.

Poté, co Ústavní soud odmítl související ústavní stížnost stěžovatelky pod sp. zn. I. ÚS 674/06, stěžovatelka doplnila svou ústavní stížnost dne 7. listopadu 2006. V ní zdůraznila, že nemohla v daňovém řízení žádnými důkazy hodnocení správce daně zvrátit, neboť o tvorbě rezervy v roce 1998 neúčtovala, a tato skutečnost vylučovala, podle správce daně, uznání rezervy jako nákladu.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Celá ústavní stížnost je v podstatě postavena na tvrzení, že správci daně nedali stěžovatelce možnost uplatnit všechny důkazy, které by případně rozptýlily pochybnost správce daně o existenci tvorby rezervy na opravu hmotného majetku, a potažmo tedy výše daňové ztráty, přičemž správní soudy k těmto důkazům, které stěžovatelka neměla možnost uplatnit, protiústavně nepřihlédly. Ústavní soud ovšem, stejně jako v případě usnesení sp. zn. I. ÚS 674/06, setrvává na stanovisku, že "samotné hodnocení důkazů provedené obecným soudem je ... sférou, do níž Ústavnímu soudu přísluší zasahovat pouze výjimečně, a to v případě, pokud by shledal extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy, jejich hodnocením a vyvozenými právními závěry." Vzhledem k tomu, že takový extrémní nesoulad Ústavní soud v tomto případě neshledal, dospěl k závěru, že napadenými rozhodnutími nebylo porušeno právo stěžovatelky na soudní a jinou právní ochranu, resp. právo na soudní přezkum rozhodnutí orgánu veřejné správy, garantovaná čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny.

S ohledem na to Ústavní soud ústavní stížnost, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. prosince 2006 František Duchoň předseda I. senátu Ústavního soudu