Vstoupí-li do insolvenčního řízení postupem dle § 18 IZ místo oprávněného věřitele, který podal návrh na nařízení předběžného opatření dle § 100 IZ, osoba, proti které byl tento návrh podán, je toto splynutí oprávněného věřitele a povinné osoby důvodem zastavení řízení o nařízení předběžného opatření pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení. VSOL 2 VSOL 1031/2015 7.10.2015
Pro určení místn�� příslušnosti soudu na výběr danou podle § 87 písm. c) o. s. ř. lze i podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. dovozovat, že provozovna je organizační složkou obchodního závodu, ačkoli není zapsána do obchodního rejstříku. KSVYCHK 47 Co 261/2015 6.10.2015
I ve stadiu řízení od povolení reorganizace (§ 328 IZ) do schválení reorganizačního plánu (§ 348 IZ) je insolvenční soud oprávněn i bez návrhu rozhodnout o přeměně reorganizace v konkurs podle § 363 IZ, vyjde-li v něm najevo dlužníkův nepoctivý záměr ve smyslu § 326 odst. 1 písm. a) IZ. VSPHA 646/2015 5.10.2015
Soudy o nevyhovění žádosti na opravu či zrušení potvrzení soudního rozhodnutí, soudního smíru nebo veřejné listiny jako evropského exekučního titulu nerozhodují. Občanský soudní řád neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání odvolání proti takovému případnému rozhodnutí. Odvolací soud v takovém případě odvolací řízení zastaví (§ 104 odst. 1 o. s. ř.). KSVYCHK 24 Co 339/2015 30.9.2015
Pokud příslušný orgán činný v trestním řízení (§ 47 trestního řádu č. 141/1961 Sb.) povolil zpeněžení předmětu zajištění za podmínky, že výtěžek zpeněžení bude složen do úschovy soudu, může být výtěžek zpeněžení, pokud zajištění trvá, vydán jinému zajištěnému věřiteli jen se souhlasem tohoto orgánu, a to i za situace, kdy se poškození dosud do insolvenčního řízení nepřihlásili proto, že nedisponují exekučním titulem. VSPHA 1310/2015 29.9.2015
1. Dlužník je povinen již v návrhu na povolení oddlužení tvrdit všechny pro rozhodnutí o věci (pro rozhodnutí o povolení oddlužení) významné skutečnosti, tedy i to, že má dluhy z podnikání, které ovšem řešení jeho úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením nebrání. Má-li dluhy z podnikání, je povinen tvrdit existenci některé z výjimek (§ 389 odst. 2 IZ) ze zákonem stanovené překážky bránící uplatnění institutu oddlužení (§ 389 odst. 1 IZ). 2. Pokud dlužník v návrhu na povolení oddlužení souhlasy věřitelů podle ustanovení § 389 odst. 2, písm. a) IZ jen tvrdí, ale nedokládá, není zatím postaveno najisto, zda dluhy z podnikání brání či nebrání řešení dlužníkova úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením. Tyto pochybnosti jsou důvodem postupu dle § 397 odst. 1, věty druhé IZ, tedy povolení oddlužení a svolání schůze věřitelů k projednání způsobu oddlužení a hlasování o jeho přijetí. 3. Pokud ovšem dlužník v návrhu potřebné souhlasy podle ustanovení § 389 odst. 2 písm. a) IZ ani netvrdí, nebo dodatečně na výzvu soudu sdělí, že souhlasy nemá, anebo vyjde-li v řízení najevo výslovný nesouhlas jednoho z věřitelů, vůči němuž má dlužník dluh z podnikání, s řešením dlužníkova úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením (a nejde o pohledávky dle § 389 odst. 2, písm. b/ nebo c/ IZ), dlužník není osobou oprávněnou podat návrh na povolení oddlužení, neboť má dluh z podnikání, který brání řešení jeho úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením (§ 389 odst. 1 písm. b/, odst. 2 písm. a/ IZ), což je bez dalšího důvodem pro odmítnutí návrhu na povolení oddlužení podle ustanovení § 390 odst. 3 IZ, a nikoliv pro povolení oddlužení podle ustanovení § 397 odst. 1, věta druhá IZ a následnému svolání schůze věřitelů k projednání způsobu oddlužení a hlasování o jeho přijetí. 4. Podmiňuje-li věřitel, vůči němuž má dlužník nezajištěný závazek z podnikání, svůj souhlas s řešením dlužníkova úpadku oddlužením uspokojením 100 % všech jeho pohledávek, nelze to považovat za souhlas s řešením úpadku oddlužením ve smyslu ustanovení § 389 odst. 2 písm. a) IZ. VSOL 1 VSOL 918/2015 23.9.2015
Návrh manžela povinného na zastavení exekuce na majetek patřící do SJM dle § 262b o. s. ř. současně od 1. 7. 2015 nahrazuje jeho možnost podat vylučovací žalobu dle ustanovení § 267 odst. 2 o. s. ř., které naopak bylo z. č. 139/2015 Sb. ke dni 30. 6. 2015 bez náhrady zrušeno. KSVYCHK 24 Co 353/2015 22.9.2015
Ust. § 165 odst.1 NOZ dopadá na situace, kdy určitému počtu členů statutárního orgánu zanikly funkce, zatímco § 486 odst.1 NOZ dopadá na situace, kdy právnická osoba sice má dostatečně obsazeny funkce členů (člena) svého statutárního orgánu, leč tito členové (člen) jsou neaktivní ve vztahu k výkonu své funkce, a právnická osoba potřebuje jmenování opatrovníka soudem, aby mohly být spravovány její záležitosti nebo aby mohla být hájena její práva. Použití ust. § 165 odst.1 NOZ o ustanovení opatrovníka je vyloučeno pro akciovou společnost speciálním ustanovením § 443 ZOK, jež ustanovení opatrovníka neumožňuje. Jmenování opatrovníka právnické osobě soudem dle § 165 odst.1 NOZ může nastat jen není-li této osobě soudem jmenován člen (členové) statutárního orgánu tak, aby byl tento orgán způsobilý rozhodovat. Probíhající řízení o jmenování chybějícího člena (členů) statutárního orgánu dle § 165 odst.1 NOZ věta před středníkem vylučuje jmenování opatrovníka dle § 165 odst.1 NOZ věta za středníkem VSPHA 7 Cmo 67/2015 11.9.2015
Ustanovení § 76f odst. 2 o.s.ř. dle něhož bylo-li účastníku předběžným opatřením uloženo, aby nenakládal s určitou nemovitou věcí, pozbývá návrh na vklad práva týkajícího se této nemovité věci, o němž dosud nebylo příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto, své právní účinky to platí i tehdy, jestliže účastník učinil právní jednání týkající se nemovité věci dříve, než se usnesení o nařízení předběžného opatření stalo vykonatelným je aplikovatelné (§ 7 IZ) též v poměrech insolvenčního řízení při nařízení předběžného opatření podle § 82 IZ nebo § 113 IZ. VSPHA 1331/2015 10.9.2015
Postup dle § 82 ZVR je speciální případ vylučující použití ust. § 200 o.z. jeho účelem je umožnění efektivního výmazu, jemuž nepředchází insolvenční řízení, z veřejného rejstříku právnických osob zrušených rozhodnutím soudu nemajících majetek či majících jen zanedbatelný majetek za podmínky likvidace prováděné soudem jmenovaným likvidátorem. K výmazu právnické osoby z veřejného rejstříku dle § 82 ZVR je nutné, aby likvidátor za tuto právnickou osobu podal návrh na její výmaz, součástí návrhu je i jeho prohlášení dle § 82 odst.1 ZVR. Rejstříkový soud zkoumá, zda provedení výmazu právnické osoby z veřejného rejstříku dle § 82 ZVR nebrání trestní stíhání proti ní nebo výkon trestu jí uloženého u právnických osob podnikatelů též zjišťuje, zda ohledně nich probíhá insolvenční řízení, v němž se řeší jejich úpadek či hrozící úpadek. Povinnost vyžádat si souhlas správce daně s výmazem právnické osoby z veřejného rejstříku podle § 238 odst.1 zák.č. 280/2009 Sb. (daňový řád) platí i likvidátora podávajícího návrh dle § 82 ZVR. O návrhu na výmaz právnické osoby z veřejného rejstříku učiněném podle § 82 odst.1 ZVR musí rejstříkový soud rozhodnout usnesením VSPHA 7 Cmo 251/2014 9.9.2015
Věřitel, jehož přihlášenou pohledávku označenou věřitelem jako vykonatelnou popřel insolvenční správce jako nevykonatelnou (přičemž při přezkumném jednání insolvenční soud do skončení přezkumného jednání nerozhodl, že se pohledávka považuje pro účely jejího přezkoumání za nevykonatelnou), nemá povinnost podat žalobu o určení pohledávky, neboť tuto povinnost má podle § 199 odst. 1 insolvenčního zákona insolvenční správce. VSPHA 362/2015 8.9.2015
Proti rozhodnutí, jímž insolvenční soud přizná dlužníku osvobození podle § 414 a § 415 IZ, se může odvolat pouze věřitel, jenž byl účastníkem insolvenčního řízení (§ 14 IZ) a jehož nezajištěná pohledávka vůči dlužníku nebyla v insolvenčním řízení zcela uspokojena. VSPHA 1346/2015 1.9.2015
Byla-li insolvenční věc postoupena jinému insolvenčnímu soudu pro nedostatek místní příslušnosti a tento soud již po delší dobu činil úkony směřující výlučně k rozhodnutí o insolvenčním návrhu, nelze později vyslovený nesouhlas tohoto soudu s postoupením insolvenční věci (§ 105 odst. 3 o.s.ř.) shledat důvodným. VSPHA 1474/2015 24.8.2015
Mezemi výše odečitatelných nákladů stanovenými v § 298 odst. 4 IZ není insolvenční soud vázán bezvýhradně. K prolomení zákonem stanovené procentní míry odečitatelných nákladů (k jejich odečtení ve větším rozsahu) soud ve smyslu § 298 odst. 2 IZ přistoupí nejen tehdy, když s tím souhlasí zajištěný věřitel (tedy ve smyslu odstavce 4), ale též pokud jde o náklady spojené s provedením pokynů směřujících k řádné správě předmětu zajištění, které dle § 230 odst. 2 (popř. ve spojení s odst. 4 a 5) IZ udělil zajištěný věřitel, nebo je za něj (protože tak ve stanovené lhůtě sám neučinil) udělil insolvenční soud, a které zajištěný věřitel podle § 230 odst. 3 IZ nese (zcela) ze svého. Obdobně to platí pro pokyny ke zpeněžení předmětu zajištění (§ 293 odst. 2 IZ). Pokud zajištěný věřitel, který pokyn udělil (anebo za nějž byl udělen insolvenčním soudem), náklady spojené s tímto pokynem neuhradil bez dalšího, jakmile vznikly (či byly soudem stanoveny dle § 230 odst. 2 části věty druhé za středníkem IZ), musí být výše uvedeným způsobem vypořádány při vydání výtěžku postupem dle § 298 IZ. Jestliže správci takové pokyny nebyly uděleny, lze ve smyslu oprávnění soudu vyplývajícího z § 298 odst. 2 IZ uvažovat o stanovení jiného (vyššího) rozsahu odečitatelných nákladů, než v mezích odstavce 4, jen v mimořádných případech, typicky pokud si správce od zajištěného věřitele (insolvenčního soudu) objektivně vzato nemohl včas opatřit pokyny ke správě předmětu zajištění a k jeho nezbytnému okamžitému zaopatření (ve smyslu § 230 odst. 1 IZ) musel vynaložit náklady, které byly v uvedeném smyslu účelné a přiměřené výše. II. Náklady spojené se správou a zpeněžením majetku sloužícího k zajištění pohledávky zajištěného věřitele, který náleží do majetkové podstaty, jsou pohledávkami za majetkovou podstatou dle § 168 odst. 2 IZ, a pokud je nelze přičíst na vrub zajištěného věřitele (nebudou-li postupem dle § 298 odst. 2 IZ odečteny od výtěžku zpeněžení zajištění), budou uspokojeny z ostatního majetku podstaty, a to v plné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku dle § 168 odst. 3 IZ, nejpozději před rozvrhem v režimu § 305 IZ (zcela dle § 305 odst. 1 IZ nebo poměrně postupem dle § 297 a § 305 odst. 2 téhož zákona), ledaže by tyto výdaje při projednání konečné zprávy nebyly správci soudem schváleny jako řádné, z podstaty opodstatněně vynaložené. VSPHA 1281/2015 14.8.2015
K souhlasu žalobce s rozhodnutím věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., který je podmíněn vyhověním žalobě, se nepřihlíží a hledí se na něj, jako by nebyl dán. MSPHAAB 91 Co 188/2015 30.7.2015
Žalobce není subjektivně oprávněn podat návrh na vyslovení neúčinnosti doručení soudní písemnosti adresované žalovanému. Doručení soudní písemnosti přímo účastníkovi, který nemá plnou procesní způsobilost (omezenému ve svéprávnosti) nezastoupenému zákonným zástupcem či opatrovníkem, má právní účinky. MSPHAAB 91 Co 137/2015 30.6.2015
Byla-li opožděně přihlášená pohledávka zařazena do seznamu přihlášených pohledávek (§ 189 odst. 1 věta druhá IZ) a následně byla na přezkumném jednání přezkoumána a zjištěna (§ 201 odst. 1 písm. a/ IZ, § 410 odst. 2 IZ), pak již nelze její přihlášku odmítnout a tomuto věřiteli ukončit účast v insolvenčním řízení (§ 185 IZ). VSPHA 42/2015 29.6.2015
Z ustanovení § 89 odst. 3 IZ plyne, že zákon umožňuje zveřejnit v insolvenčním rejstříku zkrácené znění pouze těch rozhodnutí, která jsou uvedena v odstavci druhém tohoto ustanovení. Rozhodnutí insolvenčního soudu vydané v insolvenčním řízení, které nebylo vyhlášeno při jednání, nelze zveřejnit ve zkráceném znění. Dojde li přesto k jeho zveřejnění, účinky rozhodnutí, namísto něhož je zkrácené znění zveřejňováno, předvídané v ustanovení § 89 odst. 3, poslední věta IZ nenastávají. VSOL 1 VSOL 643/2015 25.6.2015
Nejsou dány předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, jestliže žalovaný není procesně nečinný, vyjádří se ve věci samé (uvede rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu) a řádně a včas výslovně požádá o projednání věci v jeho nepřítomnosti před prvním jednáním, které se ve věci konalo. V takové situaci soud věc projedná a rozhodne v nepřítomnosti žalovaného na základě obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). MSPHAAB 91 Co 159/2015 23.6.2015
Při rozhodování o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, rozhoduje senát. Soud rozhodující o návrhu na určení lhůty rozhoduje o nákladech řízení vždy. KSVYCHK 19 UL 3/2015 15.6.2015
Obmeškalý vydražitel je vyloučen jen z účasti na další dražbě těch konkrétních nemovitých věcí, u nichž ani v dodatečné soudem určené lhůtě nezaplatil nejvyšší podání (§ 336h odst. 4 a § 336m odst. 2), nikoli však na dražbách ostatních. KSVYCHK 17 Co 108/2015 8.6.2015
Notářský zápis je vykonatelným exekučním titulem také tehdy, je-li v něm dlužníkova povinnost vymezena formulací je povinen zaplatit úrok z prodlení X % z jistiny Y za dobu od A do zaplacení jistiny Y . Jde o dostatečně určité vymezení dlužníkovy povinnosti, přestože vyčíslení konkrétní částky úroku z prodlení v době pořizování notářského zápisu nelze provést, protože závisí na okolnosti budoucí, tj. zaplacení samotné jistiny. KSVYCHK 17 Co 116/2015 29.5.2015
Odepření náhrady nákladů řízení úspěšnému žalobci podle ustanovení § 142a 1 o.s.ř. se vzhledem ke svému účelu uplatní jen v řízení před soudem I. stupně. MSPHAAB 20 Co 176/2015 28.5.2015
Věřitel v insolvenčním řízení uplatňuje uspokojení svých práv přihláškou pohledávky, a to obdobně jako žalobce v nalézacím řízení žalobou, takže závěr, že splnění závazku náležejícího do společného jmění manželů, sjednaného jen jedním z manželů, nemůže věřitel v nalézacím řízení vymoci po druhém z těchto manželů (srov. rozhodnutí Velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12.9.2007, sp.zn. 31 Odo 677/2005, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek pod č. 24/2008), plně dopadá též na uspokojování přihlášených pohledávek v insolvenčním řízení. Za situace, že insolvenční navrhovatel nemá vůči dlužnici splatnou pohledávku a oprávnění podat insolvenční návrh dokládá přihláškou pohledávky (§105 IZ), kterou má pouze vůči manželovi dlužnice, je třeba návrh odmítnout podle ust.§128a odst.1 IZ jako zjevně bezdůvodný. VSOL 1 VSOL 442/2015 27.5.2015
Odpor podaný žalovaným proti elektronickému platebnímu rozkazu je podán včas, je-li v otevřené lhůtě pro podání odporu (§ 172 odst. 1, § 174a odst. 3 o.s.ř.) odevzdán na poštu(§ 57 odst. 3 o.s.ř.) v obálce adresované soudu prvního stupně adresou, kterou se sám tento soud označil. Jestliže soud prvního stupně doručoval žalovanému elektronický platební rozkaz poštou a na obálce poštovní zásilky obsahující doručovanou písemnost byl soud prvního stupně označen adresou poštovní schránky P.O.BOX, na níž žalovaný v otevřené lhůtě pro podání odporu zaslal poštou svůj odpor proti platebnímu rozkazu, pak byl odpor podán včas, bez ohledu na to, že k doručení odporu soudu nedošlo, když byl vrácen poštou žalovanému s tím, že uvedená adresa není korespondenční adresou soudu. MSPHAAB 91 Co 120/2015 26.5.2015
Proti rozhodnutí, vydanému v insolvenčním řízení vyšším soudním úředníkem nebo asistentem soudce (§ 36a odst. 4 a 5 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích), proti němuž není přípustné odvolání, může účastník řízení podle § 9 odst. 2 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících, podat námitky do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení zvláštním způsobem (§ 74 odst. 2 a § 75 IZ). Proto lhůta, určená insolvenčnímu navrhovateli podle § 128 odst. 2 IZ k doplnění jeho insolvenčního návrhu o přílohy předepsané v § 104 IZ rozhodnutím, jež vydal vyšší soudní úředník nebo asistent soudce, běží až od právní moci tohoto rozhodnutí nastalé dle § 9 odst. 2 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících (marným uplynutím lhůty k podání námitek nebo v důsledku jejich neúspěchu). VSPHA 414/2015 21.4.2015
Řízení ve věcech, v nichž není dána pravomoc soudu, poplatkové povinnosti podle zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích nepodléhají. MSPHAAB 62 Co 175/2015 9.4.2015
Řízení ve věcech, v nichž není dána pravomoc soudu, poplatkové povinnosti podle zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích nepodléhají. MSPHAAB 62 Co 175/2015 9.4.2015
K podání odvolání proti rozhodnutí, jímž byla bez námitek schválena konečná zpráva a vyúčtování (§ 304 odst. 5 IZ), jsou legitimováni účastníci řízení také v případě, že konečná zpráva a vyúčtování byla schválena k jejich tíži v jiném, než ve zveřejněném znění, s nímž byli tito účastníci řízení srozuměni a proti němuž námitky nepodali (§ 304 odst. 2 IZ). VSPHA 40/2015 2.4.2015
Povinný není aktivně věcně legitimován k podání návrhu na zastavení exekuce v rozsahu, ve kterém došlo k postižení práv jeho manžela či manželky, který není povinným v exekučním řízení, a které nejsou součástí společného jmění manželů. KSVYCHK 23 Co 145/2015 30.3.2015
Pravomocné rozhodnutí, kterým byla určena odměna a náhrada hotových výdajů ustanovenému zástupci účastníka po skončení zastupování, zakládá překážku věci pravomocně rozhodnuté. KSVYCHK 26 Co 39/2015 27.3.2015
Pravomocné rozhodnutí, kterým byla určena odměna a náhrada hotových výdajů ustanovenému zástupci účastníka po skončení zastupování, zakládá překážku věci pravomocně rozhodnuté. KSVYCHK 26 Co 39/2015 27.3.2015
Lhůta stanovená v ust. § 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích má charakter procesní. Tato lhůta je zachována, je-li poplatek poukázán soudu prostřednictvím držitele poštovní licence či peněžního ústavu nejpozději poslední den pro podání odvolání proti usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku. MSPHAAB 91 Co 44/2015 23.3.2015
Lhůta stanovená v ust. § 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích má charakter procesní. Tato lhůta je zachována, je-li poplatek poukázán soudu prostřednictvím držitele poštovní licence či peněžního ústavu nejpozději poslední den pro podání odvolání proti usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku. MSPHAAB 91 Co 44/2015 23.3.2015
Podmínkou pro rozhodnutí podle § 415 IZ je zvláštní návrh dlužníka, který sám o sobě není bez dalšího zahrnut v návrhu podle § 414 odst. 1 IZ. Náležitosti tohoto návrhu jsou předurčeny zákonnými předpoklady, za nichž soud může dlužníku přiznat osvobození od placení pohledávek, třebaže nezajištění věřitelé při splnění oddlužení obdrželi méně než 30 % jejich pohledávek. Dlužník v tomto návrhu musí tvrdit takové skutečnosti (okolnosti) objektivně působící ( které nezavinil ), v jejichž důsledku nebylo dosaženo požadované hodnoty plnění a současně označit důkazy k prokázání těchto tvrzení. Dlužník též musí tvrdit a prokázat, že částka, která by byla určena k uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů v konkursu (vzhledem k výtěžku zpeněžení majetkové podstaty), by nebyla vyšší než hodnota plnění získaného těmito věřiteli podle splněného oddlužení. K tomu, aby dlužník mohl splnit povinnost tvrzení a důkazní v uvedeném rozsahu, soud dlužníku poskytne potřebné poučení. Je na dlužníku, zda prokáže skutečnosti rozhodné pro osvobození podle § 415 IZ z úřední povinnosti zde soud žádná šetření neprovádí. VSPHA 6/2015 13.3.2015
Insolvenční správce nemusí složit jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, jen v případě, že současně s podáním návrhu na nařízení předběžného opatření osvědčí, že jsou u něho, a to u majetkové podstaty dlužníka, splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků (§ 138 o.s.ř.). VSPHA 146/2015 12.3.2015
Pokud reorganizační plán neuvažuje s pokračováním činnosti dlužníkova podniku a reorganizace je toliko způsobem jeho likvidace a výmazu z obchodního rejstříku, takže cílem reorganizace je faktická likvidace dlužníkova podniku v jeho režii, je namístě závěr, že se navržená reorganizace dlužníkova podniku míjí s cílem reorganizace (§ 316 IZ), a proto jsou dány důvody pro zamítnutí reorganizačního plánu. VSPHA 890/2014 12.3.2015
Insolvenční soud není soudem věcně příslušným k rozhodování sporů mezi správcem a dražebníkem plynoucích ze vztahu založeného smlouvou o provedení dražby. Platná právní úprava vylučuje, aby insolvenční soud ukládal v insolvenčním řízení předběžným opatřením povinnosti třetím osobám jinak než jako tzv. součinnostní opatření v souvislosti s uložením povinnosti účastníkovi řízení. Insolvenční soud tedy zásadně není oprávněn omezit dražebníka, jenž účastníkem insolvenčního řízení není, nařízením předběžného opatření ve vazbě na spor plynoucí z jeho smluvního vztahu ke správci. VSPHA 2481/2014 9.3.2015
Je-li poučení o možnosti vydání rozsudku pro zmeškání (§ 153b odst.1 OSŘ) realizováno v rámci "vzoru 48 o.s.ř." (vyrozumění o změně termínu jednání), tedy odkazem na poučení obsažené v předvolání (vzor 18 o.s.ř.) k dříve nařízenému (mezi tím však odvolanému) jednání, musí být jeho doručení žalovanému realizováno za podmínek ust. § 49 o.s.ř., jinak nejsou podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání u nařízeného jednání splněny. KSJICCB 8 Co 576/2015 5.3.2015
Rozhodování mimo valnou hromadu s.r.o. je ve smyslu § 157 odst.2 NOZ rozhodováním mimo zasedání valné hromady mimo zasedání orgánu. Pro rozhodování per rollam dle § 175 až 177 ZOK postačuje písemná forma s úředně ověřenými podpisy. Rozhodování mimo valnou hromadu - per rollam dle § 175 177 z.o.k. neupravuje primárně práva a povinnosti společníků, a není-li jeho použití vyloučeno ve společenské smlouvě společnosti s ručením omezeným, postupuje se dle těchto ustanovení též u společností vzniklých přede dnem 1.1.2014 nepodřídivších se podle § 777 odst.5 ZOK. VSPHA 7 Cmo 445/2014 3.3.2015
Pokud po zahájení exekučního řízení, ve kterém je exekučním titulem usnesení o nařízení soudního prodeje zástavy, dojde ke změně vlastnictví zastavené nemovité věci (resp. výkon vlastnického práva k nemovitému majetku převezme jiná osoba), je třeba o procesním nástupnictví této osoby na straně povinného rozhodnout dle § 107a o.s.ř. MSPHAAB 14 Co 62/2015 2.3.2015
Pokud po zahájení exekučního řízení, ve kterém je exekučním titulem usnesení o nařízení soudního prodeje zástavy, dojde ke změně vlastnictví zastavené nemovité věci (resp. výkon vlastnického práva k nemovitému majetku převezme jiná osoba), je třeba o procesním nástupnictví této osoby na straně povinného rozhodnout dle § 107a o.s.ř. MSPHAAB 14 Co 62/2015 2.3.2015
Povinnost nahradit škodu z titulu protiprávního jednání povinného je dluhem, který nespadá v režimu z. č. 89/2012 Sb. do SJM. Pro vymožení takové pohledávky tudíž nemůže být nařízen dle § 262a odst. 2 o.s.ř. ve znění do 30. 6. 2015, výkon rozhodnutí přikázáním jiné pohledávky vůči manželu povinného. KSVYCHK 23 Co 606/2014 26.2.2015
V případě povoleného oddlužení věřitel podáním přihlášky, v níž se dovolává zajištění, volí budoucí způsob uspokojování své pohledávky mimo splátkový kalendář. Proto i omezení přihlášky takového věřitele v rozsahu požadovaného zajištění je třeba chápat jako změnu přihlášky, která (vyjma výše přihlášené pohledávky) již není po uplynutí přihlašovací lhůty dle § 192 odst. 4 IZ přípustná. Změnil-li tedy odvolatel přihlášku své pohledávky ze zajištěné na nezajištěnou až po přihlašovací lhůtě, nemělo být k takové změně přihlášky dle § 173 a § 192 odst. 4 IZ přihlíženo, přestože tak učinil ještě před přezkumným jednáním, neboť změna pohledávky (vyjma změny její výše) je po uplynutí lhůty k jejímu přihlášení dle § 192 odst. 4 IZ nepřípustná. VSPHA 312/2015 23.2.2015
Jediný společník jednočlenné společnosti s ručením omezeným vykonává své právo měnit zakladatelskou listinu jednostranným právním jednáním obsahujícím přímou změnu zakladatelské listiny. Zákonným způsobem podřízení se obchodní korporace zákonu č.90/2012 Sb. (Zákon o obchodních korporacích) jako celku je výlučně změna zakladatelského dokumentu zakladatelské listiny, společenské smlouvy či stanov. Ust. § 777 odst.5 ZOK se vztahuje i na jednočlennou společnost s ručením omezeným. Změna zakladatelské listiny jednočlenné společnosti s ručením omezeným včetně změny představující tzv. opt-in, tedy podřízení se zákonu o obchodních korporacích dle § 777 odst.5 ZOK musí být učiněna jediným společníkem ve formě notářského zápisu. VSPHA 7 Cmo 411/2014 12.2.2015
Přiznání osvobození od placení pohledávek v plném rozsahu dle § 414 IZ náleží též dlužníkovi, který nezpůsobil, že se jeho známý věřitel se sídlem v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska (§ 430 IZ) nemohl přihlásit do insolvenčního řízení. VSPHA 2510/2014 3.2.2015
Mezinárodní příslušnost soudů České republiky je dána, když smluvené místo plnění závazku bylo účastníky v části plnění dodání zboží sjednáno v ČR (čl. 3 odst. 1 ve spojení s čl. 5 odst. 1 písm. a) Nařízení). KSVYCHK 47 Co 23/2015 2.2.2015
Za neúčinný právní úkon dlužníka, jako neopomenutelného dědice ve smyslu § 235 odst.1 věty druhé IZ, je třeba považovat též jeho opomenutí napadnout námitkou relativní neplatnosti závěť, podle níž mu z dědictví připadlo méně, než kolik činil jeho povinný zákonný podíl. VSPHA 598/2014 29.1.2015
Vůči rozhodnutí vydanému v rámci insolvenčního řízení asistentem soudce, proti kterému není odvolání přípustné, může podat účastník řízení v zákonné lhůtě námitky. VSOL 3 VSOL 1183/2014 28.1.2015
Exekuční (vykonávací) řízení zahájené před rozhodnutím o úpadku se podle § 140a odst. 1 věta druhá ins. zák. ve znění platném od 1. 1. 2014 nepřerušuje, ale podle § 109 odst. 1 písm. c) cit. zák. výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, nelze provést. Nemožnost provést exekuci podle ust. § 109 odst. 1 písm. c) ins. zák. exekuci není důvodem k jejímu zastavení. MSPHAAB 62 Co 24/2015 23.1.2015