VSPHA 7 Cmo 445/2014

Datum rozhodnutí: 03.03.2015

Dotčené předpisy: § 175 předpisu č. 90/2012Sb., § 176 předpisu č. 90/2012Sb., § 177 předpisu č. 90/2012Sb., § 777 odst. 5 předpisu č. 90/2012Sb., § 157 odst. 2 předpisu č. 513/1991Sb.

Spis. značka: 7 Cmo 445/2014

U S N E S E N Í

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského a soudců JUDr. Lenky Grollové a JUDr. Jany Součkové v právní věci navrhovatele: CK SBV s.r.o. , se sídlem Lindnerova 998/6, Libeň, 180 00 Praha 8, identifikační číslo 25039938, zast. JUDr. Milanem Štětinou, advokátem, se sídlem Jiráskova 614/11, 470 01 Česká Lípa, o návrhu na zápis změny do obchodního rejstříku, o odvolání navrhovatele do usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. července 2014 č.j. C 218430-RD25/MSPH, Fj 193616/2014,

t a k t o:

Usnesení soudu prvního stupně se z r u š u j e a věc s e mu v r a c í k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í

V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl, že návrh na zápis změn do obchodního rejstříku soudu došlý dne 3. července 2014, pod F 193616/2014/MSPH se zamítá. Navrhovatel požadoval zápis změny způsobu jednání jednatelů, druhu podílu a údaje o ne vydání kmenového listu, jakož i podřízení se zákonu o obchodních korporacích jako celku postupem podle ust. § 777 odst. 5 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen z.o.k./.

Soud konstatoval, že k návrhu na zápis změny společnosti předložil navrhovatel rozhodnutí společníků mimo valnou hromadu (per rollam) ze dne 25.6.2014 o změně obsahu společenské smlouvy, včetně úplného znění společenské smlouvy. Cituje ust. § 777 odst.5, § 172 odst. 1 a § 776 odst. 2 z.o.k. soud uvedl, že jestliže změna společenské smlouvy nabývá účinnosti až zveřejněním zápisu o podřízení se zákonu o obchodních korporacích jako celku v obchodním rejstříku, nemůžou o změně obsahu společenské smlouvy rozhodnout společníci společnosti mimo valnou hromadu (per rollam). Vzhledem ke skutečnosti, že navrhovatel k rozhodnutí o podřízení se nedoložil potřebnou formu rozhodnutí (tj. veřejnou listinu ) a z podání je zřejmé, že ji ani nemá, rozhodl soud prvního stupně o zamítnutí návrhu. Dále poukázal ještě i na ust. § 88 z.v.r. s tím, že se daném případě nejedná o chybějící listinu, když navrhovatel soudu předložil veškeré listiny, které jsou k návrhu na zápis v daném případě třeba, avšak rozhodnutí společníka nemělo zákonnou formu a soud tudíž navrhovatele k doplnění listiny nevyzval.

Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání. Brojil proti tomu, že názor soudu prvního stupně o tom, že společnost nebyla přizpůsobena zákonu o obchodních korporacích v době rozhodování o přizpůsobení, a tedy nemohla rozhodovat per rollam , je nesprávný, a postup soudu je navíc v rozporu s postupem dalších soudů, např. KS Ústí nad Labem, KS v Plzni, je dokonce i v rozporu s postupem Městského soudu v Praze, kde byl v řadě případů postup per rollam akceptován. Uvedl, že daný postup vychází právě z doporučení tvůrců zákona. Konkrétní pochybení pak vychází dle odvolatele z následujících skutečností: dle § 777 odst. 4 z.o.k. se má za to, že práva a povinnosti společníků, pokud nejsou v rozporu s z.o.k. se řídí obch.zák. (dokud nedojde k přizpůsobení dle §777 odst. 5 z.o.k.), - práva a povinnosti dle obch.zák. jsou upravena v ust. § 113 124 obch.zák, ale rozhodování, resp. způsob rozhodování byl upraven v jiné části, tj. až v ust. § 125 obch.zák. a násl. (rozhodnutí per rolllam až v § 130 obch.zák.) Tedy, pokud z.o.k. stanoví, že se řídí dosavadními právními předpisy - obchodním zákoníkem, práva a povinnosti společníků, je jednoznačné, že se to nevztahuje na způsob jednání orgánů, kdy tento způsob je upraven právě pro jednání per rollam v z.o.k. odlišně. Jinými slovy, společnost, přestože dosud nedošlo k přizpůsobení dle § 777 odst. 5 z.o.k., resp. zápisu přizpůsobení do obchodního rejstříku, jedná v tomto případě dle příslušných ustanovení zákona o obchodních korporacích tedy formou per rollam bez nutnosti notářského zápisu. Vzhledem k tomu, že navrhovatel neměl tento způsob jednání vyloučen, a platný a účinný zákon jej umožňuje, mělo být návrhu vyhověno. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil k novému rozhodnutí Městskému soudu v Praze.

Vrchní soud v Praze jako odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné, přičemž rozhodnutí soudu prvního stupně řešící výlučně otázku možnosti rozhodování per rollam u společnosti dosud se nepodřídivší zákonu o obchodních korporacích ve smyslu § 777 odst.5 z.o.k. (tzv. opt-in ), je nepřezkoumatelné v části týkající se ostatních změn navržených k zápisu do obchodního rejstříku.

Podle § 777 odst.1 z.o.k. ujednání společenských smluv, která jsou v rozporu s donucujícími ustanoveními tohoto zákona, se zrušují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. To znamená, že je-li ujednání společenské smlouvy společnosti s ručením omezeným v rozporu s kogentním ustanovením z.o.k, pak je ze zákona k 1.1.2014 zrušeno. Žádné takové ustanovení společenská smlouva o založení předmětné společnosti v souvislosti s rozhodováním per rollam neobsahuje.

Podle § 777 odst.4 z.o.k. se má za to, že obsahem společenských smluv obchodních korporací, které vznikly před účinností tohoto zákona, jsou i dosavadní ustanovení obchodního zákoníku, která upravovala práva a povinnosti společníků, pokud nejsou v rozporu s donucujícími ustanoveními tohoto zákona nebo se od nich společníci neodchýlili ve společenské smlouvě . Lze souhlasit s odvolatelem, že toto ustanovení se dotýká práv a povinností společníků uvedených v ust. § 113 124 obch.zák., kterážto ustanovení zákona představují oddíl 2 dílu IV hlavy I části druhé obchodního zákoníku, oddílu nazvaného Práva a povinnosti společníků . Práva a povinnosti společníků reflektovaná ust. § 777 odst.4 z.o.k. jsou tedy práva a povinnosti společníků společnosti s ručením omezeným uvedená či vyplývající z ust. § 113 124 obch.zák. Naopak, valná hromada coby jeden orgán ze soustavy vnitřních orgánů společnosti s ručením omezeným, je uvedena až v oddílu 3 Orgány společnosti, dílu IV hlavy I části druhé obchodního zákoníku, tedy v oddílu odlišném od oddílu upravujícím práva a povinnosti společníků. Právní úprava valné hromady společnosti s ručením omezeným včetně způsobů jejího rozhodování, v obchodním zákoníku a potažmo pak ani v zákonu o obchodních korporacích, není primárně právní úpravou práv a povinností společníků společnosti, byť společníci na valné hromadě či ve vztahu k valné hromadě svá práva případně i povinnosti vykonávají. Zákon tímto výkonem práv společníků na valné hromadě však neupravuje, tedy nedefinuje, nekonstituuje samotná tato práva, leč jen upravuje způsob jejich výkonu. Potud tedy práva společníků spojená s valnou hromadou společnosti coby nejvyššího orgánu nejsou právy a povinnostmi ve smyslu § 777 odst.4 z.o.k. Otázky postavení valné hromady coby orgánu společnosti, její působnosti, svolávání a rozhodování představují věc statusu tohoto orgánu, tedy věc statusovou.

Způsob rozhodování valné hromady není sám o sobě v žádném případě možné řadit mezi práva a povinnosti společníků. Tyto způsoby zná zákon dva, a to že společníci vykonávají své právo podílet se na řízení společnosti na valné hromadě nebo mimo ni viz. § 167 odst.1 z.o.k. Tato kategorizace, byť daná zákonem, je z hlediska systematiky dané občanským zákoníkem chybná, neboť podle 158 odst.2 o.z. zakladatelské právní jednání může připustit rozhodování orgánu i mimo zasedání . To tedy znamená, že orgán resp. členové orgánu v rámci tohoto orgánu rozhodují na zasedání orgánu nebo mimo zasedání orgánu. Potud je nutné interpretovat rozhodování společníků společnosti s ručením omezeným na valné hromadě jako rozhodování na zasedání valné hromady na zasedání orgánu, zatímco rozhodování mimo valnou hromadu jako rozhodování mimo zasedání valné hromady mimo zasedání orgánu. Pravidla pro rozhodování mimo valnou hromadu (mimo zasedání valné hromady), tedy rozhodování tzv. per rollam určuje ust. § 175 177 z.o.k. Tato pravidla nejsou právy a povinnostmi společníků ve smyslu ust. § 777 odst.4 z.o.k.

Podle § 175 odst.1 z.o.k. nevyloučí-li společenská smlouva rozhodování mimo valnou hromadu (dále také jen rozhodování per rollam ), zašle osoba oprávněná svolat valnou hromadu návrh rozhodnutí na adresu uvedenou v seznamu společníků nebo jiným způsobem určeným společenskou smlouvou . Rozhodovat per rollam tedy nelze jen tehdy, jestliže společenská smlouva příslušné společnosti s ručením omezeným takovýto způsob rozhodování valné hromady, tedy rozhodování mimo její zasedání resp. ve smyslu § 167 odst.1 z.o.k. mimo valnou hromadu, vylučuje. To není daný případ, společenská smlouva předmětné společnosti možnost či nemožnost rozhodování per rollam vůbec nereflektuje.

Z ust. § 777 odst.1 a odst.4 z.o.k. v jejich vzájemné souvislosti vyplývá, že společnost s ručením omezeným vzniklá přede dnem 1.1.2014 se řídí ustanoveními z.o.k. a svojí společenskou smlouvou. To je dáno samozřejmě i tím, že dle § 3080 o.z. bod 72. byl zrušen obchodní zákoník, a to s účinností od 1.1.2014, obchodním zákoníkem se tedy od 1.1.2014 již řídit nemůže. Podle § 775 z.o.k. se zákonem o obchodních korporaích řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne jeho účinnosti, tímto dnem byl den 1.1.2014. Pokud jde o společenskou smlouvu takové společnosti, pak její ustanovení jsoucí v rozporu s kogentními ustanoveními z.o.k. jsou ke dni 1.1.2014 ze zákona zrušena, ustanovení nejsoucí v rozporu se z.o.k. platí a jsou účinná. Ohledně práv a povinností společníků ve výše uvedeném smyslu je společenská smlouva v části, v níž neobsahuje příslušnou právní úpravu či se od ní v rámci možné dispozice neodlišuje, ve smyslu § 777 odst.4 z.o.k. rozšířena o příslušná ustanovení obchodního zákoníku upravující práva a povinnosti společníků (např. § 113 124 obch.zák.), nikoli však o ustanovení obchodního zákoníku o rozhodování mimo valnou hromadu resp. zasedání valné hromady per rollam (§ 130 obch.zák.). Rozšíření neznamená přímou aplikaci zrušeného obchodního zákoníku, leč toliko a pouze aplikaci společenské smlouvy, do níž byla příslušná ustanovení obchodního zákoníku vtažena ustanovením § 777 odst.4 z.o.k., jež tedy do ní byla přímo zákonem implantována. Nepůsobí tak zákon, ale společenská smlouva. Pakliže taková společenská smlouva neobsahuje žádná ustanovení o možnosti valné hromady rozhodovat per rollam (případně obsahuje úpravu, jež není v rozporu se z.o.k.), tedy ani není takové rozhodování ve společenské smlouvě vyloučeno, pak se právní úprava rozhodování mimo zasedání valné hromady resp. rozhodování mimo valnou hromadu rozhodování per rollam řídí ust. § 175 177 z.o.k., tedy řídí se právními předpisy účinnými od 1.1.2014. To samozřejmě platí pro rozhodování per rollam učiněné ode dne 1.1.2014 (s výjimkou dle § 779 odst.2 z.o.k.). Provedení či neprovedení podřízení se společnosti zákonu o obchodních korporacích jako celku podle § 777 odst.5 z.o.k. nemá na toto žádný vliv, ledaže by takové podřízení se znamenalo vyloučení použití rozhodování per rollam, což není daný případ. Navíc podle § 777 odst.5 z.o.k. změna společenské smlouvy nabývá v případě podřízení se z.o.k. účinnosti až zveřejněním zápisu o podřízení se tomuto zákonu jako celku v obchodním rejstříku, pročež i kdyby bylo rozhodnuto v rámci podřízení se o vyloučení rozhodování per rollam, bylo by to vzhledem k odložené účinnosti změny společenské smlouvy možné.

Podle ustanovení § 777 odst.5 z.o.k. obchodní korporace uvedené v § 777 odstavci 4 z.o.k. se mohou nejpozději do 2 let ode dne účinnosti tohoto zákona změnou svých společenských smluv podřídit tomuto zákonu jako celku . Toto ustanovení v žádném případě neznamená, že by se obchodní korporace včetně společnosti s ručením omezeným vzniknuvší přede dnem 1.1.2014 neřídily zákonem o obchodních korporacích, viz. výše. Řídí se jím potud, pokud se od něj neodchyluje výslovná úprava uvedená ve společenské smlouvě (v rámci možné dispozice) a dále se jím neřídí práva a povinnosti společníků ohledně nichž nastala situace dle § 777 odst.4 z.o.k., tedy ohledně nichž jsou součástí společenské smlouvy takové společnosti příslušná ustanovení obchodního zákoníku upravující práva a povinnosti společníků. Jak vyloženo výše, rozhodování mimo valnou hromadu per rollam dle § 175 177 z.o.k. neupravuje primárně práva a povinnosti společníků, a není-li jeho použití vyloučeno v rámci možné dispozice ve společenské smlouvě společnosti s ručením omezeným, postupuje se dle těchto ustanovení též u společností s ručením omezeným vzniklých přede dnem 1.1.2014 nepodřídivších se podle § 777 odst. 5 zákonu o obchodních korporacích.

V daném případě soud prvního stupně rozhodl na základě chybného právního výkladu, když chybně dovodil nemožnost rozhodování společníků mimo valnou hromadu per rollam dle § 175 177 z.o.k. u společnosti s ručením omezeným vzniklé přede dnem 1.1.2014 nepodřídivší se podle § 777 odst.5 zákonu o obchodních korporacích. Zaujal tak nesprávný závěr, že pro takovou společnost rozhodování per rollam dle § 175 177 z.o.k. dříve, než dojde ke zveřejnění zápisu změny společenské smlouvy představující podřízení se společnosti dle § 777 odst.5 z.o.k. zákonu o obchodních korporacích do obchodního rejstříku, není možné. U předmětné společnosti tedy mohlo být rozhodováno mimo valnou hromadu per rollam dle § 175 177 z.o.k. dříve, než byl zveřejněn zápis o jejím podřízení se zákonu o obchodních korporacích jako celku v obchodním rejstříku. Proto nebylo namístě požadovat rozhodnutí valné hromady ve formě notářského zápisu, neboť pro rozhodování per rollam dle § 175 až 177 z.o.k. postačuje písemná forma s úředně ověřenými podpisy. To vyplývá z výslovného znění ust. § 175 odst.3 z.o.k., podle nějž vyžaduje-li tento zákon, aby rozhodnutí valné hromady bylo osvědčeno veřejnou listinou, uvede se ve vyjádření společníka i obsah návrhu rozhodnutí valné hromady, jehož se vyjádření týká; podpis na vyjádření musí být úředně ověřen . Jde o ustanovení speciální k ust. § 172 z.o.k. , podle nějž rozhodnutí valné hromady o skutečnostech podle § 171 odst. 1 z.o.k. a o dalších skutečnostech, jejichž účinky nastávají až zápisem do obchodního rejstříku, se osvědčuje veřejnou listinou . Pro širší dokreslení situace je třeba uvést, že ust. § 175 odst.3 z.o.k. o formě rozhodování per rollam je tím spíše speciálním ustanovením k § 6 odst.1 z.o.k. coby obecnému ustanovení o formě právních jednání týkajících se založení, vzniku, změny, zrušení a zániku obchodních korporací, a samozřejmě naprosto speciálním k ust. § 564 o.z. coby obecnému ustanovení o formě právních jednání. Ust. § 564 o.z. dopadá na právní jednání obecně, zatímco ust. § 6 odst.1 z.o.k dopadá jen na právní jednání týkající se obchodních korporací a ust. § 175 odst.3 z.o.k. dopadá výlučně na rozhodování mimo valnou hromadu (mimo zasedání valné hromady), tedy rozhodování per rollam, u společnosti s ručením omezeným.

Soud prvního stupně se vzhledem ke svému chybnému právnímu závěru již věcí dále nezabýval, nezabýval se tedy ani skutečnostmi a údaji navrženými k zápisu a ani doklady k nim se vztahujícími, pročež je jeho rozhodnutí z podstatné části nepřezkoumatelné. Odvolací soud proto podle § 219a odst.1 písm.b) o.s.ř. zrušil usnesení soudu prvního stupně a podle § 221 odst.1 písm.a) o.s.ř. mu věc vrátil k dalšímu řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání (§ 237 až 238a o.s.ř.) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

V Praze dne 3. března 2015

JUDr. Josef H o l e j š o v s k ý, v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení:

J. Demešová