VSPHA 7 Cmo 411/2014

Datum rozhodnutí: 12.02.2015

Dotčené předpisy: § 8 předpisu č. 90/2012Sb., § 12 odst. 1 předpisu č. 90/2012Sb., § 777 předpisu č. 90/2012Sb.

7 Cmo 411/2014 - 35

U S N E S E N Í

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského a soudců JUDr. Jany Součkové a JUDr. Lenky Grollové ve věci navrhovatele: Vrbacký, spol. s r.o., Mánesova 658/5a, 500 02 Hradec Králové, IČO: 260 10 283, o návrhu na zápis změny do obchodním rejstříku, o odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3.července 2014 č.j. C 19679-RD5/KSHK Fj 23942/2014 - 26,

t a k t o :

Usnesení soudu prvního stupně s e z r u š u j e a věc s e v r a c í soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Soud prvního stupně v záhlaví uvedeným usnesením odmítl návrh na zápis změn (zápis podřízení se obchodní korporace dle § 777 odst.5 ZOK) do obchodního rejstříku, doručený soudu dne 23. května 2014 (výrok I.) a dále rozhodl, že navrhovateli bude vrácen po právní moci tohoto usnesení z účtu Krajského soudu v Hradci Králové soudní poplatek ve výši 2.000,- Kč (výrok II.). Protože navrhovatel k návrhu doložil rozhodnutí jediného společníka společnosti o podřízení se společnosti zákonu o obchodních korporacích jako celku jen s úředně ověřeným podpisem jediného společníka, soud jej vyzval k doložení rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady o změně zakladatelské listiny, které bude osvědčeno notářským zápisem, a to s odkazem na ust. § 190 a § 12 zák.č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích. Navrhovateli byla poskytnuta přiměřená lhůta. Lhůta však uplynula marně. Proto soud návrh na zápis změn odmítl (§ 86 písm. e) ZVR ).

Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání. Uvedl, že notářský zápis, který osvědčuje rozhodnutí jediného společníka o tom, že se obchodní korporace podřídila zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích postupem podle § 777 odst. 5 není nutný z následujících důvodů: 1.rozhodnutím jediného společníka nedošlo ke změně společenské smlouvy; 2.§190 z.o.k., na který je odkazováno v napadeném usnesení, nestanoví, že k tomuto rozhodnutí je třeba forma notářského zápisu; 3.navrhovateli je známo, že u jiných obchodních korporací došlo ke stejnému zápisu bez požadavku formy notářského zápisu. Dle odvolatele proto není důvodu, aby byl notářský zápis požadován, navrhl požadovanou změnu do obchodního rejstříku zapsat.

Vrchní soud v Praze jako odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je v zásadě důvodné, byť důvody uváděné odvolatelem odvolací soud neshledal.

Předně odvolací soud konstatuje, že zápis předmětné skutečnosti u jiných obchodních korporací není předmětem přezkumu v tomto odvolacím řízení.

Z předloženého rejstříkového spisu vyplývá, že navrhovatel (společnost s ručením omezeným s jediným společníkem) se domáhal zápisu údaje o podřízení se společnosti zákonu o obchodních korporacích (zák.č. 90/2012 Sb., dále jen z.o.k. ) jako celku dle § 777 odst.5 z.o.k. Navrhovatel k návrhu doložil rozhodnutí jediného společníka společnosti o podřízení se společnosti zákonu o obchodních korporacích jako celku s úředně ověřeným podpisem jediného společníka. Rejstříkový soud vyzval navrhovatele k předložení rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady o změně zakladatelské listiny ve formě notářského zápisu, přičemž v závorce odkázal na následující ustanovení: § 125, § 132 obchodního zákoníku, § 190 odst. 1,2 písm. a) a § 12 odst. 2 zák.č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích. , a to ve lhůtě 30 dnů od doručení usnesení.

Podle § 777 odst.5 z.o.k. se obchodní korporace uvedené v §777 odst. 4 z.o.k. mohou nejpozději do 2 let ode dne účinnosti zákona o obchodních korporacích změnou svých společenských smluv podřídit tomuto zákonu jako celku. Z citovaného ustanovení vyplývá, že podřízení se obchodní korporace z.o.k. jako celku lze učinit v souladu se zákonem pouze změnou zakladatelského dokumentu, neboť zákon hovoří o podřízení z.o.k. se změnou společenských smluv . Zákon tím označuje způsob, jakým jedině k podřízení se dochází, přičemž vzhledem k tomu, že se jedná o věc statusovou týkající se navíc obchodní korporace, lze toto ustanovení zákona (§ 777 odst.5 z.o.k) považovat za ustanovení kogentní. To znamená, že jiným způsobem, než změnou společenské smlouvy není možné podřízení se z.o.k. provést, a to i kdyby byla taková dispozice obsažena ve společenské smlouvě. Nelze podřízení se z.o.k. jako celku tedy provést rozhodnutím statutárního orgánu společnosti či jiným právním jednáním, ale jedině a toliko jednáním představujícím co do způsobu a formy změnu společenské smlouvy a u jednočlenné společnosti tedy změnu zakladatelské listiny.

Vícečlenná společnost s ručením omezeným se zakládá uzavřením společenské smlouvy (§ 8 odst.1 z.o.k.), jednočlenná se zakládá sepsáním zakladatelské listiny (§ 8 odst.2 z.o.k.). Podle § 3 odst.3 z.o.k. se společenskou smlouvou podle hlavy I a hlavy IV /části první z.o.k./ rozumí i stanovy a zakladatelská listina. To znamená, že je-li v hlavě I a IV části první z.o.k. uvedena legislativní zkratka společenská smlouva , dopadají ustanovení zákona též i na jednočlenné společnosti s ručením omezeným založené zakladatelskou listinou. Doslovný výklad uvedeného by znamenal, že se část druhá zákona č. 90/2012 Sb., obsahující i ust. § 777 odst.5 z.o.k., na jednočlenné společnosti s ručením omezeným vůbec nepoužije. To je však v rozporu s výkladem logickým i systematickým. Platí totiž, že nestanoví-li zákon výslovně něco jiného, vztahují se ustanovení o společnosti s ručením omezeným resp. ustanovení vztahující se na obchodní korporace mezi něž tato právní forma náleží (viz. § 1 odst.1 a 2 z.o.k.) jak na jednočlenné, tak i na vícečlenné společnosti. Navíc, podle § 776 odst.3 z.o.k. se pro potřeby této hlavy stanovy a zakladatelská smlouva považují za stanovy . Lze konstatovat, že jde zjevně o legislativně technickou chybu, když nemá jednak logiku vytvářet právní fikci, že stanovy se považují za stanovy. Dále pak pojem zakladatelská smlouva není v z.o.k definován, zákon naopak liší společenskou smlouvu a zakladatelskou listinu (§ 3 odst.3 a § 8 z.o.k.), toto odlišení vyplývá též z obecné právní úpravy právnických osob, jejich zakládání viz. § 125 o.z. Z logického i teleologického výkladu, jakož i z principu rovných práv účastníků stejné právní formy bez ohledu na jejich počet, když výjimka musí být dána výslovně zákonem a toliko jen v rámci dispozice zákona v zakladatelském dokumentu (společenské smlouvě resp. zakladatelské listině v případě společnosti s ručením omezeným), vyplývá, že též i ust. § 777 odst.5 z.o.k. se vztahuje na jednočlennou společnost s ručením omezeným. Shodný závěr vyplývá i z odborné literatury: opt-in je nutné uskutečnit v prvé řadě změnou zakladatelského dokumentu (stanov, společenské smlouvy, zakladatelské listiny) in Lasák,J.; Pokorná J.; Čáp, Z.; Doležil,T. a kol. : Zákon o obchodních korporacích. Komentář. II díl. Praha : Wolters Kluwer, a.s., 2014, s.2775. Jednočlenná společnost s ručením omezeným vzniklá přede dnem 1.1.2014 se tudíž může nejpozději do 2 let ode dne účinnosti z.o.k. změnou své zakladatelské listiny podřídit z.o.k. jako celku.

Dalším důvodem odvolání je forma nutná pro změnu zakladatelské listiny. Podle § 8 odst.2 z.o.k připouští-li právní předpis, aby společnost založil jediný zakladatel, zakládá se zakladatelskou listinou pořízení ve formě veřejné listiny. Podle § 11 odst.1 z.o.k. kapitálovou společnost může založit jediný zakladatel, přičemž podle § 1 odst.2 z.o.k. je kapitálovou společností i společnost s ručením omezeným. Zakladatelskou listinou ve formě veřejné listiny lze tedy založit jednočlennou společnost s ručením omezeným. Podle § 776 odst.2 z.o.k. se pro potřeby z.o.k. veřejnou listinou rozumí notářský zápis. Notářským zápisem jsou zápisy sepsané notářem dle zák.č. 358/1992 Sb. (notářský řád). O zakladatelské listině s.r.o. se pořizuje notářský zápis o právním jednání dle § 62 až 69 not.ř. Podle § 564 o.z. vyžaduje-li zákon pro právní jednání určitou formu, lze obsah právního jednání změnit projevem vůle v téže nebo přísnější formě. V daném případě vyžaduje zákon pro právní jednání zakladatelskou listinu společnosti s ručením omezeným, formu veřejné listiny - notářského zápisu (viz. § 8 odst.2 a § 776 odst.2 z.o.k.), pročež pro její změnu je nutná stejná forma veřejná listina, jíž je ve smyslu § 776 odst.2 z.o.k. notářský zápis. Změna zakladatelské listiny jednočlenné společnosti s ručením omezeným včetně změny představující tzv. opt-in, tedy podřízení se zákonu o obchodních korporacích dle § 777 odst.5 z.o.k. musí být učiněna jediným společníkem ve formě notářského zápisu.

Pro objasnění kontextu věci je třeba upozornit, že na danou věc nedopadají ustanovení zákona upravující rozhodování jediného společníka společnosti s ručením omezeným v působnosti valné hromady coby nejvyššího orgánu společnosti (§ 12, § 190 odst.2 z.o.k.). Podle § 190 odst.2 z.o.k. do působnosti valné hromady patří: a) rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy, určí-li tak společenská smlouva nebo zákon, nedochází-li k ní na základě zákona dále pak např. dle § 190 odst.2 b) z.o.k. rozhodování o změnách výše základního kapitálu nebo o připuštění nepeněžitého vkladu či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splnění vkladové povinnosti, c) volba a odvolání jednatele, případně dozorčí rady, byla-li zřízena atd. Ust. § 190 odst.1 písm.a) z.o.k. se vztahuje jen na vícečlennou společnost s ručením omezeným, neboť toliko ta koná valnou hromadu (je její nejvyšší orgán), pročež zákon připouští možnou dispozici, aby v rámci společenské smlouvy bylo též i rozhodování o změně společenské smlouvě dáno do působnosti valné hromady. Činí tak z praktických důvodů, neboť valné hromady se ze zákona pro dosažení její usnášeníchopnosti nemusí účastnit společníci se všemi hlasy resp. všichni společníci (viz. § 169 odst.1 z.o.k.) a ani pro přijetí rozhodnutí usnesení valné hromady o změně obsahu společenské smlouvy není ze zákona třeba hlasů (souhlasu) všech společníků (viz. § 171 odst.1 písm.a) z.o.k.). Základním způsobem změny společenské smlouvy nicméně i u vícečlenného s.r.o. zůstává dohoda všech společníků o změně společenské smlouvy, a to ve formě veřejné listiny notářského zápisu viz. § 147 odst.1 z.o.k. Z uvedeného je tedy zřejmé, že u jednočlenného s.r.o. není důvodu, proč konstruovat ohledně změny zakladatelské listiny možnost přenesení působnosti jediného společníka na osobu vykonávající působnost valné hromady, tedy opět jednoho a téhož jediného společníka, když přitom tento jediný společníků vykonává své právo měnit zakladatelskou listinu přímo. Vykonává je tak, že zakladatelskou listinu změní, učiní tedy jednostranné právní jednání obsahující změnu zakladatelské listiny. Činí tak však nikoli v působnosti valné hromady, ale coby jediný společník zakladatel společnosti přímou změnou zakladatelské listiny dle výše citovaných ustanovení, a to výlučně ve formě notářského zápisu.

V posuzovaném případě soud prvního stupně, zcela chybně viz. níže uvedené důvody, vyzval usnesením ze dne 29.května 2014 č.j. C 19679-RD2/KSHK, Fj 23942/2014 navrhovatele k předložení rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady o změně zakladatelské listiny ve formě notářského zápisu a v závorce odkázal na § 190 odst.1,2 z.o.k. a § 12 odst.2 z.o.k. a poučil jej, že v případě nepředložení této listiny návrh dle § 86 písm. e) z.v.r. odmítne.

V posuzovaném případě však, jak vyplývá z obsahu rejstříkového spisu, předmětná společnost byla založena jediným zakladatelem - Tomášem Vrbackým, zakladatelskou listinou ve formě notářského zápisu (notářský zápis sp.zn.NZ 113/2003, N 120/2003, sepsaný JUDr. B. B., notářem v Hradci Králové dne 10.12.2003), který je stále jediným společníkem předmětné společnosti. Ze zákona a i z logiky věci vyplývá, že jednočlenná společnost s ručením omezeným nevytváří valnou hromadu coby kolektivní orgán společnosti tvořený jejími společníky. Z výše citovaných zákonných ustanovení vyplývá, že v případě jednočlenné společnosti s ručením omezeným jediný společník nerozhoduje o změně společenské smlouvy v působnosti valné hromady, ale mění zakladatelskou listinu coby jednostranné zakladatelské právní jednání (§ 125 odst.2, § 564 o.z. a § 8 odst.2 z.o.k.). Tato změna zakladatelské listiny musí mít vždy formu notářského zápisu (§ 8 odst. 2 z.o.k. ve spojení s § 564 o.z.). Lze tedy shrnout, že jediný společník zakladatel, jednočlenné (viz. díl 3 hlavy I a § 11 odst.1 z.o.k.) společnosti s ručením omezeným mění zakladatelskou listinu výlučně změnou jednostranného právního jednání zakladatelské listiny (§ 545 a 564, § 125 odst.2 o.z.), a to nutně ve formě notářského zápisu (§ 8 odst.2 z.o.k. a § 776 odst.2 z.o.k. a § 3026 odst.2 o.z.).

Vyzval-li soud prvního stupně navrhovatele k předložení rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady o změně zakladatelské listiny ve formě notářského zápisu, pochybil i jen proto, že jediný společník nerozhoduje v takovém případě v působnosti valné hromady, ale mění zakladatelskou listinu ve formě notářského zápisu, k jejímuž předložení však rejstříkový soud navrhovatele nevyzval. Vyzvat jej však ani z níže uvedených důvodů neměl povinnost.

Zásadní v dané věci je, že soud prvního stupně pochybil ve zhodnocení samotného základu situace. Pakliže navrhovatel dokládá určitou listinu doklad, o níž tím pádem též tvrdí, že svědčí o k zápisu navržené skutečnosti, údaji, pak zjistí-li soud, že k zápisu navržená skutečnost z doloženého dokladu nevyplývá (ať již proto, že právní jednání obsažené v dokladu nemá zákonem předepsanou formu či některou z obligatorních náležitostí či že právní jednání je jinak vadné ), nejedná se o případ nedoložení dokladu listiny a nutnosti činit výzvu k jejímu doložení (§ 86 písm.e) z.v.r.), leč o případ nutnosti věcného přezkumu ze strany rejstříkového soudu (§ 90 odst.1 z.v.r.). Zjednodušeně řečeno připojí-li navrhovatel k návrhu všechny listiny, na základě nichž dovozuje nutnost zápisu jím navržených skutečností a údajů, přičemž ze zákona nevyplývá, že by měla být doložena ještě i jiná - další listina, není správný postup rejstříkového soudu vedoucí k výzvě vůči navrhovateli ohledně obsahu takových listin, tedy postup fakticky znamenající doložení opravených listin či listin po formální či věcné stránce správných . Je-li návrh řečeným způsob doložen, tedy všemi listinami, je pak na rejstříkovém soudu, aby tyto listiny věcně přezkoumal a v rámci tohoto přezkumu vyvodil případné závěry z toho, že listiny nemají předepsanou formu či že v nich absentují obligatorní náležitosti apod. Při věcném přezkumu rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do obchodního rejstříku zapisují resp. na základě návrhu mají být zapsány (vymazány, změněny), vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy. To je i daný případ, kdy soud prvního stupně měl zkoumat, zda k zápisu navržené skutečnosti, údaje vyplývají z doložené listiny rozhodnutí jediného společníka, nejsoucího ovšem učiněného ve formě předepsané zákonem formě notářského zápisu, z čehož by pak vyvodil příslušné právní závěry a věcně o návrhu rozhodl.

Odvolacímu soudu vzhledem k procesnímu charakteru rozhodnutí soudu prvního stupně (odmítnutí návrhu) jež sám nemůže změnit tak, že by rozhodl meritorně, nezbylo, než napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil v celém rozsahu podle § 219a odst.1 písm. a) o.s.ř., a podle § 221 odst.1 písm. a) o.s.ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání (§ 237 až 238a o.s.ř.) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

V Praze dne 12. února 2015 JUDr. Josef H o l e j š o v s k ý, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení:

J. Demešová