VSPHA 414/2015

Datum rozhodnutí: 21.04.2015

Dotčené předpisy: § 202 odst. 1 písm. a) předpisu č. 99/1963Sb., § 36a odst. 4 předpisu č. 6/2002Sb., § 36a odst. 5 předpisu č. 6/2002Sb., § 9 odst. 2 předpisu č. 121/2008Sb., § 74 odst. 2 předpisu č. 182/2006Sb., § 128 odst. 2 předpisu č. 182/2006Sb.

KSPL 29 INS 834/2015

2 VSPH 414/2015-A-13

U S N E S E N Í

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Ivany Mlejnkové a soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky v insolvenčním řízení dlužníka Miloslava Lauka, nar. 22.10.1991, bytem Luhov 42, 330 35 Líšťany, zahájeném na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 29 INS 834/2015-A-8 ze dne 6. února 2015,

t a k t o :

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 29 INS 834/2015-A-8 ze dne 6. února 2015 se m ě n í tak, že insolvenční návrh dlužníka se neodmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Plzni usnesením č.j. KSPL 29 INS 834/2015-A-8 ze dne 6.2.2015 odmítl insolvenční návrh dlužníka Miloslava Lauka (dále jen dlužník).

V odůvodnění svého usnesení soud prvního stupně uvedl, že mu byl dne 15.1.2015 doručen insolvenční návrh dlužníka spojený s návrhem na povolení oddlužení. Usnesením č.j. KSPL 29 INS 834/2015-A-6 ze dne 20.1.2015 soud dlužníka mimo jiné vyzval, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení doplnil svůj insolvenční návrh o přílohy předepsané v § 104 insolvenčního zákona (dále jen IZ), a to o řádný seznam jeho majetku včetně jeho pohledávek s uvedením dlužníků (s popsanými zákonnými náležitostmi, včetně prohlášení o správnosti a úplnosti seznamu), a dále o listiny dokládající jeho úpadek nebo hrozící úpadek. Současně byl dlužník poučen o následku nesplnění této výzvy spočívajícího v odmítnutí insolvenčního návrhu dle § 128 odst. 2 IZ.

Tuto výzvu dlužník obdržel dne 28.1.2015, načež podáním doručeným soudu dne 3.2.2015 předložil výpis z evidence rejstříku trestů, seznam svých závazků, prohlášení, že nemá žádný majetek, a prohlášení, že si není vědom žádných dalších změn rozhodných skutečností oproti dříve podanému odmítnutému insolvenčnímu návrhu.

Ohledně příloh insolvenčního návrhu dlužník odkázal na listiny založené ve spisu zn. 32307/2014.

Dlužník jako listiny, jež mají dokládat jeho úpadek, předložil smlouvu o úvěru uzavřenou se společností ESSOX s.r.o. č. 90108205 (včetně přehledu - rozpisu plateb) a smlouvu o úvěru konsolidaci půjček uzavřenou se společností GE Money Bank, a.s. dne 21.5.2014 s formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Z těchto listin soud dovodil mnohost věřitelů dlužníka, když jednoznačně dokládají existenci jeho závazkového vztahu s uvedenými věřiteli.

Dále dlužník v přílohách insolvenčního návrhu předložil 3 karty splátek: v první označené www.expresscash.cz č. 022610 je uvedena poslední úhrada splátky 20.6.2014, ve druhé označené DOOR FINANCIAL je uvedena poslední úhrada splátky 17.6.2014 a ve třetí označené PROVIDENT je uvedena poslední úhrada splátky 20.6.2014; v žádné z těchto listin ale není záznam věřitele o splatnosti dalších splátek nebo o tom, zda byly v době jejich splatnosti uhrazeny, ani tu nejsou uvedeny jiné skutečnosti, ze kterých by bylo možné dovodit, že závazek je více jak 30 dní po splatnosti nebo že dlužník je v úpadku dle § 3 odst. 2 IZ.

Při zkoumání splnění povinnosti k předložení listin dokládajících úpadek dlužníka soud vzal v potaz listiny založené ve spisech zn. KSPL 29 INS 25171/2014, KSPL 29 INS 29681/2013, KSPL 29 INS 32307/2014 a KSPL 29 INS 834/2015.

Soud prvního stupně uzavřel, že z předložených listin lze jednoznačně dovodit jen existenci vícerých věřitelů dlužníka, nikoli i to, že má závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a že je v platební neschopnosti dle § 3 odst. 2 IZ. Protože tak ani přes výše uvedenou výzvu soudu nebyly předloženy listiny dokládající úpadek dlužníka, soud jeho insolvenční návrh dle § 128 odst. 2 IZ odmítl.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal s požadavkem, aby je odvolací soud změnil tak, že mu umožní oddlužení plněním splátkového kalendáře. Dlužník uvedl, že soud odůvodnil odmítnutí jeho insolvenčního návrhu nedostatečností tvrzení v kolonce č. 6 návrhu s tím, že tato neposkytují dostatečný podklad pro závěr o úpadku dlužníka ve formě platební neschopnosti dle § 3 odst. 2 IZ nebo ve formě předlužení dle § 3 odst. 3 IZ, jelikož dlužník neidentifikoval řádně žádného svého věřitele a jeho pohledávku. Dlužník je ale přesvědčen o tom, že uvedl všechny skutečnosti, které jsou pro závěr o jeho úpadku platební neschopností dle § 3 odst. 1 IZ rozhodné, přičemž jako přílohu č. 8 návrhu předložil úplný a řádný seznam svých závazků s uvedením nezajištěných věřitelů a jejich pohledávek.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněno, byť z jiných než v něm uvedených důvodů.

Z § 97 odst. 1 a 5 IZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví § 103 odst. 1 a 2 IZ, přičemž podá-li insolvenční návrh dlužník, dle § 104 odst. 1 IZ je povinen k němu připojit seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku"), seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), seznam svých zaměstnanců, listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek. Tyto seznamy musejí být opatřeny náležitostmi stanovenými v § 104 odst. 2 až 4 IZ. V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně specifikace svých pohledávek a vyjádření k jejich dobytnosti, a uvést informaci o soudních či jiných řízeních, jež ohledně jeho majetku proběhla či dosud probíhají, nebo o rozhodnutích, jež byla ohledně dlužníkova majetku příslušným orgánem vydána (§ 104 odst. 2 IZ). V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují, uvést údaj o splatnosti jednotlivých závazků a stručně vysvětlit, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Odděleně musí dlužník uvést věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění nebo toto právo proti němu uplatňují, včetně specifikace předmětu tohoto zajištění a důvodu jeho vzniku, a musí také uvést, které z pohledávek věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše či v jakém rozsahu popírá právo na uspokojení ze zajištění a proč (§ 104 odst. 3 IZ). Podle § 104 odst. 4 IZ všechny osoby uvedené v seznamech musejí být označeny způsobem uvedeným v § 103 odst. 1 IZ. Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné.

Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený obsahovými náležitostmi dle § 103 IZ a zákonem požadovanými přílohami zejména seznamy majetku, závazků a zaměstnanců obsahujícími údaje uvedené v § 104 odst. 2 až 4 IZ. Dlužník, který hodlá řešit svůj úpadek nebo hrozící úpadek oddlužením, musí podat spolu s insolvenčním návrhem i návrh na povolení oddlužení (§ 106 odst. 1 a § 390 odst. 1 IZ), který lze dle § 391 odst. 3 IZ podat pouze na formuláři předepsaném prováděcím právním předpisem (vyhláška č. 311/2007 Sb.). Formulář návrhu na povolení oddlužení ve smyslu § 390 odst. 1 IZ umožňuje, aby byl využit k současnému podání insolvenčního návrhu, a to prostřednictvím jeho kolonky č. 7. V tom případě slouží připojené seznamy jako povinná příloha insolvenčního návrhu a současně i jako příloha vyžadovaná v § 392 odst. 1 písm. a) IZ pro návrh na povolení oddlužení.

Podle § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1 IZ. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Z obsahu spisu plyne, že soudu prvního stupně byl dne 15.1.2015 doručen (v pořadí již čtvrtý) insolvenční návrh dlužníka ze dne 13.1.2015 spojený s návrhem na povolení oddlužení učiněným na předepsaném formuláři. V kolonce č. 7 formuláře určené pro podání insolvenčního návrhu dlužník vyznačil, že se domáhá rozhodnutí o svém úpadku, a řádně vylíčil rozhodující skutečnosti osvědčující jeho tvrzený úpadek dle § 3 odst. 1 IZ (ve spojení s domněnkou platební neschopnosti dle 3 odst. 2 písm. b/ téhož zákona), když odkázal na své nezajištěné závazky vůči 4 označeným věřitelům v celkové výši 431.726,49 Kč splatné déle než 3 měsíce, které ze svého příjmu (mzdy) není schopen plnit.

K insolvenčnímu návrhu dlužník připojil toliko - formálně řádný - seznam závazků (s označením týchž 4 věřitelů a jejich pohledávek), přičemž požadoval, aby jako další přílohy tohoto návrhu soud prvního stupně převzal listiny připojené k jeho předchozímu insolvenčnímu návrhu (který byl, stejně jako ostatní předcházející, pravomocně odmítnut), resp. žádal připojit listiny založené k prvnímu návrhu podanému dne 16.9.2014, na které pak v pozdějších návrzích odkazoval. Tím ovšem nemohlo být nahrazeno splnění dlužníkovy povinnosti, aby dle § 104 odst. 1 písm. a) IZ ke svému nynějšímu insolvenčnímu návrhu ze dne 13.1.2015 (a současnému návrhu na povolení oddlužení) připojil též obligatorní seznam majetku sestavený ke dni podání tohoto návrhu. Ohledně seznamu závazků, který dlužník (jako jediný seznam) k posuzovanému poslednímu insolvenčnímu návrhu připojil, navíc lze pochybovat o tom, že je k okamžiku podání tohoto návrhu vskutku správný a úplný, jak o něm dlužník prohlásil, když tento seznam je zcela totožný se seznamem předloženým s prvním dlužníkovým návrhem, tedy shoduje se s ním i co výše vykázaných závazků dlužníka, ačkoli jejich výše se v mezidobí minimálně co přirůstajících úroků z prodlení, pokud závazky nebyly nijak hrazeny musela změnit.

Soud prvního stupně proto dlužníka usnesením č.j. KSPL 29 INS 834/2015-A-6 ze dne 20.1.2015 vyzval podle § 128 odst. 2 IZ mimo jiné k tomu, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení doplnil svůj insolvenční návrh o listiny dokládající jeho úpadek nebo hrozící úpadek a také o úplný a řádný seznam majetku. Přitom dlužníka poučil o náležitostech předepsaných v § 104 odst. 2 (ve spojení s § 103 odst. 1 IZ), kterými má požadovaný seznam majetku opatřit; v tom směru ho upozornil, že v seznamu musí řádně jednotlivě identifikovat svůj majetek, včetně pohledávek, a pokud žádné dlužníky nemá, musí to výslovně uvést. Připojil rovněž poučení o procesním následku nesplnění výzvy spočívajícím v odmítnutí insolvenčního návrhu. Usnesení bylo dlužníku doručeno zvláštním způsobem, a to - při absenci zřízené datové schránky dlužníka - podle § 50 odst. 1 občanského soudního řádu na označené adrese jeho bydliště vhozem do domovní schránky dne 28.1.2015.

Na tuto výzvu reagoval dlužník pouze tím, že dne 3.2.2015 doručil soudu stejný (původní) seznam závazků, jakož i svůj výpis z evidence rejstříku trestů, a dále nedatované čestné prohlášení, že nemá žádný majetek (protože bydlí ve společné domácnosti u svojí matky, které patří veškerý jím užívaný majetek), a nesrozumitelné další prohlášení ve znění: nejsem si vědom žádné jiné skutečnosti změn, ke kterým by mělo dojít v mezidobí časové lhůty od odmítnutí našeho návrhu na povolení oddlužení až po podání nové, žádosti návrhu na insolvenční řízení, mimo doplnění návrhu v jeho současné podobě .

Soud prvního stupně shledal vadu dlužníkova insolvenčního návrhu, pro kterou jej podle § 128 odst. 2 IZ napadeným usnesením odmítl, v tom, že přes výše uvedenou výzvu nepředložil listiny dokládající jeho tvrzený úpadek, když ani z listin připojených k jeho původnímu návrhu (jež soud vzal v úvahu) nevyplývají všechny skutečnosti rozhodné pro přijetí závěru o úpadku dlužníka dle § 3 odst. 1 IZ.

Uvedené předně svědčí o tom, že si soud prvního stupně zákonný požadavek vyjádřený v § 104 odst. 1 písm. d) IZ, aby dlužník ke svému insolvenčnímu návrhu připojil též listiny dokládající jeho úpadek či hrozící úpadek dlužníka, vyložil nesprávně tak, že tato povinnost je splněna, jen pokud dlužníkem předložené listiny jeho úpadek (dle § 3 odst. 1 nebo 3 IZ), či jeho hrozící úpadek dle § 3 odst. 4 IZ vskutku dokládají (dokazují, resp. osvědčují). Ve skutečnosti však tento požadavek - v rovině náležitostí insolvenčního návrhu (jeho způsobilosti věcného posouzení) - směřuje pouze k naplnění procesní povinnosti dlužníka (insolvenčního navrhovatele) nabídnout, co důkazy k prokázání jeho rozhodných skutkových tvrzení, listiny, jimiž hodlá svůj tvrzený úpadek či hrozící úpadek dokazovat (jež má v tom směru za právně relevantní). Jinou věcí je, zda takto dlužníkem předložené listiny kýžený důkaz o jeho úpadku (hrozícím úpadku) skutečně poskytují. To však je již otázka meritorního posouzení věci (tedy toho, zda insolvenční návrh je věcně opodstatněn a lze mu proto vyhovět, či nikoli).

Vrchní soud v Praze nicméně již dříve, např. v usnesení sp. zn. KSLB 76 INS 5600/2009, 1 VSPH 804/2009-A ze dne 25.5.2010, vyslovil, že jakkoli listiny dokládající úpadek či hrozící úpadek dlužníka jsou dle § 104 odst. 1 písm. d) IZ jednou z předepsaných příloh insolvenčního návrhu podávaného dlužníkem, je způsobilý projednání - je dostatečným podkladem pro meritorní rozhodnutí - takový dlužníkův insolvenční návrh, který obsahuje všechny předepsané náležitosti a je opatřen řádnými seznamy dle § 104 odst. 1 písm. a) až c) IZ, a to zejména seznamy majetku a závazků, pokud je absence zaměstnanců dlužníka jinak zřejmá. Za splnění těchto podmínek tedy není třeba trvat na předložení dalších příloh insolvenčního návrhu - listin uvedených v § 104 odst. 1 písm. d) IZ, ledaže údaje obsažené v insolvenčním návrhu a seznamech vykazují vzájemné rozpornosti či nejasnosti, které správnost těchto údajů (z hlediska rozhodných tvrzení o úpadku či hrozícím úpadku) zpochybňují, a které je nutno uvést na pravou míru za pomocí příslušných listinných důkazů.

V dané věci ovšem dlužník předložil jen seznam svých závazků, který je z výše uvedených důvodů (co do jeho aktuální správnosti a úplnosti) značně nevěrohodný, a seznam svého majetku (a pohledávek) - žádaný soudem usnesením A-6 - nepředložil vůbec. Za seznam dlužníkova majetku totiž zcela zjevně nelze považovat jeho nedatované prohlášení o nemajetnosti doručené soudu následně dne 3.2.2015, které není označeno ani koncipováno jako seznam majetku, s náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 a 4 IZ, podle kterých musí být ze seznamu zřejmé, zda dlužník vlastní věci, finanční majetek, práva či jiné majetkové hodnoty, včetně pohledávek za třetími osobami, nebo zda žádný takový majetek nevlastní, a nemá-li žádné pohledávky (své dlužníky), musí to v seznamu uvést výslovně.

Podstatná pro rozhodnutí o odvolání je však skutečnost, že soud prvního stupně v usnesení č.j. KSPL 29 INS 834/2015-A-6 ze dne 20.1.2015, jímž dlužníka k doplnění insolvenčního návrhu o seznam majetku (a listiny dokládající jeho úpadek) vyzval, nesprávně stanovil lhůtu ke splnění této dlužníkovy povinnosti tak, že běží již od doručení tohoto usnesení dlužníku. Jde sice o usnesení, jež nelze napadnout odvoláním (jakožto rozhodnutí upravující vedení řízení - § 202 odst. 1 písm. a/ občanského soudního řádu), ale vydal je asistent soudce Mgr. Patrik Kurz (soudcem k tomu pověřený dle § 13 IZ), a proto podléhá speciálnímu námitkovému řízení.

Podle § 36a odst. 4 a 5 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, vykonává asistent soudce jednotlivé úkony soudního řízení z pověření soudce, pokud tak stanoví zvláštní zákon nebo rozvrh práce, a je oprávněn podílet se na rozhodovací činnosti soudu v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem pro vyšší soudní úředníky; na jeho postavení se přiměřeně použijí ustanovení upravující postavení vyšších soudních úředníků.

Proto se též pro rozhodnutí vydané asistentem soudce uplatní (mimo jiné) úprava obsažená v § 9 odst. 2 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících. Podle tohoto ustanovení proti rozhodnutí vydanému vyšším soudním úředníkem v občanském soudním řízení nebo soudním řízení správním, proti němuž nelze podat odvolání, odpor nebo námitky podle občanského soudního řádu, může účastník řízení podat námitky do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. V námitkách nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy. O těchto námitkách rozhodne předseda senátu, který rozhodnutí vydané vyšším soudním úředníkem (asistentem soudce) bez jednání potvrdí nebo změní. Proti rozhodnutí předsedy senátu o námitkách, o odmítnutí námitek nebo o zastavení námitkového řízení, není odvolání přípustné. Doručené rozhodnutí, proti kterému již není možné podat námitky, je v právní moci. Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se na námitkové řízení ustanovení upravující odvolání podle občanského soudního řádu obdobně.

Z uvedeného ve vztahu k předmětným rozhodnutím vydaným vyšším soudním úředníkem nebo asistentem soudce v občanském soudním řízení, jímž je také insolvenční řízení, nutně plyne, že pokud je takovým rozhodnutím stanovena účastníku řízení lhůta ke splnění nějaké procesní povinnosti, tato lhůta běží až ode dne právní moci tohoto rozhodnutí nastalé dle § 9 odst. 2 zákona o vyšších soudních úřednících (marným uplynutím lhůty k podání námitek nebo v důsledku jejich neúspěchu). Pro takové rozhodnutí vydané v insolvenčním řízení pak platí, že tak jak je s jeho doručením spojen začátek běhu lhůty k podání opravného prostředku (námitek), musí být účastníku řízení dle § 74 odst. 2 IZ doručeno zvláštním způsobem; v případě doručování písemnosti dlužníku je pak zvláštní způsob doručení povinný vždy (§ 75 odst. 2 IZ). Doručuje-li insolvenční soud usnesení (či jinou písemnost) zvlášť, postupuje - ve smyslu § 7 IZ - podle právní úpravy doručování písemností obsažené v příslušných ustanoveních občanského soudního řádu.

V poměrech projednávané věci tak lze uzavřít, že proti usnesení č.j. KSPL 29 INS 834/2015-A-6 ze dne 20.1.2015 vydanému podle § 128 odst. 2 IZ asistentem soudce byl dlužník oprávněn podat námitky do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, jak o tom ostatně byl soudem prvního stupně v tomto usnesení poučen. Usnesení bylo dlužníku doručeno zvláštním způsobem (jak náleželo) dne 28.1.2015, a protože proti němu v patnáctidenní lhůtě běžící od dne 29.1.2015 a končící dnem 12.2.2015 (§ 57 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu) námitky nepodal, toto usnesení nabylo právní moci dnem 13.2.2015. Soud prvního stupně však dlužníkův insolvenční návrh odmítl napadeným usnesením vydaným již dne 6.2.2015, a tedy tak učinil dříve, než usnesení A-6 ze dne 20.1.2015 nabylo právní moci a než dlužníku v něm určená sedmidenní lhůta k doplnění jeho insolvenčního návrhu vůbec počala běžet. Jakkoli v mezidobí tato lhůta poté, co usnesení A-6 nabylo právní moci dlužníku uplynula, aniž by insolvenční návrh zejména o soudem požadovaný absentující řádný seznam jeho majetku (obligatorní přílohu návrhu) doplnil, tato okolnost nemůže vést k závěru o věcné správnosti napadeného usnesení. Podle ustálených judikatorních závěrů, vyjádřených již v usnesení Vrchního soudu v Praze, sp. zn. KSPL 20 INS 437/2008, 1 VSPH 5/2008-A ze dne 17.3.2008, uveřejněném pod č. 11/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, totiž insolvenční navrhovatel může odstranit vady svého insolvenčního návrhu, jen dokud soud prvního stupně nevydá usnesení o odmítnutí návrhu podle § 128 IZ. K odstranění vad insolvenčního návrhu provedenému až v odvolacím řízení se nepřihlíží. Proto nemá významu, že ve lhůtě uplynuvší (teprve) po vydání napadeného usnesení (v rámci odvolacího řízení) dlužník potřebné doplnění svého insolvenčního návrhu neprovedl, neboť v té době by tak již právně účinným způsobem učinit nemohl. Nutno dodat, že dlužník ani neměl důvodu uvažovat o tom, že by svůj insolvenční návrh v odvolacím řízení dodatečně doplnil o řádný seznam svého majetku, když pro tento nedostatek soud jeho insolvenční návrh neodmítl a tedy dal dlužníku (třebaže nesprávně) najevo, že tímto nedostatkem jeho návrh netrpí. Tím spíše nelze dlužníku nijak přičítat k tíži, že se o takovéto dodatečné doplnění svého návrhu nepokusil. Z hlediska posouzení věcné správnosti napadeného usnesení je tak rozhodné jen to, že k jeho vydání nebyly dány podmínky, neboť v té době dlužníku neuplynula (ještě ani nezačala běžet) lhůta k náležitému doplnění insolvenčního návrhu určená dle § 128 odst. 2 IZ.

Proto odvolací soud podle § 220 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 občanského soudního řádu napadené usnesení změnil tak, že se dlužníkův insolvenční návrh neodmítá.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu prostřednictvím Krajského soudu v Plzni.

V Praze dne 21. dubna 2015

Mgr. Ivana M l e j n k o v á, v. r. předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová