MSPHAAB 14 Co 62/2015

Datum rozhodnutí: 02.03.2015

Dotčené předpisy: § 107 písm. a) předpisu č. 99/1963Sb. OSR (OSŘ), § 358 odst. 3 předpisu č. 292/2013Sb.

U s n e s e n í

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Šrédlové a soudců JUDr. Ivy Suneghové a JUDr. Elišky Galiazzo ve věci exekuce oprávněného: H. b., a.s. , se sídlem R. 150/333, P-5, proti povinnému: E. a.s. v likvidaci , se sídlem S. 3117/17, P-5, pro prodej zástavy k uspokojení pohledávky 700.533,- Kč s příslušenstvím, o odvolání R. V. s.r.o. v likvidaci, proti usnesení soudního exekutora JUDr. M. M. ze dne 14. ledna 2015, č. j. 156 EX 3460/14 13,

t a k t o :

Usnesení soudního exekutora se m ě n í tak, že na straně povinného n e b u d e dále vystupovat společnost R. V. s.r.o. v likvidaci.

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným usnesením deklaroval soudní exekutor, že na straně povinného bude nadále vystupovat: R. V. s.r.o. "v likvidaci", se sídlem S. 260/1, Š.

V průběhu exekuce oprávněný navrhl, aby na místo povinného do řízení vstoupil R. V. s.r.o. v likvidaci, neboť rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne 16.06.2014 bylo určeno, že vlastníkem zastavené věci je tato společnost.

Soudní exekutor aplikoval § 52 odst. 1 ex.ř. a § 107a odst. 1 o.s.ř. a uzavřel, že po zahájení řízení došlo k určení, že vlastníkem nemovité věci, která má být předmětem prodeje, je shora uvedená osoba. Oprávněný navrhl, aby na místo povinného do řízení tato osoba vstoupila. Tím byly splněny všechny podmínky ustanovení § 107a o.s.ř. k tomu, aby mohlo být o procesním nástupnictví na straně povinného rozhodnuto.

Uvedené usnesení napadl včasným odvoláním nový povinný společnost R. V. s.r.o. v likvidaci. Namítal, že určení vlastnictví rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne 16. 6. 2014, č. j. 15 C 179/2013 40, nelze slučovat s převodem nebo přechodem práva ve smyslu § 107a odst. 1 o.s.ř. Současně podal návrh na zastavení exekuce dle § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil.

Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle § 212 a § 212a o.s.ř. a, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o.s.ř.), dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Předně je třeba uvést, že rozsudek o určení vlastnického práva k nemovitosti má účinky jen mezi účastníky řízení (tímto není zástavní věřitel - oprávněný). Ale v řízení o soudním prodeji zástavy, resp. v následném exekučním řízení, lze podle judikatury soudů přihlédnout též k neplatnosti smluv, vyšla-li z obsahu smlouvy nebo jinak za řízení najevo (srov. právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 11. 2010, sp. zn. 21 Cdo 3754/2009 a usnesení téhož soudu, sp. zn. 21 Cdo 3957/2010).

V řízení vyšlo najevo, a to z odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 16. 6. 2014, č. j. 15 C 179/2013 40, který nabyl právní moci 12. 8. 2014, že kupní smlouva ze dne 3. 4. 2007, kterou byly předmětné nemovitosti převedeny z R. V. s.r.o. na N.-S. s.r.o. v likvidaci, je neplatná dle § 196a odst. 3 věta první obchodního zákoníku a následně jsou neplatné další kupní smlouvy ze dne 29. 4. 2008 na kupujícího J. H. a ze dne 17. 2. 2010 na kupujícího E. a.s. v likvidaci (povinný). Navíc zpětné vlastnictví předmětných nemovitostí společnosti R. V. s.r.o. podporuje i současný zápis vlastnického práva v katastru nemovitostí.

Odvolacímu soudu je známa judikatura, podle které zjistí-li soud v řízení o soudním prodeji zástavy , že vlastníkem zástavy je ve skutečnosti někdo jiný, než kdo byl v žalobě označen jako zástavní dlužník, není to důvodem k zamítnutí žaloby, popřípadě k záměně účastníka řízení postupem podle ustanovení § 92 odst. 2 o.s.ř., nebo, došlo-li ke změně ve vlastnictví zástavy teprve po zahájení řízení, k procesnímu nástupnictví ve smyslu ustanovení § 107a o.s.ř.; soud začne jednat jako s účastníkem řízení s touto (jinou) osobou, o níž bylo prokázáno nebo jinak doloženo, že je vlastníkem zástavy, aniž o tom vydává zvláštní rozhodnutí. S otázkou, u koho bylo vlastnictví k zástavě prokázáno nebo jinak doloženo, se soud vždy vypořádá v odůvodnění usnesení o nařízení soudního prodeje zástavy, popřípadě též jiného usnesení, kterým se řízení o soudním prodeji zástavy končí.

Je tomu tak proto, že podle ustanovení § 355 z.ř.s. § 94 odst. 2 o.s.ř. jsou účastníky řízení zástavní věřitel a zástavní dlužník.

Zástavním věřitelem se jako účastník řízení o soudním prodeji zástavy rozumí ten, kdo podal u soudu žalobu na nařízení prodeje zástavy a kdo v ní o sobě tvrdí, že má pohledávku, která je zajištěna zástavním právem váznoucím na zástavě, jejíž soudní prodej navrhuje. Zástavním dlužníkem je jako účastník řízení o soudním prodeji zástavy ten, kdo je vlastníkem k prodeji navržené zástavy. Účastenství zástavního dlužníka odráží hmotné právo ve vymezení nositelů zástavního práva a směřuje k tomu, aby bylo doloženo, kdo je (skutečným) vlastníkem zástavy.

(viz právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu, sp. zn. 21 Cdo 623/2007 a usnesení téhož soudu, sp. zn. 21 Cdo 3957/2010).

Ovšem v následném exekučním řízení prodejem zástavy dle § 358 odst. 3 z.ř.s. jsou účastníky řízení dle § 255 odst. 1 a § 338a odst. 1 o.s.ř. oprávněný a povinný. Povinným je ten, komu vykonatelné rozhodnutí ukládá povinnost (§ 251 odst. 1 o.s.ř.). Tedy účastenství v exekučním řízení, narozdíl od účastenství zástavního dlužníka v řízení o soudním prodeji zástavy, je vymezeno výhradně procesně bez vazby na hmotněprávní úpravu. Proto, pokud dojde k procesnímu nástupnictví za splnění podmínek § 107a o.s.ř., resp. § 36 odst. 5 ex.ř., je nutno o tomto procesním nástupnictví rozhodnout.

Dle § 107a odst. 1, 2 o.s.ř. má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti, popřípadě ten, kdo převzal výkon vlastnického práva k majetku, o nějž v řízení jde , vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka. Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány.

Dle § 36 odst. 5 věta prvá ex.ř. prokáže-li se, že po zahájení exekučního řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva oprávněného, o něž v exekučním řízení jde, do řízení namísto dosavadního oprávněného vstupuje jeho právní nástupce.

Tedy, pokud po zahájení exekučního řízení, ve kterém je exekučním titulem usnesení o nařízení soudního prodeje zástavy, dojde ke změně vlastnictví zastavené nemovité věci (resp. výkon vlastnického práva k nemovitému majetku převezme jiná osoba), je třeba o procesním nástupnictví této osoby na straně povinného rozhodnout dle § 107a o.s.ř.

V tomto exekučním řízení je exekučním titulem usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 3. 7. 2014, č. j. 18 C 42/2014-68 (právní moci 9. 8. 2014), kterým byl nařízen soudní prodej zástavy proti zástavnímu dlužníkovi EuroWorkServer a. s. v likvidaci.

Exekuční řízení bylo zahájeno návrhem podaným 30. 10. 2014 .

Společnost R. V. s.r.o. v likvidaci převzala výkon vlastnického práva ve smyslu § 107a o.s.ř. (§ 52 odst. 1 ex.ř.) nejpozději 12. 8. 2014 , kdy nabyl právní moci rozsudek Okresního soudu v Šumperku ze dne 16. 6. 2014, č. j. 15 C 179/2013 40 (určení vlastnického práva této společnosti), resp. z důvodu neplatnosti kupních smluv dle § 196a odst. 3 obch. zák. výkon svého vlastnického práva nikdy neztratila .

V každém případě tato skutečnost nenastala po zahájení exekučního řízení , proto je postup dle § 107a o.s.ř., resp. § 36 odst. 5 ex.ř. vyloučen.

Na základě shora uvedeného odvolací soud změnil dle § 221a o.s.ř. napadené usnesení a rozhodl, že na straně povinného nebude nadále vystupovat: společnost R. V. s.r.o. v likvidaci.

V dalším průběhu exekučního řízení je třeba zohlednit judikatorní závěry, podle kterých dá-li zástavce podle zástavní smlouvy do zástavy cizí nemovitou věc , právo nebo jinou majetkovou hodnotu bez souhlasu vlastníka nebo osoby, která má k věci jiné věcné právo neslučitelné se zástavním právem (§ 161 odst. 2 obč. zák.), je zástavní smlouva neplatná, neboť svým obsahem odporuje zákonu (§ 39 občanského zákoníku), i kdyby zástavní věřitel byl v dobré víře, že zástavce byl oprávněn zástavu zastavit, a i kdyby mu zástava byla odevzdána (na rozdíl od předchozí úpravy § 151d obč. zák.) viz usnesení Nejvyššího soudu, sp. zn. 21 Cdo 3957/2010 .

Takto bude nutné exekuci zastavit dle § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. (nelze aplikovat § 268 odst. 3 o.s.ř.) k návrhu povinného, resp. dle § 268 odst. 1 písm. c) o.s.ř. k návrhu oprávněného, resp. dle § 268 odst. 1 písm. f) o.s.ř. poté, kdy skutečný vlastník nemovitosti společnost R. V. s.r.o. v likvidaci pravomocně dokončí řízení o vylučovací žalobě dle § 267 o.s.ř. ( viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1467/2004). Dle § 55 odst. 5 ex.ř. může o zastavení exekuce rozhodnout exekuční soud i bez návrhu.

Jelikož společnost R. V. s.r.o. v likvidaci není účastníkem tohoto exekučního řízení, není legitimována k podání návrhu na zastavení exekuce.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím soudního exekutora dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 2. března 2015

JUDr. Jana Š r é d l o v á v. r. předsedkyně senátu