KSVYCHK 24 Co 353/2015

Datum rozhodnutí: 22.09.2015

Dotčené předpisy: § 262a předpisu č. 99/1963Sb. OSR (OSŘ), § 262b odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb. OSR (OSŘ), § 267 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb. OSR (OSŘ), § 42 předpisu č. 120/2001Sb. ER (EŘ), § 720 předpisu č. 89/2012Sb. o. z., § 731 předpisu č. 89/2012Sb. o. z., § 732 předpisu č. 89/2012Sb. o. z., § 733 předpisu č. 89/2012Sb. o. z.

24Co 353/2015-59

USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věnceslavy Hotařové a soudců JUDr. Igora Pařízka a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci oprávněného KH , nar. xxx, bytem xxx, zastoupeného JUDr. Jiřím Matznerem, Ph.D., advokátem se sídlem Anny Letenské 34/7, 120 00 Praha 2, proti povinnému Ing. RS, nar. xxx, bytem xxx, za účasti jeho manželky HS , nar. xxx, bytem xxx, zastoupené JUDr. Raem Uppaluri, advokátem se sídlem Hybernská 20, 110 00 Praha 1, o exekuci k vymožení 172.509,30 Kč s příslušenstvím, o návrhu manželky povinného na částečné zastavení exekuce, k odvolání manželky povinného proti usnesení Okresního soudu v Semilech ze dne 10. listopadu 2014, č. j. 9 Exe 300/2014-42, takto:

Usnesení okresního soudu se zrušuje a věc se vrací okresnímu soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením okresní soud zamítl návrh manželky povinného na částečné zastavení exekuce v rozsahu exekučního příkazu soudního exekutora Mgr. Michala Rudého, Exekutorský úřad Praha 8, se sídlem Střemchová 3013/16, Praha 10, ze dne 18.3.2014, č. j. 76 EX 163/14-7 o prodeji nemovitostí a navazujícího exekučního příkazu ze dne 27.3.2014, č. j. 76 EX 163/14-9 o zřízení exekutorského zástavního práva k nemovitostem.

Uvedl, že exekuce je prováděna na základě pověření okresního soudu ze dne 17.3.2014 dle exekučního titulu, kterým je vykonatelný rozsudek okresního soudu ze dne 24.1.2013, č. j. 90 C 50/2011-119 ve spojení s jej potvrzujícím rozsudkem krajského soudu ze dne 9.12.2013, č. j. 21Co 474/2013-148 a jejím provedením byl pověřen soudní exekutor Mgr. Michal Rudý, Exekutorský úřad Praha 8. Ten vydal dne 18.3.2014 pod č. j. 76 EX 163/14-7 exekuční příkaz k prodeji nemovitých věcí ve výlučném vlastnictví manželky povinného, tj. pozemku p. č. st. 447 s domem č.p. 145 a pozemku p.č. 1151/5 v obci R, kat. území R a následně k těmto nemovitostem zřídil exekutorské zástavní právo exekučním příkazem ze dne 27.3.2014, č. j. 76 EX 163/14-9.

Po právní stránce okresní soud posuzoval návrh manželky povinného na částečné zastavení exekuce v rozsahu exekutorského zástavního práva dle § 262a o.s.ř. Uzavřel, že přestože bylo společné jmění manželů (SJM) povinného a jeho manželky zúženo notářským zápisem ze dne 20.3.2007, tak se nejedná o skutečnost, pro kterou není možno v exekuci postihnout majetek ve výlučném vlastnictví manželky povinného.

Proti usnesení podala manželka povinného odvolání. Namítala, že okresní soud projednávanou věc po právní stránce nesprávně posoudil, neboť se důsledně nezabýval otázkou navzájem konkurujících si ustanovení právních předpisů. Poukazovala na to, že je nesmyslné, aby jeden z manželů odpovídal za dluhy druhého manžela, které vznikly ještě před uzavřením manželství či před zúžením SJM. Navrhla, aby krajský soud napadené usnesení změnil tak, že oba exekuční příkazy zruší.

Oprávněný ve vyjádření k odvolání navrhl, aby krajský soud napadené usnesení potvrdil jako správné a ztotožnil se s okresním soudem v jeho skutkových i právních závěrech. Zdůraznil, že dluh vymáhaný v exekuci vznikl za trvání manželství povinného a jeho manželky a patří do jejich SJM. Dohoda o jeho zúžení pak oprávněnému nebyla známa, a to až do roku 2014.

Krajský soud jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o.s.ř.) po zjištění, že odvolání je přípustné (§ 201 o.s.ř.), obsahuje všechny podstatné náležitosti (§ 205 o.s.ř.) a je podáno osobou oprávněnou a včas (§ 201 a § 204 o.s.ř.), projednal odvolání bez jednání (§ 219a odst. 1 a § 254 odst. 8 o.s.ř.). Přezkoumal napadené usnesení v mezích, ve kterých se odvolatel domáhal jeho přezkoumání (§ 212 o.s.ř.) a přihlížel přitom i k důvodům, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 o.s.ř.). Odvolání shledal opodstatněné, byť z jiných, než v něm namítaných důvodů.

V projednávané věci byla exekuce zahájena návrhem oprávněného doručeným soudnímu exekutorovi dne 26.2.2014 (§ 35 odst. 2 e.ř.). Manželka povinného pak navrhla dne 15.4.2014 částečné zastavení exekuce z důvodu, že SJM mezi ní a povinným bylo zrušeno notářským zápisem dne 20.3.2007 a vymáhaná pohledávka vznikla až po tomto zúžení, byť za trvání manželství s povinným (jež dosud nezaniklo). Z těchto důvodů navrhla zastavení exekuce v rozsahu dvou exekučních příkazů, kterými byl jednak nařízen prodej jejich nemovitostí (příkaz ze dne 18.3.2014, č. j. 76 EX 163/14-7) a jednak k nim zřízeno exekutorské zástavní právo (příkaz ze dne 27.3.2014, č. j. 76 EX 163/14-9).

V době do 30.6.2015 platilo, že případnou obranu, že vymáhaná pohledávka nesmí být uspokojena z majetku, který se podle § 262a odst. 1 o.s.ř. nebo § 42 e.ř. považuje za součást společného jmění, nebylo možno uplatnit ani v nalézacím řízení žalobou o určení, že závazky netvoří SJM, ani v jiném řízení, které exekuci předchází, a dokonce ani návrhem na zastavení exekuce. V tomto směru mohla poskytnout (při splnění dalších podmínek) povinnému nebo manželu povinného ochranu pouze tzv. vylučovací (excindační) žaloba dle § 267 o.s.ř. (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24.9.2008, sp. zn. 22 Cdo 2195/2006 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28.8.2008, sp. zn. 20 Cdo 3463/2006). Pokud tedy manželka povinného tvrdila, že soudní exekutor v rozporu s § 42 e.ř. nepřípustně v exekuci postihl nemovitosti v jejím výlučném vlastnictví, tak mohla do 30.6.2015 svoji obranu v tomto směru uplatnit jen podáním vylučovací žaloby vůči oprávněnému dle § 267 o.s.ř., nikoliv však návrhem na částečné zastavení exekuce. Napadené usnesení tedy z právě popsaných důvodů bylo ke dni jeho vydání ve výroku věcně správné, neboť manželka povinného v projednávané věci zvolila k uplatnění, resp. ochraně svých práv v exekuci zcela nepřiléhavý a proto ve výsledku logicky i neúspěšný procesní prostředek.

Přesto ale napadené usnesení nemůže jen z tohoto důvodu nadále, ke dni rozhodování krajského soudu obstát (§ 154 odst. 1 o.s.ř.), a to v důsledku novely občanského soudního řádu a exekučního řádu provedené zákonem č. 139/2015 Sb. s účinností od 1.7.2015 zejména v ustanoveních § 262a, § 262b, § 267 o.s.ř. a § 42 a § 55 odst. 1 e.ř.

Podle § 262b odst. 1 o.s.ř. ve znění od 1.7.2015 je-li výkonem rozhodnutí postižen majetek ve společném jmění manželů nebo majetek manžela povinného ve větším rozsahu, než připouští zvláštní právní předpis, nebo nelze-li ho výkonem rozhodnutí postihnout, může se manžel povinného domáhat v této části zastavení výkonu rozhodnutí. O tom musí být soudem poučen.

Podle § 55 odst. 1 e.ř. ve znění od 1.7.2015 návrh na zastavení exekuce může povinný podat do 15 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o důvodu zastavení exekuce. Návrh na zastavení exekuce se podává u exekutora, který vede exekuci. Podá-li manžel povinného návrh na zastavení exekuce podle § 262b občanského soudního řádu, rozhodne o tomto návrhu exekutor na základě písemných dokladů i bez souhlasu oprávněného do 15 dnů ode dne doručení návrhu. Nevyhoví-li exekutor návrhu, postoupí jej společně s exekučním spisem v uvedené lhůtě k rozhodnutí exekučnímu soudu, který o návrhu rozhodne. Ustanovení odstavce 3 se nepoužije.

Výše citované, zásadní ustanovení § 262b o.s.ř. se použije i v exekučních řízeních zahájených před nabytím účinnosti zákona č. 139/2015 Sb., přičemž o návrzích na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí podaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se rozhodne podle dosavadních právních předpisů (viz přechodná ustanovení čl. II bod 1, 3 a čl. IV bod 1 zákona č. 139/2015 Sb.). Návrh manžela povinného na zastavení exekuce dle § 262b o.s.ř. současně od 1.7.2015 nahrazuje jeho možnost podat vylučovací žalobu dle ustanovení § 267 odst. 2 a 3 o.s.ř., které naopak bylo zákonem č. 139/2015 Sb. ke dni 30.6.2015 bez náhrady zrušeno. V současné procesní situaci tak již manželka povinného nemá ohledně majetku v SJM postiženém exekucí jinou procesní obranu, než návrh na zastavení exekuce. Naopak již nemůže svá práva v tomto směru uplatnit vylučovací žalobou.

Podmínky, za kterých lze postihnout majetek patřící do SJM, upravují již jen ustanovení § 731 až 733 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1.1.2014 (o.z.), neboť současná ustanovení § 262a o.s.ř. a § 42 e.ř. ve znění od 1.7.2015 takovou právní úpravu již neobsahují (byla z nich bez náhrady vypuštěna). Splněním těchto podmínek se okresní soud v projednávané věci nezabýval a zabývat ani nemohl, napadené usnesení je proto nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Krajský soud proto podle § 219a odst. 1 písm. b/ o.s.ř. napadené usnesení v celém rozsahu zrušil a v souladu s § 221 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.

V něm se okresní soud bude znovu zabývat návrhem manželky povinného na zastavení exekuce z důvodů uvedených nejen v § 262b odst. 1 o.s.ř, ale především § 731 až 733 o.z. Bude zkoumat, kdy a kterému z manželů vznikl vymáhaný dluh, zda vznikl za trvání SJM (§ 731 o.z.), zda a kdy smlouva o zúžení SJM byla zapsána do veřejného seznamu, tj. nejen do katastru nemovitostí (§ 720 odst. 1 o.z., resp. § 143a odst. 1 věta čtvrtá obč. zák. účinného do 31.12.2013), ale i do seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném dle notářského řádu (§ 721 o.z., § 42 odst. 1 a 2 e.ř., § 35j a především § 35l odst. 1 n.ř.), příp. zda a kdy s ní byl seznámen oprávněný (§ 719 odst. 2 o.z., příp. § 143a odst. 4 obč. zák. a srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 612/2005) a zda nedošlo ke zúžení SJM ve lhůtě 6 měsíců po vzniku vymáhaného závazku (§ 733 o.z.). Břemeno tvrzení a důkazní v tomto směru nese výlučně manželka povinného, nikoliv oprávněný. Smlouva o zúžení SJM mezi povinným a jeho manželkou by dle citovaných ustanovení byla vůči oprávněnému účinná až od okamžiku, kdy s ní byl seznámen nebo kdy byla zapsána do veřejného seznamu s účinky dle § 720 odst. 2 o.z., příp. § 35l n.ř. Návrh manželky povinného na zastavení exekuce tak bude důvodný jen tehdy, vznikl-li vymáhaný dluh povinnému za trvání SJM, ale až po účinnosti citované smlouvy o zúžení SJM vůči oprávněnému. Vyslovený právní názor krajského soudu jako soudu odvolacího je pro okresní soud závazný (§ 226 odst. 1 o.s.ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení je přípustné dovolání, jestliže usnesení závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení u Okresního soudu v Semilech a rozhoduje o něm Nejvyšší soud se sídlem v Brně jako soud dovolací.

V Hradci Králové dne 22. září 2015

předsedkyně senátu