KSVYCHK 17 Co 116/2015

Datum rozhodnutí: 29.05.2015

Dotčené předpisy: § 71b odst. 2 písm. d) předpisu č. 358/1992Sb., § 71b odst. 2 písm. e) předpisu č. 358/1992Sb., § 40 odst. 1 písm. d) předpisu č. 120/2001Sb. ER (EŘ), § 62 předpisu č. 358/1992Sb. NR (NŘ), § 274 písm. e) předpisu č. 99/1963Sb. OSR (OSŘ)

17Co 116/2015

USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Lanžhotského, Ph.D., a soudců JUDr. Zity Jasanské a Mgr. Tomáše Šintáka v exekuční věci oprávněného JK , narozeného xxx, bytem xxx, Spolková republika Německo, zastoupeného JUDr. Martinem Řezáčem, advokátem se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 18, proti povinnému MK , narozenému xxx, bytem v xxx, pro 665.800 Kč s příslušenstvím, k odvolání oprávněného proti usnesení JUDr. Jany Škofové, exekutorky se sídlem v Kladně, Petra Bezruče 1416, z 13. března 2015, č. j. 088EX 592/15-9, takto :

Usnesení soudního exekutora se mění tak, že se exekuční návrh oprávněného v části, v níž se navrhuje provedení exekuce pro úrok z prodlení o roční sazbě 26 % z 665.800 Kč za dobu od 20. prosince 1997 do zaplacení, nezamítá.

Odůvodnění :

Shora označeným usnesením soudní exekutorka rozhodla, že se exekuční návrh oprávněného v části týkající se úroku z prodlení o roční sazbě 26 % z 665.800 Kč za dobu od 20. prosince 1997 do zaplacení zamítá a nikomu z účastníků se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

Zamítavý výrok odůvodnila s odkazem na pro ni závazný pokyn exekučního soudu tím, jak byl nárok oprávněného na předmětný úrok vymezen v exekučním titulu, kterým je notářský zápis, sepsaný 8. března 2007 notářkou JUDr. Jaroslavou Voclovou. Je zde uvedeno, že úrok bude placen za dobu od 20. prosince 1997 do zaplacení, nejpozději do 31. července 2007 , takže je tu podle exekutorky období, za něž by měl být úrok oprávněnému poskytnut, vymezeno neurčitě, a tudíž tzv. materiálně nevykonatelně. Odkázala i na § 71b odst. 2 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, podle něhož je nezbytné v notářském zápisu mj. i zcela určitě vymezit dobu plnění, tedy okamžik, do něhož má povinná osoba oprávněnému dané plnění poskytnout. Právě tomuto zákonnému požadavku dle mínění exekutorky formulace, že má být úrok z prodlení placení za dobu do zaplacení jistiny, neodpovídá.

Proti tomuto usnesení se oprávněný odvolal. Domáhal se provedení exekuce i pro předmětný úrok z prodlení. Argumentoval, že má-li být sjednaný úrok z prodlení placen za celou dobu, po kterou je povinný v prodlení s placením dosud nezaplacené jistiny 665.800 Kč, a k zaplacení přirozeně může dojít po vzniku notářského zápisu kdykoli, nelze dobu, za niž má být úrok poskytnut, vymezit jinak, než jak se v daném notářském zápise stalo. Jde ostatně o formulaci zcela obvyklou.

Protože bylo odvolání podáno k tomu oprávněnou osobou a včas, krajský soud napadené usnesení přezkoumal, a to včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo.

Dospěl k následujícím závěrům:

Předně je zřejmě vhodné shrnout, že podle § 40 odst. 1 písm. d) exekučního řádu je exekučním titulem notářský zápis se svolením k vykonatelnosti jen pokud splňuje formální náležitosti stanovené pro sepisování notářských zápisů o právních úkonech, uvedené zejména v § 62 a následujících notářského řádu, obsahuje dohodu osoby oprávněné ze závazkového právního vztahu s osobou ze závazkového právního vztahu povinnou, v níž jsou přesně individualizovány oprávněná a povinná osoba a vyznačeny právní důvod plnění, předmět plnění (přesný obsah a rozsah plnění), doba plnění (přesně a určitě určena doba, do které se povinná osoba zavazuje předmět plnění poskytnout oprávněné osobě), a jestliže osoba povinná v něm svolila k vykonatelnosti (k tomu srovnej kupř. i rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ve věci sp. zn. 21Cdo 2020/98, uveřejněné pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Dohoda oprávněné a povinné osoby, obsažená v notářském zápise se svolením k vykonatelnosti, nemá hmotněprávní povahu. Jde o jednu z náležitostí, kterou musí notářský zápis se svolením k vykonatelnosti obsahovat, aby byl ve smyslu § 40 odst. 1 písm. d) e. ř. nebo § 274 písm. e) občanského soudního řádu z materiálního hlediska vykonatelný. Dohoda oprávněné a povinné osoby tedy sama o sobě nemá za následek vznik, změnu nebo zánik práv nebo povinností účastníků právního vztahu. Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti má jen formální charakter a není sám o sobě samostatným zavazovacím důvodem a ani se jím nezakládá domněnka existence dluhu v době jeho sepsání (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 20Cdo 3334/2012).

Není tedy sporu, že je nezbytné, aby i v případě úroku z prodlení byla povinnost dlužníka v notářském zápisu, má-li být titulem pro provedení exekuce, vymezena zcela jednoznačným a pochybnosti nevzbuzujícím způsobem (tedy, jinými slovy, aby byl naprosto přesně vymezen obsah této povinnosti), a také aby byla uvedena lhůta, do níž je dlužník povinen tuto povinnost splnit (viz v napadeném usnesení zmiňované ustanovení § 71b odst. 2 písm. d/, e/ zákona č. 358/1992 Sb.). Není-li i jen jedna z těchto náležitostí splněna, na podkladě takového notářského zápisu exekuci vést nelze.

Exekutorka, potažmo okresní soud, v daném případě dovodily, že má-li být úrok z prodlení podle podkladového notářského zápisu placen do zaplacení jistiny , jde o období vymezené neurčitě. Usoudily tedy, že je nejasný obsah povinnosti povinného (že není dostatečně jasně vymezeno, jakou částku má povinný oprávněnému na úroku zaplatit). Krajský soud je ale ve shodě s odvolatelem, že tomu tak není.

Není-li v době pořizování notářského zápisu zaplacena jistina dluhu a má-li přitom být deklarována (pod sankcí případné vykonatelnosti) nejen dlužníkova povinnost zaplatit tuto jistinu, ale v plném ze zákona vyplývajícím rozsahu (srovnej § 517 odst. 2 občanského zákoníku platného do 31. prosince 2013) i dlužníkova povinnost platit úrok z prodlení s jejím placením, nelze obsah této povinnosti vymezit vyčíslením konkrétní částky. Její výše totiž ještě není známa, protože závisí na budoucí okolnosti, totiž na tom, kdy dlužník zaplatí (popřípadě třeba i po částech) jistinu. Právě proto se běžně připouští (stejně jako v soudních rozhodnutích) vymezit v notářském zápise obsah dlužníkovy povinnosti typicky formulací je povinen zaplatit úrok z prodlení X % z jistiny Y za dobu od A do B . Jakmile je pak jistina (třeba i po částech) zaplacena, vyjde najevo, po jakou dobu dlužníkovo prodlení trvalo (popřípadě s tou kterou částí jistiny, není-li zaplacena najednou), a samotné vyčíslení dlužného úroku je již jen matematickým úkonem. To, že tento úkon nelze provést v době pořizování notářského zápisu, tedy neznamená, že výše uvedenou formulací není dlužníkova povinnost vymezena určitě.

V souzené věci z podkladového notářského zápisu vyplývá, že v něm povinný uznal, že z titulu půjčky oprávněnému dluží (po částečném plnění) 665.800 Kč, a že se účastníci dohodli, že povinný zaplatí 665.800 a smluvní úrok z prodlení 26 % z dlužné částky ode dne 20. prosince 1997 do dne zaplacení, nejpozději do 31. července 2007 ; tento závazek pak povinný uznal a svolil, že pokud ho zcela a včas nesplní, bude notářský zápis exekučním titulem. Jeho povinnost zaplatit oprávněnému úrok z prodlení tedy byla co do obsahu vymezena, ve smyslu výkladu uvedeného v předchozím odstavci, zcela jednoznačně. Okresním soudem (exekutorkou) dovozenou materiální nevykonatelností tedy notářský zápis v dané části netrpí (podobně srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ve věci sp. zn. 21Cdo 3836/2013).

A nesporné je i to, že účastníci sjednali také dobu, do níž byl povinný povinen dluh (na jistině i úroku z prodlení) splnit (do 31. července 2007), a že tato doba již uplynula.

Z těchto důvodů krajský soud změnil (§ 220 o. s. ř.) napadené usnesení tak, že se exekuční návrh oprávněného v části, v níž se navrhuje provést exekuci pro úrok z prodlení, nezamítá.

Tím je bez dalšího odklizen i nákladový výrok měněného usnesení.

Exekutor nyní předloží spis exekučnímu soudu, který zváží, zda jsou splněny i další předpoklady pro vydání pověření k provedení exekuce v celém rozsahu exekučního návrhu (§ 43a e. ř.).

Poučení : Odvolání proti tomuto usnesení není přípustné.

Dovolání je přípustné pouze, pokud usnesení závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Lze je podat do dvou měsíců ode dne doručení tohoto usnesení, a to k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně, prostřednictvím exekutorky JUDr. Jany Škofové.

V Hradci Králové dne 29. května 2015

předseda senátu