KSVYCHK 17 Co 108/2015

Datum rozhodnutí: 08.06.2015

Dotčené předpisy: § 336m odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb. OSR (OSŘ), § 336h odst. 4 předpisu č. 99/1963Sb. OSR (OSŘ)

17Co 108/2015

USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Lanžhotského, Ph.D., a soudců JUDr. Zity Jasanské a Mgr. Tomáše Šintáka ve věci dědictví po JS , narozeném xxx, zemřelém xxx, naposledy bytem v xxx, za účasti České republiky zastoupené Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, Územní pracoviště Hradec Králové, Horova 180, o likvidaci dědictví, k odvolání MD, narozené xxx, bytem v xxx, adresa pro doručování: xxx, proti usnesení Okresního soudu v Semilech ze dne 17. dubna 2014, č. j. 0D 860/2005-839, takto:

Usnesení okresního soudu se mění tak, že vydražiteli občanskému sdružení (spolku) Dairius se sídlem v Mírové pod Kozákovem, Sekerkovy Loučky 12, IČ 228 59 187, se příklep k nemovitostem st. p. č. 320/1, 321/2, 345/1 a 346/1, a dále p. č. 71/3, zapsaným na listu vlastnictví č. 134 pro katastrální území K u T, obec K, neuděluje.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením okresní soud udělil vydražiteli občanskému sdružení (spolku) Dairius se sídlem v Mírové pod Kozákovem, Sekerkovy Loučky 12, příklep k nemovitostem ve výroku označeným (dále jen nemovitosti ) za nejvyšší podání 72.990 Kč (výrok I) a rozhodl, že nejvyšší podání 72.990 Kč je vydražitel povinen zaplatit ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení na přesně označený účet okresního soudu s tím, že bude započtena jím složená jistota 20.000 Kč (výrok II).

V odůvodnění okresní soud uvedl, že při dražebním jednání konaném dne 17. 4. 2014 učinil nejvyšší podání ve výroku uvedený dražitel ve výši 72.990 Kč, proti příklepu nikdo nevznesl námitky, a tak mu okresní soud příklep udělil (§ 336j odst. 3 o. s. ř.) a stanovil mu lhůtu k zaplacení nejvyššího podání (§ 336j odst. 4 o. s. ř.). Poučil vydražitele o právu převzít vydraženou nemovitost a o dalších právech.

Proti tomuto usnesení podala odvolání MD. Namítla, že měla zájem účastnit se dražby nařízené dražební vyhláškou z 31. 1. 2013, č. j. 0D 860/2005-764, řádně a včas složila dražební jistotu, na místo samé se dostavila. Soudcem, který dražební vyhlášku vydal a dražbu řídil, byla vykázána. Není si vědoma toho, zda tato skutečnost byla zachycena v protokolu. Postup soudce zřejmě souvisí s tím, že v roce 2013 jako vydražitelka jiných nemovitostí, a to tří šestin parcel č. 82/1, 82/2, 82/3 a 172/1 zapsaných na listu vlastnictví č. 334 pro katastrální území KuT, obec K, nezaplatila vydražením dosaženou cenu. Podle jejího názoru ale kvůli tomu nemůže být vyloučená ze všech dražeb prováděných soudy. Tak zákon nezní a nic nenasvědčuje tomu, že by snad takový úmysl zákonodárce měl. Dne 17. 4. 2014 složila dražební jistotu a měla dražit zcela odlišné nemovitosti. Přesto jí v tom bylo zabráněno. Stejný zájem o dražbu projevila i Mgr. JS, kterou ale soudce předem upozornil na nemožnost dražit pro nezaplacení ceny v jiné dražbě, ale tato zájemkyně stačila dosáhnout změny dražitele tak, že se jí neúčastnila osobně, ale v zastoupení obchodní společnosti. Předmětné nemovitosti dražbou získala. Takovou možnost odvolatelka neměla. Nejméně jednu hodinu předem seděla před dražební místností po složení dražební jistoty a bylo jí zabráněno dražit bezprostředně před zahájením dražby. Soudce ji zná z předchozích kauz a před dražební místností ji osobně několikrát potkal. Odvolatelka se pokládá za osobu oprávněnou k podání odvolání proti příklepu, neboť složením dražební jistoty se z pohledu svých možných práv stala dražitelkou, a oznámení soudce o nepřipuštění k dražbě nemohla na místě samém ovlivnit. Navrhla, aby krajský soud usnesení okresního soudu změnil tak, že příklep k nemovitostem se spolku Dairius neuděluje.

Vyjádření k odvolání podáno nebylo.

Krajský soud nejprve řešil otázku, podala-li odvolání osoba k tomu oprávněná. Napadené usnesení bylo vydáno v řízení o dědictví po zůstaviteli zemřelém xxx. Odvolání je třeba projednat a rozhodnout podle zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, účinného do 31. 12. 2013, jak ukládá ustanovení čl. II bod 2 zák. č. 293/2013 Sb., jímž byl občanský soudní řád novelizován, dále jen o. s. ř. .

Likvidaci dědictví nařídil okresní soud usnesením z 19. 1. 2009, č. j. D 860/2005-437, které nabylo právní moci 3. 3. 2009, jak je na něm vyznačeno. Likvidace dědictví se v projednávané věci řídí i v současné době zákonem č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, účinném v době od 1. 9. 2009 do 31. 12. 2012, jak vyplývá z ustanovení čl. II bodu 9 zák. č. 7/2009 Sb., čl. II bodu 1 zák. č. 404/2012 Sb. a z čl. II bodu 1 zák. č. 396/2012 Sb., dále jen OSŘ . Smysl (účel) zpeněžení majetku při likvidaci dědictví spočívá v tom, že majetek zůstavitele bude prodán a že výtěžek zpeněžení soud rozvrhne mezi věřitele, kteří mají právo na uspokojení svých pohledávek při likvidaci dědictví alespoň z části (např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze 4. 12. 2014, sp. zn. 21Cdo 559/2014, přístupné na webových stránkách Nejvyššího soudu http: //www.nsoud.cz). V dané věci byla prováděna likvidace dědictví zpeněžením zůstavitelových nemovitostí podle ustanovení o výkonu rozhodnutí (§ 175u odst. 1 OSŘ).

Z obsahu spisu je patrné, že odvolatelka se v řízení o likvidaci dědictví, v němž bylo draženo několik souborů nemovitostí, zúčastnila dražby konané 6. 12. 2012 a byl jí udělen příklep k nemovitostem podílu tří šestin na parcelách č. 82/1, 82/2, 82/3 a 172/1 zapsaných na listu vlastnictví č. 334 pro katastrální území KuT za nejvyšší podání 80.000 Kč (usnesení okresního soudu ze 6. 12. 2012, č. j. 0D 860/2005-723) a že nejvyšší podání ani v dodatečné lhůtě na výzvu v usnesení ze 16. 4. 2013, č. j. 0D 860/2005-746, nezaplatila. Dále že složila u Okresního soudu v Semilech 17. 4. 2014 dražební jistotu 5.000 Kč (č. l. 811 spisu), že v protokolu o dražebním jednání konaném 17. 4. 2014 (č. l. 806 spisu), kdy předmětem dražby byly stavební parcely č. 320/1, 321/2, 345/4 a 346/1 a dále parcela č. 71/3 zapsané na listu vlastnictví č. 134 pro katastrální území KuT, obec K, jako účastnice uvedená nebyla a nejsou tu údaje o tom, že by jí účast na dražbě byla znemožněna. Ze záznamu okresního soudu z 15. 8. 2014 (č. l. 844 spisu) vyhotoveného soudcem provádějícím dražbu je však patrné, že odvolatelka popsala skutečný průběh událostí s dražbou souvisejících. Soudce v něm sdělil, že MD k dražebnímu jednání konanému 17. 4. 2014 připuštěná nebyla jako obmeškalá vydražitelka. Usnesením ze 6. 12. 2012, č. j. 0D 860/2005-723, jí byl udělen příklep k nemovitostem zapsaným na listu vlastnictví č. 334 pro katastrální území KuT, na výzvu soudu v dodatečné lhůtě nezaplatila nejvyšší podání, usnesení o příklepu bylo marným uplynutím lhůty zrušené a nemovitosti byly vydražené jiným subjektem při dalším dražebním jednání. Nebyla proto připuštěna k dražbě ani jiných nemovitostí (zapsaných na listu vlastnictví č. 134 pro katastrální území KuT), než původně vydražila, neboť se jednalo o nemovitosti dražené ve shodném řízení vedeném pod sp. zn. 0D 860/2005.

Obmeškalý vydražitel, tj. ten, který nezaplatil nejvyšší podání ani v dodatečné lhůtě, kterou mu soud usnesením určil, nesmí jako dražitel vystupovat (§ 336h odst. 4 a § 336m odst. 2 OSŘ). Obmeškalý vydražitel je vyloučením z další dražby sankcionován za svou nečinnost mající za následek oddalování zpeněžení předmětu dražby. Podle názoru krajského soudu je třeba ustanovení ukládající sankci v podobě zákazu další účasti, jak je u sankcí obecně pravidlem, vykládat restriktivně, a proto jen ve vztahu k dražbě konkrétních nemovitostí, u nichž nejvyšší podání vydražitel nezaplatil. Nikoliv ke všem dražbám v řízení o dědictví po JS, jak se domníval okresní soud, nebo snad ke všem dražbám obecně, jak ve své argumentaci dovozovala s ohledem na závěr okresního soudu odvolatelka.

V dané věci je třeba odvolatelku poté, co zaplatila před konáním dražebního jednání jistotu, k dražebnímu jednání se dostavila, ale nemohla se ho zúčastnit, byla považovaná (nesprávně) za obmeškalou vydražitelku, pokládat za účastnici řízení, za dražitelku. Právo podat odvolání proti usnesení o příklepu má (§ 336k odst. 1 a 2 OSŘ).

V důsledku nesprávného postupu okresního soudu, jehož právní názor na rozsah zákazu dražit obmeškalé vydražitelce krajský soud nesdílí, se odvolatelka nemohla účastnit dražby. To je důvodem ke změně usnesení o příklepu tak, že se příklep neuděluje (§ 336k odst. 3 OSŘ).

Nehledě na to usnesení o udělení příklepu správné být nemůže už jen proto, že nebylo vydáno soudní komisařkou JUDr. Silvií Skákalovou, kterou Okresní soud v Semilech pověřil 25. 10. 2005 podle § 38 odst. 1 občanského soudního řádu ve znění tehdy účinném, aby jako soudní komisařka za odměnu provedla úkony v tomto řízení o dědictví. Ze spisu není patrné, že by její pověření zaniklo. Posledním úkonem soudní komisařky bylo vyhotovení usnesení pro okresní soud o určení obvyklé ceny dědictví, výše dluhů a předlužení, které pak okresní soud vydal pod č. j. D 860/2005-429, a návrh usnesení o odměně notářky. Z protokolu ze 4. 1. 2008 na č. l. 416 sepsaném pověřenou notářkou, z pasáže v jeho závěru, se dá usuzovat, že podle názoru notářky projednání dědictví před ní jako soudní komisařkou končí. O nařízení likvidace dědictví už rozhodl soudce Okresního soudu v Semilech usnesením z 19. 1. 2009, č. j. D 860/2005-437.

Podle § 38 občanského soudního řádu v různých zněních notář nikdy nebyl vyloučen z toho, aby jako soudní komisař za odměnu prováděl úkony ve fázi řízení o dědictví, kdy je nařízena likvidace dědictví. Úkony provedené notářem jako soudním komisařem se přitom považují přímo za procesní úkony soudu, a kterého konkrétního notáře soud pověří, vyplývá z rozvrhu práce (§ 175za OSŘ). Rozvrhem práce se soud řídí i v situaci, kdy by věc odňal notáři podle § 175zb OSŘ a pověřil by provedením úkonů v řízení o dědictví notáře jiného. Soud byl zjevně nesprávně obsazen. Rozhodnout o udělení příklepu při zpeněžení zůstavitelových nemovitostí podle ustanovení o výkonu rozhodnutí v rámci likvidace dědictví měla notářka pověřená provedením úkonů v řízení o dědictví jako soudní komisařka. Jestliže rozhodl soudce okresního soudu, jemuž věc nebyla (a nemohla být) podle rozvrhu práce přidělena, nerozhodl zákonný soudce. Protože úkony notáře, které provedl jako soudní komisař, se považují za úkony soudu, je notáři třeba přiznat přiměřeně podobné postavení s důsledky z toho plynoucími. Napadené usnesení nevydal a ve věci nerozhodl soudce, jenž by podle zákona k tomu byl povolán (č. l. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a § 3 odst. 1 zák. č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů).

Ze všech těchto důvodů krajský soud usnesení okresního soudu změnil podle § 220 odst. 1 písm. a) OSŘ tak, že příklep se neuděluje. Jeho rozhodnutí je svou povahou zrušující (§ 229 odst. 1 písm. f/, § 219a odst. 1 písm. a/ o. s. ř.), avšak u rozhodnutí o příklepu je kasace vyloučená. Jednání k projednání odvolání proto nenařizoval.

V dalším řízení bude pokračovat ten, jemuž věc podle rozvrhu práce byla přidělena. Podle listin dostupných ve spise notářka pověřená provedením úkonů v řízení o dědictví jako soudní komisařka. Od 1. 7. 2009 (část první, článek II o přechodných ustanoveních, bod 1 a 8 zák. č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony) při zpeněžení zůstavitelových nemovitostí v soudní dražbě soudní komisař sám (jménem soudu) vydává všechna usnesení, která bude potřeba vydat při tomto prodeji podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti; jedná se především o usnesení o ceně, usnesení o nařízení dražebního jednání (dražební vyhláška), usnesení o příklepu, rozvrhové usnesení (např. Drápal L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck 2009, 1282-1283 s.). V záhlaví rozhodnutí řádně označí účastníky řízení. Krajský soud se touto otázkou, pro jeho rozhodnutí nepodstatnou, blíže nezabýval.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.

Dovolání je přípustné v případě, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Lze je podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí u Okresního soudu v Semilech k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně.

V Hradci Králové dne 8. června 2015

předseda senátu