Odpor proti platebnímu rozkazu je podáním obsahujícím návrh ve věci samé ve smyslu ust. § 42 odst. 3 o.s.ř. je-li toto podání učiněno v elektronické podobě, musí splňovat podmínky předepsané v ust. § 42 odst. 3 a 5 o.s.ř. KSJIMBM 61 UL 27/2011 28.12.2011
Soud příslušný k provedení procesního úkonu dle § 42 odst. 1 zák. č. 216/1994 Sb. o svém postupu podle § 20 odst. 2 zák. č. 216/1994 Sb. rozhodnutí nevydává. KSVYCHK 21 Co 486/2011 22.12.2011
V případě, že je shledáno, že v souladu s ustanovením § 2 odst. 1 trestního zákoníku je nutno trestnou činnost, která byla spáchána před účinností zákona č. 40/2009 Sb., kvalifikovat podle tohoto zákona a k zahájení trestního stíhání došlo až za jeho účinnosti, je třeba při řešení otázky promlčení trestní odpovědnosti obviněného vycházet z ustanovení § 34 odst. 1 trestního zákoníku. Začátek doby promlčení trestní odpovědnosti je pak v takovém případě nutné počítat od okamžiku ukončení trestné činnosti, nikoliv od účinnosti zákona č. 40/2009 Sb. KSJIMBM 5 To 423/2011 21.12.2011
Rozhodování o odmítnutí pozdě podaného odvolání nepatří mezi úkony, kterými může předseda senátu pověřit justičního čekatele v občanském soudním řízení. KSVYCHK 25 Co 505/2011 19.12.2011
O procesním nástupnictví podle § 107a odst. 1 o.s.ř. nelze rozhodovat na návrh účastníka řízení podaný v průběhu odvolacího řízení zahájeného podáním nepřípustného odvolání dle § 202 odst. 2 o.s.ř., neboť v takovém případě nabývá rozsudek soudu prvního stupně právní moci jeho doručením. KSJIMBM 13 Co 467/2010 19.12.2011
Na zákonem předvídaný postup soudního exekutora (ust. § 54 ex.ř.), byť i je na něj navázána exekučním řádem vymezená činnost exekučního soudu (ust. § 54 odst. 7 ex.ř.), nelze pohlížet v intencích těch případů, kdy je dána povinnost soudního exekutora k poskytnutí součinnosti soudu. Proto případná nečinnost soudního exekutora či jeho liknavý postup při plnění povinností pro něj vyplývajících z ust. § 54 ex.ř. nemůže být důvodem pro postup exekučního soudu ve smyslu ust. § 53 odst. 1 o.s.ř., nýbrž se jedná o situaci, kterou je možno řešit toliko po linii kárné odpovědnosti exekutora (§ 116 a násl. ex.ř.). KSJIMBM 12 Co 749/2010 19.12.2011
Přípravné jednání není jednáním ve věci samé ve smyslu § 153b odst. 1 OSŘ. Procesní nečinnost žalovaného v rámci přípravného jednání tak má za následek vznik zákonné fikce uznání nároku a rozhodnutí dle § 153a odst. 3 ve spojení s § 114c odst. 6 OSŘ a nikoli možnost o věci rozhodnout tzv. kontumačním rozsudkem (§ 153b odst. 1 OSŘ). KSVYCHK 47 Co 249/2011 14.12.2011
Je v pravomoci soudu rozhodovat o povinnosti člena České lékařské komory platit členský příspěvek. KSJIMBM 15 Co 180/2010 13.12.2011
I. Směřuje-li pachatel svým jednáním k úmyslnému způsobení těžké újmy na zdraví jinému za situace, že současně naplňuje i zákonné znaky trestného činu, jehož kvalifikovaná skutková podstata obsahuje znak způsobení těžké újmy na zdraví, pak otázku případného jednočinného souběhu v úvahu připadajících trestných činů je nezbytné řešit s přihlédnutím k trestními sazbami vyjádřené intenzitě ochrany lidského zdraví u takto si konkurujících trestných činů. II. Je-li tato ochrana intenzivnější v případě vyjádřeném primárním objektem, tj. u trestného činu těžkého ublížení na zdraví podle § 145 tr. zákoníku, užije se souběhu tohoto trestného činu s trestným činem, jehož znaky pachatel současně naplnil (např. trestným činem týrání svěřené osoby podle § 198 tr. zákoníku), avšak nikoli jeho kvalifikovanou skutkovou podstatou obsahující znak způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví . VSOL 6 To 100/2011 8.12.2011
Neobsahuje-li předvolání vzorem 018 o.s.ř. poučení, že pokud žalovaný nepožádá o odročení jednání, může soud jednat a rozhodnout v jeho nepřítomnosti, nelze rozhodnout ve věci v nepřítomnosti žalovaného, který svou neúčast pouze omluví a nepožádá výslovně o odročení jednání. KSSEMOS 71 Co 236/2011 8.12.2011
Je-li exekuce vedena prodejem nemovitostí povinného, platí v exekučním řízení kromě zvláštní úpravy § 66 exekučního řádu přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí. Mimo jiné to znamená, že pro nařízení dalšího dražebního jednání musí být splněny podmínky stanovené v ustanovení § 336m odst. 1 o.s.ř., tedy že soudní exekutor nařídí další dražební jednání pouze na návrh oprávněného, který lze podat nejdříve po uplynutí tří měsíců od bezúspěšné dražby. KSJIMBM 58 Co 282/2011 8.12.2011
Likvidátor není oprávněn v případě, že společnost má statutární orgán, ke svolání valné hromady, ani k zastupování společnosti (udělení plné moci za společnost) v řízení před soudem o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. VSOL 5 Cmo 179/2011 6.12.2011
Pojem odebrání měřícího zařízení ve smyslu § 71 odst. 6 energetického zákona svým obsahem odpovídá pojmu vydání věci (§ 126 odst. 1 obč. zák.). Domáhá-li se žalobce jako vlastník měřícího zařízení a zároveň osoba oprávněná udělit žalovanému souhlas se zásahem do něj s odkazem na § 126 odst. 1 obč. zák. vydání měřícího zařízení za účasti svého pověřeného zástupce, soud žalobě vyhoví i přes zákonem uložený zákaz žalovanému do zařízení zasahovat. KSVYCHK 17 Co 225/2011 5.12.2011
Existence spotřebního společenství ve smyslu § 115 o.z. při absenci společného bydlení nelze zcela vyloučit. MSPHAAB 20 Co 386/2011 1.12.2011
Bylo-li řízení zahájeno před 1.9.2011, řídí se nárok žalobce na vrácení soudního poplatku ustanovením § 10 odst. 3 zák. 549/1991 Sb., ve znění účinném do 31.8.2011. KSVYCHK 25 Co 479/2011 30.11.2011
Smluvní pokutou sjednanou ve smlouvě o úvěru pro případ neplacení splátek úvěru (poskytnuté jistiny s úroky) je zajištěna i pohledávka věřitele na vrácení dlužné částky úvěru s úroky požadovaná věřitelem po odstoupení od smlouvy o úvěru pro prodlení dlužníka s úhradou splátek dle ust. § 506 obchodního zákoníku. KSSEMOS 75 Co 292/2010 30.11.2011
Nutnou podmínkou k přiznání odměny dle § 11 odst. 1 písm. b) advokátního tarifu je uskutečnění prvé porady s klientem. Nelze přitom vyloučit, že k takové poradě může dojít i písemným kontaktem mezi advokátem a jeho klientem. KSVYCHK 23 Co 547/2011 30.11.2011
Smluvní pokuta je přes svou akcesorickou povahu majetkovým nárokem se samostatným skutkovým základem, který nepředstavuje příslušenství pohledávky. Po dlužníkovi tak lze požadovat též úrok z prodlení z dlužné smluvní pokuty, a to i tehdy, je-li její výše vyjádřena procentní sazbou z dlužné částky. KSVYCHK 24 Co 167/2011 30.11.2011
V řízení o návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu zahájeném před 1. 9.2011 nelze aplikovat ust. § 174a odst. 3 o. s. ř. (účinné od 1.9.2011) a v případě existence vad návrhu je třeba postupovat dle ust. § 43 o. s. ř. KSSEMOS 69 Co 428/2011 29.11.2011
Soud může rozhodnout o zastavení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva, dojde-li k vymožení celé částky, pro kterou byl výkon rozhodnutí pravomocně nařízen. Uspokojí-li však povinný pohledávku oprávněného po nařízení výkonu rozhodnutí jen částečně, není to důvodem pro částečné zastavení výkonu rozhodnutí a soudcovské zástavní právo trvá i nadále. KSVYCHK 25 Co 264/2011 29.11.2011
Splnění povinnosti poddlužníka vyplatit oprávněnému pohledávku povinného nelze vymáhat uložením pořádkové pokuty dle § 53 o.s.ř. KSVYCHK 19 Co 468/2011 29.11.2011
Včasné (z hlediska ust. § 676 odst. 2 o.z.) podání žaloby o odstranění stavby, postavené nájemcem na pronajatém pozemku, brání nástupu nevyvratitelné domněnky konkludentního obnovení nájemní smlouvy podle § 676 odst. 2 obč. zák. KSJIMBM 21 Co 6/2010 28.11.2011
Rozhodnutí soudu o odkladu vykonatelnosti rozhodčího nálezu, které neobsahuje odůvodnění, je nepřezkoumatelné. KSVYCHK 21 Co 529/2011 23.11.2011
1. Dokud není exekučním příkazem postižen majetek ve společném jmění povinného a jeho manžela, nemůže být na manžela povinného pohlíženo jako na účastníka řízení a není tak ani do vydání takového exekučního příkazu legitimován k podání odvolání proti usnesení o nařízení exekuce. 2. Odvolání proti výroku o pověření exekutora provedením exekuce je přípustné a k jeho podání je legitimován i povinný KSJIMBM 54 Co 888/2011 10.11.2011
V případě, že je obviněný přítomen u vyhlášení rozhodnutí a je řádně poučen o opravném prostředku, běží lhůta k podání stížnosti od oznámení tohoto usnesení (§ 143 odst. 1 trestního řádu) a ne až od doručení usnesení. To ovšem neplatí u vyhlášení usnesení při rozhodování o obnově řízení, neboť § 137 odst. 4 trestního řádu stanoví, že se usnesení o opravném prostředku (tedy i obnově řízení) státnímu zástupci, osobě, které se rozhodnutí přímo dotýká, a osobě, která svým návrhem dala k usnesení podnět, vždy v opise doručí. Viz rozhodnutí Ústavního soudu ČR III. ÚS 303/04, III. ÚS 475/05, III. ÚS 389/09. KSJIMBM 4 To 400/2011 8.11.2011
Volbu práva dle ustanovení § 616 odst. 3 o.z. lze provést i negativním výběrem (tím, že kupující dá najevo, jaký způsob řešení uplatněných vad si nepřeje). Tuto volbu není oprávněn za žádných okolností provést prodávající. KSJIMBM 37 Co 48/2010 8.11.2011
Je-li osoba zbavená způsobilosti k právním úkonům osobou neznámého pobytu, pak pro účely přijetí žádosti věřitele podle § 563 o.z. se této osobě jako dlužníkovi neustanovuje opatrovník podle § 29 o.z. výzva se doručuje opatrovníkovi ustanovenému nesvéprávné osobě podle § 192 o.s.ř. KSJIMBM 21 Co 71/2011 4.11.2011
Nápis na pomníku představuje prvek, který jeho stavbu (vzhledem k její povaze) charakterizuje, a to jak co do jeho provedení, tak i co do jeho obsahu musí tedy být posouzen v rámci řízení o povolení, případně o změně stavby. Povolování staveb není institutem práva soukromého, ale je regulováno předpisy práva veřejného. Jestliže se tedy žalobce dovolává odstranění nápisů z pomníku, dovolává se změny stavby, a tedy něčeho, co nepřísluší projednat soudu v občanskoprávním řízení, nýbrž příslušnému správnímu orgánu ve správním (stavebním) řízení podle zák. č. 183/2006 Sb., v platném znění. KSJIMBM 54 Co 817/2011 3.11.2011
Zásada, že zákona účinného v době spáchání skutku nebo naopak jen zákona pozdějšího je třeba použít jako celku ve všech směrech, se neuplatňuje při rozhodování o tzv. reálném souběhu trestných činů. Protože úhrnný či souhrnný trest je nezbytné uložit podle ustanovení, které se vztahuje na trestný čin nejpřísněji trestný, nelze při posouzení viny obviněného ohledně některého ze sbíhajících se trestných činů podle zákona pozdějšího (trestního zákoníku) v samostatně vedeném řízení odhlížet při rozhodování o souhrnném trestu (případně upuštění od něj) od trestní sazby stanovené jiným zákonem (trestním zákonem) na sbíhající se trestný čin nejpřísněji trestný, kterým byl obviněný pravomocně uznán vinným dřívějším rozsudkem. V takovém případě podle ustanovení tohoto dřívějšího zákona je třeba rozhodnout o uložení souhrnného trestu (nejen např. o trestu odnětí svobody a jeho výkonu, ale i o případných dalších trestech obviněnému ukládaných) či o upuštění od něj. Nově hodnocená trestnost činu, která nalezla svého výrazu ve výroku o vině, se projevuje při rozhodování o konkrétní výměře souhrnného trestu (případně závěru o upuštění od něj) tak, že závažnost činu a s ní spojené případné zpřísnění trestu odůvodňující uložení souhrnného trestu, se hodnotí v rámci trestní sazby stanovené na trestný čin upravený pozdějším (příznivějším) zákonem. VSOL 1 To 48/2011 3.11.2011
Soudní exekutor může při provádění exekuce požadovat údaje z informačního systému evidence obyvatel jen prostřednictvím Ministerstva vnitra nebo Policie České republiky, a to pouze v rozsahu, který vyplývá z § 33a zák. č. 120/2001 Sb. KSVYCHK 20 Co 404/2011 3.11.2011
Pro splnění článkem 30 odst. 3 Úmluvy CMR požadované podmínky zaslání písemné výhrady ve lhůtě 21 dnů, se musí jednat o natolik kvalifikované provedení zaslání, aby z něho bylo možno usuzovat na nepochybné dojítí této písemné výhrady do sféry adresáta. Právním předpisem použitý termín zaslání je totiž nutno vykládat ve spojení s použitým termínem písemné s přihlédnutím k samotné podstatě toho, proč je v daném ustanovení stanovena právě písemná forma a právě povinnost zaslání dopravci. Splněním této povinnosti ve stanovené lhůtě je totiž podmíněna možnost oprávněné osoby uplatnit vůči dopravci svůj nárok na náhradu za překročení dodací lhůty. Účelem zaslání písemné výhrady je tak to, aby se dopravce prokazatelným způsobem dozvěděl, že z důvodu překročení dodací lhůty může vzniknout škoda a že může dojít k jejímu uplatnění. Odeslání písemné výhrady faxem by tedy bylo možno považovat za dostačující za situace, kdy by současně bylo prokázáno i její doručení dopravci. Za situace, kdy však dopravce doručení popírá, nelze ze samotné skutečnosti, že taková písemnost byla vyhotovena a snad i faxem odeslána, usuzovat na splnění podmínky dané čl. 30 odst. 3 Úmluvy CMR. Navíc Úmluvou CMR ke splnění povinnosti zaslání písemné výhrady dopravci stanovená lhůta 21 dnů dává oprávněné osobě dostatečný prostor na to, aby zajistila řádné zaslání (zaručující její dodání do sféry dopravce) takové výhrady dopravci. KSJIMBM 27 Co 408/2010 3.11.2011
Přenesení působnosti rady obce ve věcech výpovědí z nájmu bytu na bytový odbor je v souladu s ust. § 102 odst. 2 písm. m) z.č. 128/2000 Sb. KSJIMBM 19 Co 61/2011 2.11.2011
Je-li dán naléhavý právní zájem na určení vlastnictví České republiky a současně na určení správy Pozemkového fondu, pak takové určovací žalobě lze buď v celém rozsahu vyhovět nebo je třeba ji v celém rozsahu zamítnout. KSJIMBM 21 Co 283/2008 1.11.2011
Vlastník stavby na cizím pozemku, o jehož restituci rozhodl pozemkový úřad, ani vlastník pozemku sousedního, nejsou aktivně legitimováni k podání žaloby podle části páté OSŘ směřující proti rozhodnutí pozemkového úřadu o tzv. restitučním nároku oprávněné osoby. KSVYCHK 23 Co 426/2011 31.10.2011
Školská zařízení zřízená podle zák. č. 109/2002 Sb. jsou v řízení o soudní výkon rozhodnutí vydaných podle § 24 tohoto zákona osvobozena od soudních poplatků podle § 11 odst. 2 písm. a) zák. č. 549/1991 Sb. KSVYCHK 19 Co 464/2011 27.10.2011
Vyživovací povinnost předků za potomky podle § 88 zákona o rodině nastupuje nejen tehdy, jestliže potomci nemohou své vyživovací povinnosti dostát z tzv. objektivních důvodů (jako je příprava na budoucí povolání, zvlášť nepříznivý zdravotní stav apod.) a v případech, kdy vyživovací povinnost sice byla potomkům soudem stanovena a ti ji neplní, ale i pokud ji plní, avšak nikoli v rozsahu potřebném k uspokojení nutných potřeb oprávněného. KSJIMBM 21 Co 200/2011 27.10.2011
I. Činnost při obhospodařování pozemků (např. sklizeň zemědělských produktů), vykonávaná podnikatelem v souvislosti s jeho předmětem podnikání, je provozní činností ve smyslu ustanovení § 420a odst. 1 obč. zák. II. Je-li provozní činnost vykonávána v určitých klimatických podmínkách (zde sklizeň za silného větru) a i když tyto klimatické podmínky (silný vítr) byly také příčinou vzniku škodného následku, nemůže se škůdce zprostit odpovědnosti s odkazem na ustanovení § 420a odst. 3 obč. zák. ( škoda byla způsobena neodvratitelnou událostí nemající původ v provozu ), pokud prvotní příčina vzniku škody (zde ohnisko požáru) spočívala v provozní činnosti škůdce. III. Neodvratitelnou událostí ve smyslu § 420a odst. 3 obč. zák. je událost, která je nepředvídatelná a neočekávaná. KSJIMBM 44 Co 306/2010 26.10.2011
Protože provedení odorologické expertizy nelze pokládat za vyšetřovací úkon ve smyslu § 165 odst. 2 tr.ř., nevztahuje se k ní povinnost policejního orgánu o vyrozumění obhájce upravená ustanovením § 165 odst. 3 tr.ř. Neúčast obhájce na tomto úkonu proto nemá žádný vliv na procesní účinnost tohoto důkazu v řízení soudním. VSOL 6 To 95/2011 25.10.2011
Do rozsahu skutečností, jež pojistitel prošetřuje ve smyslu § 9 odst. 3 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nespadá případné ovlivnění pojištěného řidiče alkoholem. Nemožnost zjistit tuto skutečnost dodatečně proto nepředstavuje ztížení možnosti řádného šetření pojistitele ve smyslu § 10 odst. 1 písm. d) cit. zákona. KSVYCHK 20 Co 356/2011 25.10.2011
Nebyl-li exekuční titul potvrzen v zemi původu jako evropský exekuční titul, je třeba postupovat dle § 68c odst. 1 zák. č. 97/1963 Sb. Soud rozhodne o návrhu na prohlášení vykonatelnosti i o návrhu na nařízení exekuce v jediném usnesení samostatnými výroky, které musí být odůvodněny. Usnesení musí být odůvodněno, i když soud rozhoduje jen o jednom z těchto návrhů. KSVYCHK 24 Co 531/2010 20.10.2011
V případě, že věřitel podá odpůrčí žalobu o neúčinnost právního úkonu dlužníka až po zahájení insolvenčního řízení proti dlužníkovi, je třeba postupovat analogicky podle § 239 odst. 1, věty druhé insolvenčního zákona a řízení přerušit. KSVYCHK 25 Co 287/2011 18.10.2011
Uložil-li soud elektronickým platebním rozkazem zaplacení smluvní pokuty, ač k tomu neměl pravomoc (ta náležela Českému telekomunikačnímu úřadu) a oprávněný podal podle uvedeného elektronického platebního rozkazu proti povinnému návrh na nařízení exekuce k vymožení uložené smluvní pokuty, exekuční soud takový návrh zamítne. KSVYCHK 19 Co 470/2011 11.10.2011
Požadavku zjištění skutkového stavu nezbytného pro rozhodnutí soudu (§ 2 odst. 5 tr.ř.) a požadavku na popsání způsobu spáchání činu v tzv. skutkové větě výroku rozsudku (§ 120 odst. 3 tr.ř.) odporuje alternativní zjištění soudu vyjádřené slovy padělal či nechal padělat . Toto nejednoznačné zjištění ve vztahu k padělaným listinám, s nimiž měl obviněný dále nakládat, má za následek, že nelze určit, v jaké alternativě znaků objektivní stránky měl spáchat trestný čin padělání a pozměňování veřejné listiny. VSOL 6 To 58/2011 6.10.2011
Byla-li pravomocně nařízená exekuce po vymožení alespoň částečného plnění pravomocně zastavena z důvodu nemožnosti v ní pokračovat pro úmrtí povinného, který nemá právní nástupce, určí výši náhrady nákladů exekuce soud v rozhodnutí o zastavení exekuce. V tomto rozhodnutí se povinnému povinnost k úhradě nákladů exekuce neukládá (a nelze ji uložit ani oprávněnému, který zastavení exekuce nezavinil), neboť jemu již byla uložena usnesením o nařízení exekuce. Soudní exekutor vyplatí výtěžek exekuce oprávněnému po odečtení takto přiznaných nákladů exekuce. KSJIMBM 58 Co 322/2011 6.10.2011
Věcná legitimace žalovaného v řízení podle § 267 odst. l o.s.ř. (excindační žaloba) se odvíjí od jeho procesního postavení v exekučním řízení. Nemá na ni vliv samotné uzavření smlouvy o postoupení pohledávky dle § 524 o.z. mezi žalovaným (oprávněným v exekučním řízení) a třetí osobou, nedošlo- li také k přechodu práv z vykonávaného rozhodnutí v příslušném exekučním řízení postupem dle § 36 odst. 5 ex. řádu. KSJIMBM 13 Co 243/2010 6.10.2011
Účelem příspěvku na péči dle § 7 odst. 1 zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách je úhrada nákladů pečující osoby, vynakládaných při péči, i úhrada nákladů postiženého dítěte, vynakládaných pečující osobou při této péči. Lze proto přiměřenou část tohoto příspěvku při zjišťování výše příjmů pečující osoby za účelem stanovení rozsahu její vyživovací povinnosti zahrnout do jejích příjmů. KSVYCHK 21 Co 322/2011 5.10.2011
Odvolání proti usnesení, jímž je odmítnut pro opožděnost návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu (§ 68 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb.), není přípustné. KSJIMBM 26 Co 68/2011 4.10.2011
Jestliže soud konal první jednání v nepřítomnosti účastníka, který předtím požádal o odročení jednání z důležitého důvodu (§ 101 odst. 3 OSŘ), nemůže skončením takového jednání nastat koncentrace řízení vymezená v ustanovení § 118b odst. 1 OSŘ. KSVYCHK 18 Co 431/2011 29.9.2011
Právní závěr soudu o spolupachatelství musí mít svůj poklad v tzv. skutkové větě výroku o vině, z níž musí být zřejmé, že trestný čin byl spáchán společným jednáním nejméně dvou osob jednajících ve společném úmyslu. VSOL 1 To 20/2011 29.9.2011