Jestliže exekutor vyhověl návrhu toho, jemuž svědčí právo k věci (dále jen navrhovatel ), a věc ze soupisu vyškrtl, rozhodne též o nákladech řízení navrhovatele. KSVYCHK 23 Co 646/2010 30.12.2010
Okamžikem, kdy obviněný či osoby k tomu oprávněné doloží orgánům činným v trestním řízení, že v důsledku realizace ustanovení § 33 odst. 1 či § 37 odst. 1 tr.ř. došlo ke zvolení obhájce, zanikají práva a povinnosti ustanoveného obhájce. Tato skutečnost pak znamená, že v případě ukončení obhajoby zvoleným obhájcem je třeba, nedojde-li ke zvolení obhájce jiného, obviněnému obhájce opětovně ustanovit postupem podle § 38 a § 39 tr.ř. Pokud k tomu nedošlo, pak provedení procesních úkonů s původně ustanoveným obhájcem, je-li nadále dán některých z důvodů nutné obhajoby ve smyslu § 36 tr.ř., představuje podstatnou vadu řízení odůvodňující ve smyslu § 258 odst. 1 písm. a) tr.ř. zrušení napadeného rozsudku pro porušení práva obhajoby. VSOL 5 To 55/2010 21.12.2010
Při posuzování trestní odpovědnosti obžalovaného za trestný čin zanedbání povinné výživy podle § 196 trestního zákoníku musí soud při zkoumání rozsahu vyživovací povinnosti (výši výživného) přihlížet nejen ke schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům obžalovaného, ale také k odůvoděným potřebám oprávněných nezletilých osob, zvláště v případě, kdy k rozhodnutí o výši výživného došlo na základě dohody rodičů schválené soudem. Částka 20.000,- Kč na čtyřleté a stejná částka na sedmileté dítě je částka tak vysoká, že zpravidla nebude odpovídat odůvodněným potřebám těchto nezletilých. KSJIMBM 4 To 490/2010 21.12.2010
Základním předpokladem správné aplikace trestního zákona z hlediska časové působnosti zákona je správné určení skutku de iure, neboť možnost použití více trestních zákonů při právní kvalifikaci jednání pachatele přichází v úvahu jen v případě existence více skutků de iure, potažmo v případě tzv. souběhu vícečinného (reálného). Nelze proto podle jednoho zákona kvalifikovat jednání pachatele spočívající v řízení motorového vozidla v době výkonu trestu zákazu takové činnosti, a podle druhého zákona činnost pachatele spočívající v odcizování majetku poškozeného, plyne-li ze skutkových zjištění soudu, že tento majetek byl odcizován za využití téhož motorového vozidla řízeného pachatelem. V takovém případě se jedná o jeden skutek de iure, na jehož právní kvalifikaci lze použít jen jeden, pro pachatele příznivější zákon. VSOL 1 To 42/2010 9.12.2010
Exekuci podle titulu vydaného orgánem Běloruské republiky nemůže soud České republiky nařídit, jestliže povinnému nebylo umožněno, aby se nalézacího řízení účastnil. Tak tomu je zejména v případě, kdy byl k jednání předvolán veřejnou vyhláškou, ač bylo orgánu provádějícímu nalézací řízení známé, že se povinný zdržuje v České republice, která mu udělila azyl pro jeho pronásledování v Bělorusku ekonomického charakteru z politických pohnutek. KSVYCHK 26 Co 377/2010 30.11.2010
Advokátovi jako opatrovníku ustanovenému soudem účastníkovi náleží mimosmluvní odměna podle § 11 odst. 1 písm. b) advokátního tarifu jen tehdy, pokud se po doručení usnesení soudu o ustanovení opatrovníkem uskutečnila první porada s klientem. KSVYCHK 23 Co 614/2010 30.11.2010
I. Dohodne-li se věřitel s některým z několika ručitelů, z nichž každý ručí za celý závazek, že se vůči němu vzdává práva z ručení, ručitelský závazek tohoto ručitele zaniká tento bývalý ručitel zůstává však vůči ostatním ručitelům nadále zavázán z regresního vztahu ve stejném rozsahu jako předtím, než se věřitel vůči němu práva z ručení vzdal. II. Jestliže se každý z několika ručitelů zaručil za celý závazek a některý z těchto ručitelů se poté stal věřitelem, jeho ručitelský závazek zanikl splynutím. Na ostatních ručitelích nemůže však požadovat zaplacení té části dluhu, která by na něj jinak připadala z důvodu regresu. KSVYCHK 18 Co 283/2010 29.11.2010
Soud je povinen k námitce účastníka zkoumat, zda plnění poskytnuté Českou kanceláří pojistitelů poškozenému ve smyslu ustanovení § 24 odst. 9 zák. č. 168/1999 Sb. odpovídá skutečně vzniklé škodě nárok na náhradu tohoto plnění přizná jen v rozsahu odpovídajícím vzniklé škodě. KSVYCHK 20 Co 444/2010 22.11.2010
Smlouva zprostředkovatelská je současně i smlouvou spotřebitelskou, jestliže zprostředkovatel provozuje podnikatelsky služby realitní kanceláře a zájemce v právním vztahu se zprostředkovatelem jako podnikatel nevystupuje. KSVYCHK 20 Co 433/2010 11.11.2010
Důvodem k odnětí osvobození od soudních poplatků dle § 138 odst. 2 osř. není to,že účastník řízení, osvobozený od soudních poplatků, byl po skončení výkonu trestu propuštěn z věznice,pokud soud nezjistil nebo nezná jeho aktuální poměry. KSSTCAB 30 Co 485/2010 5.11.2010
Uplatní-li účastník v odvolacím řízení nový nárok, odvolací soud k němu nepřihlíží, a nemusí tedy o něm rozhodovat. KSVYCHK 24 Co 241/2010 27.10.2010
Pokud obžalovaný posílá emaily ze své soukromé schránky opět pouze do soukromých schránek jiných uživatelů, nelze tento způsob jednání pokládat za čin spáchaný veřejně přístupnou počítačovou sítí. Internet je sice veřejně přístupnou sítí, ale emailové zprávy a jejich obsah posílaný prostřednictvím internetu nejsou veřejně přístupné. KSJIMBM 3 To 478/2010 27.10.2010
</td></tr><Tr><td>27.10.2010</td><td>Krajský soud v Hradci Králové</td><td><a href="/JudikaturaNS_new/judikatura_vks.nsf/WebSearch/5DB13A88AB278AFCC1257A920066D174?openDocument" >24Co 241/2010</a></td><td>Uplatní-li účastník v odvolacím řízení nový nárok, odvolací soud k němu nepřihlíží, a nemusí tedy o něm rozhodovat. KSJIMBM 7 C 199/2010 27.10.2010
Závěr o věcné nepříslušnosti, která by měla odůvodnit při předběžném projednání obžaloby vydání rozhodnutí o předložení věci (v rozsahu podané obžaloby) nadřízenému soudu podle § 188 odst. 1 písm. a) tr.ř., nemůže krajský soud založit na právním posouzení toliko části skutku popsaného v žalobním návrhu obžaloby, byť by důvodem takového posouzení byl poznatek o nedůvodnosti podání obžaloby jako celku, resp. části jejího žalobního návrhu, pro podstatné procesní vady přípravného řízení neodstranitelné v řízení soudním. Zjištění takových podstatných procesních vad při předběžném projednání obžaloby totiž odůvodňuje aplikaci ustanovení § 188 odst. 1 písm. e) tr.ř. VSOL 1 Td 24/2010 25.10.2010
Předpokladem pro podání žaloby na vyloučení věci z exekuce podle § 267 o.s.ř. a § 68 odst. 4 exekučního řádu je podání návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu u exekutora, který věc do soupisu pojal, do třiceti dnů ode dne, kdy se žalobce o soupisu věci dozvěděl, a rozhodnutí exekutora, jímž byť částečně návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu nevyhověl. Nejsou-li tyto podmínky splněny, nemůže být žaloba na vyloučení věci z exekuce podána. Zákonný požadavek na předběžné projednání návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu věcí u exekutora je procesní podmínkou pro uplatnění nároku na vyloučení věci z exekuce u soudu, neboť osoba uplatňující právo na sepsanou věc se může se svým nárokem obrátit na soud pouze tehdy, pokud do patnácti dnů ode dne uplatnění nebylo exekutorem zcela vyhověno jejímu návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu. Není-li tento požadavek splněn, jde o nedostatek podmínky řízení, jenž je odstranitelný, a nebyl-li by odstraněn po opatření soudu k odstranění tohoto nedostatku, bylo by na místě zastavení řízení podle § 104 odst. 2 o.s.ř.. KSSTCAB 28 Co 464/2010 21.10.2010
Návrh obviněného na nahrazení vazby zárukou zájmového sdružení občanů nebo důvěryhodné osoby, písemným slibem obviněného, dohledem probačního úředníka či peněžitou zárukou, byť učiněný v rámci jednoho písemného podání, jímž obviněný současně brojí proti závěru soudu o zákonných důvodech vazby, nelze pokládat za součást stížnosti proti rozhodnutí o vazbě, nýbrž za samostatný návrh, o kterém nepřísluší rozhodovat stížnostnímu soudu. VSOL 1 To 49/2010 13.10.2010
Ve lhůtách stanovených zákonem o myslivosti (§ 55 zák. č. 449/2001 Sb.) musí být nárok na náhradu škody uplatněn pod sankcí jeho zániku. Vyšší náhradu po jejich uplynutí již přiznat nelze. KSVYCHK 17 Co 170/2010 11.10.2010
I když v důsledku ukončení smluvního vztahu s žalovanou, má žalobce právo na demontáž měřícího zařízení umístěného v bydlišti žalované, žalobou u soudu se nemůže domáhat samotného vydání měřícího zařízení, neboť žalovaná jako zákaznice ve smyslu energetického zákona má povinnost nikoliv měřící zařízení žalobci vydat, nýbrž má povinnost žalobci umožnit přístup k měřícímu zařízení, v daném případě za účelem jeho demontáže. KSSEMOS 57 Co 284/2010 5.10.2010
Proti usnesení, kterým exekutor ruší svůj exekuční příkaz, je odvolání přípustné. MSPHAAB 16 Co 333/2010 4.10.2010
Za škodu ve smyslu ustanovení § 442 odst. 1 obč. zák. nelze považovat náklady za nájem náhradního vozidla i po opravě vozidla poškozeného, pokud poškozený neprokáže, že za další dny byly tyto náklady nutné a účelné. Proto okamžik vystavení či nevystavení tzv. krycího dopisu (oznámení pojišťovny o poskytnutí plnění za škůdce-viníka dopravní nehody) pojišťovnou je bez významu pro zjištění výše škody spočívající v nákladech za pronájem náhradního vozidla. MSPHAAB 14 Co 305/2010 1.10.2010
V pravomoci vyšších soudních úředníků není rozhodování o návrhu povinného na zastavení exekuce. KSVYCHK 18 Co 463/2010 30.9.2010
Pro řešení otázky, zda odsouzený vedl ve zkušební době (např. podmíněného propuštění) řádný život, není rozhodné, zda byl v průběhu zkušební doby za další trestnou činnost odsouzen, nýbrž zda ve zkušební době další trestnou činnost spáchal. KSVYCHK 10 To 451/2010 30.9.2010
Jelikož zákonnou podmínkou pro uznání cizozemského rozhodnutí je i zjištění, že toto rozhodnutí bylo vydáno v řízení, které odpovídá zásadám uvedeným v čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (§ 450 odst. 1 písm. b/ TrŘ), nelze cizozemské rozhodnutí uznat, aniž by byly důkazním řízením rozptýleny vážné pochybnosti o dodržení podmínek spravedlivého procesu při jeho vydání. Takové pochybnosti existují v případě, že dokazováním provedeným před vydáním rozhodnutí o uznání cizozemského soudu nelze vyvrátit tvrzení osoby, jíž se rozhodnutí týká, že vůbec nebyla seznámena s povahou a důvodem svého obvinění, že nebyla vyrozuměna o konání soudního jednání před cizozemským soudem a nebyla ani seznámena (např. formou doručení opisu) s odsuzujícím rozsudkem. VSOL 2 To 72/2010 29.9.2010
"Při rozhodování valné hromady o pověření představenstva zvýšením základního kapitálu nepeněžitými vklady se nepoužije ani ust. § 204 odst. 3 ani ust. § 59 ObchZ, neboť tato ustanovení se aplikují až v následné fázi zvyšování základního kapitálu společnosti (obdobně) v rámci postupu představenstva společnosti při zvyšování základního kapitálu (§ 210 odst. 2 ObchZ)." VSOL 8 Cmo 161/2010 29.9.2010
Doklad o doručení (doručenka) podle správního řádu ve správním řízení nemá povahu listiny veřejné. KSVYCHK 17 Co 64/2010 23.9.2010
Při posuzování odpovědnosti za dopravní nehodu, na níž se účastnila dvě vozidla, z nichž jedno bylo registrované v České republice a druhé ve Spolkové republice Německo, nelze použít Haagskou úmluvu o právu použitelném pro dopravní nehody, neboť Spolková republika Německo jí není vázána. Použije se ustanovení § 15 zákona č. 97/1963 Sb. o mezinárodním právu soukromém a procesním, které stanoví dva hraniční ukazatele, jimiž je buď místo, kde škoda vznikla, nebo místo, kde došlo ke skutečnosti, která zakládá nárok na náhradu škody. Oba hraniční ukazatelé jsou si rovnocenní. Výběr jednoho z nich je na úvaze soudu a závisí na tom, který z nich je vzhledem k okolnostem významnější. KSVYCHK 23 Co 344/2010 23.9.2010
V příčinné souvislosti s fyzickým napadením poškozeného je ztráta na výdělku poškozeného pro jeho pracovní neschopnost. Následkem fyzického napadení poškozeného není však ztráta daňového bonusu, podmíněného dosažením příjmů za kalendářní rok ve výši šestinásobku minimální mzdy (§ 35d odst. 6 zák. č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů), není-li jisté, že nesplnění předpokladů pro daňový bonus bylo vyvoláno právě ztrátou na výdělku způsobenou fyzickým napadením. KSVYCHK 22 Co 262/2010 23.9.2010
Soud usnesením, jímž rozhoduje o žalobě na nařízení prodeje zástavy, vždy rozhodne o náhradě nákladů řízení vyhoví-li žalobě, nestanoví k zaplacení přiznané náhrady nákladů řízení lhůtu k plnění s ohledem na to, že tato pohledávka se uspokojuje, stejně jako zajištěná pohledávka a její ostatní příslušenství z výtěžku prodeje zástavy. MSPHAAB 14 Co 336/2010 22.9.2010
Prekluzívní lhůta k uplatnění nároku počíná běžet až od právní moci rozhodnutí, jímž byl obžalovaný zproštěn obžaloby a trestní stíhání zastaveno. Původní rehabilitační rozhodnutí nebylo rozhodnutím ve věci samé, neboť jím nebyl zrušen výrok o vině. MSPHAAB 58 Co 300/2010 22.9.2010
Trvá-li žalobce na vrácení státního příspěvku na individuální bytovou výstavbu z důvodu, že výstavba nebyla dokončena tak, aby kolaudační rozhodnutí nabylo právní moci do uplynutí sjednané desetileté lhůty, ale k nedodržení lhůty došlo v důsledku závažného omluvitelného důvodu (vážného onemocnění stavebníka), může být žaloba zamítnuta pro výkon práva v rozporu s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 o.z). KSJIMBM 29 C 78/2009 22.9.2010
"Při rozhodnutí o věcné příslušnosti soudů je třeba i při kumulaci předmětů řízení zohlednit pouze celkovou hodnotu sporu požadovanou žalobcem, jde-li o věci spolu skutkově souvisící, posuzované na stejném právním podkladě, a pokud nejde o věci, jejichž předměty lze podřadit pod různá hlediska vymezená v ustanovení § 9 a § 9a o.s.ř. v takovém případě se nezohlední výše dílčích uplatněných nároků." VSOL Ncp 945/2010 21.9.2010
Ustanovení § 42 odst. 4 OSŘ nedává jednoznačnou odpověď na otázku, na kterém místě podání účastníka má být jeho podpis. Lze připustit i situaci, že podpis na podání není učiněn až na závěr textu, ale na jakékoli jiné části podání, pokud z ní vyplývá souvislost s podáním jako celkem. KSVYCHK 23 Co 486/2010 21.9.2010
Podle § 31a odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. ve znění zákona č. 160/2006 Sb. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo pro vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě (§ 13 cit. zák.) Přiměřenost délky je třeba hodnotit podle okolnosti případu a s ohledem na složitost věci, chování účastníka a příslušných orgánů a význam sporu pro účastníka. Skutková složitost případu sama o sobě zpravidla nestačí k odůvodnění délky řízení v trvání 9 let. KSVYCHK 18 Co 420/2010 20.9.2010
Smluvní pokuta, byť sjednaná denní procentní sazbou, je samostatným peněžitým nárokem a nikoli příslušenstvím, proto je žalobce povinen ji vyčíslit ke dni zahájení řízení,resp. rozhodnutí soudu a nelze ji přiznat za období následující po dni rozhodnutí soudu. MSPHAAB 39 Cm 48/2009 17.9.2010
Nárok na vrácení úvěru poskytnutého nepodnikateli se promlčí ve čtyřleté promlčecí lhůtě podle obchodního zákoníku. KSJICCB 5 Co 1706/2010 17.9.2010
Povinnost odstranit movitou stavbu (vyklidit pozemek) není splněna přemístěním stavby na jiné místo, jestliže byla znovu umístěna na parcele, z níž bylo povinnému uloženo ji odstranit. To platí i tehdy, pokud by došlo k jejímu rozebrání a novému postavení. KSVYCHK 20 Co 339/2010 16.9.2010
Projednání sporů ze státní sociální podpory není v pravomoci soudu a to ani v případě, že předmětem sporu nebyla skutečnost, zda žalobkyně měla či neměla na dávky sociální podpory nárok anebo zda jí byly přiznány v nesprávné výši, ale skutečnost, zda jí je stát vyplatil. KSVYCHK 19 Co 218/2010 16.9.2010
Pokud kupní smlouva o koupi movité věci dle § 409 odst. 1 obch. zák. nemusí mít ze zákona písemnou formu, je třeba považovat za informace o vadách či ujištění o vlastnostech věci nejen text samotné smlouvy uzavírané jen dle dohody účastníků písemně, ale i inzertní informace o prodávané věci. MSPHAAB 14 Co 260/2010 7.9.2010
Rozhodnutí správce daně o zřízení zástavního práva musí být doručeno i zástavnímu dlužníku, i když není ani daňovým subjektem ani osobou zúčastněnou na daňovém řízení. Zástavní právo vzniká dnem právní moci rozhodnutí odvolání proti rozhodnutí nemá tedy odkladný účinek. Soud z tohoto rozhodnutí vychází jen tehdy (§ 135 odst. 2 OSŘ), posuzuje-li jako předběžnou nebo meritorní otázku, zda určitou věc, pohledávku nebo jiné majetkové právo daňového subjektu nebo osoby zúčastněné na daňovém řízení zatěžuje daňové zástavní právo. Vůči tomu, kdo nebyl daňovým subjektem nebo osobou zúčastněnou na daňovém řízení, není rozhodnutí správce daně o dani závazné (účinné) a také se mu nedoručuje. KSVYCHK 21 Co 199/2010 6.9.2010
Zvolený procesní postup podle § 114b o.s.ř. vylučuje následné nařízení přípravného jednání podle § 114c odst. 1 o.s.ř. Provedení přípravného jednání nebrání, dostaví-li se k němu jen zástupce účastníka. MSPHAAB 20 Co 328/2010 2.9.2010
Nedošlo-li v exekuci prodejem nemovitosti k řádnému popření přihlášené pohledávky do doby rozhodnutí soudního exekutora o rozvrhu rozdělované podstaty, nemůže účastník účinně popřít pohledávku v odvolání proti rozvrhovému usnesení. MSPHAAB 16 Co 171/2010 31.8.2010
Bylo-li rozhodnutí vydané soudem členského státu potvrzeno jako evropský exekuční titul podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.805/2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky, a na základě tohoto exekučního titulu byl podán k soudu jiného členského státu návrh na výkon rozhodnutí (exekuci), nemůže exekuční soud přezkoumávat,zda skutečně nastaly předpoklady stanovené citovaným nařízením pro potvrzení rozhodnutí jako evropský exekuční titul. KSSTCAB 30 Co 314/2010 31.8.2010
Pro stanovení sazby daně z přidané hodnoty (DPH) je směrodatný den uskutečnění zdanitelného plnění. U smluv poskytovaných advokátem je to den, kdy se advokát dozví o tom, že jeho povinnost služby poskytovat skončila. Jestliže tedy soud vydal elektronický platební rozkaz dne 7. 4. 2010, nelze při stanovení náhrady za daň z přidané hodnoty vyjít ze sazby DPH před dnem 1.1.2010, která činila 19%, nýbrž ze sazby ode 1.1.2010 ve výši 20 %. KSVYCHK 25 Co 336/2010 31.8.2010
I. Způsob provedení důkazu soudem ovlivňují garance poskytnuté obviněnému k realizaci jeho obhajovacích práv, ať již jde o garance výslovně upravené trestním řádem, či zakotvené v normách vyšší právní síly. Je-li např. v § 4 odst. 2 TrŘ formulován požadavek na projednávání trestních věcí s plným šetřením práv a svobod zaručených Listinou základních práv a svobod a mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána, a zaručuje-li čl. 6 odst. 3 písm. d) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod obviněnému v rámci práva na spravedlivý proces právo vyslýchat a dát vyslýchat svědky proti sobě, pak i s přihlédnutím k zásadám ústnosti a bezprostřednosti je třeba přistupovat k tomu, kdy lze přečíst výpověď svědka místo jeho osobního výslechu soudem. Závěr o nedosažitelnosti svědka pro jeho pobyt v cizině umožňující přečtení jeho výpovědi za podmínek § 211 odst. 2 písm. a) TrŘ nelze založit jen na jeho vyjádření, že se z ciziny k jednání soudu na území České republiky nedostaví. Lze-li výslech svědka, který je ochoten vypovídat, realizovat soudem na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, není svědkem nedosažitelným ve smyslu § 211 odst. 2 písm. a) TrŘ. Pokud se soud ani nepokusil o provedení výslechu svědka, který svůj souhlas s postupem podle § 445 odst. 2 TrŘ vyjádřil, a rovnou přistoupil k přečtení jeho výpovědi postupem podle § 211 odst. 2 písm. a) TrŘ a následně z této výpovědi vycházel při svém rozhodnutí o vině obžalovaného, zatížil své rozhodnutí podstatnou vadou ve smyslu § 258 odst. 1 písm. a) TrŘ, neboť jednak důkaz provedl při nesplnění zákonných předpokladů při porušení zásady ústnosti a jednak tímto způsobem porušil ustanovení, jimiž se má zabezpečit právo obhajoby. II. Výpověď svědka vyslechnutého dožádaným státem může být v situaci, že svědek u hlavního líčení oprávněně odepřel výpověď podle § 100 odst. 1 či § 100 odst. 2 TrŘ, vzata za podklad rozhodnutí soudu jen tehdy, jsou-li splněny podmínky pro její přečtení podle § 211 odst. 4 TrŘ, tj. byl-li svědek při svém dřívějším výslechu, jehož se měl obviněný nebo jeho obhájce možnost zúčastnit a který byl proveden způsobem odpovídajícím zákonu, o svém právu odepřít výpověď řádně poučen a výslovně prohlásil, že tohoto práva nevyužívá. Pouhé podepsání poučení o právu odepření výpovědi bez výslovného vyjádření svědka podchyceného v protokolu postup podle § 211 odst. 4 TrŘ neumožňuje. Výpověď svědka učiněná před dožádaným státem neobsahující toto jeho výslovné prohlášení je v trestním řízení důkazem účinným ve smyslu § 428 TrŘ toliko pro případy, že v hlavním líčení došlo k jejímu provedení postupy upravenými v § 211 odst. 1, v § 211 odst. 2 písm. a), případně v § 211 odst. 3 TrŘ. VSOL 1 To 37/2010 30.8.2010
Závěr, že pachatel poškozenému způsobil těžkou újmu na zdraví, která se projevila ve vzniku tzv. posttraumatické stresové poruchy, nemůže soud činit na podkladě výpovědi svědka ošetřujícího odborného lékaře, nýbrž jen na podkladě důkazu opatřeného postupem podle § 105 TrŘ. K zodpovězení uvedené odborné otázky není příslušný znalec z oboru zdravotnictví, odvětví klinické psychologie, nýbrž znalec z odvětví zdravotnictví, odvětví psychiatrie. VSOL 1 Td 19/2010 30.8.2010
I. Způsob provedení důkazu soudem ovlivňují garance poskytnuté obviněnému k realizaci jeho obhajovacích práv, ať již jde o garance výslovně upravené trestním řádem, či zakotvené v normách vyšší právní síly. Je-li např. v § 4 odst. 2 TrŘ formulován požadavek na projednávání trestních věcí s plným šetřením práv a svobod zaručených Listinou základních práv a svobod a mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána, a zaručuje-li čl. 6 odst. 3 písm. d) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod obviněnému v rámci práva na spravedlivý proces právo vyslýchat a dát vyslýchat svědky proti sobě, pak i s přihlédnutím k zásadám ústnosti a bezprostřednosti je třeba přistupovat k tomu, kdy lze přečíst výpověď svědka místo jeho osobního výslechu soudem. Závěr o nedosažitelnosti svědka pro jeho pobyt v cizině umožňující přečtení jeho výpovědi za podmínek § 211 odst. 2 písm. a) TrŘ nelze založit jen na jeho vyjádření, že se z ciziny k jednání soudu na území České republiky nedostaví. Lze-li výslech svědka, který je ochoten vypovídat, realizovat soudem na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, není svědkem nedosažitelným ve smyslu § 211 odst. 2 písm. a) TrŘ. Pokud se soud ani nepokusil o provedení výslechu svědka, který svůj souhlas s postupem podle § 445 odst. 2 TrŘ vyjádřil, a rovnou přistoupil k přečtení jeho výpovědi postupem podle § 211 odst. 2 písm. a) TrŘ a následně z této výpovědi vycházel při svém rozhodnutí o vině obžalovaného, zatížil své rozhodnutí podstatnou vadou ve smyslu § 258 odst. 1 písm. a) TrŘ, neboť jednak důkaz provedl při nesplnění zákonných předpokladů při porušení zásady ústnosti a jednak tímto způsobem porušil ustanovení, jimiž se má zabezpečit právo obhajoby. II. Výpověď svědka vyslechnutého dožádaným státem může být v situaci, že svědek u hlavního líčení oprávněně odepřel výpověď podle § 100 odst. 1 či § 100 odst. 2 TrŘ, vzata za podklad rozhodnutí soudu jen tehdy, jsou-li splněny podmínky pro její přečtení podle § 211 odst. 4 TrŘ, tj. byl-li svědek při svém dřívějším výslechu, jehož se měl obviněný nebo jeho obhájce možnost zúčastnit a který byl proveden způsobem odpovídajícím zákonu, o svém právu odepřít výpověď řádně poučen a výslovně prohlásil, že tohoto práva nevyužívá. Pouhé podepsání poučení o právu odepření výpovědi bez výslovného vyjádření svědka podchyceného v protokolu postup podle § 211 odst. 4 TrŘ neumožňuje. Výpověď svědka učiněná před dožádaným státem neobsahující toto jeho výslovné prohlášení je v trestním řízení důkazem účinným ve smyslu § 428 TrŘ toliko pro případy, že v hlavním líčení došlo k jejímu provedení postupy upravenými v § 211 odst. 1, v § 211 odst. 2 písm. a), případně v § 211 odst. 3 TrŘ. VSOL 1 To 37/2010 30.8.2010
Povinnost zaplatit odměnu a náhradu hotových výloh správci podniku ve smyslu § 338zo odst. 4 OSŘ nemůže být uložena současně oprávněnému a povinnému. Solidárně může být tato povinnost uložena jen těm účastníkům, kteří vystupují na stejné straně. KSVYCHK 20 Co 402/2010 27.8.2010
I. Protože užití pozdějšího zákona je umožněno jen v případech, kdy je to z pohledu trestnosti činu pro obviněného příznivější, nemůže soud při rozhodování o vině obviněného a právních následcích této odpovědnosti pozdější zákon aplikovat jen zčásti (např. jen stran výroku o způsobu výkonu trestu odnětí svobody), neboť takovým postupem nedochází k naplnění smyslu ustanovení § 16 odst. 1 tr.zák., resp. § 2 odst. 1 TrZ. II. Pokud soud rozhodl o vině obviněného a trestu mu ukládaném podle jednoho zákona a o způsobu jeho výkonu dle zákona druhého (pozdějšího), zatížil své rozhodnutí vadou ve smyslu § 258 odst. 1 písm. d) TrŘ. VSOL 4 To 30/2010 24.8.2010
Byl-li obviněnému po pravomocném rozhodnutí podle § 33 odst. 2 tr.ř. o nároku na bezplatnou obhajobu nebo na obhajobu za sníženou odměnu ustanoven podle § 33 odst. 4 tr.ř. obhájce a poté pominuly důvody pro rozhodnutí podle § 33 odst. 2 tr.ř., je třeba nejprve rozhodnout podle § 33 odst. 2 tr.ř. per.anal. o tom, že obviněný již nemá nárok na bezplatnou obhajobu nebo na obhajobu za sníženou odměnu, proti kterémužto usnesení je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek (§ 33 odst. 3 věta třetí tr.ř. per.anal.). Teprve po právní moci tohoto usnesení lze vydat opatření o zrušení ustanovení obhájce. KSVYCHK 10 To 400/2010 24.8.2010
I) Trestní zákoník rozeznává tři stupně rozsahu, v němž může být trestný čin spáchán, a to větší [§ 283 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku], značný [§ 283 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku] a velký [§ 283 odst. 3 písm. c) tr. zákoníku]. Přesná kritéria však trestní zákoník ve vztahu k množství omamné či psychotropní látky neobsahuje. Pokud se jedná o pořadí pojmu větší, značný a velký rozsah, lze logickým výkladem dovodit tuto posloupnost od nejmenšího k největšímu: 1) větší rozsah 2) značný rozsah - označuje závažnější jednání než větší rozsah a současně méně závažné jednání než pojem ve velkém rozsahu . 3) velký rozsah II) Hranice umožňující vymezit množství větší než malé (§ 284 odst. 1 tr. zákoníku), jsou pro jednotlivé látky stanoveny v příloze č. 2 k nařízení vlády č. 467/2009 Sb. Naplnění znaku ve větším rozsahu bylo podle stávající judikatury dovozováno primárně na podkladě množství omamné nebo psychotropní látky, s níž pachatel disponoval a to s přihlédnutím i k druhu a kvalitě látky. Za koeficient odlišující jednotlivé kvalifikační momenty, jak je rozeznává trestní zákoník, lze vzhledem ke škodlivosti těchto látek a výrazně negativnímu účinku jejich užívání v případě: 1) většího rozsahu [§ 283 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku] zvolit vždy pětinásobek, vládním nařízením stanoveného množství většího než malého, 2) značného rozsahu [§ 283 odst. 2 písm. c tr. zákoníku] lze potom stanovit jako pětinásobek množství, které lze považovat za větší rozsah, 3) velkého rozsahu [§ 283 odst. 3 písm. c) tr. zákoníku] lze stanovit opět jako pětinásobek množství považovaného za značný rozsah. KSJIMBM 4 To 26/2010 24.8.2010