KSVYCHK 20 Co 402/2010
Datum rozhodnutí: 27.08.2010
Dotčené předpisy:
20Co 402/2010
U s n e s e n í
Krajský soud v HK rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. KK a soudců Mgr. LP a Mgr. Ing. Borise Nypla ve věci oprávněného Ossz N se sídlem xxx, proti povinnému W s.r.o. se sídlem xxx, o zastavení výkonu rozhodnutí, k odvolání oprávněného proti usnesení Okresního soudu v N ze dne 16. června 2010 č.j. 7E 131/2009-114, t a k t o :
Usnesení okresního soudu se ve výrocích III a IV zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací okresnímu soudu k dalšímu řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Napadeným usnesením okresní soud zastavil výkon rozhodnutí (výrok I), přiznal správci podniku Ing. LB odměnu 45.000 Kč a náhradu nákladů 97 Kč (výrok II), uložil oprávněnému a povinnému, aby společně a nerozdílně zaplatili správci podniku Ing. LB odměnu 45.000 Kč (výrok III) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV).
Proti usnesení okresního soudu podal odvolání oprávněný. Brojil jím pouze proti výroku III o povinnosti zaplatit odměnu správce podniku. Oprávněný namítal, že náklady výkonu rozhodnutí má nést povinný. Oprávněný neměl v době podání návrhu žádný poznatek o tom, že podnik povinného je předlužen. Oprávněný navrhl, aby ve vztahu k němu byl výrok III o úhradě odměny správce podniku zrušen.
Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení a poté dospěl k následujícím závěrům.
Okresní soud rozhodnutí o povinnosti oprávněného a povinného zaplatit správci podniku odměnu opřel o ustanovení § 338zo o.s.ř. a nález Ústavního soudu publikovaný ve Sbírce zákonů pod č. 195/2006 Sb. Odvolací soud však má za to, že okresní soud vyložil nesprávně jak zákonné ustanovení, tak i citovaný nález Ústavního soudu.
Podle ustanovení § 338zo odst. 4 o.s.ř. platí, že v případě zastavení výkonu rozhodnutí povinnost zaplatit správci odměnu a náhradu hotových výdajů soud uloží buď povinnému nebo společně a nerozdílně oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a věřitelům, kteří přihlásili své pohledávky, a to podle toho, z jakého důvodu k zastavení výkonu rozhodnutí došlo.
Citované ustanovení je třeba vykládat tak, že náklady exekuce hradí vždy buď jenom povinný, nebo oprávněný. Pokud na straně oprávněného vystupovali ještě další oprávnění, případně věřitelé, kteří přihlásili své pohledávky, pak všechny tyto osoby vystupující na straně oprávněného platí náklady exekuce společně a nerozdílně. Ustanovení naopak nedává prostor k výkladu, že by mohla být tato povinnost uložena současně povinnému i oprávněnému. Slova společně a nerozdílně obsažená v citovaném ustanovení se vztahují na osoby vystupující na jedné straně v řízení (konkrétně na straně oprávněného), nikoliv na obě strany řízení (oprávněného a povinného). Výkladu provedenému okresním soudem by odpovídalo jiné znění interpretované právní normy, které by mohlo v rozhodující pasáži znít například tak, že soud uloží buď povinnému nebo společně a nerozdílně s ním oprávněnému atd.
To, že k zaplacení odměny správce podniku mohou být zároveň zavázáni oprávněný i povinný, nevyplývá ani z nálezu Ústavního soudu citovaného okresním soudem. Zmínku Ústavního soudu o tom, že nemá-li povinný dostatek prostředků k zaplacení nároků správce podniku, je zcela legitimní požadovat jejich úhradu po oprávněném , nutno vykládat pouze v souvislosti s úvahami o zavinění zastavení výkonu rozhodnutí. Pokud by oprávněný navrhl výkon rozhodnutí prodejem podniku, přičemž by dopředu věděl, že půjde o výkon marný, bylo by namístě uvažovat o jeho povinnosti nahradit odměnu správci podniku. Jde tedy o jistou odpovědnost oprávněného za volbu způsobu výkonu rozhodnutí, jak ostatně vyplývá právě z citovaného nálezu Ústavního soudu. I v takovém případě by však hradil odměnu pouze oprávněný (za případné solidarity s ostatními osobami vystupujícími na jeho straně), nikoliv oprávněný spolu s povinným.
Z výše uvedených důvodů odvolací soud zrušil usnesení okresního soudu v odvoláním dotčeném rozsahu a vrátil věc okresnímu soudu k dalšímu řízení. Bude nyní na okresním soudu, aby o povinnosti zaplatit správci odměnu a náhradu hotových výdajů znovu rozhodl podle kritérií uvedených v ustanovení § 338zo odst. 4 o.s.ř. s přihlédnutím k právnímu názoru odvolacího soudu vyjádřenému v tomto usnesení.
Odvolací soud zároveň zrušil usnesení okresního soudu i ve výroku IV. Tento výrok nebyl sice výslovně napaden odvoláním, avšak jde o výrok, který je na zrušeném výroku III závislý. Odměna správce bude představovat náklady řízení pro toho, komu bude její úhrada předepsána. O případném právu na náhradu takových nákladů bude muset okresní soud rozhodnout.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.
V HK dne 27. srpna 2010
předseda senátu