KSSTCAB 28 Co 464/2010
Datum rozhodnutí: 21.10.2010
Dotčené předpisy: § 68 odst. 1a3a4 předpisu č. 120/2001Sb. ER (EŘ), § 267 předpisu č. 99/1963Sb. OSR (OSŘ), § 104 předpisu č. 99/1963Sb. OSR (OSŘ)
Číslo jednací: 28 Co 464/2010-44
U S N E S E N Í
Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Romana Šebka, Ph.D., a soudců JUDr. Martiny Štolbové a JUDr. Zdenky Krupové ve věci žalobkyně M. B., proti žalovanému Ing. M. N., zastoupenému Mgr. Janem Krátkým, advokátem, o vyloučení věci z exekuce, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 24.5.2010, č.j. 15 C 101/2010-26,
t a k t o :
Rozsudek soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Rozsudkem ze dne 24.5.2010, č.j. 15 C 101/2010-26, Okresní soud v Mladé Boleslavi (dále jen soud prvního stupně ) zamítl žalobu na vyloučení věcí z exekuce, vedené na základě usnesení Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 19.12.2008, č.j. 17 Nc 8724/2008-12, ve prospěch oprávněného Ing. M. N. proti povinné I. B., sepsaných dne 19.2.2010, a to kuchyňského stolu a tří židlí, mikrovlnné trouby Sharp, keramických dóz na koření, fritézy Moulinex, ledničky Samsung, nástěnných hodin, obývací stěny, televizoru Thompson, DVD přehrávače, set top boxu UPC, konferenčního stolku, sedací soupravy s křesly, obrazu Krajina, obrazu Hory, šperkovnice s hodinami, malých a větších panen, (výrok I.) a žalobkyni uložil povinnost nahradit žalovanému k rukám jeho zástupce náklady řízení ve výši 5.880,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).
Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že exekuce byla proti povinné nařízena usnesením ze dne 19.12.2008, č.j. 17 Nc 8724/2008-12, podle rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 19.1.2005, č.j. 3 T 108/2004-283, pro pohledávku 105.225,50 Kč a pro náklady exekuce. Provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor Mgr. Martin Slavata, který dne 19.2.2010 do protokolu o soupisu movitých věcí zahrnul i movité věci, ohledně se žalobkyně domáhá vyloučení z exekuce. Žalobkyně při soupisu své právo k movitým věcem neuplatnila, přestože byla tomuto úkonu přítomna, pouze povinná uvedla, že věci sepsané pod položkami 1 až 7, 10, 12, 13, 15, 16, 20, 21 a 22 patří M. B. Nebylo prokázáno, že žalobkyně podala u exekutora návrh na vyškrtnutí movitých věcí ze soupisu a že by exekutor takovému návrhu nevyhověl. Žalobkyně se bez omluvy nedostavila k prvnímu jednání, které bylo ve věci nařízeno, přestože jí bylo předvolání doručeno v souladu s ustanoveními občanského soudního řádu, a svým jednáním tak sama znemožnila, aby byla o nutnosti prokázání shora uvedené skutečnosti soudem poučena.
Soud prvního stupně neučinil pro nadbytečnost skutková zjištění z provedených důkazů - usnesení ve věci sp.zn. D 171/96, smlouvy o poskytování elektronických služeb, účtenek a dokladů o zaplacení, záručního listu, dohody o zapůjčení televizoru a listin ze dne 10.3.2010 a 13.3.2010.
Na základě těchto zjištění soud prvního stupně věc posoudil podle § 267 odst. 1 o.s.ř. a § 68 odst. 4 exekučního řádu a uzavřel, že žalobě nelze vyhovět, když žalobkyně neprokázala splnění podmínky podle § 68 odst. 4 exekučního řádu, tj. podání návrhu exekutorovi na vyškrtnutí věcí ze soupisu a existenci jeho následného nevyhovujícího rozhodnutí. Nebyly tak splněny podmínky pro možnost domáhat se soudního rozhodnutí pro vyloučení movitých věcí z exekuce.
Proti tomuto rozsudku podala včas odvolání žalobkyně, která se obsahově domáhá změny rozsudku soudu prvního stupně a vyhovění žalobě. Namítá, že žalobu předala dne 16.3.2010 i exekutorovi, ten si v červnu 2010 přišel pro počítač a odnesl si některé věci. O soudním jednání žalobkyně nevěděla, převzetí obsílky nemohla podepsat, protože od dubna do května 2010 byla hospitalizována v nemocnici v Praze 4 - Podolí a poté v mladoboleslavské nemocnici.
Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení, jež mu předcházelo, podle § 212 ve spojení s § 212a odst. 1, odst. 5 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), a odvolání shledal důvodným, byť z jiných než namítaných důvodů.
Námitku žalobkyně, že jí nebylo doručeno předvolání k jednání na den 24.5.2010, považuje odvolací soud za nedůvodnou. Žalobkyni bylo doručeno předvolání na jednání dne 24.5.2010 vhozením do domovní či jiné jí užívané schránky (§ 50 odst. 1 o.s.ř.) na adresu Mladá Boleslav, Pezinská 854, kterou soudu v žalobě jako adresu doručnou označila (§ 46b o.s.ř.), dne 22.4.2010, tedy v dostatečné lhůtě pro přípravu k jednání (§ 115 odst. 2 o.s.ř.). Protože předvolání k prvnímu jednání na den 24.5.2010 bylo žalobkyni řádně a včas doručeno, mohlo první jednání podle § 101 odst. 3 o.s.ř. proběhnout v nepřítomnosti žalobkyně.
Podle § 68 exekučního řádu ten, jemuž svědčí právo k věci, které nepřipouští exekuci (dále jen navrhovatel ) může podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu. Návrh lze podat do 30 dnů ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o soupisu věci, a to u exekutora, který věc pojal do soupisu. Opožděný návrh exekutor odmítne (odst. 1). O návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu rozhodne exekutor do 15 dnů od jeho doručení. Nebyl-li návrh odmítnut pro opožděnost, rozhodne exekutor o návrhu na základě znaleckých posudků, zpráv a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářských nebo exekutorských zápisů a jiných listin, předložených navrhovatelem společně s návrhem (odst. 2). Žalobu na vyloučení věci podle § 267 občanského soudního řádu může navrhovatel podat u exekučního soudu do 30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora, kterým nevyhověl, byť jen zčásti, jeho včas podanému návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu. O tom musí být navrhovatel exekutorem poučen. Od podání návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu do uplynutí lhůty podle věty první a po dobu řízení o žalobě nelze sepsané movité věci prodat (odst. 4).
Jedním z předpokladů pro podání žaloby na vyloučení věci z exekuce podle § 267 o.s.ř. je podání návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu u exekutora, který věc do soupisu pojal, do třiceti dnů ode dne, kdy se žalobce o soupisu věci dozvěděl. Dalším je rozhodnutí exekutora, jímž byť částečně návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu nevyhověl. Nejsou-li tyto podmínky splněny, nemůže být žaloba na vyloučení věci z exekuce podána.
Zákonný požadavek na předběžné projednání návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu věcí u exekutora je procesní podmínkou pro uplatnění nároku na vyloučení věci z exekuce u soudu, neboť osoba uplatňující právo na sepsanou věc se může se svým nárokem obrátit na soud pouze tehdy, pokud do patnácti dnů ode dne uplatnění nebylo exekutorem zcela vyhověno jejímu návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu. Jde o podmínku procesně právní, jejíž nedostatek má toliko procesní důsledky a nemůže být důvodem pro zamítnutí žaloby (věcné rozhodnutí). Jestliže by nárok na vyloučení věci z exekuce nebyl před uplatněním žalobou u soudu předběžně projednán u exekutora, měl by soud tento nedostatek podmínky řízení, jenž je odstranitelný, řešit postupem podle § 104 odst. 2 o.s.ř. a řízení zastavit poté, co učinil opatření k odstranění tohoto nedostatku. Pokud však soud prvního stupně bez dalšího o tomto nároku věcně rozhodl a žalobu zamítl, zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.
Podle § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. proto odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
V dalším řízení soud prvního stupně žalobkyni poučí o její povinnosti předložit v přiměřené lhůtě doklad o podání návrhu exekutorovi na vyškrtnutí věci ze soupisu a rozhodnutí exekutora o něm a o důsledcích (zastavení řízení) nevyhovění jeho poučení. Nebude-li nedostatek podmínky řízení i přes poučení soudu odstraněn, soud prvního stupně řízení podle § 104 odst. 2 o.s.ř. zastaví. Odstraní-li žalobkyně nedostatek podmínky řízení, soud prvního stupně její žalobu věcně projedná. Při rozhodování nepřehlédne, že pro vyhovění žalobě musí být krom prokázání skutečnosti, že žalobkyni svědčí právo k předmětným věcem, které nepřipouští exekuci, splněny i všechny procesní podmínky uvedené v § 68 exekučního řádu. V novém rozhodnutí rozhodne soud prvního stupně i o nákladech řízení, včetně nákladů tohoto odvolacího řízení. Výši případné odměny za zastoupení advokátem stanoví podle § 8 vyhlášky č. 484/2000 Sb.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.
V Praze dne 21. října 2010
JUDr. Roman Šebek, Ph.D.
předseda senátu